ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Vážení čtenáři, tímto dnešní online zpravodajství z Ukrajiny končí. Budeme se na vás těšit zase zítra.

Británie ukončila vízový program, který dovoloval dlouhodobě pobývat v zemi rodinným příslušníkům ukrajinských uprchlíků. Podle stanice BBC o tom dnes informovalo ministerstvo vnitra. Britská opozice předem neohlášený krok konzervativní vlády kritizuje jako nevstřícný k Ukrajincům čelícím již dva roky ruské invazi.

Británie po začátku války umožnila Ukrajincům v zemi pobývat, pracovat a pobírat dávky až tři roky, pokud najdou hostitele, jímž může být soukromá osoba či jakákoli organizace. Na základě druhého programu za nimi mohli přijet i jejich rodinní příslušníci. Podle britských statistik obou možností dosud dohromady využilo na 200.000 lidí.

O plánovaných dodávkách munice na Ukrajinu, výcviku ukrajinských vojáků na území České republiky a situaci na bojišti dnes prostřednictvím videokonference hovořila ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. ČTK o tom večer informovalo ministerstvo obrany, podle kterého Umerov vyzdvihl mimo jiné rozvoj spolupráce českého a ukrajinského obranného průmyslu. Ukrajina již téměř dva roky čelí ruské vojenské agresi.

Ukrajinská armáda uvedla, že Rusové při dobývání opevněného postavení Zenit na jižním okraji Avdijivky minulý týden postříleli zraněné ukrajinské vojáky, ačkoliv předtím souhlasili s jejich zajetím a následnou výměnou. Podle ombudsmana se jedná o válečný zločin, informovala dnes agentura Unian.

Telegramový kanál DeepState UA, který má blízko k ukrajinské armádě, v neděli uvedl, že Rusové zastřelili šest ukrajinských vojáků, které obklíčili na pozici jižně od Avdijivky. Stalo se tak patrně ve čtvrtek před definitivním stažením ukrajinských jednotek z tohoto východoukrajinského města.

Rusko využívá zpoždění v dodávkách západní pomoci Ukrajině a situace na frontových úsecích, kde se soustředily rezervy ruských sil, je mimořádně obtížná, uvedl dnes podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina se téměř dva roky brání ruské agresi.

„Nyní je mimořádně těžká situace na některých úsecích fronty, a to právě tam, kde se ruským vojskům podařilo soustředit maximum rezerv,“ uvedl podle serveru RBK-Ukrajina Zelenskyj v nočním projevu.

Před deseti lety se v těchto dnech odehrával v ulicích Kyjeva Euromajdan, masové demonstrace, kdy došlo i na střety s ozbrojenými složkami. 

Zisk největší ruské ropné firmy Rosněfť v loňském roce vzrostl o 47,2 procenta na 1,3 bilionu rublů. Tržby se zvýšily o 1,3 procenta.

Ukrajinský voják zahajuje útok dronem u Kliščijivky.

Ukrajinský ministr zahraničí požádal unijní šéfy diplomacií o další pomoc. Ministři v Bruselu debatovali i o nákupu munice, uvedl Lipavský.

Ruského pilota Maxima Kuzminova, který loni ve vrtulníku Mi-8 přeletěl do neokupované části Ukrajiny, našli ve Španělsku mrtvého, napsala dnes agentura Unian. Podle ní a dalších médií potvrdila letcovo úmrtí ukrajinská vojenská rozvědka HUR.

Ukrajinská média s odvoláním na zdroje tajné služby loni v srpnu uvedla, že vojenská rozvědka přiměla Kuzminova přeletět na Ukrajinu i s nejnovější verzí vojenského transportního vrtulníku Mi-8AMTŠ. Stalo se tak při speciální operaci, která údajně trvala déle než půl roku.

Po ruské invazi na Ukrajinu přibylo v Česku protiukrajinských a protiruských incidentů. Loni tvořily 22 procent případů předsudečného násilí, které zaznamenala organizace In Iustitia. V letech před válkou to bylo nejvýš pět procent. In Iustitia to uvedla ve své analýze vývoje předsudečného násilí, kterou dnes poskytla ČTK. Podle organizace se v počtu případů odráží odpor části společnosti vůči pomoci uprchlíkům i vliv dezinformací na podporu Ruska. Autoři uvedli, že výsledky monitorování nepředstavují úplný soubor všech kauz, ale jen jejich vzorek. Podotkli, že předsudečné incidenty se často policii neohlásí.

„Od roku 2022 pozorujeme značný nárůst protiukrajinských a protiruských incidentů. Zatímco v letech 2015 až 2021 tvořily tyto kategorie incidentů dohromady nanejvýš pět procent ze všech v daném roce zaznamenaných předsudečných incidentů, v roce 2022 to bylo 19 procent a v roce 2023 pak 22 procent. V období let 2022 až 2024 k 12. únoru 2024 převažovaly protiukrajinské incidenty nad protiruskými,“ uvedla organizace.

Lipecká továrna na sladkosti, která patřila firmě Roshen bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, byla převedena do majetku Ruské federace, uvedl dnes na svém webu list Kommersant s odvoláním na rozhodnutí soudu v Lipecké oblasti. Ta se nachází asi 230 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.

Okresní soud v Lipecku na základě žádosti zástupce generálního prokurátora zakázal Petru Porošenkovi, jeho synovi Oleksijovi a generálnímu řediteli továrny Olegu Kazakovovi činnost na území Ruska, protože ji shledal "extremistickou". Rozhodnutí soudu podle deníku vstoupilo neprodleně v platnost.

Ukrajinské jednotky u obce Robotyne v Záporožské oblasti na jihovýchodě země se dnes ocitly pod těžkou palbou Rusů, kteří se snaží znovu dobýt toto území, jež Ukrajinci osvobodili během loňské ofenzivy. Uvedla to dnes agentura AFP s odvoláním na mluvčího ukrajinských sil v oblasti. Ruské útoky byly podle něj bezvýsledné.

„Nepřítel podnikl deset neúspěšných útoků proti pozicím ukrajinských sil u Robotyne. Situace je proměnlivá, nepřítel vede těžkou palbu,“ uvedl Dmytro Lychovij. Ukrajinským silám se podle něj podařilo odrazit útoky vedené se značným počtem obrněných vozidel. Rusové ale nyní kromě obrněnců posílají do útoku i malé skupiny vojáků a „aktivně operuje“ i ruské letectvo.

Zatímco američtí političtí lídři z obou hlavních stran na konci minulého týdne odsuzovali ruského prezidenta Vladimira Putina po zprávě o smrti opozičníka Alexeje Navalného, exprezident Donald Trump se k věci veřejně nevyjadřoval. První prohlášení v této souvislosti vydal dnes, aniž by zmínil Putina či okolnosti Navalného smrti. Místo toho jeho jméno zapracoval do své předvolební rétoriky o úpadku Spojených států.

„Náhlá smrt Alexeje Navalného mi pomohla víc a víc si uvědomit, co se děje v naší zemi,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Zbytek jeho stručného příspěvku mluvil o tom, že USA jsou „selhávající země“ a že je ničí „otevřené hranice“ či „hrubě nespravedlivá soudní rozhodnutí“.

Na Ukrajině se pohřešuje nejméně 23.000 lidí, jejichž osud není znám, uvedl dnes v Ženevě Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK). Mohou být vězněni, uneseni, po smrti nebo se jen svým blízkým ztratili z dohledu při útěku, cituje výbor agentura DPA.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle sdělení své kanceláře navštívil velitelské stanoviště v Charkovské oblasti, kde se setkal s vojáky, kteří brání město Kupjansk. Tato obec se nachází na severovýchodě Ukrajiny a v poslední době je znovu terčem zesílených ruských útoků, napsala agentura Reuters.

Prezident si vyslechl hlášení velitele brigády Oleksije Trubnikova o operační situaci v tomto sektoru, probrali spolu zajištění výstroje či munice a obráncům předal ocenění, uvedla Zelenského kancelář.

Na Ukrajině se pohřešuje nejméně 23 000 lidí, jejichž osud není znám, uvedl dnes v Ženevě Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK). Mohou být vězněni, uneseni, po smrti nebo se jen svým blízkým ztratili z dohledu při útěku.

Mezinárodnímu výboru Červeného kříže se do konce ledna podařilo pomoci už 8000 rodinám nejen na Ukrajině, ale i v Rusku. Pracovníci MVČK jim zajistili přístup k informacím o tom, co se jejich příbuzným stalo nebo kde se aktuálně nacházejí. „Je k nevydržení, když nevíte, co je s vašimi blízkými. Bohužel ale takhle vypadá realita desetitisíců rodin, které žijí v neustálém strachu,“ řekl Dusan Vujasanin, ředitel úřadu Ústřední pátrací agentury při MVČK. Červený kříž cituje člena rodiny, který hledal své příbuzné: „Už nemůžu plakat, nezbyly mi žádné slzy, jen bolest a zlomené srdce.“

„Česko se aktivně zapojuje do ukrajinského mírového plánu, kdy spolupředsedáme skupině pro jadernou bezpečnost,“ hlásí z Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský. Ráno, před zasedáním Rady EU, se sešel s šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaelem Grossim.

Julija Navalná, vdova po zemřelém disidentovi Alexeji Navalném, dorazila na Radu Evropské unie – zasedání ministrů zahraničí. 

„Dnes ráno ukrajinské letectvo zničilo dva ruské letouny, které vedly řízené raketové údery na pozice našich jednotek. Jeden stíhací bombardér Su-34 a jeden stíhací letoun Su-35S,“ ohlásil náčelník šéf Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj a poděkoval podřízeným za dobrou práci.

V neděli velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk informoval o zničení ruského bombardéru Su-34 a v sobotu o sestřelení dvou bombardérů Su-34 a stíhačky Su-35. Za poslední tři dny tak Ukrajina informovala o zničení celkem šesti ruských letadel.

Podobná prohlášení nelze v podmínkách války bezprostředně nezávisle ověřit. Rusko ztrátu svých bojových letadel nepotvrdilo.

Česká podnikatelská mise na Ukrajinu minulý týden vyústila v konkrétní projekty a návrhy řešení v prioritních potřebách ukrajinských partnerů, uvedl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Do země napadené Ruskem vyrazilo na 30 zástupců českého průmyslu z energetiky, ze zdravotnictví a z infrastruktury.

Firmy vystoupily na podnikatelských fórech v Kyjevě, Dnipru, ale i Kryvém Rihu, kde jednaly s více než třemi stovkami ukrajinských partnerů, uvedl úřad. Setkaly se s nejvyššími představiteli tamní vlády, regionů i se zahraničními dárci. Jednalo se vůbec první skupinu podnikatelů, která přijela jednat o obchodních příležitostech do Kryvého Rihu, průmyslového centra vzdáleného několik desítek kilometrů od válečné fronty.

„Navazujeme na dlouhodobý plán české vlády držet patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti. Je to nejvýznamnější hospodářská a průmyslová oblast Ukrajiny. A Česká republika je zase nejvíce průmyslovou zemí Evropské unie. Struktura našich ekonomik je velmi podobná, uvědomují si to podnikatelé na české i ukrajinské straně,“ uvedl Kopečný.

Slovenští farmáři z menších sdružení zorganizovali protest proti situaci v sektoru, podle médií zablokovali také silnici k hranici s Ukrajinou.

Německá diplomacie si kvůli smrti Navalného předvolala ruského velvyslance v Berlíně. Vyzvala k propuštění politických vězňů v Rusku, píše AFP.

„Budu pokračovat v díle Alexeje Navalného. Budu pokračovat v boji za naši zemi. A vyzývám vás, abyste stáli při mně,“ ohlásila na sociálních sítích vdova po disidentovi Julija Navalná.

„Od začátku ruské útočné války na Ukrajině se povědomí o bezpečnosti v Evropě a v Rakousku výrazně zvýšilo. Musíme přiznat, že jsme po celá desetiletí naše ozbrojené síly upozaďovali. V rakouských ozbrojených silách nyní začíná nová éra,“ řekl rakouský spolkový kancléř Karl Nehammer. V sídle rakouského výrobce General Dynamics European Land Systems-Steyr (GDELS) zrovna pro neutrální Rakousko objednal 225 obrněných vozů Pandur Evolution v celkové hodnotě přibližně 1,8 miliardy eur (45,8 miliardy korun). 

Pandury továrna dokončí v letech 2025 až 2032. Dodávky bude zajišťovat 220 rakouských firem, postarají se o 70 procent hodnoty zakázky.