ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Záběry z Charkova, kde lidé stojí fronty na mouku.

Počet jednosměrných letenek z Ruska v období březen–duben 2022 stoupl o 70 procent, informoval kanál Nexta.

Švédský parlament rozhodl o zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, uvedl kanál Nexta.

Británie podepsala s Litvou dohodu o obranných a obchodních vazbách, oznámilo britské ministerstvo zahraničí. Ministři obou zemí jednali u příležitostí 100. výročí vzájemných diplomatických vztahů. „Stojíme společně za Ukrajinou, která čelí nelegální, barbarské ruské válce,“ shodují se zástupci obou států.

Vedení Karlovarského kraje dnes vyjádřilo obavy o budoucnost plánované transformace kraje vzhledem k aktuální geopolitické situaci související s válkou na Ukrajině. Karlovarský hejtman Petr Kulhánek (za STAN) uvedl, že mohou nastat problémy s předčasným ukončením těžby uhlí. Novinářům to dnes řekl při návštěvě evropské komisařky pro soudržnost a reformy Elisy Ferreiraové. Komisařka byla dnes první členkou Evropské komise, která pracovně navštívila Karlovarský kraj.

Hejtman zdůraznil, že plán transformace vznikl před vypuknutím války na Ukrajině a s tím souvisejícími sankcemi uvalenými na Rusko. „Vstupuje nám teď do toho nová geopolitická situace a s tím související změna na trhu energií a vůbec jejich dostupnost. Naše největší vyslovená obava byla, zdali se naše transformace nemůže zbrzdit anebo výrazněji změnit ve vztahu k tomu, co se odehrává na Ukrajině, a s tím související dopady do celé světové ekonomiky,“ řekl Kulhánek.

Ukrajina si nyní dobře uvědomuje Putinův vliv v některých zemích EU, jako je Německo, Francie nebo Maďarsko. Podle politologa Mykoly Davydyuka Berlín zapomněl, že politika je služba, nikoli obsluha. Proto podle něj státy začaly „posluhovat“ zájmům Putina nebo Nord Streamu. Toto chování nazývá propadákem, uvedla agentura Unian s odkazem na stanici Kanal 24.

Tři Ukrajinci se umístili v žebříčku nejvlivnější osob světa časopisu TIME. Prezident Volodymyr Zelenskyj a náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj byli vybráni v kategorii „Lídři“, šéfredaktorka internetového deníku Ukrajinska Pravda Sevhil Musajevová-Borovyková  pak v kategorii „Inovátoři“.

Ve videoprojevu pro Světové ekonomické fórum se ukrajinský prezident Zelenskyj dožadoval „maximálních sankcí“ proti Rusku včetně úplného ropného embarga, vyloučení ruských bank ze světového systému a úplné přerušení obchodů s Ruskem.

„Na Den hrdinů se první náměstek ministra pro záležitosti veteránů a hrdina Ukrajiny Oleksandr Porchun zúčastnil uctění památky všech bojovníků za svobodu Ukrajiny. Každý rok 23. května si připomínáme všechny Ukrajince, kteří zasvětili svůj život boji za svobodu a nezávislost,“ snímky z události na svém facebooku sdílelo ministerstvo pro záležitosti veteránů.

V programu na rozšíření bydlení pro uprchlíky obce zatím podle ministerstva pro místní rozvoj podaly 62 žádostí o dotace za 110,6 mil. Kč. Dalších 67 žádostí připravují.

„Putin bude muset zaplatit za své barbarství na Ukrajině,“ nechal se slyšet americký prezident Joe Biden v Tokiu. Prohlásil rovněž, že americké jednotky přímo do konfliktu na Ukrajině nezasáhnou.

Obraz Kazimira Maleviče, průkopníka abstraktního umění a představitele ruské avantgardy, nabídne 14. června aukce společnosti Arthouse Hejtmánek. Obraz kyjevského rodáka Černý obdélník na bílém pozadí se bude vyvolávat za deset milionů korun. V aukci bude také kolekce šesti ukrajinských malířů a malířek, jejichž osudy často určila emigrace. Část výtěžku z jejich prodeje věnuje aukční síň Ukrajině. ČTK o tom za pořadatele informovala Jana Bryndová.

Představitel ruské mise při OSN v Ženevě Boris Bondarev v telefonickém rozhovoru s agenturou AP potvrdil, že písemnou rezignaci předal velvyslanci Ruska při OSN a dalších mezinárodních organizacích v Ženevě Gennadiji Gatilovovi. Na dotaz, zda se nyní obává reakce Moskvy, odpověděl, že se přirozeně musí obávat. Nemíní však opustit Ženevu.

„Ne všichni ruští diplomaté jsou váleční štváči. Jsou soudní, ale musí mlčet,“ dodal s tím, že jeho případ by mohl ostatním posloužit jako příklad. Připustil však, že pokud bude za svá vyjádření trestně stíhán, další diplomaté jej následovat nebudou.

Americký kavárenský řetězec Starbucks odchází po téměř 15 letech z Ruska. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu tam v březnu pozastavil činnost.

„Ukrajina je jediné místo v Evropě, kde lidé brání evropské hodnoty za cenu vlastních životů,“ uvedl mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko v reakci na slova francouzského ministra pro evropské záležitosti Clémenta Beaunea, který řekl, že Ukrajina se stane členem EU za 15 až 20 let.

„Navzdory řečem o síle ruské armády neuspěla u Kyjeva a ustoupila,“ nechal se slyšet bývalý člen Protiteroristické operace, velitel roty obrany proti terorismu Filin, který se sám zúčastnil březnových bojů u vesnic Moščun a Horenko. Připomněl, že začátkem dubna byla Kyjevská oblast osvobozena od okupantů. Jedním z důvodů prý bylo, že Rusové pochopili, že je žádný Ukrajinec neuvítá s otevřenou náručí, řekl v rozhovoru pro list Ukrajinska Pravda. Vážné problémy měli Rusové i s palivem. Někteří okupanti podle Filina ještě nenašli cestu domů.

„I přestože obviněný řekl, že neměl v úmyslu zabíjet, soud těmto tvrzením nevěří a domnívá se, že zabíjet byl úmysl,“ komentoval soud s ruským vojákem Šišimarinem soudce Serhij Ahafonov, uvedl list The Kyiv Independent.

Agentura Reuters upozornila na to, že běloruské ministerstvo obrany armádě nařídilo kontrolu svých zbraní a logistického vybavení, aby se ujistila, že je vše bojeschopné.

Litva, Lotyšsko, Estonsko a Slovensko se ve společném dopise obrátily na Evropskou unii a dožadují se konfiskace zmražených ruských účtů a toho, aby byly užity na obnovu válkou zničené Ukrajiny. Ministři financí společnou žádost předloží v úterý. Zároveň země volají po nových sankcích proti Rusku.

Zhruba na třetině základních škol se nedaří zajistit potřebnou psychologickou podporu pro žáky z řad válečných uprchlíků z Ukrajiny. Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce, které dnes novinářům představili ústřední vrchní inspektor Tomáš Zatloukal s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Psychické problémy u žáků z Ukrajiny zaznamenala podle inspekce asi polovina školek a dvě třetiny základních škol, nejčastěji šlo o uzavřenost a emoční citlivost.

Zjištění vychází z informací, které školní inspekce získala v období od začátku dubna do poloviny května v 52 mateřských a 626 základních školách. Toto množství škol odpovídá podle inspekce asi 70 procentům základních škol, ve kterých bylo v polovině května aspoň deset ukrajinských uprchlíků.

Ruský prezident Vladimir Putin se stal před časem terčem atentátu. K pokusu došlo po ruské invazi na Ukrajinu, ale akce podniknutá Kavkazany se vůbec nepovedla. Uvedl to náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru, jehož úryvek dnes zveřejnil na svém webu list Ukrajinska pravda. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

„Šlo o atentát (na Putina) po linii představitelů Kavkazu, a to ne tak dávno. Nedostalo se to na veřejnost. Byl to naprosto nepovedený pokus, ale skutečně se to odehrálo. Přibližně před dvěma měsíci,“ řekl Budanov. „Ještě jednou říkám, že se to nepovedlo. Akce neměla žádnou publicitu. Ale stala se,“ dodal.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko obvinil Západ z pokusů „rozkouskovat“ Ukrajinu, což v něm podle jeho vlastních slov budí obavy. Lukašenko při setkání s ruským prezidentem Putinem uvedl, že se domnívá, že Kyjev bude muset nakonec požádat o jejich pomoc před zabráním Západem. Osočil rovněž Polsko, že se snaží získat západní části Ukrajiny. Lukašenko svoje výroky nepodložil žádnými důkazy.

Ruský prezident Vladimir Putin se stal před časem terčem atentátu. K pokusu došlo po ruské invazi na Ukrajinu, ale akce podniknutá Kavkazany se vůbec nepovedla. Uvedl to náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru, jehož úryvek dnes zveřejnil na svém webu list Ukrajinska pravda. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Časopis TIME zveřejnil svůj tradiční žebříček 100 nejvlivnějších osobností roku 2022. Je mezi nimi ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a šéf ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, ale také ruský prezident Vladimir Putin.

Zástupci Pentagonu na videocallu s představiteli ukrajinské armády.