ONLINE: Ukrajina vyslala desítky dronů na Moskvu. Rusové zavřeli letiště

Policie se v současné době setkává s celou paletou útočných operací vůči ČR. Útoky směrují proti celé společnosti, nezaměřují se na konkrétní jednotlivce, ale snaží se narušit fungování celého státu. V Senátu na konferenci Ruská agrese proti Evropě: Po třech letech ukrajinské obrany svobody to dnes řekl náměstek ředitele Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Jiří Nový. Připomněl i žhářský útok na autobusy pražského dopravního podniku v garážích na pražském Klíčově.

„Z mého pohledu jsme ve válce,“ řekl Nový. Český stát podle něj čelí nejen kybernetickým útokům, ale i dezinformačním vlnám nebo dlouhodobému zpochybňování schopnosti státu zajistit základní hodnoty, na kterých stojí. Protivník nerozlišuje cíle a útočí na cokoli, popsal.

Žhářský útok v Praze byl jen jedním z mnoha, které se odehrály třeba v Polsku nebo v pobaltských zemích. Způsob provedení je velmi podobný a spočívá v náboru osob z ohrožených sociálních skupin a nezaměstnaných. V poslední době zpravodajské služby v západní Evropě upozorňují, že jsme na prahu nové vlny útoků. Sabotáže se uskuteční prostřednictvím živých kurýrů s výbušným zařízením, kteří se budou snažit zasáhnout společnost na živých místech, varoval.

Upozornil, že společnost je plná citlivých technologií a různých míst, která jsou z bezpečnostního hlediska problematická, jako jsou třeba benzinové čerpací stanice, plynové přečerpávací stanice nebo například produktovody. Cílem útoků je podle Nového vyvolat strach v populaci, oslabit důvěru ve fungování právního státu i ve smysluplnost pomoci Ukrajině.

Podporovatelky Ukrajiny považují za čest přijetí prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě, znamená to pro ně i vyjádření budoucí české podpory napadené zemi. Hlava státu se dnes setkala se zhruba čtyřmi desítkami podporovatelů z řad humanitárních organizací, spolků, dobrovolníků či veřejně známých osobností. Některé z dobrovolnic, které hovořily s novináři, vozí pomoc přímo na frontu.

„Jezdíme jednou za měsíc, možná i dvakrát přímo k frontové linii. Vyrábíme a dodáváme všechno podle požadavků vojáků. Půl díla děláme my tady, další část se dodělává tam,“ řekla Lesja Kopčuková ze spolku Spark, který vyrábí například batohy pro dronaře. „Montujeme občas i drony, ale jen část vyrobíme, zbytek dodělávají vždycky vojáci,“ dodala.

Na Ukrajinu její spolek dodává také například terénní vozy, Kopčuková je zároveň součástí rehabilitačního centra pro ženy, které byly v zajetí. „Ta hrůza je tak velká, silná. Těžko se potom žena dostává na nějaký aspoň trošku normální život,“ řekla. Po vyslechnutí některých příběhů nemůže i několik dní spát, neboť si představuje, kolik lidí je stále v zajetí mučeno, uvedla. „Válečné zločiny, které Rusko dělá vůči ukrajinskému lidu, pokračují dál. Ve velkém,“ řekla.

„Poskytujete opravdovou praktickou pomoc Ukrajině,“ poděkoval v Senátu České republice velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych. „Tři roky nesmírného utrpení pro ukrajinský lid. Také ukázaly odhodlání a neochvějnou vůli Ukrajiny bránit svou svobodu, nezávislost a suverenitu. Ukrajinci v těžké době ukázali svou odvahu a sílu nejen na frontě, ale i v každodenním životě. Vaše podpora nám pomáhá tuto těžkou zkoušku zvládnout,“ řekl na konferenci v Senátu Parlamentu České republiky.

A vyjádřil se i k úvahám o mírových jednáních: „Je důležité, aby to byl trvalý a spravedlivý mír. Je naší prioritou dosáhnout spravedlivého míru na základě mezinárodního práva, jehož základním principem je územní celistvost a suverenita. Nejlepší bezpečnostní zárukou bude pro Ukrajinu členství v EU a NATO – a Rusko by se do toho nemělo vměšovat. Ani EU ani NATO nejsou hrozbou pro Rusko. Naopak Rusko ohrožuje celý demokratický svět,“ řekl velvyslanec.

„Evropa má v tento okamžik méně bojeschopných brigád než Ukrajina. Je to proto, že si furt říkáme, že to je tak nějak v pohodě, tak nějak to vyřeší Amerika, tak nějak se ubrání Ukrajina,“ kritizuje Otakar Foltýn, koordinátor strategické komunikace Úřadu vlády ČR. 

Evropská rozvědka spočítala, že na zastavení Ruska stačí 0,25 procenta HDP Evropy, dodal na konferenci Ruská agrese proti Evropě.

„Evropská pomoc Ukrajině od začátku války je cca dvakrát vyšší než americká,“ sečetl Jan Jireš, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstvo obrany. Od zemí Evropské unie šla na Ukrajinu asistence v hodnotě asi 250 miliard dolarů (6 bilionů Kč), z USA 130 miliard dolarů (3,1 bil. Kč). Větší podíl americké pomoci připadal na vojenské výdaje – 66 miliard dolarů oproti 52 ze zemí EU. Ale co se nedávných balíčků týče, i tam už převažovaly evropské peníze, uvedl na konferenci Ruská agrese proti Evropě konané v Senátu ke třetímu výročí Putinovy invaze.

Ruská justice zamítla odvolání francouzského výzkumníka Laurenta Vinatiera, kterého soud v Moskvě loni poslal na tři roky do vězení za to, že se v Rusku neregistroval jako zahraniční agent. Francouzská diplomacie rozhodnutí odvolacího soudu kritizovala, žádá neprodleně osvobodit francouzského občana, uvedla agentura AFP.

Šéf opozičního ANO a expremiér Andrej Babiš uvedl, že agresi neměli světoví lídři ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nikdy umožnit. „Pokud bude válka pokračovat, bude pokračovat i zabíjení lidí a ničení celých měst a vesnic. Věřím, že teď jsme ukončení té šílené války blízko a brzy se přestane bojovat a vraždit,“ napsal na síti X.

Tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Agrese, kterou světoví lídři neměli Putinovi nikdy umožnit a kvůli které každý den umírá obrovské množství lidí. Pokud bude válka pokračovat, bude pokračovat i zabíjení lidí a ničení celých měst a vesnic. Věřím, že teď jsme ukončení…

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) February 24, 2025

„Před 3 lety Rusko brutálně napadlo Ukrajinu. Její boj je i naším bojem – za svobodu, demokracii a právo žít v míru. Poslanecká sněmovna dnes svítí v modro-žlutých barvách jako symbol naší podpory obětí agrese,“ uvedla šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). 

Před 3 lety Rusko brutálně napadlo Ukrajinu. Její boj je i naším bojem – za svobodu, demokracii a právo žít v míru.

Poslanecká sněmovna dnes svítí v modro-žlutých barvách jako symbol naší podpory oběti agrese. pic.twitter.com/NzKCa8rsWD

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) February 24, 2025

„Ve fungování společnosti se u nás výrazně projevuje pátá kolona, ať už Ruskem podporovaná, nebo motivovaná ve vztahu k budoucí spolupráci s Ruskem, nebo skupina užitečných idiotů,“ varuje policejní plukovník Jiří Nový, náměstek ředitele NCTEKK pro kybernetickou kriminalitu. V Senátu na konferenci ke třem letům ruské invaze na Ukrajině také varoval, že demokratické společnosti jsou zranitelné vůči hybridním útokům, například na „měkké cíle“, jako je dopravní či energetická infrastruktura.

Prezident Petr Pavel dlouhodobým podporovatelům Ukrajiny poděkoval za to, že se nenechali odradit poraženeckými názory, nepochopením, či dokonce útoky. Na Pražském hradě dnes přijal zhruba čtyři desítky podporovatelů z řad humanitárních organizací, spolků, dobrovolníků či veřejně známých osobností.

„Vážím si toho, že jste se mnozí za dlouhou dobu, kterou Ukrajinu podporujete, nenechali odradit různými poraženeckými názory, případně nepochopením, někdy dokonce útoky. Velice si vážím toho, co děláte, a chtěl bych vás podpořit v tom, abyste věděli, že v tom nejste sami. Že těch hlasů negativních je výrazně méně než pozitivních, jen jsou bohužel občas více slyšet,“ řekl Pavel.

Rusko se dohodlo s Ukrajinou na evakuaci ruských civilistů původem z Kurské oblasti na západě Ruska, kteří se nyní nacházejí v sousední, ukrajinské Sumské oblasti. Oznámila to dnes ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová. Do Kurské oblasti před půl rokem vpadly ukrajinské jednotky, které stále ovládají několik stovek kilometrů čtverečních ruského území v této pohraniční oblasti.

„Je dohoda s Červeným křížem a ukrajinskou stranou, že se (Rusové) budou evakuovat (z Ukrajiny) do Ruska přes Bělorusko,“ řekla Moskalkovová podle listu Kommersant před poslanci vládní strany Jednotné Rusko. Ombudsmanka neupřesnila, kolika lidí se evakuace bude týkat, ani kdy se uskuteční, dodal list.

Náčelník generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka ocenil kuráž všech Ukrajinců vstříc ruské invazi, trvající právě tři roky: „Bez váhání čelili přesile, bránili svou zem a stali se symbolem odporu – vojáci, dobrovolníci, všichni lidé na Ukrajině. Jako voják vám mohu říct, že taková odvaha není jen o zbraních, ale o srdci, o vůli, o víře v to, za co člověk bojuje,“ pronesl náčelník v senátu na konferenci ke třetímu výročí. „Válka odhalila sílu Ozbrojených sil Ukrajiny – od posledních pěšáků v zákopech po piloty v kokpitech ukázali, že i proti obrovské mašinerii lze vzdorovat, když víte, za co bojujete,“ dodal a připomněl citát svého bývalého ukrajinského protějšku, generála Valerije Zalužného: „Bojujeme nejen za naše domovy, ale za právo být sami sebou. Každý krok zpět je krokem k porobě. Radši padneme, než se vzdáme.“

Vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady dnes vyjádřili podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Při setkání v Kyjevě, které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zorganizoval v den třetího výročí napadení své země, hovořili o nutnosti zachovat územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a dojednat s Ruskem mír, který bude respektovat zájmy Kyjeva.

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem pochválil „snahy Ruska a dalších zemí ukončit válku na Ukrajině“, uvedly agentury. Putin podle nich partnera informoval o jednáních Ruska se Spojenými státy v Rijádu, kde se minulý týden sešli ministři zahraničí obou zemí k rozhovorům, ovšem bez účasti Ukrajiny.

Aktivisté ze spolku Kaputin dnes ráno na budově Ruského střediska vědy a kultury v Praze vyvěsili české vlajky a transparenty s nápisy „Russácké majetky zabavit, špionážní střediska zavřít!“ a křičeli „Sláva Ukrajině“ nebo „Jsme Češi a nikdy se nevzdáme“. Přelezli plot a na budovu vylezli po žebřících, které poté část z aktivistů odstranila do doby, než přijela policie. Policisté pak aktivisty odvezli na stanici k podání vysvětlení. Protestní akci spolek zorganizoval k dnešnímu třetímu výročí začátku války na Ukrajině.

Na Ukrajině byl mezitím vyhlášen letecký poplach, tentokrát kvůli tomu, že vzlétly ruské letouny MiG-31K vyzbrojené hypersonickými střelami Kinžal, uvedl portál a připomněl, že naposledy ukrajinské letectvo z tohoto důvodu vyhlásilo poplach před 27 dny, na konci ledna.

„Když je Rusko slabé, příroda ho nechrání před vnějším útokem,“ uvedl politický geograf Michael Romancov a připomněl různé historické nájezdy. Ale platí to i naopak: „Když je silné, nebrání mu v expanzi. Rusko nemá – a proto po nich touží – tzv. přirozené, přírodní hranice,“ řekl v Senátu na konferenci Ruská agrese proti Evropě.

Rusko zastaví svou válkou na Ukrajině, pokud dosáhne kýžených výsledků v jednáních se Spojenými státy. Dnes to v Ankaře řekl podle agentury AFP ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rusko svou agresi proti Ukrajině začalo přesně před třemi roky. Lavrov před týdnem jednal s americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem o možném urovnání války na Ukrajině bez přítomnosti zástupců této země. Podle tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana by se rozhovorů měly účastnit obě strany konfliktu.

Světové společenství stojí před zásadním úkolem, jak ukončit lidské utrpení a nastolit na Ukrajině mír, který přijmou všechny zúčastněné strany, napsal slovenský prezident Peter Pellegrini na sociální síti k třetímu výročí ruské vojenské invaze do sousední země. Rusko ve svém příspěvku Pellegrini nezmínil.

„Věřím, že diplomatické úsilí a dialog, který začal na mezinárodní scéně, přinesou ukončení války a nastolení udržitelného míru,“ uvedl Pellegrini. Dodal, že válka přinesla mnoho neštěstí, obětí a poničené země.

Kreml vítá nový přístup Spojených států za prezidenta Donalda Trumpa k dialogu s Ruskem, uvedl dnes podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. V den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu naopak Moskva nevidí předpoklady pro dialog s Evropskou unií. Mluvčí Dmitrij Peskov podle agentur postavil přístup USA a EU do kontrastu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při setkání s evropskými vůdci v Kyjevě navrhl podle BBC výměnu zajatců s Ruskem, a to všechny ruské zajatce za všechny ukrajinské.

„Ukončení války by mělo začínat kroky obnovujícími důvěru, protože žádná důvěra k Rusku není. Zapotřebí jsou kroky vypovídající o ukončení války. Reálné kroky. Teď by se takovým krokem mohlo stát osvobození zajatců. Tisíc lidí je vězněno v Rusku. Jen část z nich je od roku 2022, ale mnohem více jich je (vězněno) už od roku 2014. Rusko by mělo propustit Ukrajince. Ukrajina je připravena na výměnu všech za všechny. To je spravedlivá varianta,“ řekl Zelenskyj.

Za úspěch a důkaz, že země Evropské unie jsou schopné dohody, pokládá český ministr zahraničí Jan Lipavský dnešní potvrzení šestnáctého souboru sankcí EU mířících proti Rusku. Ministři zahraničí balíček potvrdili v Bruselu v den, na který připadá třetí výročí ruské invaze do sousední země. Česká pozice se podle ministra nemění, Praha bude i nadále podporovat Ukrajinu všemi způsoby a zároveň pracovat na posílení evropské bezpečnosti.

Kreml po parlamentních volbách v Německu doufá ve střízlivější přístup Berlína k realitě a k otázkám vzájemných zájmů, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Předčasné volby vyhrála konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz se tak zřejmě stane novým spolkovým kancléřem.

Vztahy Moskvy a Berlína byly v posledních letech napjaté kvůli německé vojenské podpoře Ukrajiny, podotkla agentura Reuters. Ukrajina se již tři roky brání ruské agresi.

Merz už ale mezitím ujistil Ukrajinu o evropské podpoře v její obraně proti ruské agresi. Na síti X v den třetího výročí ruské invaze uvedl, že Kyjev musí být součástí jednání o míru.

Mezinárodní společenství musí udělat vše pro dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině. Prohlásil to dnes generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres, podle něhož je cílem ukončit válku v souladu s mezinárodním právem a chartou OSN.

„Musíme vyvinout veškeré úsilí k ukončení tohoto konfliktu a dosažení spravedlivého a trvalého míru v souladu s chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucemi Valného shromáždění,“ řekl podle agentury Reuters Guterres v projevu v Radě OSN pro lidská práva v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu.

„O co se na Ukrajině bojuje? Není to jen o Ukrajině, jen o lidech, kteří na Ukrajině žijí, o její suverenitě, nezávislosti a svobodě. Je to o nás, o našich hodnotách, naší svobodě, naší nezávislosti, naší suverenitě. Válka Ukrajinců proti agresorovi je naše válka,“ prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil. „My si to buď uvědomíme, a šance na výhru bude větší, nebo si to neuvědomíme, Ukrajince v tom necháme a jednou na to doplatíme,“ řekl začátkem konference Ruská agrese proti Evropě, která se koná v Senátu ke třetímu výročí Putinovy invaze.

„Můj dojem je, že jsme na morální a hodnotové křižovatce. V Evropě žijeme, někdy se říká evropský sen – založený na úctě ke svobodě, k demokracii, k úctě k právnímu řádu, k pravidlům, k lidské důstojnosti. Tyto hodnoty musíme hájit, nesmíme si je nechat relativizovat. Jinak jsme z té křižovatky odbočili špatným směrem. Jsme připraveni hájit ten náš evropský sen? Odříci si část našeho pohodlí? Nasadit i své vlastní síly k hájení svobody, demokracie, lidské důstojnosti, právního státu, řádu a pořádku? Nebo necháme zvítězit ty, kteří chtějí dělat zejména byznys, chtějí se strategicky domlouvat, zemi si rozdělovat na základě úplně jiných pravidel?“ ptá se předseda Senátu.