ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

V Praze se minulý týden sešli šéfové vojenských špionů severoatlantické aliance - na zasedání Vojenského zpravodajského výboru NATO. Prostřednictvím videa promluvil také jejich ukrajinský protějšek. Z bezpečnostních důvodů o akci pořadatelé informovali až po jejím skončení.

„Dvoudenního setkání se kromě ředitelů vojenských zpravodajských služeb aliančních států zúčastnili i zástupci šesti partnerských zemí a Mezinárodního vojenského štábu EU,“ uvedl mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek. Česká republika v současné době výboru předsedá.

„Včasné, relevantní a přesné informace jsou pro politiky a všechny, co rozhodují, velmi důležité,“ přivítala účastníky ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Centrem Melitopolu otřásla mocná exploze, uvedl na sociální síti Telegram Vladimir Rogov, který městu mezi Krymem a Mariupolem od obsazení Rusy vládne. Z výbuchu viní teroristy spolčené s Kyjevem. „Zelenského režim nenávidí mírumilovný život v Melitopolu a dalších osvobozených územích. Demilitarizace a denacifikace musí být dokonána v celém post-ukrajinském prostoru,“ dodal Rogov.

ČR vydala v neděli ukrajinským běžencům 426 víz dočasné ochrany. Je to zhruba o stovku méně než minulý týden. Celkem dostalo víza 358.474 Ukrajinců, tweetuje ministerstvo vnitra.

Centrum humanitární pomoci na nádvoří Pražákova paláce v Brně zůstane od června přístupné jen po předchozí rezervaci. Po 13 týdnů tam přicházeli uprchlíci z Ukrajiny pro oblečení, drogerii i vybavení domácnosti, zpočátku denně, poslední měsíc od středy do neděle.

„Situace se v poslední době trochu změnila, nově příchozích nepřibývá, naši 'stálí' návštěvníci k nám už docházejí pravidelně a mění se i jejich potřeby,“ uvedly na svém webu a sociálních sítích členky spolku Vesna, které centrum provozují. 

Uprchlíkům z Ukrajiny i českým rodinám v nouzi vydala Vesna od začátku války desítky tun materiálu, který dodávali individuální i firemní dárci. Dobrovolníci odpracovali tisíce hodin.

„Čečenci se skrývají v 'domovech' civilistů. Jasně vidíte, co z našich domovů zbývá - nic,“ tweetuje anglickojazyčný kanál Trucha.

Cesta ke zvláštnímu zbrojnímu fondu o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu Kč) je v Německu volná, v noci se na tom dohodli vládní sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) s opoziční konzervativní unií CDU/CSU. Dnes to prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Vytvoření fondu, o kterém bude ještě tento týden hlasovat Spolkový sněm, oznámil v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu kancléř Olaf Scholz.

„Těch 100 miliard bude investováno do vybavení armády, které je k posílení naší zemské a spolkové obrany nutně potřebné. Projekty s nejvyšší prioritou tak nyní budou moci být rychle prosazeny,“ řekla ministryně Lambrechtová v televizi ZDF. Dodala, že vojáci konečně dostanou výstroj a výzbroj, kterou si zaslouží.

Vláda kancléře Scholze má sice ve Spolkovém sněmu většinu, pro zbrojní fond ale potřebuje ústavní většinu. Fond chce totiž vláda zakotvit do německého základní zákona, aby bylo zaručeno jeho využívání jen pro armádní účely a aby nebylo snadné jeho objem a status měnit.

„Rusko nejspíš v konfliktu utrpělo devastující ztráty mezi nižšími a středními důstojníky. Velitelé brigád a praporů se zřejmě rozmisťují dopředu, vstříc riziku, neboť nesou nekompromisní odpovědnost za výkony svých jednotek,“ informuje britské ministerstvo obrany o zjištění svých rozvědek. „Stejně tak museli nižší důstojníci vést taktické akce nejnižší úrovně, neboť armádě chybí kádry dobře vycvičených poddůstojníků, kteří tyto role plní v západních silách.“ 

Ministerstvo tak v ruské armádě čeká další problémy s reorganizací vyčerpaných praporních uskupení i dalším poklesem morálky.

Za poslední den napočítala ukrajinská armáda dalších 200 zlikvidovaných nepřátelských vojáků, 11 tanků či 12 obrněných vozidel, informuje generální štáb.

„Během posledních 11 let vzrostl počet obyvatel Ruské federace a dnes jich je 147,2 milionu,“ tweetuje politický geograf Michael Romancov s odkazem na vládní list Rossijskaja gazeta. „Jenže, odhad pro letšek byl o 1,4 milionu lidí nižší! Poslední demografický růst byl způsobem anexí Krymu.“

Ruské jednotky při ostřelování města Severodoněck na východě Ukrajiny zabily dva civlisty a pět dalších zranily, informovala agentura Reuters s odvoláním na gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje. Ten také uvedl, že ruská armáda postupuje na jihovýchodním a severovýchodním okraji města, kde probíhají tvrdé boje. Gubernátor si dnes také postěžoval, že Německo a Maďarsko zpomalují dodávky dalších zbraní na Ukrajinu.

Hajdaj uvedl, že v Severodoněcku je přerušeno zásobování vodou a plynem. V celém regionu je podle Hajdaje bez dodávek vody milion lidí. Řekl též, že místní úřady evakuují město Lysyčansk, které se ruská armáda rovněž snaží dobýt. Zatím se jí ho ale nepodařilo obklíčit a podle Hajdaje pokračují každý den humanitární dodávky do tohoto města i do Severodoněcku. Hlavní silnice do obou měst je ale stále terčem ruského ostřelování.

Sami ruští váleční korespondenti dokumentují válečné zločiny své armády a hrdě zveřejňují videa online. Toto video z dronu zachycuje, jak systém Solntsevyok útočí na vesnici Novomikhailovka v Doněcké oblasti. Video zveřejnily proruské kanály Telegram.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdí, že „speciální operace,“ jak válku na Ukrajině nazývají, byla kategoricky podmíněná příkazem, že se mají vojáci vyhnout civilistům a úderům na civilní infrastukturu. 

Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenskýho „Rusko ztratilo svou vlastní budoucnost i veškeré kulturní vazby na svobodný svět“ a „prohrálo nejen bitvu o Charkov, ale i bitvu o Kyjev a sever Ukrajiny“. 

Hlava státu to řekla ve svém posledním národním projevu, o kterém píše mimo jiné i zpravodajský server The Kyiv Independent. 

Vladimir Putin (69) byl údajně svými lékaři varován, že mu zbývají pouhé tři roky života, tvrdí bývalý agent FSB (Federální služba bezpečnosti). V západních médiích se začíná spekulovat o rakovině krve a Parkinsonově chorobě. Kreml všechny pochybnosti o prezidentově zdravotním stavu předem odmítá.

Tyto informace se objevily jako součást tajné zprávy od bývalého agenta ruské tajné služby Borise Karpičkova, informoval server Daily Mail.

V Kyjevě vystavují použitou ruskou vojenskou techniku. Vedle střel zde lidé mohou naplno prozkoumat i zničený tank či jiné těžké zbraně. O víkendu během Dne Svobody nebyl výjimkou i tanec na korbě. 

Ruské síly mají na triku smrt dalších třech civilistů. Vedle smrti a způsobených zranění vojáci poškodili také 59 obytných budov, elektrárnu a komunitní centrum. O bilanci informovala na twitteru zpravodajský server The Kyiv Independent. 

Ruští oligarchové skrývají superjachty před sankcemi: Alfa Nero „zmizela“ a stále brázdí vlny

V azurových vodách u ostrova Antigua mohli turisté spatřit kotvící superjachtu Alfa Nero v hodnotě 95 milionů liber a nepřišlo by jim to nijak zvláštní. Přesto šlo o zajímavý úkaz, protože loď Andreje Gurjeva po ruské invazi na Ukrajinu zmizela z map, které celý svět používá k lokalizaci námořní dopravy. Podobnou taktiku volí i další sankciovaní oligarchové a své lodě „schovávají“ před zabavením.

Debata o sankcích proti Rusku a o další finanční nebo vojenské pomoci Ukrajině čeká dnes lídry zemí Evropské unie v Bruselu. V úvodní den mimořádného dvoudenního summitu by se měli bavit rovněž o tom, jak nahradit energie dovážené z Ruska a vyhnout se přitom dalšímu růstu cen či oddálení klimatických cílů EU.

Během první části summitu ke kolegům promluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjevský vůdce sedmadvacítku opakovaně vyzývá k přijetí dalších sankcí proti Rusku či dodávkám nových zbraní. Unijní země se na novém souboru sankcí zahrnujícím embargo na dovoz ropy nedokázaly shodnout už téměř měsíc od chvíle, co jej navrhla Evropská komise (EK).

Dobré ráno, dobytí ukrajinského Donbasu je pro Moskvu bezpodmínečnou prioritou, řekl v nedělním rozhovoru s francouzskou stanicí TF1 ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie také přiznal, že boje trvají déle, než Moskva původně předpokládala.

Důvodem pro dlouhé trvání bojových operací je podle Lavrova snaha ruské armády ochránit civilisty. Moskva i přes svědectví a množství důkazů západních odborníků, médií i ukrajinských činitelů opakovaně trvá na tom, že na Ukrajině míří pouze na vojenské cíle.