ONLINE: Kreml jadernými zbraněmi manipuluje Západ. A most na Krymu už neslouží přesunu techniky

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva se znovu pokusí o dvoustrannou schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Osobní jednání mezi čtyřma očima je podle zdrojů z kanceláře brazilského prezidenta naplánované na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN, píše dnes brazilský server G1. Lula a Zelenskyj spolu měli jednat už v době konání summitu zemí G7 v Japonsku, ze schůzky ale tehdy nakonec sešlo.

Prezident Pavel odsoudil ruskou agresi i při dnešní schůzce s předsedou Valného shromáždění OSN Dennisem Francisem. Zdůraznil na ní, že ruský vpád na Ukrajinu je pošlapáním Charty OSN a základních principů, na kterých organizace stojí, sdělil tiskový odbor Hradu.

Když budou koridory pro ukrajinské komodity průchozí, nemůže to mít pro Slovensko, Polsko či Maďarsko negativní dopad. Po dnešním jednání unijních ministrů zemědělství to v Bruselu uvedl český ministr Marek Výborný. Pokud mají tyto země obavy, že bude ukrajinská produkce zůstávat na jejich území, znamená to, že tam existují obchodníci, kteří ji skupují, poznamenal s tím, že je na těchto státech, aby věc kontrolovaly. Evropská komise se v pátek rozhodla neprodloužit zákaz dovozu ukrajinského obilí do zemí EU sousedících s Ukrajinou. Maďarsko, Polsko a Slovensko nicméně oznámily zavedení vlastních restrikcí.

Cesta k naplnění cílů udržitelného rozvoje stanovených před osmi lety v rámci takzvané Agendy 2030 je ve velkých nesnázích, přímý dopad má i ruská agrese na Ukrajině, řekl dnes na summitu OSN v New Yorku český prezident Petr Pavel. Česká republika si je podle něj vědoma své globální odpovědnosti a pošle proto v letech 2024 až 2027 čtyři miliony dolarů (asi 92 milionů Kč) do Zeleného klimatického fondu OSN na podporu rozvojových zemí. O tom už dříve rozhodla česká vláda.

„Po pandemii covidu-19 svět čelí katastrofálním následkům ruské agrese proti Ukrajině. Tato válka způsobuje nejen obrovské lidské utrpení, ale také rozsáhlou potravinovou a energetickou krizi,“ řekl dnes český prezident, podle kterého má válka přímý dopad na plnění cílů udržitelného rozvoje.

Rusko dnes vyzvalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby zamítl ukrajinskou žalobu ve sporu, který se týká ruského zdůvodňování invaze údajnou genocidou. Moskva a Kyjev se dnes u soudu začaly přít o pravomoce soudu. Podle Moskvy by se kauzou, kterou dnes označila za „beznadějně vadnou“, soudní dvůr neměl vůbec zabývat.

Rusko uvedlo údajnou genocidu proti ruskojazyčnému obyvatelstvu na východě Ukrajiny jako jeden z důvodů pro svůj loňský vpád na Ukrajinu. Kyjev to odmítá a Rusko viní, že se snaží ospravedlnit svou vojenskou agresi v rozporu s Úmluvou OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948, kterou obě strany podepsaly.

Rusko dnes na úvod série slyšení, která mají trvat do 27. září, zpochybnilo jurisdikci soudu v kauze. Kdyby v ní Kyjev uspěl, podle expertů by to sice nezastavilo válku, ale mohlo by to mít dopad na budoucí ruské válečné reparace.

Rusové ztratili za poslední den 620 vojáků, tři tanky, šest obrněných vozidel aj. Tvrdí to ranní hlášení generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny. Nezávisle je nemožné to ověřit.