Bezletová zóna: Co je to a proč ji Ukrajina chce? Vyhlášení by mělo ohromné důsledky
Západ se sice dohodl na sankcích proti Rusku kvůli jeho agresi, nad jedním tématem ale stále visí otazník – vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou. Země zasažená válečným konfliktem o to urputně prosí, světoví lídři se zatím k vyhlášení nemají. Upozorňují, že by to znamenalo vstup do otevřené války s Ruskem. Jakmile by nad Ukrajinou nesměla létat ruská letadla, Západ by to musel i vymáhat, tedy vystřelit na každý ruský letoun, který do ukrajinského vzdušného prostoru vstoupil.
Bezletová zóna je v obecné definici vymezený prostor, do kterého mají zákaz vstupu letouny. Nikdo jím nesmí proletět, ani zde použít žádné vznášející se zařízení včetně dronů. Obvykle se tyto zóny vyhlašují nad choulostivými oblastmi, například nad královskými paláci nebo velkými sportovními událostmi, jako je olympiáda.
Ve vojenském kontextu je to trochu složitější. Bezletová zóna se vyhlašuje nad územím, které je třeba ochránit před útokem nepřítele. Letecké útoky totiž patří mezi nejhorší, nemluvě o tom, že letouny a bezpilotní drony se používají k monitorování situace na napadeném území. Bezletová zóna tomu v teorii může zabránit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se proto v posledních dnech snaží, aby Severoatlantická aliance (NATO) tuto zónu pro Rusko vyhlásila nad celou Ukrajinou. „Nejde o to zatáhnout země NATO do války. Pravda je taková, že všichni jsou do války zataženi už dávno, a rozhodně ne Ukrajinou, ale Ruskem - odehrává se rozsáhlá válka,“ uvedl zrovna ve chvíli, kdy ruská raketa v Kyjevě zasáhla televizní věž.
Za vyhlášení bezletové zóny orodoval ve středu na tiskové konferenci i ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Uvedl, že vedle zbraní to země potřebuje úplně nejvíce, hlavním nebezpečím pro Ukrajinu jsou podle něj útoky ruského letectva.
Británie i USA vyhlášení nepodpoří
Odpověď Západu ale prozatím zní – neuděláme to. Důvod je ten, že kdyby NATO bezletovou zónu nad Ukrajinou vyhlásilo, muselo by také vojensky vymáhat její dodržování. A podle dosavadní rétoriky Kremlu lze usuzovat, že Rusko by letouny na Ukrajinu posílalo dál, takže NATO by opravdu muselo vojensky zasáhnout. Což by podle západních politiků znamenalo otevřenou válku Západu s Ruskem, ne-li třetí světovou válku.
Vyhlášení odmítl například britský ministr obrany Ben Wallace. „Putina se nebojím. Nechci válku v celé Evropě. Chtějí (posluchači LBC, pozn. red.), aby Rusko vyzbrojené jadernými zbraněmi válčilo s námi všemi v celé Evropě a v Atlantiku?“ uvedl s tím, že Velká Británie tento krok nepodpoří.
Bezletová zóna by podle něj rychle mohla přerůst v totální konflikt. „Ukrajina není v Severoatlantické alianci. NATO je sebeobranná organizace, pokud zaútočíte na jednoho z nás, zaútočíte na nás na všechny a všichni fakticky vstoupíme do války podle článku 5,“ vysvětloval a potvrdil domněnku, že Rusko by zónu nerespektovalo. NATO by jeho letadlo sestřelilo, Rusko by odpovědělo a tak dále. To všechno ve chvíli, kdy ruský prezident Vladimir Putin i jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov vyhrožují jaderným útokem.
Stejnou argumentaci jako Wallace použil americký prezident Joe Biden. Skrze jeho mluvčí Jen Psakiovou vzkázal, že vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by vedlo k válce USA s Ruskem. „Vyžadovalo by to nasazení americké armády pro její vymáhání, což by znamenalo potenciální přímý konflikt a potenciálně válku s Ruskem, do které se nechceme zapojit,“ řekla Psakiová.
Nejde jen o letadla, ale i protiletadlové zbraně
Podobná slova zní i od odborníků. „Jsem proti tomu. A vysvětlím vám, proč asi vyhlášena nebude, protože realita bezletové zóny je ta, že jde o akt války. Hodně lidí bezletovým zónám nerozumí,“ uvedl pro časopis Foreign Policy Philip Breedlove, bývalý generál amerického letectva a nejvyšší velitel spojeneckých sil NATO v Evropě.
„Nemůžete jen tak říct ‚tady je bezletová zóna'. Musíte dodržování této zóny vymáhat, což znamená, že musíte být připraveni použít sílu proti těm, kteří ji poruší. Druhá věc, které nikdo nerozumí, je, že když například uvalíte bezletovou zónu na východní část Ukrajiny a my nebo letadla NATO do této bezletové zóny budeme létat, pak musíme zničit všechny zbraně, které mohou do zóny vystřelit a poškodit naše letadlo,“ vysvětluje generál.
Jinými slovy to znamená, že by síly NATO musely rozbombardovat všechny nepřátelské radary a raketové systémy u hranic. To by Rusko chápalo jako začátek otevřeného konfliktu, varuje Breedlove.
„Vyhlášení bezletové zóny by v Putinově hlavě znamenalo vyhlášení války,“ potvrzuje pro server Defense News John Venable, vojenský expert z think tanku Heritage Foundation a bývalý pilot stíhaček F-16.
Jako příklad dal Irák, kde Amerika po válce v Perském zálivu vyhlásila bezletové zóny na severu a jihu země. Jednotky USA, Francie a Británie tyto zóny monitorovaly a lidově řečeno se u toho zapotily, byť irácké letectvo je porušovalo jen málokdy. K monitoringu totiž muselo být nasazeno 50 spojeneckých letounů a i ty zvládly létat jen pár hodin denně.
Ukrajina je více jak dvojnásobně větší než bezletové zóny, které byly vyhlášeny v Iráku, a vzhledem k současné vyhrocené situaci by monitoring musel probíhat zřejmě nonstop. NATO by k tomu tedy potřebovalo stovky letounů. Nemluvě o tom, že pro tyto letouny by musela být zajištěna logistická podpora, jako je palivo a zázemí pro operující vojáky.
Ruský útok dronem na vlakové nádraží ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal první oběť. Místní úřady potvrdily, že v troskách jednoho z vagonů byl nalezen mrtvý 71letý muž. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho osm muselo být hospitalizováno. Drony zasáhly nejprve příměstský vlak a poté soupravu směřující do Kyjeva právě ve chvíli, kdy probíhala evakuace cestujících, informoval server Direktno.rs.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za brutální a vyzval Západ k rozhodnější reakci. Ministr zahraničí Andrij Sibiha uvedl, že šlo o takzvaný dvojitý úder, jehož cílem je zasáhnout i záchranáře. Útok způsobil výpadky elektřiny v Šostce i okolí, Moskva mezitím stupňuje nálety na železniční a energetickou infrastrukturu.
Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek.
Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
