ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Ples jako Brno, jedna z hlavních společenských akcí sezony, se letos neuskuteční. Důvodem je ruský vpád na Ukrajinu, respektive jeho dopady na ekonomiku i atmosféru v Česku. O přesunu 10. ročníku plesu na 28. leden 2023 informovali pořadatelé Bedřich Snášel a Tomáš Pakosta na facebooku, změnu avizuje také web Plesu jako Brno. Akce se měla konat původně letos v lednu, pak ji pořadatelé posunuli na květen, nakonec na leden příštího roku.

Loni ples nebyl kvůli pandemii koronaviru. „Těšili jsme se na opětovné shledání se známými tvářemi po dvou letech a stejně tak jsme chtěli předvést to nejlepší, co umíme, tvářím novým. Pak ale přišel konflikt na Ukrajině a od tohoto data se zastavil obchod. Za současné situace nejsme schopni ples naplnit a uskutečnit ho právě takový, jaký ho očekáváte,“ napsali Snášel a Pakosta.

Polská vláda předala do parlamentu návrh zákona umožňujícího zmrazit majetek lidí a firem podporujících Rusko, uvedla dnes televize TVN 24. Předloha počítá s pokutou až asi 105 milionů korun za nesplnění rozhodnutí o zmrazení aktiv subjektů, které se kvůli podpoře ruské agrese proti Ukrajině dostanou na zvláštní „černou listinu“ ministra vnitra. Podle stanice se má tato „černá listina“ lišit od sankčních seznamů Evropské unie, protože vůči osobám a podnikům na těchto seznamech lze uplatnit prostředky, s nimiž počítají unijní předpisy.

„Zmrazení fondů a hospodářských rezerv nebude znamenat jejich zabavení, protože konfiskace by vyžadovala změnu ústavy,“ upozornila TVN 24. Zmrazení se má týkat peněz v hotovosti, v šecích, peněžních poukázkách, depozitů ve finančních ústavech či jiných firmách, cenných papírů, dluhopisů, akcií a podílů.

Vláda podle informací ČTK prodloužila nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny do 31. května. V úterý to umožnila Sněmovna.

Popálená holčička z Ukrajiny podstoupila po převozu do Prahy první zákrok na klinice popálenin na Vinohradech. Lékaři jí odstranili část mrtvé tkáně.

Výbor ekonomických poradců německé vlády snížil kvůli válce na Ukrajině odhad růstu Německa pro letošní rok na 1,8 procenta z předchozích 4,6 procenta.

Mezigenerační a dobrovolnické centrum TOTEM zajišťuje dobrovolníky pro Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Plzni (KACPU), které funguje od 1. března. V osmihodinových směnách jich je tam vždy 12. Organizují provoz, dávají uprchlíkům nápoje a jídlo, hovoří s nimi a zajišťují program pro děti. Největší nezisková organizace organizující dobrovolníky a seniory v Plzni, která funguje i jako krajské regionální dobrovolnické centrum (RDC), má v databázi 280 dobrovolníků, z toho 25 ukrajinských studentů a desítky seniorů. Vzhledem ke snižujícímu se počtu přicházejících uprchlíků se dobrovolníci od 1. dubna zčásti přesunou na ubytovnu pro běžence z Ukrajiny v Čechově ulici v Plzni, kde je kapacita 247 míst a podle hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) je zaplněna zhruba z poloviny.

Neznámý obyvatel okupovaného města Balaklija v Charkovské oblasti dnes strhnul vlajku okupantů.

Z Ukrajiny mohou před válkou uprchnout ještě miliony lidí a Evropa se na to musí připravit. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl rakouský expert na migraci Gerald Knaus, který je šéfem analytického střediska Iniciativa pro evropskou stabilitu (ESI). Nynější uprchlickou krizi považuje za nejhorší od konce druhé světové války, proto vyzval k vybudování leteckého mostu pro přepravu běženců a zřízení fondu Evropské unie na podporu států a regionů, které uprchlíky hostí.

„Musíme očekávat, že přijdou ještě miliony dalších lidí. Musíme se na to nyní připravit,“ řekl Knaus s tím, že takové přípravy na evropské úrovni nevidí. Největší zátěž podle něj nyní leží na Polsku, konkrétně pak na jeho dobrovolnících, městech a na místních institucích.

Takhle to dnes vypadá ve městě Mykolajiv, které zejména včera čelilo silnému ostřelování. Boje pokračují i dnes.

Ruská tajná služba FSB podnikla rozsáhlou razii proti přívržencům „ukrajinské neonacistické skupiny M.K.U.“ a zadržela šest desítek podezřelých ve 23 ruských regionech, uvedla dnes agentura Interfax s odvoláním na komuniké FSB. Ukrajinská média dříve při podobných příležitostech upozorňovala, že dotyčný spolek sice založil rodák z Ukrajiny, ve skutečnosti ale sdružuje ruské neonacisty.

„Při koordinované akci ve 23 regionech Ruské federace bylo zadrženo 60 přívrženců ukrajinského neonacistického uskupení M.K.U., založeného pod dozorem ukrajinských tajných služeb ukrajinským občanem Jehorem Krasnovem k páchání teroristických útoků, masových vražd a extremistických zločinů v Rusku,“ uvedla FSB.

Rusko včera slibovalo, že omezí útoky v oblasti Kyjeva a Černihivu, opak je ale pravdou, zvláště pokud jde o Černihiv, kde došlo k zintenzivnění ostřelování, uvedl starosta města Vladyslav Atrošenko. „Jsme pod kolosálním útokem,“ komentoval v rozhovoru pro CNN. „Je to jen další důkaz toho, že Rusko lže. Dneska nás zasáhl obrovský útok na střed města, 25 lidí je zraněno, všichni museli do nemocnice, všichni jsou to civilisté. Takže cokoliv Rusko tvrdí, je třeba to pořádně prověřit,“ dodal.

Šéf britské armády Tony Radakin ministry informoval, že boje na Ukrajině přecházejí v „tradičnější válečný konflikt“. „Ukrajinská armáda nejenže drží velká města, ale nutí Rusy k ústupu. S tím se musí změnit i naše podpora,“ uvedl nejmenovaný zdroj z britského kabinetu.

List The Kyiv Independent upozornil na únos duchovného ortodoxní církve v okupovaném Chersonu. Serhije Čudynoviče unesli 3 muži, kteří se mu představili jako příslušníci policie. Prohledali jeho kostel, vyžádali si jeho občanský průkaz, zkontrolovali jeho chatovací aplikaci v telefonu a odvedli pryč. Na únos jako první upozornil tamní tisk Vgoru.

Městské divadlo Zlín zaměstnalo v rámci stáže na pomoc válečným uprchlíkům ukrajinskou balerínu Jelizavetu Pobirčenkovou z Kyjeva. Je asistentkou choreografky a podílí se na přípravě muzikálu Donaha!, který bude mít premiéru v sobotu. ČTK to dnes řekl umělecký ředitel divadla Patrik Lančarič.

Zlínské divadlo brzy po zahájení války na Ukrajině avizovalo, že je připraveno zaměstnat formou stáže ukrajinské umělce. Pobirčenková přišla podle Lančariče do Brna, kde se setkala s ředitelem zlínského divadla a rektorem JAMU Petrem Michálkem. „Hledali jsme způsob, jak jí pomoci a našli jsme jí práci při muzikálu, kde asistuje choreografce,“ uvedl Lančarič.

Počet ukrajinských uprchlíků přicházejících do Olomouckého kraje v posledních dnech klesá, hejtmanství proto upravilo provoz svých asistenčních center v Olomouci a Šumperku. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo v kraji evidováno 7400 uprchlíků, jejich skutečný počet může být kvůli třicetidenní lhůtě na registraci vyšší o 2500 až 3000 lidí. Novinářům to dnes řekl hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN). Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245.000 víz.

„Situace se vyvíjí směrem k slábnoucímu toku uprchlíků do krajů, a to včetně Olomouckého kraje. Proto jsme na to zareagovali úpravou provozu našich dvou center v Olomouci a Šumperku,“ uvedl Suchánek. Na začátku uprchlické vlny krajské asistenční centrum v Hanáckých kasárnách v centru Olomouce denně odbavilo až 500 uprchlíků, nyní jejich počet klesl na 150. Suchánek ale upozornil, že další vývoj počtu přijíždějících uprchlíků z Ukrajiny lze obtížně odhadnout. Pokud to bude nutné, kraj kapacitu svých center opět posílí.

Česká lékárnická komora (ČLnK) připravila pro lékaře a lékárníky manuál pro vyhledávání českých ekvivalentů ukrajinských léků pro pacienty z řad uprchlíků. Pomůže jim vyhledat přípravek se stejnou účinnou látkou. Podle odhadů může být v ČR už více než 300.000 uprchlíků z Ukrajiny, zhruba polovina z nich jsou děti. Seniorů, kteří nejčastěji trpí chronickými nemocemi, je méně než deset procent.

„Někteří z nich jsou chronicky nemocní a užívají pravidelně léky. Ti potřebují pokračovat v nastavené léčbě,“ uvedla na webu mluvčí komory Michaela Bažantová. V manuálu je popsáno, jak najít lék na stránkách ukrajinského ministerstva zdravotnictví a zjistit jeho účinnou látku. Při vyhledávání může být problémem i odlišné písmo cyrilice, je možné ale používat například virtuální ukrajinskou klávesnici na webu.

V Hradci Králové dnes v poledne začalo stěhování Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU). Z Kongresového centra Aldis na Eliščině nábřeží jej kraj stěhuje do své administrativní budovy poblíž autobusového a vlakového nádraží. Na novém místě centrum zahájí provoz ve čtvrtek dopoledne. Nápor uprchlíků na centrum v posledních dnech výrazně zeslábl.

„Vyzkoušeli jsme si provoz ve velkých sálech (Aldisu) a zjistili, že KACPU dokáže fungovat efektivně i na menším prostoru. Stěhujeme se do místa, které je dostupnější z hlediska přepravy uprchlíků veřejnou dopravou,“ uvedl hejtman Martin Červíček (ODS). Odstěhováním centrum podle něj také přestane blokovat Aldis, kde se bude v následujících měsících konat řada komerčních akcí.

„Jsme vás připraveni podpořit, jakkoliv můžeme,“ řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi představitelům zařízení i ukrajinských úřadů Grossi. Zaměstnancům Jihoukrajinské elektrárny poděkoval za „vytrvalost a odolnost“ v době, kdy na Ukrajinu útočí ruské vojenské jednotky.

Podle Kremlu po úterním vyjednávání zatím nic nenasvědčuje průlomu, Moskva ale vítá, že Ukrajina své požadavky písemně formulovala, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Garanční systém finančního trhu obnoví od 1. dubna výplatu náhrad pohledávek z vkladů na účtech majetkových podstat u insolvenčních dlužníků v režimu oddlužení u Sberbank CZ. Jde o zhruba 6000 vkladů. Garanční systém o tom dnes informoval ČTK v tiskové zprávě. Bude se řídit stanoviskem ministerstva financí, podle kterého bude náhrada vyplacena k rukám příslušného insolvenčního správce.

Sberbank CZ má vazby na Rusko a zavřela své pobočky. Garanční systém začal vyplácet náhrady vkladů jejím klientům 9. března. Celkem jde o zhruba 106.000 klientů a výplatu 24,2 miliardy korun. Česká národní banka v pondělí 28. února oznámila, že zahájila kroky k odebrání bankovní licence Sberbank CZ.

Nejméně jednoho mrtvého si vyžádalo těžké ostřelování obytných čtvrtí ve městě Lysyčansk na východě Ukrajiny ruským dělostřelectvem o dnešním ránu. Uvedl to dnes gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. „Mnoho budov se zřítilo. Záchranáři se snaží zachránit lidi, kteří jsou stále naživu,“ uvedl gubernátor. Později upřesnil, že hasiči z trosek vyprostili jedno mrtvé tělo a 13 lidí zachránili, prohledávání ruin pokračuje.

Rusko přizve sportovce ze „spřátelených zemí“ na své univerzitní hry, řekl ministr sportu Oleg Matycin. Národní univerziáda je naplánovaná na začátek července. Ruští sportovci jsou aktuálně vyloučeni z drtivé většiny mezinárodních soutěží kvůli invazi na Ukrajinu, kterou nařídila jejich vláda.

„Na začátku července pořádáme celoruskou univerziádu, kam pozveme také univerzity ze zemí, které jsou nám přátelské,“ řekl ministr agentuře TASS. Nejmenoval, jakých zemí se to konkrétně týká, ale nabízí se například Bělorusko. To ruského agresora na Ukrajině podporuje, kvůli čemuž sankce dopadají i na jeho sportovce. Také Bělorusové nesmějí ve většině sportů soutěžit na mezinárodní úrovni.

OSN jmenovalo 3 nezávislé experty na lidská práva, kteří provedou vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině a dalších porušování lidských práv, ke kterým by mohlo docházet. Panel povede soudce Erik Möse (71) z Norska, který má velké zkušenosti, v letech 2003-2007 předsedal Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro Rwandu. Připojí se k němu ombudsmanka pro lidská práva v Bosně Jasminka Džumhurová a politický teoretik z Kolumbie Pablo de Greiff.

Dva mrtvé a sedm zraněných si podle TASS vyžádal zásah ukrajinského dělostřelectva do obytného domu v Doněcku, baště proruských separatistů.

Ministerstvo vnitra Velké Británie již vydalo 25 200 víz pro válečné uprchlíky z Ukrajiny.