ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin navštíví 12. února Turecko a setká se s prezidentem Tayyipem Erdoganem, uvedl turecký představitel. Půjde o první návštěvu Putina v členské zemi NATO od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Stanice BBC zveřejnila video, které získala od ukrajinské policejní jednotky zvané Bílí andělé a které podle ní zachycuje jednu ze záchran zbývajících civilistů ve zničeném městě Avdijivka, kde před válkou žilo asi 30 000 obyvatel. Nyní jich tam je asi tisíc.

Na záběrech, které jsou podle BBC z minulého měsíce, je vidět, jak za dunění výbuchů a střelby chodí policisté od domu k domu a snaží se přesvědčit místní o nutnosti odjezdu a poté je i evakuovat. Někteří stále odmítají domovy opustit, další po naléhaní svých příbuzných poslechnou.

Obrazem: Návrat ukrajinských vojáků z ruského zajetí

Podle mluvčího ukrajinské rozvědky Andrije Jusova bylo ve skupině Ukrajinců dnes propuštěných z ruského zajetí asi 40 vážně nemocných nebo zraněných, mezi nimiž jsou někteří těžce. „Jejich stav je různý, v závislosti na místech, kde byli předtím drženi a odkud byli převezeni,“ uvedl mluvčí rozvědky.

„Je jasné, že zajetí je vždycky složité. Je to vždy tragédie a rozhodně ne naplnění nějakých evropských představ o dodržování práv zajatců, když hovoříme o agresorovi (Rusku),“ podtrhl Jusov. Dodal, že zajatci, kteří se vrátili v zuboženém stavu, nebyli na záběrech zveřejněných médii, protože byli hned po předání převezeni do nemocničních zařízení.

Švýcarsko zakázalo dovoz ruských diamantů. Švýcarská vláda oznámila, že se připojila k prosincovému balíčku sankcí EU, který mimo jiné zahrnuje zákaz dovozu ruských diamantů.

„Švýcarsko se tak připojuje k opatřením dohodnutým na summitu G7 dne 6. prosince 2023, jejichž cílem je připravit Rusko o tento důležitý zdroj příjmů,“ uvádí se ve vládním komuniké. Opatření vstoupí v platnost 1. února.

Čeští ženisté, chemici, zdravotníci a odstřelovači vycvičili za loňský rok v Polsku téměř 1 000 ukrajinských vojáků. V asistenční misi Evropské unie na podporu Ukrajiny EUMAM UA budou čeští vojáci působit i letos, Česko do Polska v lednu vyslalo druhou rotaci instruktorů. Armáda o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Loni na podzim vláda schválila navýšení počtu instruktorů z 55 na 70, jejich úkolem je odborná pomoc, výcvik a školení vojáků, ale také vytváření prostoru pro výměnu zkušeností.

Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov promluvil k jarní protiofenzívě.

„Nyní probíhá útočná operace Ruské federace, ta začala v listopadu 2023. Od této chvíle probíhá již dva a půl měsíce. O výsledcích se můžete přesvědčit sami... Někdy na začátku jara se úplně vyčerpá. Je to stejné jako pravidla každé hry: Vy uděláte tah, nepřítel udělá tah. Teď je na tahu nepřítel. Pak skončí a začne ten náš,“ řekl šéf ukrajinské rozvědky deníku The Telegraph.

Výroba osobních automobilů v Rusku se v loňském roce zvýšila o 19 procent na 537 100 vozů. Oznámil to dnes podle agentury Reuters ruský statistický úřad. Ruský automobilový průmysl se tak loni zotavoval z útlumu, který byl důsledkem ruského útoku na Ukrajinu. Předloni se produkce propadla o 67 procent na 450 000 vozů.

Ruský automobilový průmysl byl do značné míry závislý na investicích, vybavení a součástkách ze zahraničí. Tvrdě ho tak zasáhly dopady západních sankcí zavedených kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Ukrajinské síly dnes odpoledne vypálily 20 raket na oblast Černého moře a poloostrov Krym ovládaný Ruskem, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Na poloostrově se jim podařilo zasáhnout leteckou základnu Belbek, naznačil na sociální síti Telegram velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.

„Věděli jste, že v ukrajinském letectvu je 204. Sevastopolská brigáda taktického letectva? Tak její domovskou základnou je letiště Belbek! Ukrajinští letci se určitě na své domovské letiště vrátí. A zatím děkuji všem, kdo se podílí na očišťování Krymu od ruské přítomnosti,“ napsal Oleščuk. Připojil videozáznam zachycující dým stoupající k obloze a zvuky exploze.

Světová média dnes dál spekulují o chystaném odvolání hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil generála Valerije Zalužného. The Washington Post napsal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a Zalužnyj mají neshody ohledně generálova požadavku mobilizovat dalších až 500 000 Ukrajinců.

Agentura Reuters uvedla, že Zalužného místo už bylo nabídnuto veliteli ukrajinských pozemních sil Oleksandru Syrskému. O možném odvolání Zalužného napsal v úterý také britský list Financial Times a o den dříve několik ukrajinských médií. Prezidentský mluvčí Serhij Nykyforov informaci o odvolání v pondělí popřel.

Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (ICJ) v dnešním verdiktu odmítl řadu stížností Ukrajiny souvisejících s ruskou podporou separatistů na východě země a s postupem vůči Ukrajincům a Tatarům na anektovaném Krymu. Mimo jiné nevyhověl žádosti o reparace od Ruska za útoky připisované proruským separatistům, informovala agentura AP. Tribunál nicméně uznal, že Moskva porušila části dvou úmluv OSN.

Podle Kyjeva se Rusko v souvislosti s konfliktem, který na východě Ukrajiny vypukl v roce 2014, provinilo vůči dohodám proti financování terorismu a rasové diskriminaci. Obvinění se týkají vyzbrojování proruských skupin a rusifikace poloostrova Krym, kde po anexi podle ICJ dramaticky klesly zápisy žáků na vyučování v ukrajinštině.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana sestřelila nad Krymem 17 ukrajinských raket. Trosky údajně dopadly na území poblíž Ljubimovky. Tamní média zároveň informovala o údajných explozích.

Ruské síly pronikly na okraj Avdijivky na východě Ukrajiny, kde ovládají 19 domů, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Starosta Avdijivky Vitalij Barabaš minulý týden ve vyjádření pro agenturu AFP sice připustil, že do města poprvé pronikly ruské jednotky, ale ubezpečil, že se je Ukrajincům podařilo zatlačit zpět.

Putin dnes při setkání se svými spolupracovníky v předvolebním štábu v Petrohradu označil Avdijivku za jednu z nejdůležitějších oblastí bojů na Ukrajině. Rusko na toto město, které mělo před válkou asi 30 000 obyvatel, podniká intenzivní útoky od podzimu, o jeho ovládnutí se ale snažilo už dříve.

Šéfové vlád pěti zemí EU, včetně českého premiéra Petra Fialy, v otevřeném dopise vyzvali k další podpoře Ukrajiny, která se už skoro dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Evropa by se podle nich neměla vzdát a měla by ještě zdvojnásobit své společné úsilí, zejména pokud jde o vojenskou pomoc Kyjevu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později na platformě X vyjádřil v reakci na otevřený dopis pětici evropských lídrů vděčnost.

„Pokud mají ukrajinští vojáci pokračovat v boji, potřebují ohromné množství munice. A dodávky zbraní a střeliva od členských států EU jsou důležitější než kdy dřív,“ píše se v dopise, který zveřejnil list Financial Times.

Téměř polovina z 207 ukrajinských zajatců, kteří se 31. ledna vrátili domů z ruského zajetí, byli obránci Mariupolu, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

Členské státy Evropské unie dohromady vyčleňují na vojenskou podporu Ukrajiny v letošním roce nejméně 21 miliard eur (přes 520 miliard Kč) a stupňují tak dodávky vybavení pro zemi napadenou Ruskem. Řekl to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ministry obrany unijních států. Zároveň avizoval, že EU výrazně zaostane za svým loňským slibem dodat do března Ukrajincům milion kusů dělostřelecké munice.

Borrell před neformálním zasedáním ministrů obrany zdůraznil, že Ukrajina potřebuje více munice. „Musíme ukázat, že náš jasný závazek vůči Ukrajině zůstává a pokračuje,“ řekl Borrell při příchodu na jednání, jehož hlavním tématem byla podpora Ukrajiny. EU do března prý také dodá Ukrajině zhruba 52 procent ze slíbeného milionu kusů dělostřelecké munice, očekává Borrell. Cíle by mohla dosáhnout do konce roku.

Zástupce ukrajinské Státní bezpečnostní služby Andrij Jusov uvedl, že ukrajinští váleční zajatci ze seznamu pro výměnu 24. ledna, která se neuskutečnila kvůli havárii IL-76, se při dnešní výměně nevrátili.

Ruský vojenský letoun Il-76 minulý týden nad ruskou Belgorodskou oblastí sestřelily rakety Patriot americké výroby vypálené z ukrajinského území, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Putin. Ukrajina podle něj mohla letoun sestřelit nedopatřením, ale i tak jde podle něj o zločin. Putin kromě toho zopakoval dřívější tvrzení Moskvy, že na palubě letounu bylo 65 ukrajinských válečných zajatců, což Rusko zatím nepodložilo žádnými důkazy.

„Letadlo bylo sestřeleno - už to bylo s jistotou stanoveno - americkým systémem Patriot. Už to zjistila expertiza,“ uvedl Putin na setkání se spolupracovníky ve svém předvolebním štábu.

Na Krymu byly aktivovány systémy protivzdušné obrany, doprava na Krymském mostě je blokována, píše server NEXTA. Podle guvernéra Michaila Razvožajeva jde o cvičení.

Ruské útoky v Chersonské oblasti během dne 31. ledna zranily tři lidi, z toho dva v Beryslavi a jednoho v Tjazynce, informovali regionální představitelé.

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily další válečné zajatce. Zatímco ruské ministerstvo obrany oznámilo výměnu 195 ruských zajatců za 195 ukrajinských, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ohlásil, že do vlasti se vrátilo ze zajetí 207 Ukrajinců a Ukrajinek. Šlo o padesátou výměnu zajatců během války, kterou Rusko rozpoutalo před téměř dvěma lety, uvedl ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Obě strany přislíbily, že vojáky osvobozené z nepřátelského zajetí nejprve čeká zotavení a rehabilitace.

„Vracíme (zajatce) domů bez ohledu na cokoliv. Nezapomínáme na nikoho v zajetí, vojáky i civilisty. Musí se vrátit všichni. Pracujeme na tom,“ slíbil Zelenskyj.

Evropa musí Ukrajině více pomoci v obraně před ruskou invazí. Dnes to v projevu v německém parlamentu prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz, který zároveň varoval, že pokud bude Ukrajina odkázána jen na Evropu, nebude její pomoc stačit.

„Chceme, aby se do podpory aktivně zapojilo více států,“ řekl Scholz. Připomněl, že Německo je po Spojených státech druhým největším poskytovatelem zbrojní pomoci. O větším zapojení evropských států do zbrojní podpory Ukrajiny vyzval Scholz před týdnem na tiskové konferenci se slovenským premiérem Robertem Ficem.

Nových případů nákazy virem HIV loni v ČR lékaři odhalili méně než v předchozím roce, bylo jich 253. V posledních dvou letech tvořili více než polovinu cizinci trvale žijící v Česku. V ČR se léčí či léčilo také 727 uprchlíků z Ukrajiny, loni jich přibylo 149. ČTK o tom dnes informovala Národní referenční laboratoř (NRL) pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu.

„Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV a AIDS v rámci světa i Evropy, přestože situace byla v letech 2020 a 2021 ovlivněna epidemií covid-19 a od roku 2022 je výrazněji ovlivňována válečným konfliktem na Ukrajině,“ uvedla NRL v tiskové zprávě.

Hlavním tématem čtvrtečního mimořádného summitu EU, který se uskuteční v Bruselu, bude snaha zajistit další finanční i vojenskou pomoc Ukrajině. A mohlo by se zdát, že od prosincového jednání šéfů států a vlád EU se jednání příliš neposunula. K takzvané ukrajinské facilitě, tedy poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) z revize unijního rozpočtu, má stále výhrady maďarský premiér Viktor Orbán. Podle vysokých představitelů EU se v uplynulých týdnech vyjednávalo s Budapeští téměř denně, nyní je ale už na samotných lídrech, zda se jim podaří dosáhnout dohody. Jasné je nicméně jedno: Ukrajina finanční pomoc nutně potřebuje co nejdříve.

Ještě na začátku ledna byli unijní vyjednavači plní očekávání. „Naším plánem je mít shodu 27 zemí. Uděláme vše pro to, abychom toho dosáhli,“ řekl tehdy novinářům nejmenovaný vysoký představitel EU. Již tehdy Maďaři zdůrazňovali jednu ze svých podmínek, a sice, že chtějí každoroční přezkum pomoci pro Ukrajinu s právem ji případně vetovat. Jak se následně ukázalo, s touto podmínkou ostatní členské státy nesouhlasí. Rovněž se členské státy vyjádřily proti tomu, aby byla ukrajinská pomoc vyňata z nyní projednávané revize rozpočtu. I to Budapešť v jednu chvíli žádala.