ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Evropská unie bude usilovat o přijetí nových sankcí proti Moskvě v souvislosti se smrtí ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného, uvedl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Na jednání ministrů zahraničí v Bruselu bude dnes osobně přítomná manželka Navalného Julija.

„Vyšleme zprávu o podpoře ruské opozici... na obou frontách, politické i vojenské musíme pokračovat v naší podpoře Ukrajině i obyvatel Ruska, kteří chtějí žít ve svobodě,“ řekl Borrell novinářům. Jak dodal, má v úmyslu navrhnout, aby byl právě po Alexeji Navalném pojmenován sankční režim, který Evropská unie vyhlašuje. V reakci na dotaz, vůči komu by nové sankce měly směřovat, zmínil osoby či instituce zodpovědné za smrt ruského opozičního vůdce. „Nezapomeňte ale, kdo je za Navalného smrt skutečně zodpovědný,“ dodal šéf unijní diplomacie.

Evropa musí být schopná se sama bránit, jinak nebude mít ve světě politickou váhu. Dnes to na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Řekl také, že evropské státy musí být schopné rychleji a ve větším měřítku zbrojně a hospodářsky podpořit Ukrajinu, která už takřka dva roky vzdoruje ruské invazi.

Evropa podle Borrella ztrácí zbrojní kapacitu, proto musí výrazně podpořit svůj obranný průmysl. „Nebudeme schopni hrát svou politickou roli, pokud se nedokážeme sami bránit,“ řekl.

Státy Evropské unie by musely zdvojnásobit svou vojenskou pomoc Ukrajině, pokud by Ruskem napadenému státu přestaly pomáhat Spojené státy. Odhaduje to v dnešní zprávě Kielský institut pro světové hospodářství (IfW). Co se týká EU, existuje podle něj stále výrazný rozdíl mezi slíbenou a skutečně poskytnutou pomocí Ukrajině.

Evropská unie a její členské státy slíbily Ukrajině pomoc za 144 miliard eur (3,65 bilionu korun). Ukrajina však ze slíbené pomoci dostala podle IfW polovinu, a sice 77 miliard eur. Rozdíl lze podle agentury AFP vysvětlit tím, že EU většinou schvaluje několikaleté rámce podpory. Na vojenskou pomoc šlo z EU podle údajů kielského institutu 35 miliard eur a celkové přísliby činily v případě vojenské pomoci 49,7 miliardy eur.

Náklady na rekonstrukci Ukrajiny vzrostly za rok téměř o pětinu na 452,8 miliardy eur, uvedla Evropská komise. Jen letos bude země potřebovat 14 miliard eur.

Evropská unie nemá zájem o prodloužení smlouvy o tranzitu ruského zemního plynu přes území Ukrajiny dál do Evropy. Řekla to dnes komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová, podle níž Unie nic takového nepotřebuje. Současná smlouva vyprší na konci letošního roku. Ukrajina už v lednu popřela informace, že je připravena jednat o prodloužení smlouvy.

„Nemáme zájem prodlužovat třístrannou smlouvu o tranzitu plynu s Ruskem, jejíž platnost vyprší s koncem letošního roku,“ řekla podle agentury Reuters eurokomisařka na zasedání výboru Evropského parlamentu.

Jednání premiéra Petra Fialy (ODS) se šéfkou Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou: Hovořili také o Ukrajině, předsedkyně EP ocenila českou pomoc zemi napadené Ruskem. „Ukrajinská bezpečnost je i evropskou bezpečností,“ řekla. Diskutovali také další výzvy, kterým čelí čeští občané i občané dalších zemí Evropy, podle Metsolaové je potřeba vést s lidmi dialog a reagovat na frustrace. Je třeba naslouchat a následně jednat, řekla.

„Velmi srdečná schůzka ve Strakově akademii,“ tweetoval premiér.

Země EU se dnes shodly na pravidlech, která otevírají cestu k možnému využití zisků ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky na podporu Ukrajiny. Střediska pro mezinárodní vypořádávání plateb, která v rámci unijních sankcí zadržují aktiva ruské banky, budou muset dodržovat omezení při nakládání s mimořádnými zisky z těchto aktiv.

EU za téměř dva roky od začátku ruské invaze zablokovala okolo 200 miliard eur (asi 4,7 bilionu korun) finančních aktiv Ruské centrální banky. Jejich převážnou část drží zmíněná střediska, z nichž největší objem uchovává v Belgii sídlící Euroclear. Tato společnost podle agentury DPA loni vydělala na úrocích z ruských aktiv 4,4 miliardy eur.

Na základě dnes schváleného nařízení střediska držící v rámci unijních sankcí více než milion eur ruské banky budou muset zvláště vykazovat všechny mimořádné zisky, které mají z operací s těmito financemi. Budou mít také omezenu možnost s příjmy dále nakládat.

„Toto rozhodnutí otevírá cestu k tomu, aby Rada (státy EU) rozhodla o možném zavedení finančního příspěvku z těchto čistých zisků do rozpočtu EU k podpoře Ukrajiny a později k její obnově a rekonstrukci,“ uvedla Rada EU v tiskové zprávě.

Evropská unie poskytne letos na humanitární pomoc 1,8 miliardy eur (44,7 miliardy Kč), oznámila dnes Evropská komise. Finance budou směřovat na Blízký východ, do Afriky, do Jižní a Střední Ameriky, ale i do válkou postižené Ukrajiny či pro nejzranitelnější komunity v jižní Asii a Tichomoří.

„Vzhledem k tomu, že v roce 2024 bude podle odhadů potřebovat humanitární pomoc téměř 300 milionů lidí, EU znovu dostojí svému závazku podporovat nejzranitelnější lidi po celém světě,“ uvedla Evropská komise ve svém prohlášení.

Přibližně 115 milionů eur (2,9 miliardy Kč) bude směřovat do jihovýchodní Evropy a do zemí sousedících s Evropskou unií. Tyto finance budou určeny zejména na řešení důsledků ruské agrese na Ukrajině, ale budou využity i na financování projektů na západním Balkáně či na Kavkaze. Podpora by měla mířit rovněž do oblastí Turecka, které zasáhlo loňské ničivé zemětřesení.

Výměna vrchního velitele ukrajinské armády je "vnitřním rozhodnutím" prezidenta Volodymyra Zelenského a Evropská unie bude i nadále podporovat Ukrajinu bez ohledu na vojenské vedení země, uvedl dnes mluvčí EU. 

Evropská unie navrhla uvalit sankce na 55 společností a více než 60 osob v rámci nového balíčku sankcí proti Rusku, informuje agentura Bloomberg. Nová omezení se dotknou fyzických a právnických osob spojených s výrobou zbraní, dodávkami klíčových technologií a elektroniky.

V Evropské unii žije 4,31 milionu ukrajinských válečných uprchlíků, kteří mají dočasnou ochranu. Informoval o tom dnes evropský statistický úřad Eurostat s tím, že jde o stav k 31. prosinci 2023. Nejvíce utečenců před ruskou agresí na Ukrajině přijaly Německo, Polsko a Česká republika, která poskytuje dočasnou ochranu více než 370.000 lidí.

Německo přijalo přes 1,2 milionu Ukrajinců, kteří v EU požívají dočasný ochranný status, a Polsko necelý jeden milion. U Česka uvádí Eurostat 373.035 přijatých ukrajinských válečných uprchlíků. Ve srovnání s čísly z loňského července se počet ukrajinských uprchlíků v EU celkově zvýšil, v létě to bylo 4,1 milionu utečenců. Nicméně v Německu jejich počet poklesl z tehdejších 1,6 milionu.

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení s Českou republikou, která podle ní při nákupu vojenských vrtulníků Venom a Viper za 17 miliard Kč porušila směrnici o veřejných zakázkách v oblasti obrany. Praha má nyní dva měsíce na odpověď a vyřešení nedostatků, na které Komise poukázala. Podle českého ministerstva obrany se unijní exekutiva případem zabývá již od roku 2020 a zatím jej neukončila.

Porušení podle informací ČTK souvisí s nákupem amerických vojenských vrtulníků Venom a Viper za asi 17 miliard korun. O nákupu amerických vrtulníků rozhodla předchozí vláda a tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar. Ten je přesvědčen, že při nákupu vrtulníků bylo vše správně. Při rozhodnutí Česko zohledňovalo své bezpečnostní zájmy, nákup ČR vymanil ze závislosti na Rusku, řekl ČTK a České televizi. Americké vrtulníky, které mají ve výzbroji postupně nahradit ruské Mi-24V/35, podle něj vybrali sami vojáci české armády.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell oznámil, že přicestoval na ohlášenou návštěvu do Kyjeva. Setká se s prezidentem Volodymyrem Zelenským či šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou, uvedla unijní diplomacie.

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell přijel do Kyjeva, uvedla Nexta. Účelem návštěvy je projednat vývoj bezpečnostních závazků pro Ukrajinu ze strany EU.

EU loni slíbila dodat Ukrajině do března milion nábojů, ale slib může splnit nanejvýš z poloviny. Proto některé členské země EU, například Česko, navrhují nakoupit munici pro Ukrajinu mimo EU. V sobotu tuto snahu Česka potvrdil v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský. Borrell podle zpravodaje BBC ve Varšavě pokládá za lepší variantu, aby se země EU dohodly s klienty, že několik měsíců posečkají, a mezitím posílaly zbrojní produkci na Ukrajinu. „Je to politické rozhodnutí, které by členské země měly přijmout,“ řekl.

Šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski podle televize TVN 24 při této příležitosti vyzval Kongres USA, aby schválil balík americké pomoci Ukrajině.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell při dnešní návštěvě Varšavy uvedl, že se chystá do ukrajinského hlavního města Kyjeva, a zopakoval své výzvy k větší pomoci zemi, která se už téměř dva roky brání ruské invazi. Informovala o tom agentura AFP.

„Jsem na cestě na Ukrajinu, jsem na cestě do Kyjeva,“ řekl Borrell novinářům v polské metropoli podle agentury AFP. Prohlásil, že Evropská unie by měla Ukrajinu podporovat „všemi prostředky“.

Minulý čtvrtek prezidenti a premiéři členských zemí na mimořádném summitu EU v Bruselu - poté, co překonali odpor maďarského premiéra Viktora Orbána - jednomyslně schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Rozhodnutí označili za silné poselství Rusku.

Evropská komise ve spolupráci s členskými státy Evropské unie dokončuje třináctý balíček sankcí proti Rusku, měl by být zveřejněn u příležitosti druhého výročí začátku války na konci února. Podle informací ČTK bude balíček obsahovat další seznam možná až 200 osob a organizací, jejichž majetek v EU má být zmrazen. Tentokrát nepůjde o takzvané sektorové sankce, jako tomu bylo například v minulém balíčku, který oznámil zákaz dovozu diamantů z Ruska. Původně se v souvislosti s dalšími sankcemi spekulovalo o zákazu dovozu hliníku, na tom se ale zatím země EU neshodly.

Podle diplomatických zdrojů serveru Politico by měl být nový balík sankcí spíše „symbolický“. „Na něco většího není čas,“ řekl jeden ze zdrojů. V Bruselu se nyní hlavně snaží dokončit balík včas, tedy aby byl schválený do 24. února, na který připadá druhé výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Kdyby byla do balíku zahrnuta některá kontroverznější témata, nejspíš by se schvalování posunulo, což si nikdo nepřeje.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis potvrdil, že se vláda ve Vilniusu zabývá českým návrhem nakupovat munici pro Ukrajinu i mimo EU a má v úmyslu se spojit s českými úřady. Pro Ukrajinu je podle něj potřeba udělat vše, co je možné. „Situace na Ukrajině je vážná, potřebují naši pomoc, bez ní se válka nebude vyvíjet dobře a mohlo by to znamenat vítězství pro Putina, to nesmíme dopustit,“ řekl Landsbergis novinářům v Bruselu.

Evropa bude mít v příštích deseti letech i následujícím období dostatek plynu, a to navzdory odstřihnutí se od Ruska a nynějšímu rozhodnutí Spojených států pozastavit schvalování nových projektů na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Uvedli to podle agentury Reuters energetičtí činitelé Evropské unie a analytici. Některé podniky a lobbistické skupiny z plynárenského sektoru však varovaly, že krok USA by mohl ohrozit globální energetickou bezpečnost a podkopat snahy o snižování emisí.

Lídři EU na zasedání Evropské rady připomenuli „naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket, zejména v souvislosti se závazkem poskytnout Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice“.

Evropská unie musí urychleně vystupňovat dodávky dělostřelecké munice a raket na Ukrajinu, shodli se dnes prezidenti a premiéři členských zemí na mimořádném summitu v Bruselu. V závěrech také společně vyzvali unijní vlády, aby přibližně do měsíce dotáhly do konce návrh, který počítá do roku 2027 s pěti miliardami eur ročně (přes 120 miliard Kč) pro fond na vojenskou podporu Kyjeva.

Summit skončil už okolo 15:00 po překvapivě rychlé dohodě v hlavním bodě, kterým byla úprava víceletého unijního rozpočtu zahrnující i dalších 50 miliard eur na finanční podporu Ukrajiny.

Po překvapivě rychlé dohodě o penězích pro Ukrajinu zbývají na programu mimořádného summitu EU vojenská podpora Kyjeva a situace na Blízkém východě.

Je klíčové, aby dnes unijní vůdci na summitu v Bruselu dospěli k dohodě všech 27 zemí, řekl dnes belgický premiér Alexander De Croo při příchodu na jednání Evropské rady. Dodal, že je přesvědčený, že se lídři na finanční pomoci Ukrajině dohodnou. Finanční pomoc pro Kyjev na prosincovém jednání zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Česko bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala.

V Bruselu se dnes koná mimořádný jednodenní summit Evropské unie, jehož hlavním tématem je finanční a vojenská pomoc Ukrajině. Ačkoli v posledních týdnech probíhala intenzivní jednání, k takzvané ukrajinské facilitě, tedy poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) z revize unijního rozpočtu, má stále výhrady jedna země - Maďarsko. Zda se podaří dosáhnout dohody celé sedmadvacítky, ukáže až dnešní jednání. Česko bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala.

Členské státy Evropské unie dohromady vyčleňují na vojenskou podporu Ukrajiny v letošním roce nejméně 21 miliard eur (přes 520 miliard Kč) a stupňují tak dodávky vybavení pro zemi napadenou Ruskem. Řekl to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ministry obrany unijních států. Zároveň avizoval, že EU výrazně zaostane za svým loňským slibem dodat do března Ukrajincům milion kusů dělostřelecké munice.

Borrell před neformálním zasedáním ministrů obrany zdůraznil, že Ukrajina potřebuje více munice. „Musíme ukázat, že náš jasný závazek vůči Ukrajině zůstává a pokračuje,“ řekl Borrell při příchodu na jednání, jehož hlavním tématem byla podpora Ukrajiny. EU do března prý také dodá Ukrajině zhruba 52 procent ze slíbeného milionu kusů dělostřelecké munice, očekává Borrell. Cíle by mohla dosáhnout do konce roku.