ONLINE: Ukrajina vyslala desítky dronů na Moskvu. Rusové zavřeli letiště

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Washington se blíží zrušení zákazu působení amerických vojenských dodavatelů na Ukrajině, uvedla CNN s odvoláním na čtyři nejmenované americké představitele. Takový krok by ukrajinské armádě pomohl mnohem rychleji udržovat a opravovat zbraňové systémy poskytnuté Washingtonem. Vojenské vybavení dodané Spojenými státy, které bylo v boji silně poškozeno, musí být ze země odvezeno do Polska, Rumunska nebo jiných zemí NATO k opravě, což zabírá cenný čas, uvedla CNN.

Evropská unie musí zintenzivnit svou vojenskou podporu Ukrajině se zaměřením na protivzdušnou obranu, munici a rakety. V tradičním předsummitovém dopise určeném prezidentům a premiérům bloku to dnes napsal předseda Evropské rady Charles Michel. Zároveň potvrdil, že dvoudenní jednání Evropské rady začne ve čtvrtek odpoledne setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Americký ministr obrany Lloyd Austin dnes po telefonu hovořil se svým ruským protějškem Andrejem Belousovem. Informoval o tom mluvčí Pentagonu Patrick Ryder. Šlo o první rozhovor šéfů resortů obrany obou zemí od loňského března.

Podle Pentagonu byl jedním z témat rozhovoru i význam udržení otevřených komunikačních kanálů. Vztahy mezi USA a Ruskem jsou velmi špatné v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině, které Spojené státy a další západní země významným způsobem pomáhají s obranou.

Sněmovna podpořila vládní novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. V pořadí sedmou úpravu zákona nazývaného lex Ukrajina nyní projednají sněmovní výbory bezpečnostní a pro sociální politiku.

Z ukrajinského zajetí se do Ruska vrátilo 90 ruských vojáků a také Rusko předalo Ukrajině 90 válečných zajatců, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany podle agentur. Výměnu zajatců podle ministerstva zprostředkovaly Spojené arabské emiráty. Osvobození ruští vojáci přiletěli do Moskvy, kde se podrobí lékařským vyšetřením, dodalo ministerstvo.

O předchozí výměně zajatců informovaly Moskva a Kyjev v poslední květnový den, kdy se podle prohlášení ruského ministerstva obrany a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze zajetí vrátilo po 75 vojácích na každé straně. I tuto výměnu podle Moskvy pomohly zprostředkovat SAE.

Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) se zabývá stížnostmi Ukrajiny a dalších evropských zemí na narušování činnosti satelitů, což mělo vliv na navigační služby a vysílání některých pořadů v televizi. Informovala o tom agentura Reuters.

Evropská unie tento měsíc informovala ITU o tom, že narušen byl signál navigačního systému GPS a v některých případech bylo narušeno vysílání televizních kanálů pro děti. Objevovaly se na nich záběry z války na Ukrajině obsahující násilí.

Šéf oblastní správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov uvedl, že nepřítel využívá Charkov jako testovací střelnici pro své staré bomby, které opatřuje křídly a modulem se satelitní navigací. Zastaralou leteckou munici tak přemění v relativně přesnou zbraň o doletu několika desítek kilometrů, bombardéry ji tedy mohou vypustit mimo dosah ukrajinské protivzdušné obrany.

Tato úprava vyjde Rusy na asi 100.000 dolarů (asi 2,3 milionu Kč), zatímco střely s plochou dráhou letu Kalibr stojí okolo deseti milionů dolarů za kus, raketa systému S-400 asi dva miliony dolarů a i raketa ze systému S-300 stojí zhruba půl milionu dolarů.

Rusko potlačuje žurnalistiku a bojí se, že se lidé dozvědí pravdu, uvedlo americké ministerstvo zahraničí k ruskému omezení přes 80 médií z EU.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek zúčastní summitu Evropské unie v Bruselu, kde podepíše dohodu s „bezpečnostními závazky“ unie vůči Kyjevu, uvedl dnes Elysejský palác podle agentury AFP.

„Prezident Zelenskyj bude při otevření Evropské rady, aby se zúčastnil diskuse o Ukrajině, zejména na téma bezpečnostních závazků,“ oznámila kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Moldavsko dnes zahájilo rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii. Informovala o tom agentura Reuters po konci dnešní první mezivládní konference nejprve s Kyjevem a poté také s Moldavskem. Za historický den pro zemi, kterou Rusko stále považuje za součást své sféry vlivu, označil dnešek moldavský premiér Dorin Recean. Jen několik hodin před Moldavskem oficiálně zahájila rozhovory o přistoupení k EU i Ukrajina.

Recean již při příchodu na jednání označil dnešek za „historický den pro Moldavsko v historicky významné době pro Evropu“. Za dobrou zprávu pro lidi na Ukrajině, v Moldavsku a v celé Evropské unii označila start přístupových rozhovorů s oběma zeměmi dříve také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Diplomaté zastupující členské země Severoatlantické aliance ve středu oficiálně schválí nominaci nizozemského premiéra Marka Rutteho do čela aliance. Píše to dnes agentura AFP s odkazem na zdroje z diplomacie. Rutte, který ve funkci předsedy nizozemské vlády končí, by měl nahradit stávající generálního tajemníka Jense Stoltenberga od 1. října.

Nominaci Rutteho, který zůstal jediným kandidátem na funkci poté, co se kandidatury minulý týden vzdal rumunský prezident Klaus Iohannis, bude podle agentury AFP ve středu schvalovat Severoatlantická rada. V ní zasedají zástupci 32 členských zemí NATO. Rutteho nominaci musí schválit jednomyslně.

Ruské jednotky zaútočily 25. června řízenými leteckými bombami na vesnici Bobrivka v Charkovské oblasti a zranily čtyři lidi, uvedl gubernátor Oleh Syniehubov.

Jako nesmyslnou odvetu označila ruské rozhodnutí omezit přístup ze svého území k více než 80 médiím z EU místopředsedkyně EK Věra Jourová.

„Je to nesmyslná odveta. Ne, propagandistická média financovaná za účelem šíření dezinformací v rámci ruské vojenské doktríny nejsou totéž co nezávislá média,“ napsala Jourová na sociální síti X. „Demokracie to vědí,“ dodala a odsoudila „neustálé porušování svobody médií ze strany Kremlu“.

Posuzování souladu ukrajinské legislativy s normami Evropské unie, které začne po dnešní mezivládní konferenci, maďarské předsednictví v Radě EU nemůže nijak narušit. V rozhovoru s ČTK to uvedla Jana Juzová z institutu Europeum. Takzvaný screening je proces mezi Evropskou komisí a daným kandidátským státem. Maďarsko převezme předsednictví od Belgie 1. července.

„Po první mezivládní konferenci bude následovat screening, tedy proces mezi Evropskou komisí a kandidátskou zemí, kdy je posuzována národní legislativa a identifikovány oblasti, kde je potřebné ji sladit s legislativou unijní, tzv. acquis,“ uvedla Juzová. Vzhledem k tomu, že jde o proces vedený Evropskou komisí, který byl navíc formálně započat ještě za belgického předsednictví, nemůže ho nijak narušit ani předsednictví Maďarska, dodala Juzová.

Rusko od začátku roku vyslalo proti Ukrajině 2277 útočných dronů Šáhed íránské konstrukce, ukrajinská protivzdušná obrana dokázala zničit přibližně 86 procent z nich, konkrétně 1953, uvedl dnes na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.

Vysokého procenta sestřelených dronů, které útočí přímo na cíl, se podle velitele podařilo dosáhnout díky zvyšování bojových možností mobilních palebných skupin. Tyto skupiny, čítající tisíce vojáků, skoro každou noc vyjíždějí na palebná stanoviště a sestřelují ruské bezpilotní letouny za pomoci všech zbraní, které mají k dispozici. Podle velitele jde o ruční střelné zbraně, protiletadlové zbraně i přenosné protiletadlové střely krátkého dosahu.

Ukrajina obdržela první várku dělostřeleckých granátů v rámci iniciativy vedené Českou republikou, uvedl premiér Petr Fiala. Prezident Petr Pavel v únoru uvedl, že Praha vytipovala mimo Evropu 500 000 kusů střel ráže 155 mm a 300 000 kusů střel ráže 122 mm, které by mohly být nakoupeny a odeslány na Ukrajinu poté, co budou na tuto iniciativu vyčleněny potřebné finanční prostředky.

Členské státy NATO, případně Čína a další velmoci musí udělat maximum pro to, aby Rusko a Ukrajina bez podmínek usedly k jednomu stolu a jednaly o ukončení války. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš to řekl novinářům po dnešním jednání na Pražském hradě o zahraniční a bezpečnostní politice země, na které prezident Petr Pavel pozval zástupce nejsilnějšího opozičního uskupení a premiéra Petra Fialu (ODS). Politici se podle Pavla shodli v tom, že největší současnou hrozbou pro Česko i Evropu je Rusko se svojí agresivní politikou. Kromě všestranné podpory Ukrajiny je nutné vést paralelně úsilí o mírové řešení konfliktu, uvedl po schůzce prezident.

„Členské státy NATO musí podle našeho názoru udělat maximum pro to, aby válka skončila, aby si znepřátelené strany sedly bez podmínek ke stolu, aby přestali umírat lidi,“ uvedl Babiš. Spíš než nedávná ženevská konference, která podle něj k řešení konfliktu nepřispěla, by mohl situaci změnit nadcházející summit NATO. Velmoci by podle něj měly obě strany přinutit, aby si sedly k jednacímu stolu. Expremiéra podle jeho slov trochu překvapil názor prezidenta, že významnou roli při řešení situace může sehrát Čína, která má velký vliv na Rusko i na dění v Asii.

Ukrajina dnes zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii, když odpoledne v Lucemburku začala první mezivládní konference s Kyjevem. Na její úvod označil dnešek za historický den pro Ukrajinu i Evropu ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který se připojil prostřednictvím videohovoru. Před Ukrajinou je podle jeho slov ještě „spousta práce“, ukrajinská strana je na to ale připravena.

„Silná Ukrajina není možná bez Evropské unie. Silná EU není možná bez Ukrajiny,“ prohlásil Šmyhal, jehož země se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Kyjev na konferenci zastupuje místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišynová. I ona ještě před zahájením konference zdůraznila, že Ukrajina bude i nadále pokračovat v reformách. Po dnešní konferenci začne takzvaný screening, tedy posuzování souladu ukrajinské legislativy s unijními normami, ten by mohl podle Stefanišynové trvat do konce letošního roku. Následně začnou samotná jednání o jednotlivých kapitolách.

Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev dnes kritizoval návrh opoziční Křesťansko-sociální unie (CSU), aby ukrajinští běženci, kteří v Německu nepřijmou práci, byli nuceně posláni zpět do vlasti. Podle Makejeva je to velmi populistické, napsala dnes agentura DPA. Poslanec Spolkového sněmu za CSU Alexander Dobrindt v neděli řekl, že „dva roky po začátku války musí platit zásada: přijmout práci v Německu nebo návrat do bezpečných oblastí na západě Ukrajiny“.

Makejev k tomu uvedl, že kdo něco takového říká, nikdy na Ukrajině nebyl a nejel by tam s rodinou na dovolenou. V jiných zemích se podle něj Ukrajince podařilo integrovat mnohem rychleji. Nezáleží to tak jen na nich, ale i na spolkové vládě. Chce, aby uprchlíkům byly v Německu snáze uznávány výuční listy nebo aby byly snížené jazykové požadavky, a běženci tak zároveň mohli pracovat a učit se německy.

Soud v Kyrgyzstánu odsoudil k pěti letům vězení a k propadnutí majetku místního občana za to, že bojoval v ruské armádě ve válce proti Ukrajině, informoval dnes server 24.kg, jehož zprávu převzala i ruská média. Odsouzený Kyrgyz, označený portálem pouze iniciálami M.K., se proti rozsudku odvolal.

Muž byl odsouzen na základě paragrafu, který postihuje účast občanů Kyrgyzstánu v ozbrojených konfliktech v cizí zemi či absolvování teroristického výcviku. Za to hrozí ve středoasijské zemi deset až 15 let vězení a zabavení majetku. Soud podle portálu trest snížil s přihlédnutím k vyhlášené amnestii.

Podle Petra Pavla se na dnešním jednání prezidenta se zástupci vlády a opozice jednotlivé strany debaty shodly v otázkách týkajících se zahraniční a obranné politiky. „Shodli jsme se na tom, že největší hrozbou v současnosti pro ČR i pro Evropu je jednoznačně Rusko se svojí agresivní politikou. Shodli jsme se na odsouzení agrese proti Ukrajině,“ prohlásil Pavel.

Podle zástupců hnutí ANO je potřeba rychleji pracovat na mírovém řešení situace na Ukrajině. „V principu je shoda v tom, že jak podpora Ukrajiny, tak úsilí o mírové jednání jsou dvě strany téže mince,“ zdůraznil prezident.

Více se o dnešním jednání můžete dočíst ZDE.

Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování (DBR) dnes uvedl, že představitelé bezpečnostních složek minulý týden v Oděské oblasti na jihu země překazili pokus stovky ukrajinských mužů utéct za hranice. Několik organizátorů bylo zatčeno. Na Ukrajině platí válečný stav a muži v branném věku mají zákaz opustit zemi.

Podle DBR byla v pátek na cestě k hranicím zastavena skupina 47 mužů ve čtyřech mikrobusech, přičemž dalších 53 mužů bylo zadrženo na cestě do „sběrného místa“. Hranici měli překonat pěšky.

Rusko se podle Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) na anektovaném poloostrově Krym dopustilo od roku 2014 řady porušení lidských práv, konkrétně porušilo až 11 článků Evropské úmluvy o lidských právech, včetně práva na život, svobodu projevu nebo náboženského vyznání. ECHR ve Štrasburku je orgánem Rady Evropy, z níž bylo Rusko vyloučeno několik týdnů po začátku jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022.

„Soud měl dostatek důkazů, především zpráv mezivládních a nevládních organizací, osobních svědectví a dalšího materiálu, aby došel k závěru..., že incidenty byly dostatečně četné a vzájemně propojené, aby bylo možné hovořit o systematickém porušování (lidských práv),“ uvedl dnes štrasburský soud.

Mezi médii z Evropské unie, jejichž obsah hodlá Rusko blokovat, jsou Česká televize a český server Seznam Zprávy. Ze slovenských jsou to deníky SME a Denník N. Vyplývá to ze soupisu, který dnes zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí. Celkem Rusko v rámci odvetných opatření oznámilo omezení přístupu ze svého území k 81 médiím z EU.