ONLINE: Šéf NATO jednal v Kyjevě se Zelenským. Ukrajinský prezident zmínil munici

Další pohled na zničené město Mariupol.

„S každou další Bučou, Mariupolem, s každým  městem, kde jsou desítky mrtvých lidí, případy znásilnění, s každým novým zvěrstvem mizí touha a možnost vyjednávat,“ řekl prezident Volodomyr Zelenskyj.

Pohled na zdevastovaný Mariupol.

Velvyslanec v USA John Sullivan se dnes v Moskvě setkal s ruskými činiteli a hovořil s nimi o úzkém okruhu témat týkajících se vzájemných vztahů obou velmocí, řekl dnes novinářům mluvčí americké diplomacie Ned Price. Spojené státy s Ruskem napřímo nejednaly od začátku ruské invaze na Ukrajinu, Bílý dům v úterý uvedl, že o to není zájem ze strany Moskvy.

„Velvyslanec Sullivan diskutoval o záležitostech ve vzájemných vztazích se svými ruskými protějšky. Ty (diskuse) bývají poměrně úzké. V mnoha případech se obvykle zaměřují na fungování naší ambasády,“ řekl Price.

Pražští hasiči začali v Troji stavět stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky. Pojme na 150 lidí. Hasiči předají hotové stanové městečko ve čtvrtek ráno ministerstvu vnitra a magistrátu. ČTK to dnes řekl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Stanové městečko bude na pozemku mezi Povltavskou ulicí a městským okruhem. Na místě je nyní hasičská technika a okolo 21:00 již stály první dva stany. Jsou na místě, kde v minulosti magistrát vybudoval stanové městečko pro lidi bez domova, kteří byli v karanténě kvůli covidu.

Hlavní město nyní řeší zejména problém s romskými uprchlíky, kteří přebývají na hlavním nádraží. V nedůstojných podmínkách tam podle občanských iniciativ žijí stovky lidí, u kterých není jasné, zda mají nárok nárok na dočasnou ochranu v Česku, tedy jestli nemají vedle ukrajinského i maďarské občanství.

„Použili jsme takzvané vojenské stany. V těch budou provizorní lehátka, lidé tedy nebudou spát na zemi, ale na skládacích postelích. Bude to zhruba deset vojenských stanů. Každý má rozměr asi šest krát devět metrů. Bude tady ještě další zázemí, to znamená sociální zařízení, sprchy, toalety, a to vše dimenzované pro 150 osob. A budou tady ještě stany pro možnost si něco uvařit a pro výdej jídla,“ řekl ČTK Kavka.

Ukrajina Rusku navrhla výměnu těžce zraněných obránců mariupolských oceláren Azovstal za ruské válečné zajatce. Informovala o tom dnes ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, kterou citovala agentura Reuters.

„Žádné dohody zatím nebylo dosaženo. Jednání pokračuje,“ dodala Vereščuková v příspěvku zveřejněném na internetu.

Ruská vojska se už řadu týdnů snaží dobýt areál Azovstalu a komplex ostřelují. Přestože v sobotu Vereščuková oznámila, že se z oceláren podařilo evakuovat všechny starší lidi, ženy i děti, podle dnešního prohlášení Kyjeva v objektu kromě vojáků, kteří komplex brání, stále zůstává asi stovka civilistů.

Zelenskyj: Válka skončí, až Ukrajina získá zpět všechna svá území. Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že jeho touha pokračovat v jednáních každým dnem klesá poté, co viděl důkazy o masakrech a zvěrstvech, kterých se Rusové po celé zemi dopouštěli.

Zatím pracovní představa pěti hlavních politických priorit českého předsednictví v Radě Evropské unie zahrnuje zvládnutí uprchlické krize a poválečnou obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posilování evropských obranných kapacit, strategickou odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN).

Také premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání kabinetu zmínil energetickou bezpečnost a zvládnutí uprchlické krize jako priority. Zároveň by si přál, aby bylo možné během předsednictví uspořádat konferenci, jež by se týkala poválečné obnovy Ukrajiny. Závisí to ale na tom, zda už v té době budou splněny podmínky, a to že na Ukrajině bude mír.

Útoky na továrnu Azovstal v Mariupolu neustávají.

Pohřeb ukrajinského vojáka Vasila Pekara, který zemřel v Zakarpatské oblasti.

Zničená Vilhivka, vesnice u Charkova. 

Zranění Ukrajinci v záporožské nemocnici.

Pohřeb staršího vojáka Petra Sarakuly, který byl zabit v Doněcké oblasti. 

Nové snímky Mariupolu.

Nové snímky Hadího ostrova z 8. března 2022.

Ruské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo polského velvyslance, kterému sdělilo, že Moskva očekává oficiální omluvu polských úřadů kvůli napadení ruského velvyslance ve Varšavě Sergeje Andrejeva. Oznámila to agentura TASS. Demonstranti proti válce na Ukrajině polili diplomata rudou barvou, když chtěl 9. května položit věnec k pomníku na hřbitově sovětských vojáků ve Varšavě.

„Ruská strana v souvislosti s touto událostí očekává oficiální omluvu od polského vedení a vyžaduje zajištění bezpečnosti ruského velvyslance a všech pracovníků ruských zastupitelských úřadů v Polsku,“ uvedla ruská diplomacie. Zdůraznila, že Moskva rozhodne o dalších krocích podle toho, jak Varšava na ruský požadavek zareaguje.

Premiér Petr Fiala (ODS) spolupodepíše vstup Čechů do ukrajinských ozbrojených sil ve všech případech, kdy žádost podpořily všechny příslušné úřady. ČTK to sdělil mluvčí vlády Václav Smolka. Hrad dnes informoval, že prezident Miloš Zeman schválil vstup do ukrajinských ozbrojených sil 103 českým občanům. Nutná je kontrasignace předsedou vlády.

Kvůli malým vyhlídkám na ukončení války na Ukrajině se OSN nyní soustředí především na zmírnění globálních dopadů tohoto konfliktu. Ve Vídni to dnes po setkání s rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem uvedl generální tajemník organizace António Guterres, informovala agentura DPA. Podle Guterrese okamžik pro mírové rozhovory přijde, nebude to však v nejbližší době.

OSN se v současné době zaměřuje na zajištění celosvětových dodávek potravin, uvedl Guterres. To se však podle něj může podařit pouze tehdy, pokud se navzdory válce podaří na světové trhy umístit ukrajinské zemědělské produkty i ruské potraviny a hnojiva.

„Aby se tak stalo, aktivně pracuji na podpoře příslušných rozhovorů,“ řekl dnes generální tajemník. Kromě toho se OSN rozhodla zaměřit se na jednání o evakuacích civilistů a dodávkách humanitární pomoci na Ukrajinu, dodal Guterres.

Slovenská prezidenta Čaputová vyjádřila zklamání nad odmítavým postojem Maďarska v souvislosti se zvažovaným embargem na dovoz ruské ropy do Evropské unie. Maďarsko požaduje, aby se embargo na ruskou ropu nevztahovalo na ropovody, řekl ministr zahraničí. Současný návrh Budapešť stále odmítá podpořit.  

Ukrajinské ministerstvo obrany vydalo aktualizovaný odhadovaný přehled ruských ztrát. Okupující armáda dosud přišla o 26 350 vojáků, 1 187 tanků, 528 dělostřeleckých systémů, 199 letadel, 160 vrtulníků a 12 lodí.

Německo se po pádu Sovětského svazu a konci studené války rozhodlo zrušit veřejné kryty, nyní ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu postoj přehodnocuje. Formálně má 83milionové Německo v bunkrech místo pro necelých 500 000 lidí, země proto v ochraně civilistů spoléhá především na stanice metra, podzemní parkoviště či sklepení.

„V důsledku mírové dividendy z 90. let po konci studené války se nepokračovalo v koncepci výstavby veřejných krytů,“ řekla ČTK mluvčí německého ministerstva vnitra. Zlomem v civilní ochraně pak byl rok 2007.

„Po společném rozhodnutí spolkové vlády a spolkových zemí byla v roce 2007 funkční údržba krytů zastavena,“ dodala. Civilní kryty v Německu, které byly v soukromém vlastnictví či majetku obcí, tak rychle našly novou funkci a ze systémů ochrany obyvatel byly vyřazeny. Další rušení krytů ministryně vnitra Nancy Faeserová kvůli ruské invazi na Ukrajinu zastavila.

V pekárně ve městě Bohorodchany se každý den pečou chleby pro ukrajinská vojska.

Ve Lvovské oblasti se těhotné ženy schovávají ve speciálním bunkru. Místo úkrytu je navíc zvenku chráněno hromadou pytlů s pískem. 

Ruské rakety zasáhly Sloviansk v Doněcké oblasti. Podle slovianského starosty Vadyma Ljacha rakety zasáhly dvě městské části, nejsou hlášené žádné oběti, uvádí zpravodajský server The Kyiv Independent. 

„Ve čtvrtek 24. února mě probudila telefonem máma, že začala válka. Černihiv je od běloruské hranice jen 50 kilometrů, brzy začalo ostřelování města,“ řekla ČTK Olena Kločok (39), která je jednou z více než 14 600 ukrajinských uprchlic a uprchlíků, kteří našli azyl v Královéhradeckém kraji.

Se svými dvěma dětmi utekla před válkou z města Černihiv přes Polsko do Hradce Králové. Manžel, zaměstnanec ukrajinských drah, zůstal. Vrátíme se, jak jen to půjde, řekla v rozhovoru pro ČTK. Když mluví o prvních týdnech války, které s rodinou prožila v ostřelovaném Černihivu, neubrání se slzám.