ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Praha by měla podle radní města Hany Kordové Marvanové (za STAN) vypovědět nájem Slovanského domu kvůli napojení nájemců na ruského oligarchu. Uvedly to dnes Český rozhlas - Radiožurnál (ČRo) a Česká televize (ČT). Nájemní smlouvou, která byla uzavřena v roce 1997 na 77 let, se už podle médií zabývá legislativní odbor magistrátu. Zástupci nájemců podle ČRo na otázky rozhlasu nereagovali. V rozsáhlém areálu Slovanského domu v centru Prahy jsou obchody, restaurace, kanceláře i například multikino.

„Já už jsem požádala legislativu i odbor majetku, aby se tím zabývaly, že by se Praha měla pokusit, vypovědět tu smlouvu,“ řekla Marvanová ČT. Nájemní smlouva uzavřená na tak dlouhou dobu jako u Slovanského domu se totiž podle ní dá považovat za smlouvu na dobu neurčitou s možností výpovědi. Předběžné stanovisko legislativního odboru by mělo být hotovo během týdne, napsal ČRo.

Téměř devět z deseti lidí v Česku podporuje humanitární pomoc Ukrajině napadené Ruskem a pomoc válečným uprchlíkům. Zároveň ale 60 procent považuje podporu uprchlíkům za příliš štědrou a domnívá se, že na ni doplatí Češi. Tři čtvrtiny lidí vnímají jako hlavního viníka války Rusko, téměř polovina ji chápe i jako boj za ČR. Šest z deseti Čechů si myslí, že dodávky zbraní Ukrajině jsou pro Česko nebezpečné, protože ho zatahují do války. Vyplývá to z dubnového průzkumu, jehož výsledky dnes ČTK poskytla agentura Focus.

Humanitární pomoc Ukrajině podporuje 88 procent lidí v Česku, pomoc válečným uprchlíkům 84 procent. „Více než polovina respondentů deklarovala především ochotu pomoci materiálně a finančně,“ uvedli autoři průzkumu. Ubytovat a zaměstnat ukrajinské uprchlíky je připraveno 11 procent lidí. Mezi 60 procenty těch, kteří považují podporu uprchlíkům za příliš štědrou, jsou nadprůměrně zastoupení lidé se základním vzděláním a muži.

Přispět do veřejné debaty odbornými komentáři k tématům spjatým s válkou na Ukrajině a jejími dopady je cíl Expertní skupiny pro Ukrajinu (ESU), která nově vznikla na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Její zástupci ji dnes představili v Praze.

Skupina tvořená desítkou akademiků nabídne expertizy úřadům, samosprávám, policii i médiím. První komentář, o riziku násilí na migrantech, dnes uvedla jeho autorka, socioložka Marie Jelínková. Skupina chce publikovat expertizy každých 14 dní na webu fakulty.

Lékařskou pomoc v nemocnicích společnosti Krajská zdravotní v Ústeckém kraji vyhledalo do 1. května 1338 válečných uprchlíků z Ukrajiny. Nejvíc jich zamířilo do nemocnice v Ústí nad Labem. Za lékaři chodí třeba s respiračními nemocemi. Novinářům to dnes řekla Jana Mrákotová, mluvčí společnosti, která v kraji spravuje sedm nemocnic.

„Nejvíc lidí přišlo do Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, kde jsme ošetřili celkem 442 lidí, z toho bylo 240 dospělých a 202 dětí,“ uvedla Mrákotová. Dalších 259 Ukrajinců se obrátilo na nemocnici v Mostě, 255 bylo ošetřeno v Teplicích, v Chomutově šlo o 134 uprchlíků, do Litoměřic přišlo 126 pacientů, do Děčína 103 a v Rumburku bylo 19 lidí. „Nejčastěji se jedná o diagnózy, které jsou spojené i s cestou, teď ale i o běžná onemocnění, například respirační nemoci nebo běžné chirurgické ošetření,“ dodala Mrákotová.

V památnících, které připomínají vyhlazení obcí Lidice a Ležáky za druhé světové války, někdo v minulých týdnech poničil a odcizil ukrajinské vlajky. Ukrajinské vlajky po začátku invaze Ruska na Ukrajinu vyvěsily mnohé samosprávy, úřady i organizace. Podle serveru Seznam Zprávy organizátoři tradičních pietních akcí v Terezíně a Lidicích se letos rozhodli v souvislosti s válkou na Ukrajině nepozvat představitele Ruska a Běloruska.

Moskevské a Ruské ulici v České Lípě názvy zůstanou, proti přejmenování, které navrhovala radnice, se v anketě vyslovila většina zúčastněných. Změnu názvů nepodpořili ani odborníci. Tématem se sice bude ještě ve středu zabývat českolipské zastupitelstvo, o změně názvů už ale vzhledem k výsledkům ankety znovu hlasovat nebude, vyplývá z informací na internetových stránkách města.

V případě omezení či zastavení dodávek plynu z Ruska by měl stát podle 52 procent lidí zajistit dodávky plynu z jiných zdrojů. Téměř polovina dotázaných si myslí, že by stát měl finančně pomáhat při zateplování domů a podporovat úspory energie, a podle dvou pětin lidí by měl podpořit také instalaci fotovoltaických panelů na střechy domů. Asi 13 procent respondentů se domnívá, že by stát měl zvýšit těžbu a spalování uhlí, a podle čtyř procent by neměl dělat nic. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury OMG pro Hnutí Duha, které dnes hnutí představilo. Průzkumu, který se uskutečnil na přelomu března a dubna, se zúčastnilo 500 respondentů ve věku 15 až 64 let.

V bytech společnosti Heimstaden, jež je největším soukromým poskytovatelem nájemního bydlení v Česku, našlo ubytování 250 rodin, které uprchly před válkou z Ukrajiny. Jde většinou o utečence, kteří chtějí v Česku zůstat déle. Mohou využít i veškerých služeb firmy, jako je například Centrum pro podporu podnikání. ČTK to dnes sdělila mluvčí Heimstadenu Kateřina Piechowicz.

Heimstaden, který spravuje v Evropě přes 150.400 bytů v hodnotě 321 miliard švédských korun (764 miliard Kč), vlastní v Česku více než 42.500 bytů hlavně v Moravskoslezském kraji. Jde většinou o bývalé hornické byty OKD. V první den válečného konfliktu na Ukrajině nabídl Heimstaden státu a kraji pro uprchlíky 500 bytů.

Do ČR vlaky přijíždí stejný počet uprchlíků, jako jich ze země odjíždí, uvedli dopravci. Počet přepravených beženců proti březnu klesl na pětinu.

Budova univerzitních kolejí v Pardubicích bude sloužit jako ubytovna pro ukrajinské uprchlíky do konce roku. Tento týden se tam nastěhovalo 80 válečných běženců, uvedl magistrát v tiskové zprávě. Objekt má místa pro 200 lidí a je zařízením pro krátkodobé bydlení, uprchlíci tam mají základní vybavení.

V budově je 50 garsoniér se čtyřmi skládacími lůžky či matracemi. Každá garsoniéra má vlastní sociální zařízení a kuchyňku včetně lednice a elektrického vařiče.

„Podařilo se nám využít budovu na Stavařově, kterou kromě několika administrativních místností univerzita nevyužívala, a zprovoznit ji pro účely nouzového ubytování tak, jak to definovala vláda. Mělo by jít o ubytování krátkodobé, přechodné,“ řekl primátor Martin Charvát (ANO).

Nejvíce běženců z Ukrajiny v Česku je v Praze. Podle posledních údajů ministerstva dostalo v hlavním městě speciální víza přes 75.000 Ukrajinců. Pomoc pražského centra pro uprchlíky, které slouží pro Prahu a střední Čechy, dosud vyhledalo přes 80.000 lidí. Na začátku rusko-ukrajinského konfliktu se počty odbavených uprchlíků pohybovaly v tisících denně, nyní jde o stovky.

Finanční analytický úřad (FAÚ) zablokoval majetek ostravské hutní společnosti Vítkovice Steel v souvislosti se sankcemi proti Rusku kvůli válce na Ukrajině. Uvedla to dnes Česká televize. Vyjádření firmy ČTK zjišťuje.

Vítkovice Steel jsou tradičním evropským výrobcem válcovaných výrobků z oceli, 70 procent produkce vyvážejí. Podnik má téměř 900 zaměstnanců. Firmu vlastní nadnárodní investiční fondy ze zemí bývalého Sovětského svazu. Server Info.cz letos v březnu uvedl, že akcionářské ovládání Vítkovice Steel vede k ruské státní rozvojové bance VEB. Mluvčí společnosti ale informaci o ruských vlastnících odmítla, za pěticí kyperských akcionářů stojí podle ní podnikatelé z postsovětských republik, nikoliv z Ruska.

Pražský magistrát dá zhruba 2,3 milionu korun na potravinové balíčky pro ukrajinské uprchlíky, kteří přijdou do asistenčního centra ve Vysočanech, informačního kiosku na hlavním nádraží a do centra pro uprchlíky na Václavském náměstí. Balíček však dostanou pouze ti, kterým je poskytováno ubytování nebo jsou přeposíláni do jiných center v Česku. Město nyní v tendru najde dodavatele balíčků. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Balíček bude obsahovat trvanlivé potraviny. Město od začátku války vyčlenilo na pomoc Ukrajině již 500 milionů korun.

Na Ukrajině se pohřešuje český občan, informace o jeho úmrtí ale nelze v tuto chvíli potvrdit. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo zahraničí k informacím serveru Voxpot, podle nějž přišel o život v zemi český dobrovolník poté, co se dostal pod palbu ruských vojáků v autě.

Reportéři českého serveru Voxpot Majda Slámová a Vojtěch Boháč byli na začátku března na Ukrajině ostřelováni ve vozu u města Makariv. Po zveřejnění reportáže se novinářům ozvala paní Simona, podle které se v téže době měl na podobném místě pohybovat její manžel Tomáš. Ten podle ní na Ukrajině jakožto profesionální řidič kamionů a autobusů chtěl pomáhat s odvozem lidí. Od 2. března měl ale nedostupné mobilní telefony.

„Můžeme potvrdit, že český občan na Ukrajině je nezvěstný. Avšak informaci o jeho úmrtí stále nemůžeme potvrdit. Jsme v kontaktu s jeho rodinou a poskytujeme standardní konzulární služby,“ sdělila dnes ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do.

Ostravská univerzita podpoří ukrajinské studenty, kteří chtějí studovat na této vysoké škole. Prodlouží lhůtu pro podání přihlášek, připraven má i stipendijní program nebo intenzivní kurzy češtiny, které studentům mají usnadnit adaptaci. Novinářům to dnes sdělila mluvčí univerzity Lucie Fremrová.

„Válečná situace na Ukrajině je vážná a všichni hledáme způsoby, jak pomoci. Jsme přesvědčeni, že jako univerzita máme odpovědnost podpořit mladé lidi ve studiu a nenechat je vypadnout kvůli těžké sociální situaci ze vzdělávacího procesu. Jsme připraveni poskytnout stipendia nejen našim stávajícím ukrajinským studentům, ale také 40 novým ukrajinským studentům, kteří se na Ostravskou univerzitu zapíší ke studiu v září,“ uvedl rektor Jan Lata.

ČR dala v pondělí lidem zasaženým ruskou invazí 2800 speciálních víz, stejně jako minulý týden. Od počátku války dostalo víza téměř 323.000 Ukrajinců.