ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

„Je tady velká diaspora Ukrajinců, která by dokázala pomoci, aby se uprchlíci zapojili do společnosti. Už během dneška jsem zaregistroval, že hoteliéři nabízejí volné kapacity,“ věří Tomáš Prouza ze svazu obchodu. Česko navíc potřebuje pracovníky na některé pozice, které Češi zastávat nechtějí.

„Situace ve společnosti je složitější, protimigrační nálady jsou významné a byly by pravděpodobně významné i proti lidem z Ukrajiny,“ soudí Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci. „Pokud bude vláda sebevědomá a zformuluje mezinárodní závazky, z jaké závažné situace ti lidé přicházejí, tak to zvládnutelné je,“ řekla v České televizi.

„Ve hře je omezení vývozu některých technologií. Rusko je beznadějně zaostalá ekonomika, která ty technologie potřebuje,“ zmínil další možnosti sankcí europoslanec Niedermeyer. Jenže řadu technologií může dodat Čína.

„Z pohledu české ekonomiky je Rusko velmi nevýznamný trh, zhruba 2,2 % českého exportu. Třeba i Belgie je významnější exportní trh,“ prohlásil Tomáš Prouza, prezident svazu obchodu a cestovního ruchu. „Větší dopad může být na české firmy, které mají závody přímo v Rusku. Nepochybuji, že si je Putin bude brát jako rukojmí. Ale kdo se rozhodl podnikat v Rusku po okupaci Krymu, kdy každý věděl, čeho je Rusko schopné, tak věděl, že nese obrovské riziko. Je to jejich volba. Pokud v dnešní situaci zrychlíme odpojování se od Ruska, tak je to strategicky jenom dobře,“ prohlásil v ČT.

Dopad sankcí podle něj nebude zásadní, i zdražení ropy a zemního plynu se „dá relativně dobře skousnout“. Do stávající inflace by to přidávalo jen malou částku navíc.

Obávaná nejtvrdší sankce na Rusko, totiž vyřazení ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT, by mohla znemožnit dovoz ruského plynu do Evropy. „Nebylo by to jednoduché, bylo by komplikované vyrovnávání plateb. Museli bychom beze sporu dovážet víc zkapalněného plynu, pravděpodobně by se to projevilo na ceně,“ soudí Niedermayer. Předpokládá, že tuto sankci si západní diplomaté ponechají až na daleko vážnější situaci na Ukrajině.

„Pojetí výnosů a nákladů Vladimira Putina je jiné, než to vnímáme my,“ prohlásil v České televizi europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), bývalý viceguvernér ČNB. „V důsledku včerejšího kroku propadl rubl, klesají akciové trhy, do problémů se dostávají finanční instituce… On kalkuluje v úplně jiných kategoriích.“

Západ musí dát pozor, aby se sankce dotkly ruských špiček, ale ne ruského lidu – jinak by tyto kroky byly kontraproduktivní, posílily by negativní vztah Rusů k Západu. Proto sankce míří na oligarchy, uvedl v ČT Petr Bartoň, analytik CEVRO Institutu.

Na jaře 2019 dva měsíce ruská ropa nepřitékala, protože v ní byly nečistoty, připomněl energetický vyslanec  Bartuška v ČT - a Evropa to zvládla. EU je podle něj schopná zvládnout i přerušení ruských dodávek plynu, ale bude to drahé.

„Rusko ze tří čtvrtin žije z exportu ropy a plynu. Obavy, že sankce postihnou tento sektor, je samozřejmě naprosto oprávněná,“ řekl v České televizi Václav Bartuška, zvláštní vyslanec vlády pro energetickou bezpečnost. Sankce zahrnují i stopku pro nezprovozněný, ale dokončený plynovod Nord Stream 2 z Ruska do Německa. „Je to pozastavení, ne definitivní konec, ale je určitě nepříjemné.“

„Velmi mile by mě překvapilo, kdy by na sebe celá Evropská unie vzala starost za ukrajinský obranný rozpočet,“ zmínil analytik a diplomat Votápek alternativu, která by Kreml překvapila. A dosavadní česká podpora? Pár tisíc granátů je lepší než nic, přesto zoufale málo, prohlásil v ČT.

Vladimír Votápek, bývalý diplomat, je z čerstvě oznámených sankcí zklamán: „Příliš mírné, očekávatelné. Tohle nejsou sankce, které zastaví ruskou invazi. Promarnili jsme šanci v roce 2008, 2014 i teď,“ připomněl ruské invaze do Gruzie a na Krym. A co by navrhoval on? „Zakázal bych přístup horním pěti nebo deseti milionům Rusů na Západ.“ Ruské elity by prý Kreml přesvědčily, řekl v České televizi.

Modrožlutě svítí i Petřínská rozhledna, jak ukázal primátor Prahy Zdeněk Hřib.

Zhruba tisíc lidí se podle odhadu policie sešlo v centru Prahy, aby vyjádřili solidaritu s Ukrajinou a jejími občany. Akci svolal spolek Milion chvilek a další hnutí. Ruský prezident Vladimir Putin podle spolku ohrožuje životy ukrajinských občanů a schovává válku za mírovou misi. Protest trval zhruba hodinu. Podobné akce na podporu Ukrajiny hnutí naplánovalo i v dalších městech, například v Karlových Varech, Českých Budějovicích či v Olomouci.

Demonstraci na Václavském náměstí zahájila po 19:00 píseň Say No to the Devil (Řekni ďáblovi ne) písničkáře Svatopluka Karáska. Protestující s sebou měli vlajky EU, NATO a Ukrajiny. Účastníci také napsali na zem křídou vzkaz Sláva Ukrajině. Přinesli i transparenty, mimo jiné s nápisy Běž domů Ivane či Putin, hands off Ukraine (Putine, ruce pryč od Ukrajiny).

Velký potlesk demonstrujících sklidil ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Ukrajina se podle něj snaží začlenit do evropského společenství a nechce být totalitním státem. „Tato solidarita je pro nás inspirující k hájení naší země,“ řekl lidem na shromáždění. Současnou situaci připodobnil k mnichovské dohodě. „Putin říká, že ukrajinský národ neexistuje, ale my víme, že existuje tisíc let,“ dodal velvyslanec. Demonstranti pak začali skandovat „Nejste sami“.

„Další krok by mohla být ruská invaze do Mariupolu a vytvoření mostu po souši k Oděse a Krymu. Nejhorší by byla invaze do celé Ukrajiny, rozdělení na dvě části,“ uvažoval na České televizi Karel Kovanda, bývalý velvyslanec Česka při NATO i při OSN.

Ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis či Eva Holubová přišli na Václavské náměstí podpořit Ukrajinu. 

Na demonstraci za Ukrajinu na pražském Václavském náměstí promluvil ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Akci pořádá spolek Milion chvilek pro demokracii.

Ukrajinskou vlajku vyvěsili i v Praze 6. 

Ukrajinskou vlajku na radnici Prahy 7 vyvěsil osobně i starosta tamní městské části Jan Čižinský (za Praha sobě).

Rektorky a rektoři vysokých škol v Česku dnes vyjádřili hluboké znepokojení nad děním na Ukrajině, na jejíž území v noci na dnešek vstoupila ruská vojska. Každý nezávislý stát má podle nich právo se sám rozhodovat o své budoucnosti. V prohlášení za Českou konferenci rektorů (ČKR) to dnes uvedl předseda ČKR Martin Bareš. ČTK o tom informovala tajemnice ČKR Marie Fojtíková.

Vysoké školy podle Bareše jednají o tom, jak mohou nyní Ukrajince nejlépe podpořit. Pomoc by podle něj mohla být podobná jako dříve v případě běloruských studentů a akademiků, kdy pro ně vysoké školy otevřely pobytová stipendia a možnost ucházet se o vědecké granty.

Ukrajinská vlajka už od pondělí vlaje také na Nové radnici v Ostravě.

„Na Ukrajině se rozhoduje o bezpečnosti celé Evropy. Nikdo nemůže říct, že se ho to netýká,“ uvedl primátor moravskoslezské metropole Tomáš Macura (ANO).

Masarykova univerzita je připravena podpořit ukrajinské studenty a akademiky, pokud se situace na východní hranici Ukrajiny dále vyostří.

„V současnosti probíhá na úrovni vedení univerzity debata o tom, jaké formy pomoci by byly nejvhodnější,“ uvedl v dnešním prohlášení rektor Martin Bareš. Kolem ukrajinských hranic se v posledních týdnech soustřeďují ruská vojska, v pondělí večer ruský prezident Vladimir Putin uznal dvě separatistické republiky na východě Ukrajiny.

Na pardubické radnici dnes zavlála ukrajinská vlajka. Město chce tímto způsobem vyjádřit podporu tamějšímu lidu a solidaritu s Ukrajinou, kterou zmítají válečné nepokoje a hrozí okupace ze strany Ruska, uvedla v tiskové zprávě Iveta Koubková z kanceláře primátora. Vyvěšení vlajky schválila rada města. Ke stejnému kroku se rozhodlo i pardubické hejtmanství. Kraj také připravuje vzhledem k dlouhodobé spolupráci se Zakarpatskou oblastí převoz zdravotnických lůžek a dalších techniky do tamních nemocnic.

Vlajka je ode dneška vyvěšena také na budově krajského úřadu v Pardubicích. „Za stávající mezinárodní situace vyjadřuji plnou podporu ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti v hranicích uznávaných mezinárodním společenstvím,“ uvedl hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD). 

Česká republika se nemůže tvářit, že se jí krize na Ukrajině netýká. Tamní události náčelník generálního štábu Aleš Opata považuje za důkaz, že svět nebude bezpečné místo. Česko proto potřebuje NATO a modernizovanou armádu.

Za největší nedostatek, které NATO vyčítá české armádě, je podle něj zpoždění budování těžké armády, tedy pořízení nových bojových vozidel pěchoty. Opata toto zaostávání označil za hazard. Řekl to na dnešním velitelském shromáždění armády.

"Prezident Zeman říkal, že mají tajné služby USA zřejmě špatné informace. Ne nemají a nikdy neměly. Putin musel počkat s invazí na Ukrajinu na konec olympiády," uvedl europoslanec Tomáš ZDechovský (KDU-ČSL).

Zatímco k ruskému počínání se vyjadřují politici napříč Českem i světem, Pražský hrad k Putinovým krokům stále mlčí.

"Podporou Ukrajiny bráníme Česko. Podporou Ukrajiny dokazujeme, že máme historickou paměť a že si pamatujeme, že nátlaku, vyhrožování a porušování suverenity a mezinárodního práva nelze ustupovat," upozornil šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) na twitteru.

"Putinovo uznání separatistických republik na východě Ukrajiny je snaha obnovit Sovětský svaz na úkor svobodných a suverénních zemí. To civilizovaný svět nesmí nikdy tolerovat! A na Putinově šachovnici není pouze Ukrajina, jsme tam i my," varovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

"Nebýt Václava Havla a dalších, kteří nás přivedli do NATO, jsme ve stejném ohrožení jako Ukrajina i my. Nenechme je napospas," přidala se v apelu Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), předsedkyně Sněmovny.