ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Bývalý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder kvůli své neochotě distancovat se od Ruska zřejmě přijde o většinu finančních výhod, na které má jako někdejší šéf německé vlády nárok.

Tlak vyvíjí také Evropský parlament, který připravuje usnesení, jež by vyzvalo 27 členských států k zařazení Schrödera na sankční seznam EU. V současné době je na něm 4785 osob, mezi nimiž převažují ruští politici, oligarchové, vojenští důstojníci a mediální pracovníci. Jejich majetek na Západě je zabaven nebo zmrazen. Pro oligarchy žijící v Rusku je to obvykle zvládnutelný problém, na exkancléře by však sankce mohly mít tvrdý dopad. Ministr financí Lindner v rozhovoru s deníkem Die Welt nevyloučil, že by německá vláda mohla s krokem vyslovit souhlas.

Izrael podle ministra zdravotnictví Nicana Horovice zaplatí za leteckou přepravu zraněných Ukrajinců do Izraele, aby tam mohli podstoupit léčbu, píše zpravodajský web The Times of Israel.

Horovic dnes na twitteru informoval, že svému ukrajinskému protějšku Viktoru Ljaškovi sdělil, že Izrael pošle na Ukrajinu léky za miliony šekelů a „postará se o odlet zraněných Ukrajinců do Izraele na ošetření – na naše náklady“. Izraelský ministr zároveň zopakoval, že Izrael „odsuzuje brutální ruskou invazi a stojí při Ukrajině“. „To je náš jednoznačný postoj, který dokládáme skutky,“ dodal.

Moldavská prezidentka Maia Sandu ve svém projevu v Evropském parlamentu požadovala stažení ruských jednotek z území okupovaného Podněstří, protože porušují suverenitu země.

Evropská komise dnes navrhla poskytnout Ukrajině půjčku ve výši devět miliard eur (222,3 miliard korun) na pokrytí okamžitých veřejných výdajů. Exekutiva Evropské unie zároveň plánuje zřízení patrně výrazně většího zvláštního fondu, který má pomoci hradit poválečnou obnovu země. Brusel si peníze hodlá vypůjčit na finančních trzích, což musí nejprve schválit členské státy, které mají za úvěr ručit.

Požadavky Bruselu k ukončení závislosti na ruských energiích jsou podle odborníků reálné. Budou třeba investice. Nutná bude nadnárodní koordinace.

Státy Evropské unie by měly koordinovaně doplňovat mnohdy nedostatečné zásoby zbraní a společně plánovat jejich nákupy u evropských zbrojních firem. Počítá s tím dnes zveřejněný plán Evropské komise, která chce v reakci na ruskou invazi na Ukrajině vytvořit obranný fond pro společné vyzbrojování armád. Pro příští dva roky plánuje pokrýt akutní nedostatky investicemi ve výši 500 milionů eur (12,3 miliardy korun), na které by poté měl navázat dlouhodobý investiční program. Komise, která dosud nemá v obranné politice pravomoci, hodlá spolu s členskými státy vyzbrojování organizovat.

Většina unijních zemí po únorovém začátku ruské agrese začala poskytovat Kyjevu zbraně a zároveň usilovat o lepší zajištění vlastní obrany. Řada zemí včetně Německa či Česka ohlásila zvýšení vojenských výdajů a unijní lídři pověřili Komisi, aby prověřila možné mezery v zásobách či nedostatky při plánování nákupů.

EK navrhla zřídit fond pro společné nákupy vojenského vybavení pro země EU. Chce doplnit a modernizovat arzenály unijních států, jež pomáhají Kyjevu.

EK počítá pro ukončení dovozu energií z Ruska s investicemi 300 miliard eur do roku 2030. Státy mohou čerpat 225 miliard jako ůvěry, zbytek granty.