ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Slovák Ašot Mkrtyčev, na kterého americké ministerstvo financí podle svého čtvrtečního oznámení uvalilo sankce kvůli jeho pokusu zprostředkovat prodej severokorejských zbraní Rusku, uvedl, že se zbraněmi neobchoduje. Televizi Markíza Mkrtyčev také řekl, že plánoval dodávky potravin a léků z Ruska do KLDR.

„Z Ruska do Koreje chci dovézt mouku, pšenici, čokoládu, nějaké konzervy. Rusové vyváželi potraviny na Západ, ale nyní nemohou, proto jich mají nadbytek, tak to chtějí prodat. Se zbraněmi neobchoduji. Nemám na to ani firmu, ani licenci,“ řekl Mkrtyčev podle zpravodajského portálu Markízy. Dodal, že v USA nemá žádný majetek.

Ruské jednotky se podle vyšetřování OSN na Ukrajině dopustily řady válečných zločinů včetně vražd, útoků na civilisty, nezákonného věznění, znásilňování či deportací dětí. Kvůli poslednímu bodu tento měsíc Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, ovšem není jasné, zda šéf Kremlu někdy před soudem stane. Kromě Ruska jurisdikci ICC neuznávají (a tedy neratifikovaly Římský statut) ani Spojené státy nebo Ukrajina. ICC už dříve zahájil vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko vyzval k okamžitému příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a zahájení mírových rozhovorů. V každoročním poselství k národu Lukašenko, který Rusku poskytl běloruské území k zahájení invaze na Ukrajinu, varoval Kyjev, že pokud zahájí protiofenzivu, o možnost jednání přijde.

Rusko od čtvrteční noci do dnešního brzkého rána vyslalo na Ukrajinu deset bezpilotních letounů Šáhed, z nichž se devět podařilo sestřelit, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Rusko také v noci ostřelovalo Záporoží, kde poškodilo zařízení infrastruktury, uvedly tamní úřady.

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat uvedl, že Rusové neustále mění strategii útoků. „Nejdříve používali šáhedy během dne, pak v noci,“ řekl podle agentury Ukrinform Ihnat, podle kterého si ruská armáda uvědomila, že v noci jich zvládnou Ukrajinci sestřelit méně. S úspěšným sestřelením ale podle něj pomáhají moderní zbraně, které Ukrajina získala od spojenců.

„Bělorusko rozmístěním ruských jaderných zbraní sleduje ochranu své země,“ řekl Lukašenko a dodal, že se obává jaderné války způsobené Západem.

Stíhací letouny MiG-29, jejichž předání Ukrajině v polovině března oznámilo Polsko, nepocházejí z výbavy armády bývalé Německé demokratické republiky (NDR). Varšava tak nepotřebuje souhlas Berlína s jejich vývozem do válkou zasažené země. Agentuře DPA to řekl bezpečnostní poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy Jacek Siewiera. Další letouny MiG-29 získalo Polsko z bývalého Sovětského svazu a také z České republiky.

„Nejde o německá letadla,“ řekl Siewiera, který ale nechtěl upřesnit původ letadel, která chce Polsko předat Ukrajině.

V polské Lodži dnes začal summit ministrů zahraničí východního křídla Severoatlantické aliance. Český ministr Jan Lipavský s protějšky z takzvané bukurešťské devítky (B9) jedná o pomoci Ukrajině v obraně před ruskou agresí i vývoji transatlantických vztahů. Jedním z témat bude nejspíš také rozšiřování NATO o Švédsko a Finsko.

„Schválení vstupu Finska do NATO Tureckem a Maďarskem na průběhu dnešního jednání bezpochyby nic nezmění, přestože to všichni vítáme,“ řekl ČTK náměstek generálního tajemníka NATO Angus Lapsley. Dodal, že doufá v brzké schválení vstupu i v případě Švédska. „B9 prosazuje posílení východního křídla, což je v souladu s přístupem NATO,“ dodal Lapsley.

Zločiny spáchané v Buči nikdy neodpustíme, uvedl dnes k prvnímu výročí stažení ruských jednotek z tohoto města ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na sociálních sítích označil konání ruských vojáků ve městě nedaleko Kyjeva za „symbol zvěrstev“, kterých se okupační armáda na Ukrajině dopustila.

„Buča. Třicet tři dní okupace... Nikdy jim neodpustíme. Potrestáme všechny viníky,“ napsal Zelenskyj. V Buči podle něj za něco málo přes měsíc zahynulo více než 1400 lidí včetně 37 dětí a v hromadných hrobech a mučírnách nalezli přes 175 lidí. „Je to 365 dní, co je (Buča) opět svobodným ukrajinským městem,“ uvedl prezident.

Slovenský premiér Eduard Heger a ministr obrany Jaroslav Naď dnes přijeli na Ukrajinu, kde budou jednat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na Ukrajinu dorazil také chorvatský premiér Andrej Plenković a předseda slovinské vlády Robert Golob, informoval slovenský zpravodajský server Pravda.

Na Twitteru byly zveřejněny další záběry z Ukrajiny, která se připravuje na velkou jarní protiofenzivu. Na videu lze vidět dlouhou kolonu vojenské pojízdné techniky.

Na první výročí potopení ruského křižníku Moskva, které připadá na 14. dubna, plánuje ukrajinské Národní vojensko-historické muzeum novou samostatnou výstavu předmětů, které pochází z této někdejší vlajkové lodi ruské Černomořské flotily. Informoval o tom server Ukrajinska pravda a agentura Ukrinform s odvoláním na představitele muzea.

„Ve sbírce muzea máme záchranný kruh, signální bóji z potopené vlajkové lodi ruské flotily a mnoho dalších zajímavých artefaktů,“ uvedl ředitel muzea Andrij Illjenko, podle něhož mohou pracovníci muzea shromažďovat válečné artefakty díky přístupu na bojiště.

Řemeslný pivovar Olaf Brewing ve východním Finsku oslavuje chystaný vstup země do Severoatlantické aliance: „Vydáváme novou zlatou edici piva OTAN Olutta. Užijte si ‚chuť bezpečnosti s nádechem svobody‘, nyní 31× více bezpečnosti,“ tweetuje. Barvy plechovky jsou modrožluté na počest Švédska, které se chce vzdát neutrality a vstoupit do aliance spolu s Finskem. OTAN je francouzsky NATO.

„V uplynulých 24 hodinách nepřítel provedl jedenáct raketových, čtyři letecké útoky a 43 úderů salvovými raketomety (MLRS),“ informuje generální štáb ukrajinské armády na Facebooku. Z deseti útočících dronů jich devět Ukrajinci sestřelili.

„400 dní a Ukrajina se drží. Země, která měla být za týden na lopatkách. I Češi a Slováci ve druhé světové válce bojovali za právo pokusit se o osvobození svého území. Ukrajina se nesnaží o nic jiného,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost s každodenním hlášením, že radiační situace tam zůstává normální.

Dobré ráno. Dnes vyprší termín, do kdy se uprchlíci z Ukrajiny mohou registrovat, mají-li zájem o prodloužení dočasné ochrany v České republice. Ochrana jim umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. On-line registraci spustilo ministerstvo vnitra na konci ledna. Prodloužit dočasnou ochranu mohou všichni držitelé, kteří ji získali do konce loňského roku. Kdo registraci do dneška neprovede, dočasná ochrana mu zanikne. Další informace najdou lidé na webu ministerstva vnitra.

Registrovat se je možné pouze on-line, za osoby mladší 18 let provádí registraci jejich rodič či jiný odpovědný zástupce. Při registraci musejí žadatelé uvést osobní údaje, místo jejich hlášeného pobytu v České republice, případně adresu a název školy či školky, kde je jejich dítě přihlášeno k plnění povinné docházky. Po prodloužení bude dočasná ochrana platit do konce března příštího roku.