ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Ukrajinská armáda v Donbasu, kde pokračují tvrdé boje.

První dáma Ukrajiny Olena Zelenská je na několikadenní návštěvě Washingtonu, během níž mimo jiné vystoupí s projevem ke členům amerického Kongresu. První oficiální částí programu bylo dnešní setkání s ministrem zahraničí Spojených států Antonym Blinkenem, informovala agentura AP.

Zelenská tak stupňuje politickou aktivitu z poslední doby. V týdnech poté, co na konci února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska, manželka prezidenta Volodymyra Zelenského prakticky nebyla vidět a i se dvěma dětmi se skrývala. Na začátku května se objevila na veřejnosti, když na Ukrajinu nečekaně přicestovala první dáma USA Jill Bidenová. Od té doby jsou vystoupení Zelenské častější, mimo jiné poskytla několik rozhovorů a na dálku se tento měsíc zapojila do konference o obnově Ukrajiny konané ve švýcarském Luganu.

V úterý by se měla znovu setkat s Bidenovou, o den později má ukrajinská první dáma na programu projev ke členům Kongresu

Ruská nezávislá televize Dožď dnes obnovila vysílání, které přerušila nedlouho po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a po zablokování svého webu na ruském území. Stanice dnes poprvé po čtyřech a půl měsících odvysílala večerní zprávy, které přenášela na kanálu YouTube.

„V nejbližších dvou hodinách budeme mluvit o hlavních zprávách dnešního dne. Tuto větu jsem neřekl čtyři a půl měsíce,“ zahájil vysílání moderátor Tichon Dzjadko a upřesnil, že naposledy moderoval stejný pořad 1. března, tedy krátce před tím, než ruské úřady zablokovaly web stanice.

Ozbrojené síly: 943 civilistů, včetně 216 dětí, bylo evakuováno z okupovaných území v Charkovské oblasti. Podle guvernéra Charkovské oblasti Olega Syniehubova se evakuace účastnily úřady i dobrovolníci.

Švýcarsko odmítlo žádost Severoatlantické aliance, aby přijalo a léčilo zraněné Ukrajince. Švýcarská diplomacie to odmítla kvůli neutrálnímu postavení země, napsal dnes deník Tages-Anzeiger. Alpská země chce poskytnout pomoc nemocnicím přímo na Ukrajině. Rozhodnutí ministerstva zahraničí ale kritizují někteří poslanci, uvedla veřejnoprávní televize RTS.

Švýcarská diplomacie se odvolává na Ženevské úmluvy z roku 1949. Ty sice umožňují třetím zemím poskytovat lékařskou pomoc ve válce zraněným vojákům jiných států, neutrální země by ale pak měly dohlédnout na to, aby tito vojáci po vyléčení nezačali znovu bojovat. To by však švýcarské úřady mohly jen stěží zaručit po návratu ukrajinských vojáků do vlasti. Švýcarské ministerstvo zahraničí odmítlo přijmout na své území také zraněné civilisty, protože je podle diplomatů lze jen obtížně rozlišit od vojáků.

Švýcarsko však chce poskytnout pomoc přímo ukrajinským nemocnicím. Švýcarská armáda se chce také podílet na odminování a likvidaci nevybuchlé munice na ukrajinském území.

Francie a Spojené arabské emiráty podepsaly dohodu o energetické spolupráci. Paříži má zajistit ropu a zemní plyn v době evropského odklonu od ruských dodávek v reakci na válku na Ukrajině, kdy hrozí, že Moskva na starý kontinent přestane dodávat plyn. Podpis dohody dnes podle agentury AP oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron, který v Paříži hostil prezidenta SAE Muhammada bin Zajd Nahajána.

„Dohoda, kterou podepisujeme se Spojenými arabskými emiráty, má dvojí strategický význam: umožňuje nám řešit naléhavé výzvy energetické bezpečnosti v krátkodobém horizontu a zároveň se připravit na dekarbonizovanou budoucnost,“ řekl francouzský ministr hospodářství a financí Bruno Le Maire. Podrobnosti o dohodě ministerstvo neuvedlo.

Zelenskyj žádá parlament, aby odvolal šéfa SBU Bakanova. Prezident Volodymyr Zelenskyj předložil parlamentu žádost o odvolání Ivana Bakanova z funkce šéfa Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU). Zelenskyj suspendoval Bakanova 18. července.

Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE dnes oznámil, že obdržel od ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky. Stejné sdělení dostal od ruského plynárenského giganta také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa.

Agentura Reuters dříve informovala, že Gazprom vyhlásil stav vyšší moci znemožňující dodávky zemního plynu do Evropy nejméně jednomu významnému odběrateli. Gazprom se k věci zatím nevyjádřil.

Bývalá ruská televizní moderátorka Marina Ovsjannikovová byla brzy po svém nedělním zadržení opět propuštěna. Moderátorka, která v poslední době opakovaně veřejně kritizovala ruskou agresi na Ukrajině, byla zadržována na policejní stanici v Moskvě. Ruské úřady ji obvinily z diskreditace ruské armády. Před soudem má podle BBC stanout 21. července.

V policejním protokolu se podle BBC uvádí, že novinářka kritizovala vojenskou operaci na Ukrajině a počínání vrchního velitele. Tím je podle ústavy ruský prezident Vladimir Putin.

BBC poznamenala, že Ovsjannikovová se má z diskreditace ruské armády zodpovídat před soudem i 8. srpna. Zatímco poprvé ve správním řízení hrozí pokuta, při opakovaném skutku soud může uložit až tři roky do vězení.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes varoval před „globální renesancí“ energie z fosilních paliv. Jejich využívání by mělo být pouze přechodným řešením v současné plynové krizi, kterou způsobila válka na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA.

„Nikdo nemůže být spokojen s tím, že podíl výroby elektřiny z uhlí i u nás opět roste,“ řekl Scholz v rámci takzvaného petersberského dialogu v Berlíně. „O to důležitější je, abychom si ujasnili jednu věc: Jde o dočasné nouzové opatření, které není na úkor našich klimatických cílů,“ dodal. 

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes v Baku podepsala memorandum o porozumění, které předpokládá, že Ázerbájdžán zdvojnásobí dodávky plynu do Evropské unie. Do roku 2027 by tak mělo z Ázerbájdžánu do Unie ročně směřovat nejméně 20 miliard metrů krychlových plynu. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě. EU se snaží získat dodavatele místo Ruska, které v únoru napadlo Ukrajinu, za což na něj Unie uvalila sankce.

„Dnes tímto novým memorandem o porozumění otevíráme novou kapitolu naší energetické spolupráce s Ázerbájdžánem, klíčovým partnerem v našem úsilí o odklon od ruských fosilních paliv,“ uvedla von der Leyenová. 

Slovensko se chce zbavit závislosti na ruském palivu do jaderných elektráren. Při dnešní návštěvě Rakouska to uvedl slovenský premiér Eduard Heger. Vláda podle něj již několik měsíců vyjednává s alternativními dodavateli, informovala agentura APA.

„Nevíme, jak dlouho to bude trvat. Ale pracujeme na tom, protože nám velmi záleží na tom, abychom se zbavili závislosti na ruských palivech,“ řekl Heger po jednání s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem ve Vídni. Podle předsedy slovenské vlády přechod na palivo jiného dodavatele obvykle trvá tři až šest let, doba krize však státy nutí hledat jiná řešení.

Guvernér Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko oznámil, že ruské rakety zasáhly okres Synel'nykivs'kyj 18. července, vážně poškodily školu a zničily obilný výtah s 5000 tunami obilí.

Nejnovětší fotografie z Charkova.

Státní dluh v prvním pololetí stoupl o 242 miliard korun na 2,7 bilionu korun. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí na internetu. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 257 000 korun.

Ministerstvo v aktualizaci strategie financování státního dluhu z počátku dubna očekává, že státní dluh letos stoupne o 262 miliard na 2,728 bilionu Kč. „Nárůst státního dluhu ve druhém pololetí bude v souladu s dlouhodobou strategií financování a řízení státního dluhu výrazně nižší, konkrétní výše bude záležet na novele zákona o státním rozpočtu na letošní rok, kterou vláda projedná do konce července a v neposlední řadě samozřejmě také na vnějších faktorech, jako je válka na Ukrajině, energetická krize a vývoj globální ekonomiky,“ uvedl dnes úřad.

Rusko, postižené západními sankcemi, se nenechá zatlačit ve svém rozvoji o desítky let zpět, jak mu předpovídají jeho nepřátelé, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na dnešní poradě rady pro strategický rozvoj a národní projekty. To jsou celostátní programy zaměřené především na snižování chudoby v zemi.

„To je přesně místo, kde se nám snaží stavět překážky, aby zpomalili rozvoj Ruska. Chápeme, že to je obrovská výzva pro naši zemi, ale nechystáme se složit ruce do klína, zmatkovat či – jak nám to předpovídají někteří naši ‚fanoušci‘ – propadnout se o desítky let zpět. To samozřejmě ne. Uděláme pravý opak,“ zdůraznil Putin.

Další ročník fotožurnalistické soutěže Czech Press Photo zahájí výstava ukrajinských fotografů Jevhena Maloletky a Mstyslava Černova, kteří dokumentovali válečné události v Mariupolu. ČTK o tom dnes za pořádající společnost Czech Photo informovala Anna Vacková. Oba autoři zasednou společně s dalšími odborníky v mezinárodní porotě 28. ročníku soutěže. Autorky a autoři mohou snímky do soutěže přihlašovat od 1. září do 30. září prostřednictvím elektronického formuláře.

„Výsledky soutěže budou nepochybně ovlivněny šokujícími válečnými událostmi. Mnoho českých i slovenských fotografů i v těchto chvílích dokumentuje válku přímo na Ukrajině. Jsem moc rád, že Jevhen Maloletka a Mstyslav Černov přijali roli porotců a že se nám daří připravovat výstavu jejich fotografií, které doslova obletěly svět a staly se navždy ikonickým svědectvím této války,“ uvedl manažer soutěže Dan Materna.

Rusko od 24. února vypálilo na ukrajinská města přes 3000 raket, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dále uvedl, že je nemožné spočítat počet ruských děl a dalších projektilů použitých proti Ukrajincům. „Ale rozhodně je možné postavit všechny ruské válečné zločince před soud. Každého kolaboranta. Všechny, kteří jsou zodpovědni za tento teror,“ řekl prezident.

Rusko po konci současné plánované odstávky plynovodu Nord Stream 1 spíše naplno neobnoví dodávky plynu do Evropy. Myslí si to oslovení odborníci.

Plynovod se měl po odstávce spustit v pátek, do té doby se ale nestihne turbína dodat. „Rusko spíše využije zpožděnou dodávku opravené turbíny k prodloužení odstávky. Je škoda, že se Kanada s Německem nedokázala domluvit dříve, bohužel prodlužování nejistoty a napětí na trhu s plynem nehrají ve prospěch Evropy,“ řekl ČTK analytik ENA Jiří Gavor. Nepředpokládá ale, že Nord Stream 1 zůstane dlouhodobě zcela uzavřený. „Rusku spíše vyhovuje škrtit dodávky a šroubovat tak cenu, nikoliv je zcela zastavit,“ uvedl Gavor.

Prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal dosavadního šéfa tajné bezpečností služby Bakanova. Do funkce byl již obsazen nový šéf jménem Vasilij Malyuk.

Dnes probíhá setkání ministrů zahraničních věcí Evropské unie v Bruselu, kterého se účastní také Jan Lipavský (Piráti). Josep Borrell při této příležitosti pozval Dmytra Kuleba, ministra zahraničních věcí Ukrajiny, který se dnes připojí k setkání prostřednictvím videohovoru.

Na svém Twitteru uvedl, jaké otázky chce na setkání projednat. „Má hlavní témata jsou zbraně pro Ukrajinu, sankce vůči Rusku a odpovědnost Ruska za válečné zločiny. Toto jsou tři způsoby, jak obnovit mír, posílit bezpečnost a chránit stabilitu v Evropě,“ uvedl na svém Twitteru. Poděkoval také za finanční pomoc, kterou Ukrajina obdržela od Evropské unie. 

Evropská unie potřebuje kvůli ruské agresi na Ukrajině novou dlouhodobou strategii vztahů s Moskvou. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí zemí EU to prohlásil český ministr Jan Lipavský, podle něhož jsou nynější principy unijního přístupu k Rusku zastaralé. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by se dnes ministři měli shodnout na financování nákupů dalších zbraní pro Ukrajinu a otevřít cestu k rychlému přijetí nových protiruských sankcí.

„Je to zcela zastaralé. Musíme zohlednit novou realitu (ruského) nepřátelství a být připraveni na obranu před ruskou hrozbou,“ řekl dnes novinářům Lipavský. O možné podobě nové strategie chce s kolegy podrobněji hovořit na neformální ministerské schůzce, kterou české předsednictví EU uspořádá na konci srpna v Praze. Dnes ministři proberou další rozšíření sankcí proti režimu prezidenta Vladimira Putina, které v pátek navrhla Evropská komise. 

„Někteří evropští lídři říkají, že uvalení sankcí byla chyba. Nemyslím si to. Museli jsme to udělat a budeme v tom pokračovat,“ prohlásil před jednáním Borrell. 

Pětina ukrajinských středoškoláků, kteří přišli s rodinami do Česka po únorovém zahájení ruské invaze na Ukrajinu, se v červnu neúčastnila výuky v českých školách ani se neučila na dálku z Ukrajiny. Mezi ukrajinskými dětmi, které by měly chodit na základní školy, jich ze vzdělávání vypadlo 13 procent a mezi předškoláky 69 procent. V zápisech na české školy ukrajinským rodičům podle jejich vyjádření bránilo odmítnutí ze strany škol a školek nebo nedostatek míst či malá informovanost. Vyplynulo to z průzkumu, který mezi 20. červnem a 13. červencem provedla společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd mezi 1300 domácnostmi ukrajinských uprchlíků, ve kterých žije 1447 dětí ve věku dva až 17 let.

Švédský oděvní řetězec H&M odchází z Ruska. Druhý největší prodejce módy na světě to dnes oznámil na svém webu. Společnost pozastavila své podnikání v Rusku na začátku března, krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Pro H&M bylo Rusko šestým největším trhem, počet prodejen tam firma zvyšovala, zatímco na mnoha jiných trzích prodejny redukuje.

„Po pečlivém zvážení považujeme vzhledem k současné situaci za nemožné pokračovat v našem podnikání v Rusku,“ uvedla generální ředitelka Helena Helmerssonová.

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), které dosud sídlilo v areálu Krajské nemocnice T. Bati, zahájilo dnes ráno provoz v centru Zlína. Otevřené bude tři dny v týdnu, a to v pondělí, středu a pátek, vždy od 8:00 do 15:00, řekl dnes ČTK a Českému rozhlasu tajemník krizového štábu Zlínského kraje Robert Pekaj. Lidé asistenční centrum najdou v bývalé hlavní bráně Svitu v ulici Jana Antonína Bati.