ONLINE: Ukrajina vyslala desítky dronů na Moskvu. Rusové zavřeli letiště

Při ruském útoku na ukrajinský Pavlohrad jeden člověk zemřel a asi 30 dalších utrpělo zranění, uvedly úřady. Mezi zraněnými jsou tři děti.

Ukrajina nebude muže v branném věku nuceně navracet do vlasti, řekl ve čtvrtek v Rádiu Svoboda ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Ukrajina, která přes dva a půl roku čelí ruské invazi, je vůči armádě agresora dlouhodobě ve výrazné početní nevýhodě a snaží se k návratu přesvědčovat Ukrajince žijící v zahraničí.

„Ujišťuji, že nejde o žádná donucovací opatření k návratu Ukrajinců, zejména těch v branném věku, na Ukrajinu,“ řekl Zvaryč. Motivací by podle něho mělo být svědomí každého ukrajinského občana a ukrajinské vedení je přesvědčené, že povinností každého Ukrajince bez ohledu na to, kde žije, je bránit vlast. „Úkolem státu je vytvořit občanům, kteří chtějí bránit svůj stát, všechny podmínky pro návrat,“ uvedl také Zvaryč.

Britská vláda dnes oznámila, že Ukrajině poskytne 650 lehkých víceúčelových střel v hodnotě 162 milionů liber (v přepočtu asi 4,8 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters. Tyto zbraně by měly přispět k obraně ukrajinského území před ruským bombardováním a drony.

Rusko minulý týden spustilo jednu z největších vln leteckých útoků na Ukrajinu od počátku své invaze v roce 2022. Při úterním ruském úderu na město Poltava v centrální části Ukrajiny bylo zabito 55 lidí. Ukrajina opakovaně žádá o dodání zbraní protiletecké obrany, aby se ruským střelám a dronům mohla lépe bránit.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dorazil na základnu Ramstein v Německu, kde bude jednat se spojenci. Znovu vyzval k poskytnutí zbraní dlouhého doletu. Na začátku jednání vyzval spojence k dodání slíbených systémů protivzdušné obrany, Ukrajina podle něj potřebuje i další F-16. 

„Potřebujeme rozhodnost a prostředky našich partnerů, abychom zastavili ruský vzdušný teror. Je klíčové, aby zbraně z avizovaných podpůrných balíčků konečně dorazily k našim bojovým oddílům,“ napsal Zelenskyj. „Potřebujeme také, aby naši partneři učinili silná rozhodnutí (o zbraních) dlouhého doletu, a přiblížili tak spravedlivý mír, o který všichni usilujeme,“ dodal.

Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Ruská armáda v noci na dnešek proti Ukrajině zaútočila s nasazením 44 dronů a dvou raket, informuje ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana napadené země zneškodnila 27 bezpilotních letounů. Nedaleko Lvova vypukl požár, informovaly úřady ve stejnojmenné oblasti na západě Ukrajiny. Hořelo v průmyslové zóně ve vsi Murovane na severovýchod od Lvova. Podle šéfa Lvovské oblasti Maksyma Kozyckého shořela čtyři nákladní auta. Hasiči požár uhasili.

Dnes ráno protivzdušná obrana v reakci na přílet nepřátelských dronů pracovala v Kyjevské oblasti. A terčem ruské dělostřelecké palby se stalo město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti. Dva lidé utrpěli zranění, uvedla oblastní správa. Poničeny byly také domy, auta nebo elektrické vedení a plynovod. V okolí Kryvého Rohu dron poškodil dům.

Summit NATO v Haagu se příští rok vrátí k otázce další podpory Ukrajiny po letos schválených 40 miliardách eur (zhruba bilionu korun). ČTK to řekl nový český velvyslanec při NATO David Konecký. Nevnímá jako problém, že letos se na dlouhodobějším rámci pomoci spojenci na summitu ve Washingtonu neshodli.

Zástupci členských zemí se na začátku července dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur. Nenašli ale shodu ohledně plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jak navrhoval končící generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

„Ten ‚krátkodobý závazek‘, který je vyslovený na jeden rok do příštího summitu, který bude v Haagu v červnu 2025, jako žádný problém nevnímám. Nevnímám to ani jako signál nějakého rozporu nebo slabosti nebo nějakých pochyb o tom, jestli budeme dál Ukrajinu podporovat,“ uvedl velvyslanec. „Na příštím summitu se k otázce, jestli 40 miliard je dostatečných, nebo není, jak má vypadat systém finanční podpory Ukrajiny, určitě vrátíme,“ doplnil.

Nejedná se podle něj o závazek, jímž by spojenci deklarovali připravenost poskytnout 40 miliard eur alianci, aby za ně nakoupila něco pro Ukrajinu. „Nejde o to, že by se někam posílaly nějaké peníze, které by se někde hromadily a z toho by se něco nakupovalo. Jde o sumu, kterou spojenci budou deklarovat alianci a která se bude agregovat a má být minimálně v té výši,“ přiblížil Konecký.

Srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil, že dostal od ruského vůdce Vladimira Putina pozvánku, ale na nadcházející summit rozvíjejících se zemí BRICS nepojede, protože v té době v Srbsku očekává „důležité hosty“.

Vučićovo prohlášení následovalo poté, co srbský vicepremiér ujišťoval Putina, že Srbsko zůstane spojencem Ruska. „Srbsko není jen strategický partner Ruska, Srbsko je také ruským spojencem. To je důvod, proč je na nás tlak ze strany Západu obrovský,“ řekl Putinovi vicepremiér Aleksandar Vulin. 

Mluvčí unijní diplomacie Peter Stano podle agentury AFP prohlásil, že udržování, a dokonce posilování vztahů s Ruskem v době ruské agrese proti Ukrajině „není slučitelné s evropskými hodnotami a se snahou vstoupit do Evropské unie“.

„Asi před deseti dny jsem dostal velmi milé pozvání od prezidenta Putina, abych se přidal k summitu BRICS ve dnech 23. a 24. října. V tu dobu máme naplánované důležité hosty ze zahraničí, ale nechci o tom teď hovořit. Čeká nás mnoho důležitých návštěv, odjezdů a příjezdů. O tom pohovoříme okolo 10. října,“ citovala Vučičovo vyjádření ruská státní agentura TASS.