21°C
Jak se ochránit před jaderným útokem? Jódové tablety jsou k ničemu. Poslouží hlavně sklep
Ruský prezident Vladimir Putin o víkendu oznámil, že kvůli pokračujícím bojům na Ukrajině uvádí jaderné síly do pohotovostního režimu. Ačkoliv jde podle analytiků o pouhé strašení a reálná šance jaderného úderu je minimální, paniku vyvolal. Lidé začali řešit, jak se na možnou apokalypsu připravit, začali například ve velkém skupovat jódové tablety. Jenže ty jsou podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové k ničemu, dokonce se s nimi lze předávkovat. Pří nejhorším scénáři ochrání spíš betonový sklep a dobře připravené zavazadlo.
Uchylování se k jódovým tabletám si mnozí možná pamatují po výbuchu v Černobylu, tehdy skutečně jejich „zobání“ bylo doporučováno jako nepřímá ochrana před nemocí z ozáření, hlavně rakovinou štítné žlázy. Dokonce existují státní zásoby tohoto minerálu pro případ jaderné havárie, jejich obměna probíhá každých pět let a zajišťuje ji ČEZ, který v Česku provozuje jaderné elektrárny. Jsou určeny primárně pro obyvatele kolem Temelína a Dukovan.
Jenže kdyby nastal katastrofický scénář a Putin by skutečně jaderné zbraně odpálil, preventivní konzumace jódových tablet by lidem nic nepřinesla. „Jako ochrana před radiací při použití jaderné zbraně jsou jodové tablety v podstatě na nic,“ podotýká Drábová, která konstatovala, že ji v posledních hodinách lidé na twitteru na toto téma zaplavili otázkami.
Nejde jen o dotazy, Češi skutečně jód začali skupovat, zvýšenou poptávku hlásí lékárny po celém Česku. V některých internetových lékárnách už jsou tablety vyprodané. Podobná situace je na Slovensku.
„Hlavní účinky jaderného výbuchu jsou tepelné a mechanické. Kontaminace radionuklidy ve větší vzdálenosti je druhotným efektem. A moderní jaderné zbraně se ji snaží omezovat,“ popisuje šéfka jaderného úřadu, proč lidé s jódovými tabletami nepochodí. Moderní zbraně jsou myšleny v porovnání například s těmi, které spadly na Hirošimu a Nagasaky – i Rusko už má dokonalejší jaderné hlavice, než které se používaly tehdy.
Mluvčí slovenského ministerstva zdravotnictví Zuzana Eliášková upozorňuje, že zvýšená konzumace jódu může dokonce uškodit. „Užívání jódové profylaxe jako prevence se důrazně nedoporučuje. Dlouhodobé užívání může způsobit ohrožení srdečně cévního systému a poškození štítné žlázy,“ vzkázala mluvčí.
Zvýšené dávky potřebují jen těhotné ženy a vegani, těm jsou doporučovány ze zdravotních důvodů. Ostatní lidé si vystačí s tím, že budou jíst zdravou a vyváženou stravu, pak budou mít jódu dost. Minerál obsahuje například obyčejné mléko, mořské řasy, mořské ryby, sušené švestky, ale i sůl obohacená o jód (ale pozor, nadměrná konzumace soli je velmi škodlivá).
Rady českého jaderného úřadu
Jak se tedy doopravdy na jaderný výbuch připravit? SÚJB připravil seznam doporučení, který zahrnuje přesný postup. Úřad ale upozorňuje, že riziko použití jaderných zbraní aktuálně vnímá jako mizivé, seznam zveřejnil hlavně kvůli množství dotazů. Kterých bylo skutečně hodně, po zveřejnění tipů úřadu kvůli náporu návštěvníku spadl web.
- Připravte si evakuační zavazadlo s nezbytnými osobními potřebami, náhradním oblečením a doklady, případně i nouzový balíček (trvanlivé potraviny, dostatek nápojů, zdravotnické a hygienické potřeby na několik dnů, zejména léky, které užíváte, funkční rádio a svítilnu s náhradní sadou baterií atd.).
- Domluvte si s rodinnými příslušníky systém náhradní komunikace pro případ výpadku mobilních služeb.
- V případě útoku se okamžitě odeberte do sklepů, krytů nebo jiných podzemních prostor se silnými betonovými zdmi, zavřete dveře a okna a zastavte veškerou ventilaci.
- Po útoku vyčkejte alespoň několik hodin, než vyjdete ven, kvůli možnému radioaktivnímu spadu.
- Při opuštění úkrytu si zakryjte dýchací cesty šátkem nebo respirátorem, abyste zabránili vdechnutí radioaktivní látek.
- Po příchodu do bezpečí se co nejdříve osprchujte a vyměňte si oblečení, abyste zabránili dalšímu rozšiřování kontaminace.
- Řiďte se pokyny složek integrovaného záchranného systému.
Hlavní ochranu obyvatelstva v Česku zajišťují hasiči. Ti mají na svých stránkách také seznam všech stálých krytů. Jen například v Praze jich je 750 a začaly se budovat v polovině minulého století. „Tyto úkryty jsou vybaveny odpovídajícím filtroventilačním zařízením, které slouží k zabránění proniknutí zamořeného ovzduší do vnitřních prostor těchto úkrytů, a také vytváří vhodné klimatické podmínky i pro dlouhodobý pobyt ukrývaných osob,“ popisují pražští hasiči. Navíc mají tyto kryty tak silné stropy, že jsou schopné unést váhu případných trosek.
Existují samozřejmě i komplexnější plány, věnoval se jim například atmosférický vědec Michael Dillon z Lawrence Livermore National Laboratory v Kalifornii. Ten upozornil, že zásadní je, kolik času lidé stráví venku – ten by měli absolutně limitovat. Jenže pokud lidé nemají betonový sklep, krátkému pobytu venku se zřejmě nevyhnou.
Jeho doporučení proto zní – pokud je váš ukryt špatný, je to například jen dřevěná chata a mnohem lepší betonový úkryt se nachází méně než 5 minut daleko, radí vyrazit do něj co nejdříve a běžet co nejrychleji to jde. Pokud je lepší kryt 30 minut od vás, počkat půl hodiny po detonaci a pak vyrazit, opět rychle běžet.
Nicméně analyzoval zejména americké podmínky, kdy stavby jsou vytvořeny z jiných materiálů, v Česku jsou budovy odolnější. Rozhodující je hlavně silný beton – kde jsou betonové zdi, tam je největší bezpečí.
Hrozí pohyb velkého počtu osob venku naráz
Hasičský sbor ale zároveň upozorňuje, že ukrytí obyvatel je jen jedním z prvků ochrany. „V případě jakékoliv hrozby nebo vzniku mimořádné události velkého rozsahu je primární provést varování a informování obyvatel. Varování je realizováno prostřednictvím tzv. sirén,“ hasiči.
Signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě ve zhruba tříminutových intervalech. Po něm následuje mluvená informace, která upřesňuje, co se děje. Pak je na místě, aby se obyvatelé šli ukrýt, kde to je možné.
Nejvyšším možných stupněm úkrytů jsou tzv. stálé tlakově odolné úkryty. „Byly budovány po druhé světové válce, zejména v době „studené války“, pro účely ochrany před globálním jaderným konfliktem. Technologie v čase však zásadním způsobem pokročily a je mnohdy i při rychlém zachycení jaderné hrozby takřka nemožné zajistit přesun obyvatel do těchto úkrytů,“ píší hasiči.
„Naopak vlivem urbanizace hrozí velké riziko jejich osob ve venkovním prostoru, tedy mimo ochranu jakékoli budovy v okamžiku výbuchu. Z tohoto je zřejmé, že je princip improvizované ochrany daleko efektivnější,“ podotýkají dále.
Petr Pavel: Jaderné zbraně? Realita, ve které žijeme
K jadernému útoku každopádně se vší pravděpodobností nedojde. Například britský ministr obrany Ben Wallace televizi Sky News řekl, že si nemyslí, že Putin zbraně opravdu chce použít. „Neměli bychom opravdu zapomínat na to, že je to snaha odvést pozornost od potíží na Ukrajině právě vypouštěním těchto slov do mediálního prostoru,“ řekl Wallace.
I generál ve výslužbě Petr Pavel nevidí žádnou změnu. „Jaderné zbraně tady jsou po celou dobu a jsou připravené k použití. Mají zadané souřadnice všech velkých měst a klíčových zařízení naší infrastruktury. To je realita, ve které žijeme, akorát si ji neuvědomujeme. To, že o tom teď Putin takhle mluví, je snahou o vyvolání strachu,“ upozornil Pavel.
Ukrajinský mírový plán týkající se války proti Rusku závisí na rychlých rozhodnutích, která spojenci Ukrajiny udělají ještě letos, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v Kyjevě. Ukrajina se přes dva a půl roku brání ruské agresi, její možnosti na bojišti však do velké míry závisí na dodávkách zbraní a další pomoci ze Západu.
Zelenskyj nedávno řekl, že mírový plán nebo také plán vítězství chce ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, seznámit s ním chce i oba americké prezidentské kandidáty, tedy viceprezidentku Kamalu Harissovou a exprezidenta Donalda Trumpa. Plán podle Zelenského počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným "psychologickým" dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou.
EU poskytne Ukrajině půjčku až 35 miliard eur v rámci úvěrové pomoci od G7 využívající zmrazená ruská aktiva. Oznámila to šéfka EK von der Leyenová na návštěvě v ukrajinkém Kyjevě.
Ruské vojenské velení očekávalo ukrajinský vpád do Kurské oblasti a měsíce pracovalo na plánech, jak mu zabránit. Vyplývá to ze souboru dokumentů, které ukrajinští vojáci nalezli v opuštěných ruských pozicích v tomto regionu, píše britský The Guardian. Podotýká, že pravost dokumentů nebylo možné nezávisle potvrdit, ale že nesou znaky typické pro komunikaci uvnitř ruské armády. Ukrajina se od února 2022 brání ruské ozbrojené agresi, její síly v srpnu v překvapivé operaci ovládly část ruské Kurské oblasti, kterou dosud drží.
Tamní ruské jednotky ukrajinský vpád zastihl nepřipravené. U hranic působili špatně vycvičení vojáci, podle informací médií často mladí muži na základní vojenské službě. To, že ruská armáda podle dokumentů tušila, že se něco takového může stát, ve světle událostí z minulého měsíce znamená další ránu pro její beztak poškozenou reputaci, píše The Guardian.
