ONLINE: Ukrajina vyslala desítky dronů na Moskvu. Rusové zavřeli letiště

Denní útoky podobného rozsahu, jako byl ten dnešní na Kyjev, jsou spíše vzácností, informovali novináři agentury AFP.  Nad ukrajinským hlavním městem se ozvaly výbuchy, přičemž z centra Kyjeva následně začal stoupat černý dým. Na snímku níže ukrajinský hasič pracuje na likvidaci požáru v obytné budově po raketovém útoku.

Obrazem: Rusko podniklo mohutný útok na Kyjev. Zasažena byla údajně i dětská nemocnice.

Německý ministr obrany Boris Pistorius je nespokojený s penězi, které vláda spolkového kancléře Olafa Scholze vyčlenila pro příští rok na armádu. Pistorius, který oproti letošním 52 miliardám eur (1,3 bilionu Kč) požadoval o šest miliard eur (151 miliard Kč) více, dostal navíc pouze 1,2 miliardy eur (30 miliard Kč), se obává, že to zpomalí modernizaci německých ozbrojených sil.

Německo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 zřídilo k modernizaci armády zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč), který stojí mimo běžný státní rozpočet. Díky tomuto fondu Německo letos splní investici dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), jak se alianční státy zavázaly. Zbrojní smlouvy uzavírá Berlín již nyní, peníze z fondu ale uvolňuje postupně. 

Ruský vzdušný útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si vyžádal deset mrtvých, uvedly podle Reuters místní úřady. Dalších 31 lidí utrpělo zranění.

Ukrajinské úřady po dnešním rozsáhlém ruském vzdušném útoku hlásí mrtvé i zraněné. Podle agentury Reuters, která se odvolává na místní úřady, zahynulo v Kyjevě nejméně pět lidí a devět dalších utrpělo zranění. Zasažena byla v metropoli podle prezidenta Volodymyra Zelenského také dětská nemocnice. 

Ve všech ukrajinských oblastech byl dnes dopoledne vyhlášen letecký poplach. Podle Zelenského použilo Rusko na 40 střel různých typů. Výbuchy byly hlášeny také z Kropyvnyckého a Dnipra.

Rusko zahájilo rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. V Kyjevské oblasti funguje protivzdušná obrana, média hlásí výbuchy z Kryvého Rihu a Kropyvnyckého. Při hromadném raketovém útoku na ukrajinské hlavní město byli zraněni nejméně tři lidé, informoval v 11:05 místního času starosta Kyjeva Vitalij Kličko.

Podle kyjevské vojenské správy dopadly na několik míst ukrajinské metropole trosky sestřelených raket, na místě jsou záchranáři. Škody utrpělo několik budov, na jednom místě vypukl požár, uvedla správa.

Ruská tajná služba FSB uvedla, že překazila pokus Kyjeva unést strategický bombardér Tu-22M3 ruských vzdušných sil a přeletět s ním na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na sdělení ruské kontrarozvědky. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinská tajná služba SBU na žádost o komentář bezprostředně nereagovala.

„Ukrajinská rozvědka měla v úmyslu naverbovat ruského vojenského pilota za finanční odměnu a poskytnutí italského občanství s cílem přesvědčit ho, aby odletěl a přistál na Ukrajině se strategickým bombardérem,“ uvedla FSB na svých internetových stránkách. FSB v prohlášení dále uvedla, že Rusko během operace získalo informace, které pomohly jeho silám provést úder na letiště Ozerne na severozápadě Ukrajiny.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol hodlá s vedoucími představiteli NATO jednat o hrozbě, kterou podle něj pro Evropu představuje Severní Korea a její prohlubující se vazby na Rusko. V rozhovoru s agenturou Reuters vzkázal Moskvě, že si bude muset vybrat mezi dvěma korejskými státy a rozhodnout se, kde spočívají její skutečné zájmy.

„Vojenská spolupráce Ruska se Severní Koreou představuje jasnou hrozbu a vážnou výzvu pro mír a bezpečnost na Korejském poloostrově i v Evropě,“ řekl Jun agentuře Reuters před cestou do Washingtonu na summit NATO. „Záleží pouze na Rusku, kam chce směřovat vazby s Jižní Koreou,“ dodal. Uvedl také, že se jeho země rozhodne o poskytnutí zbraní Ukrajině na základě toho, jak dopadne nový vojenský pakt mezi Moskvou a Pchjongjangem.

Jun se v roce 2022 stal prvním jihokorejským prezidentem, který se zúčastnil summitu NATO. Společně s Austrálií, Japonskem a Novým Zélandem bude Jižní Korea jedním ze čtyř partnerů z oblasti Asie a Pacifiku, kteří se připojí k summitu pořádanému tento týden. Vztahy mezi Jižní Koreou a Ruskem se zhoršily kvůli dodávkám balistických raket a děl z Pchjongjangu pro Moskvou vedenou válku na Ukrajině. Rusko i KLDR tyto dohody popírají.

Rusko označilo Jižní Koreu za „nejpřátelštější mezi nepřátelskými zeměmi“ a prezident Vladimir Putin prohlásil, že by udělala „velkou chybu“, kdyby se rozhodla dodávat zbraně Ukrajině. Jižní Korea protestovala, když Putin v červnu navštívil Pchjongjang a podepsal s vůdcem Kim Čong-unem smlouvu, která se týká vzájemné obrany.

„Severní Korea je jednoznačně hrozbou pro mezinárodní společnost,“ řekl Jun Sok-jol. „Doufám, že se Rusko rozumně rozhodne, která strana – jestli Jižní, nebo Severní Korea – je důležitější a potřebnější pro jeho zájmy. Budoucnost vztahů mezi Korejskou republikou a Ruskem závisí výhradně na jednání Ruska,“ dodal.

Čínský prezident Si Ťin-pching na setkání s maďarským premiérem vyzval světové velmoci, aby pomohly Rusku a Ukrajině obnovit přímý dialog a jednání, uvedla AP.

Maďarský premiér Viktor Orbán je na návštěvě Číny, oznámil dnes ráno na sociální síti X. Čínská státní média později informovala, že Orbán jednal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a že tématem rozhovorů bylo urovnání konfliktu na Ukrajině.

Orbán minulý týden navštívil Kyjev, kde jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, a později přijel do Moskvy, kde o konfliktu na Ukrajině jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Maďarsko od července předsedá Radě Evropské unie, která se ale od Orbánovy cesty do Moskvy distancovala.

„Mírová mise ministerského předseda Viktora Orbána pokračuje,“ uvedl k návštěvě Číny Orbánův mluvčí Bertalan Havasi. Za mírovou misi Orbán podle agentury Reuters označil své cesty na Ukrajinu a do Ruska z minulého týdne. „Čína je klíčovou mocností při vytváření podmínek pro mír v rusko-ukrajinské válce,“ napsal Orbán na síti X a dodal, že právě to byl důvod, proč se setkal s čínským prezidentem jen dva měsíce poté, co Si Ťin-pching navštívil Budapešť.

Když udeřila pandemie covidu-19, tvořily se před obchody se zlatem v Polsku dlouhé fronty. Pak přišla ruská invaze na Ukrajinu, která v sousední zemi vyvolala další shon po žlutém kovu. Vedoucí varšavského obchodu se zlatými pruty a mincemi z produkce Polské mincovny Piotr Kozik vzpomíná, jak připadl den ruské invaze, 24. únor 2022, na takzvaný Tučný čtvrtek, kdy Poláci jedí koblihy plněné marmeládou.

„Ten den byly v našem obchodě delší fronty na zlato než na koblihy v pekárně,“ řekl Kozik agentuře AP. Lidmi v Polsku válka za hranicemi otřásla, do jejich země přišli uprchlíci. Mnohým se tehdy zdálo, že zlato nabízí finanční a psychologickou jistotu.

Dnes jsou fronty pryč, ale poptávka po zlatě zůstává stabilní, protože válka pokračuje už třetím rokem. K neklidu přispívá migrační krize na polských hranicích s Běloruskem, kterou polské úřady považují za hybridní válku vyvolanou Moskvou a Minskem.

Český prezident Petr Pavel dnes odletí na týdenní návštěvu Spojených států. Zásadním bodem jeho programu bude summit Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, který se koná od úterý do čtvrtka. Poté odletí na dva dny do Houstonu.

Summit NATO by měl podle Pražského hradu přinést tři hlavní sdělení. Týkají se posilování aliance a spravedlivého sdílení břemene, dlouhodobé podpory Ukrajiny a posilování spolupráce s partnery. Za ČR se jednání v USA dále zúčastní ministryně obrany Jana Černochová, šéf diplomacie Jan Lipavský a náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Kvůli výbuchu miny u ukrajinského Charkova zemřeli v neděli nejméně čtyři lidé. Uvedly to podle agentury Reuters místní úřady. Mezi mrtvými je nejméně jedno dítě. Podle údajů OSN zhruba za čtyři procenta obětí mezi civilisty mohly v období od března do konce května miny či nevybuchlá munice.

Podle úřadů mina vybuchla na lesní cestě, kterou projíždělo auto. Jednalo se o členy jedné rodiny, kteří se zřejmě vraceli z chaty. Úřadům se podařilo identifikovat čtyři těla, na palubě auta však podle příbuzných mohlo být až šest lidí, uvedly ukrajinské úřady, podle kterých vybuchla nepřátelská, tudíž ruská, mina.