ONLINE: Ruský útok poničil hotel v Mykolajivu. A drony mířily i na Kyjev

Česká obec sokolská (ČOS) dá na pomoc Ukrajincům 350.000 korun. Část peněz bude z prodeje grafik, které výtvarník Michal Škapa vytvořil k letošnímu 160. výročí Sokola, a 100.000 korun věnuje ze svých odměn předsednictvo obce. Peníze sokolové převedou humanitárním organizacím Člověk v tísni a Český červený kříž. Vedení sokolů zároveň vyzvalo své jednoty, aby dětem uprchlíků z Ukrajiny nabídly cvičení zdarma.

České nevládní organizace shromáždily ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině dohromady už částku vysoce převyšující miliardu korun. Pomoc Ukrajině se tak stává jednou z nejúspěšnějších humanitárních akcí svého druhu v historii České republiky. Rekordem zatím bylo 1,3 miliardy Kč vybraných po loňském tornádu na jižní Moravě. Každým dnem na ukrajinských sbírkách přibývají další desítky milionů, a to od jednotlivců, měst, firem, různých organizací či pořadatelů charitativních akcí.

Čtrnáct Ukrajinců z francouzské Cizinecké legie zadrželi v úterý v Paříži v autobuse mířícím do Polska. Armádní zdroje sdělily, že nebylo možné potvrdit, zda měli muži v úmyslu zapojit se do bojů na Ukrajině. 

Devět ze zadržených legionářů mělo povolení k opuštění útvaru, které je ale neopravňuje k opuštění země. Pět jich nemělo ani povolení k opuštění svého útvaru a z toho po čtyřech se už pátralo, uvedl generál Alain Lardet, velitel Cizinecké legie. Zatímco u zadržených legionářů se nenašly zbraně, jejich spolucestující v autobuse si vezli předměty, z nichž bylo jasné, že jeli na Ukrajinu připraveni bojovat.

Francouzská Cizinecká legie je elitní jednotka francouzské armády, do které se mohou zapsat lidé z celého světa. Ti po několika letech služby nebo na základě „prolité krve“ mohou získat francouzské občanství. Z 9000 členů jednotky je nyní 710 ukrajinského původu. Podle generála Lardeta mezi nimi od začátku ruské invaze na Ukrajinu „panuje velký neklid, jelikož se strachují o své rodiny“.

Ruský personál kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu demonstrativně, před kamerami, přelepil vlajky západních zemí na raketě Sojuz, jež má vynést 36 internetových družic britské firmy OneWeb. 

„Rozhodli se, že bez vlajek některých vlajek bude naše raketa krásnější,“ tweetoval šéf agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Z videa je patrné, že k přelepení Rusové využili lepicí materiál americké firmy 3M.

Jsou ovšem pochyby, zda start plánovaný na pátek proběhne. Roskosmos požaduje záruky, že družice neposlouží k vojenským účelům, Rogozin vyžaduje, aby se britská vláda zbavila svých akcií firmy OneWeb. I britští politici však váhají, zda ve spolupráci s Ruskem pokračovat, uvedla BBC.

„Ve světle ruské invaze na Ukrajinu Švédsko a Finsko zintenzivňují svá vojenská cvičení,“ tweetuje švédské ministerstvo obrany. Ministr Peter Hultqvist se s finským protějškem setkal přímo na letišti Visby ve švédském Gotlandu. Obě země nejsou členy NATO, ale teď o vstupu uvažují.

„Silní jsme jen společně, sami zemřeme!“ prohlásil starosta Kyjeva Vitalij Kličko pro německý deník Bild. „Pokud svět nepotáhne za jeden provaz proti ruské agresi, která zrovna zuří v naší zemi, tak může svět Ukrajinu ztratit,“ dodal jeho bratr Vladimir, rovněž vysloužilý boxer. Oba v Německu strávili velkou část života.

Vyzývají Západ k naprostému přerušení obchodu s Ruskem: „Jakékoli peníze pro Rusko stabilizují jeho ekonomiku, jeho armádu.“

„Už mám vlastní klony, haha,“ tweetuje reportér listu Kyiv Independent Ilja Ponomarenko. Na Twitteru vznikl profil s jeho zkomoleným jménem, který hlásí: „Laskavě sledujte můj účet, můj druhý telefon se poškodil při ruské invazi, nemůžu na svůj starý účet na Twitteru.“

Ukrajinské vedení v minulých dnech varovalo před zintenzivněním internetových a informačních útoků z Ruska.

Ukrajina urputně prosí západní země o vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou, světoví lídři se zatím k vyhlášení nemají. Upozorňují, že by to znamenalo vstup do otevřené války s Ruskem. Jakmile by nad Ukrajinou nesměla létat ruská letadla, Západ by to musel i vymáhat, tedy vystřelit na každý ruský letoun, který do ukrajinského vzdušného prostoru vstoupil. Podrobnější vysvětlení situace čtěte ZDE>>>

„V případě, že se daný klient ocitne kvůli uzavření Sberbank ve finanční tísni a nebude mít dostatečné prostředky na úhradu například jednorázového výdaje, může požádat o dávku mimořádné okamžité pomoci,“ uvedla mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková.

Dávka mimořádné okamžité pomoci (MOP) patří mezi dávky hmotné nouze. Získat ji mohou jen lidé ve velmi tíživé situaci. Posuzuje se příjem i majetek všech členů domácnosti. V žádosti musí žadatel popsat sociální situaci rodiny, své nezbytné náklady a předpokládanou cenu. Úředníci situaci posoudí a stanoví případnou výši dávky. „O mimořádné okamžité pomoci rozhoduje úřad práce bezodkladně,“ dodala mluvčí s upozorněním: „Je nutné, aby lidé reagovali na úřední e-maily, nebo přijímali hovory začínající číslicí 950.“ 

Jihomoravské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny odbavilo na brněnském výstavišti za prvních sedm hodin provozu 500 lidí. Lidé si mohou v pavilonu B vyřídit registraci, víza, zdravotní pojištění i ubytování. Mají možnost registrace u úřadu práce, také mohou zažádat o finanční podporu nebo základní humanitární pomoc.

Lidé z Ukrajiny tvoří podle Svazu pekařů a cukrářů zhruba 15 procent pracujících v tuzemských pekárnách. Některé firmy již pociťují odchod mužů na Ukrajinu kvůli ruské invazi, většinu ukrajinských zaměstnanců ale tvoří ženy. Odliv pracovníků proto není tak dramatický, naopak část uprchlíků jsou pekárny připravené zaměstnat.

Pekárny se dlouhodobě potýkají s nedostatkem pracovníků. Podle svazu jsou se zaměstnanci z Ukrajiny pekaři spokojeni. Považují je za pracovité, flexibilní ohledně rozložení pracovní doby. Zaměstnavatelé si ale stěžovali na byrokracii a zdlouhavý proces jejich přijetí.

Novinář Ilja Ponomarenko z Kyjeva ukázal mobilní aplikaci, přes kterou radnice varuje občany před nálety. „Je to rutina: Varování! Konec poplachu! Varování! a tak pořád dokola.“

„Nouzový stav umožní krajům efektivně zapojit všechny lidské i materiální zdroje, které mají zrychlit proces registrace uprchlíků a zkrátit tak čas, který tito lidé tráví v Krajských asistenčních centrech,“ vysvětluje na Twitteru ministr vnitra Vít Rakušan.

MŠMT se podle Gazdíka bude snažit udělat taková opatření, aby uprchlíci z Ukrajiny mohli co nejdřív pracovat a jejich děti mohly chodit do školy.

Senát chce kvůli agresi vůči Ukrajině zabránit občanům a firmám Ruska i Běloruska, aby mohli v Česku získat dotace a zakázky. Měli by mít také znemožněno nakládat s nemovitostmi na českém území. Horní parlamentní komora se na tom shodla hlasy 62 ze 64 přítomných senátorů. Návrh podpořil také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle něhož je doporučení v souladu se záměry vlády.

Senát také vyzval k vyřazení všech ruských a běloruských finančních institucí z bankovního systému SWIFT a alternativních platforem, nejen sedmi bank jako nyní. Doporučil rovněž vyřazení možnosti využívat platební systémy Visa a MasterCard na území Ruské federace a Běloruska. „S navrženým usnesením vyjadřuju plný souhlas,“ uvedl Stanjura.

Ukrajinské ministerstvo obrany informuje, že zajaté ruské vojáky předá jejich matkám. Potvrzení o zajetí a další instrukce poskytují speciálně zřízené telefonní linky, e-mailová adresa či kanál na sociální síti Telegram.

Matky si však pro syny musejí přijet do Kyjeva. „Poté, co Putinova fašistická armáda provedla invazi a uzavřela vzdušný prostor, je jen jedna cesta. Dostaňte se do Kaliningradu či Minsku, odtamtud autobusem či taxíkem k polské hranici. Tam vás převezmeme a eskortujeme do Kyjeva,“ píše informační portál ministerstva Army Inform. „My, Ukrajinci, na rozdíl od Putinových fašistů, neválčíme s matkami a jejich zajatými dětmi.“

Na veřejného ochránce práv ČR se už od prvního dne ruské invaze na Ukrajinu obracejí Ukrajinci s dotazy. Týkají se především jejich pobytu v Česku. Právníci úřadu ombudsmana jim pomáhají zorientovat se. Ombudsman také umožní zaměstnancům, aby pomohli při registraci Ukrajinců v kontaktních centrech. 

Stanislav Křeček napsal dopisy ukrajinské ombudsmance a konzulce i konzulovi Ukrajiny působícím na konzulátu v Brně, jimiž je ubezpečil, že bude pomáhat Ukrajincům v České republice a poskytovat jim podporu v jejich tíživé situaci. „Veškeré podněty a dotazy související s probíhajícím válečným konfliktem na Ukrajině se budeme snažit vyřešit s patřičnou naléhavostí a v co nejkratším možném termínu, aby se pomoc ke konkrétním lidem dostala co nejdříve,“ uvedl Křeček.

Pivovary Staropramen zastavily vývoz do Ruska. Jaký objem piva tam firma nyní exportovala, neuvedla. Její vývoz na zahraniční trhy v roce 2020 činil 893.000 hektolitrů.

Pro Pivovary Staropramen pracuje několik lidí z Ukrajiny, v současné době se je podnik snaží podpořit včetně jejich rodin. Nabízí například pomoc s jejich ubytováním. „Založili jsme také sbírku pro organizaci Člověk v tísni, do které vedle naší společnosti přispívají také naši kolegové,“ uvedla mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová. Případné zaměstnání dalších uprchlíků z Ukrajiny bude záviset na momentální nabídce pracovních pozic ve firmě.

Česko Ukrajině daruje zdravotnický materiál v podobě lékárniček či nosítek ze zásob české armády za zhruba 21 milionů korun. Rozhodla o tom vláda.

„Záleží vždycky na dobré vůli státu. Turci zvládli tři a půl milionu Syřanů,“ řekl v Epicentru Blesku Martin Rozumek, ředitel Organizace pro uprchlíky. „Já bych se nebál říct, že zvládneme klidně 300 tisíc Ukrajinců, Česká republika ukázala, že umí přijímat, politici se toho nebojí.“ Více SLEDUJTE ZDE>>>

„Povezu nějaké infuzní sety a všechno, co jsme sehnali přes Červený kříž,“ řekl ukrajinský student záchranářství Ivan Ivliev (20), který vyráží z Liberce do vlasti. I když nestihl dokončit na Technické univerzitě v Liberci studia dokončit, sloužit bude v jednotce s dalšími paramediky. Univerzita ho proto vybavila certifikátem o dosaženém zdravotnickém vzdělání a odsloužené praxi. „Ještě před odjezdem do Česka v roce 2019 a zahájením studia jsem měl zájem o taktickou medicínu, takže mám představu, co je potřeba, a proto tam jedu,“ dodal Ivliev. 

Kvůli efektivnější pomoci lidem z Ukrajiny bude česká vláda pravděpodobně muset brzy vyhlásit nouzový stav. Do života občanů nezasáhne, zopakoval ministr vnitra Vít Rakušan.

Možné narušení globálních dodávek pšenice po ruské invazi na Ukrajinu vyvolává ve válkou zmítaném Jemenu obavy z prohloubení potravinové krize a dalšího zvyšování cen potravin, píše agentura Reuters. Mnoho Jemenců proto podle ní nyní skupuje mouku.

Světový potravinový program (WFP) tento týden uvedl, že válka na Ukrajině pravděpodobně v Jemenu povede k dalšímu zvýšení cen paliva a potravin, zejména obilí. Jemen je na dovozu závislý a ceny potravin se tam v uplynulém roce více než zdvojnásobily. V důsledku konfliktu se tam miliony lidí ocitají na prahu hladomoru.

Sledujte Epicentrum s ředitelem Organizace pro uprchlíky Martinem Rozumkem. Více zde: Dvacet tisíc uprchlíků v Česku. Kolika dalším zvládneme pomoct?

Ve městě Buča nedaleko Kyjeva se podařio zničit konvoj ruské vojenské techniky.

Jedním z míst, kde se v Brně shromažďuje pomoc Ukrajincům, je i spolek Vesna. „Dnes ráno jsme dostali zakázku vytvořit 80 balíků do přijímacího centra. Teď se z těch věcí, které tady máme, snažíme vytvořit přesně podle velikostí zásilky,“ řekla Barbora Antonová ze Spolku. Podle ní je důležité, aby dárci sledovali stránky organizací a řídili se podle toho, co je zrovna potřeba. Nošení nevyžádaných věcí může totiž celý proces třídění zkomplikovat.

„Situace se strašně rychle mění. Všechny lidi, kteří nám nabízejí nějakou pomoc, držíme v pohotovosti. Chceme, aby měli doma nachystané vytříděné věci, popsané podle velikosti a podle druhu,“ řekla dnes ČTK Antonová na dvoře na Husově ulici, kde Vesna sídlí. Čím lépe lidé roztřídí nabízené věci už doma, tím méně pak s nimi mají práce ve spolku.