ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Novináři v Rusku mají nést podle návrhu ruských poslanců odpovědnost za přebírání informací jiných médií, které obsahují „nedůvěryhodné“ informace o použití ruských ozbrojených sil v zahraničí a diskreditaci ruské armády. O příslušném návrhu zákona informovala dnes agentura Interfax.

Změnit se má dosavadní ustanovení mediálního zákona, které zbavovalo redakce odpovědnosti za šíření informací, které neodpovídají skutečnosti, v případě, že šlo o doslovné převzetí informací jiného média. Nyní poslanci navrhují do mediálního zákona vložit seznam důvodů, kvůli kterým generální prokuratura může médiu odebrat osvědčení o registraci.

Členové parlamentní komise pro vměšování cizích států do ruských záležitostí již předložili návrh novely, podle které by generální prokurátor a jeho zástupci dostali pravomoc uzavírat média v Rusku bez rozhodnutí soudu. Generální prokuratura by po zjištění prohřešku daného média požádala cenzurní úřad Roskomnadzor o zneplatnění registrace daného média a následně by úřad ukončil například platnost vysílací licence, připomněl Interfax.

Podle předběžných odhadů bylo v Mariupolu zabito během měsíční blokády města 5 tisíc lidí, z toho 210 dětí. Ruské teroristické jednotky shodily několik supersilných bomb na dětskou nemocnici. Téměř 50 lidí bylo upáleno zaživa. Uvedl to starosta města Vadim Boychenko.

V Kyjevě bylo již od počátku ruské invaze na Ukrajině zabito 89 civilistů. 398 bylo zraněných. Informoval o tom deník The Kyiv Independent s odkazem na městskou radu.

Státy Evropské unie se dnes napoprvé neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž pátý balík v úterý navrhla Evropská komise. ČTK to sdělil diplomatický zdroj, podle něhož bude jednání velvyslanců členských zemí pokračovat ve čtvrtek. Některé země požadovaly vyjasnění podrobností navrženého embarga na dovoz ruského uhlí či zákazu kotvení ruských lodí v unijních přístavech. Komise by měla podle diplomatů mimo jiné upřesnit, zda se má zákaz týkat i stávajících kontraktů na nákup uhlí nebo pouze nových smluv.

Rusko musí podle Senátu nést následky za rozpoutání války proti Ukrajině včetně platby reparací. Horní parlamentní komora dnes také ve svém stanovisku konstatovala, že vraždění civilistů v ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu podle mezinárodního práva a že únosy obyvatel Ukrajiny do Ruska jsou neospravedlnitelné. Ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být podle Senátu postaveni před soud a potrestáni. Téměř totožné usnesení přijala Sněmovna jednomyslně v úterý.

Británie dnes zmrazila aktiva ruské instituce Sberbank a Moskevské kreditní banky. Oznámila, že v rámci odvetných opatření za válku na Ukrajině do konce letošního roku ukončí veškerý dovoz ruského uhlí i ropy. Uvalila také sankce na dalších osm oligarchů, informovala agentura Reuters.

Spojené státy oznámily další zpřísnění protiruských sankcí, které zahrnuje přerušení veškerých vazeb mezi americkým finančním systémem a institucemi Sberbank a Alfa Bank, zákaz nových investic v Rusku a nová opatření proti „ruským elitám“ včetně dospělých dětí prezidenta Vladimira Putina.

Kroky v prohlášení prezentoval Bílý dům s tím, že jsou součástí společného postupu USA s partnery v Evropské unii a skupině G7. Hovoří o odvetě za ruská „zvěrstva na Ukrajině, mimo jiné v Buči“.

Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že má důkazy, že ruská armáda v nynějším válečném konfliktu poslala umírat na východ Ukrajiny studenty moskevské vojenské školy s tím, že jde o stáž. SBU má podle mluvčího k dispozici příslušné tajné dokumenty a seznamy členů okupačních sil zabitých v Doněcké oblasti.

Mluvčí tajné služby Artem Dechtjarenko podle listu Ukrajinska pravda uvedl, že dokumenty, které SBU získala, byly zaregistrované 22. února, tedy dva dny před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Obsahují mimo jiné plány na obsazení celého území Doněcké republiky, z níž proruští separatisté do agrese ovládali jen část. „Nejdůležitějším zjištěním je ale něco jiného. Jak se ukázalo, režim (ruského prezidenta Vladimira) Putina poslal do války na Ukrajině kadety. Studenty Moskevské vyšší vojenské velitelské školy. Nejenže je poslali, ale vydávali to za stáž,“ prohlásil podle ukrajinského deníku Dechtjarenko.

Prodej aut v Rusku se v březnu meziročně propadl téměř o dvě třetiny na 55 129 vozů. Ruský automobilový sektor se potýká s dopady západních sankcí.

Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.

Na Ukrajinu se podle Asociace malých a středních podniků vrátilo 50 000 lidí, 100 000 Ukrajinců nepřijede na sezonní práce. Uprchlíci je nenahradí.

Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že Rusko používá hlad jako zbraň. Podle něj Rusové záměrně vytváří potravinovou krizi, prohlásil v projevu pro irský parlament. Ve svém výstupu rovněž vytkl Západu jeho nerozhodnost. „To nemůžu tolerovat,“ řekl ukrajinský prezident a vyzval k ještě přísnějším sankcím proti Rusku.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že nejnovější sankce, nad kterými EU diskutuje, rozhodně nebudou poslední.

Společnost IBM a ukrajinské velvyslanectví v ČR vyvinuly virtuálního asistenta E-konzul, který bude v ukrajinském jazyce poskytovat informace Ukrajincům v České republice. Chatbot jim bude pomáhat s otázkami souvisejícími se zřízením přechodného pobytu, získáním dokladů totožnosti, víz či zaměstnání, cestováním nebo notářskými službami. IBM to dnes uvedla v tiskové zprávě.

„Chatbot zjednoduší naši komunikaci s ukrajinskými občany, kteří potřebují konzulární pomoc v České republice,“ uvedl ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis. Občané se na ambasádu obracejí, třeba když potřebují vystavit nový pas nebo zaregistrovat novorozené dítě. E-konzul je k dispozici na síti Telegram a chystá se jeho spuštění na webových stránkách a facebookovém profilu ambasády.

Starosta města Buča Anatolij Fedoruk se ostře ohradil proti vyjádření ruského ministerstva obrany, že „v Buče nebyl zraněn jediný rezident“. Podle Fedoruka Rusové zmasakrovali nejméně 320 lidí. Policejní šéf Andrij Nebito varoval, že je třeba se připravit na to, že počty obětí v Buči budou narůstat, že bude objeveno mnohem více těl. Dodal, že denně nacházejí další a další oběti, hlavně v zalesněných oblastech, uvedl také, že zatím nezačali důkladně pročesávat byty, domy a sklepy.

Dnes se na Ukrajině otevře 11 humanitárních koridorů, oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Na většině trasách budou pendlovat evakuační autobusy, pouze obyvatelé Mariupolu budou muset použít svá vlastní auta, ruské jednotky totiž nedovolí vjezd autobusům.

V úterý Česko udělilo lidem prchajícím před ruskou invazí 2684 víz, celkem je dostalo 266 000 lidí. Na policii se nahlásilo skoro 153 000 Ukrajinců.

Bukurešťská policie řeší incident z rána, kdy do zdi ruského velvyslanectví vjelo auto, řídič nepřežil. Není zatím jasné, zda šlo o úmysl, či o nehodu. Romania Libera naznačila, že řidič, který narazil do brány ruské ambasády, mohl jednat úmyslně v protestu proti ruské agresi na Ukrajině.

Estonsko na Ukrajinu poslalo zásilku vojenského materiálu včetně houfnic D-30, munice a ochranné výzbroje.

Ukrajinská prokuratura uvedla, že během ruských útoků od počátku války zemřelo již 167 dětí, 279 jich bylo zraněno, informovala agentura Unian.

Z Kongresového centra v Nuslích by se Centrum pro ukrajinské uprchlíky v Kongresovém centru Praha (KCP) mělo do 14. dubna přestěhovat do budovy u metra Vysočanská, kterou městu zdarma poskytla firma Central Group. Důvodem jsou již nasmlouvané akce v KCP včetně těch k předsednictví Česka v Evropské unii.

Přesné datum přesunu město ohlásí v následujících dnech. Nyní se v budově uklízí, rozmísťuje nábytek, vyznačují se přístupové cesty a parkovací místa, uvedl v úterý pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Středočeská centra pomoci ukrajinským uprchlíkům v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami za úterý odbavila 200 lidí. Je to o 131 méně než v pondělí a zhruba o třetinu méně než ve stejný den před týdnem. Od začátku fungování centra pomoci mimo Prahu odbavila 20 348 Ukrajinců prchajících ze své země před ruskou agresí a zajistila ubytování pro 3124 z nich. Vyplývá to z informací, které dnes ČTK poskytl mluvčí hejtmanství David Šíma.

Pražské centrum pomoci Ukrajincům za úterý odbavilo 818 uprchlíků, zhruba o 160 méně než před týdnem. Od začátku fungování pomohlo téměř 66 500 lidí.

Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko na svém Telegramu uvedl, že Rusové při útoku zničili zásobníky ropy a způsobili velký požár v tamní továrně, hasiči stále operují na místě a snaží se oheň dostat pod kontrolu, upozornil list The Kyiv Independent. Rezničenko zatím neoznámil počty obětí a zraněných.

„Humanitární situace ve městě se zhoršuje. Většina ze 160 000 zbývajících obyvatel nemá světlo, možnost komunikace, léky, teplo ani vodu. Ruské síly zabránily v přístupu humanitárnímu konvoji, pravděpodobně proto, aby vyvinuly tlak na obránce a přiměli je se vzdát,“ komentovalo situaci v Mariupolu britské ministerstvo obrany.