ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Česká republika je připravena na všechny varianty vývoje na Ukrajině včetně uprchlické vlny či omezení dodávek z Ruska, řekl po dnešním jednání vlády a Bezpečnostní rady státu (BRS) premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet pracuje na tom, aby případné zhoršení situace mělo co nejmenší dopady na české občany.

Své kroky koordinuje s partnery v EU a NATO, podporuje Ukrajinu a odmítá agresivní politiku Ruska, řekl novinářům Fiala.

Podle ukrajinské novinářky a reportérky listu Kyiv Independent Anastasiie Lapatinové s velkou pravděpodobností dochází k dalším kybernetickým útokům na webu ukrajinských úřadů a institucí. Údajně nefungují stránky vlády, ministerstva zahraničí či tamního parlamentu.

Státní vlajku Ukrajiny vyvěsilo už také Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlící v budově Na Františku v Praze.

Ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij během dnešního předvolání na české ministerstvo zahraničí odmítl „nepodložená obvinění“ Moskvy z agrese vůči Ukrajině i tvrzení české strany a jeho západních spojenců, že Rusko uznáním samozvaných republik na území Ukrajiny porušilo mezinárodní právo.

Ruské velvyslanectví v prohlášení uvedlo, že Česku doporučilo, aby místo vyhrožování dalšími sankcemi stejně jako další „sponzoři“ Kyjeva spíše usilovali o to, aby „zkrotili agresivní zápal ukrajinské strany a nasměrovali situaci k politickému a diplomatickému řešení“.

„Důrazně jsme odmítli jako nepodložená obvinění Ruska z přípravy ‚agrese vůči Ukrajině‘ a fámy o vstupu ruských jednotek na ukrajinské území,“ uvádí se ve vyjádření ruské ambasády v Praze.

Starostové a hejtmani za STAN po celé republice vyjadřují svou solidaritu s Ukrajinou vyvěšením vlajek. Vládní hnutí si už včera na znamení solidarity také barevně upravilo své logo na sociálních sítích do modro-žlutých barev.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve Vídni při setkání s představiteli zemí střední a východní Evropy a západního Balkánu údajně apeloval na to, aby podpora Ukrajině nebyla pouze symbolická.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) dnes podepsal zdravotnickou pomoc Ukrajině ve výši deset milionů korun. Další pomoc Česko připravuje, stále je na úrovni pracovního jednání.

Ruská tajná služba FSB dnes podle agentury RIA Novosti oznámila, že zadržela šest Rusů, kteří se podle ní chystali odpálit bombu v kostele na poloostrově Krym. FSB upřesnila, že podle jejích informací šlo o přívržence ukrajinské nacionalistické organizace Pravý sektor.

U jednoho ze zadržených byla nalezena výbušnina i korespondence, v níž se probíraly podrobnosti připravovaného teroristického útoku. Rusko považuje ukrajinský poloostrov Krym za součást svého území od jeho anexe v roce 2014.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se s australskou ministryní zahraničí Marise Payneovou shodl na tom, že je namístě se jednoznačně ohradit vůči krokům Ruska na východní Ukrajině. Šéf české diplomacie na tiskové konferenci po dnešním bilaterálním jednání přivítal, že se Austrálie též rozhodla uvalit sankce na Rusko kvůli uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny.

„Přivítal jsem, že i Austrálie přijímá určité sankční kroky, které jsou v principu velice blízké tomu, co přijímá Evropská unie nebo další hráči na mezinárodní scéně,“ řekl Lipavský. Jedním z témat jednání podle něj bylo, že bezpečnost Evropy a indopacifického regionu je ve skutečnosti jednou bezpečností a je nutné si vzájemně pomáhat.

Sankční nátlak nemůže změnit ruskou politiku a ovlivnit odhodlání Ruska hájit své zájmy, zdůraznila ruská diplomacie v reakci na nové protiruské sankce přijaté Spojenými státy. Moskva současně pohrozila „silnou odvetou“, která nemusí být symetrická, ale bude „přiměřená a citelná pro americkou stranu“.

Americký prezident Joe Biden při oznamování sankcí v úterý hovořil o krocích, které označil za začátek ruské invaze na Ukrajinu. USA stejně jako řada dalších zemí včetně Evropské unie nyní přijímají protiruské sankce pod dojmem pondělního rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost separatistických regionů na východě Ukrajiny a vyslat do této oblasti ruskou armádu.

Německo by se dokázalo obejít bez dodávek ruského zemního plynu. Nebylo by to však snadné. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk to dnes řekl ministr hospodářství Robert Habeck. Největší evropská ekonomika je nyní závislá na dodávkách ruského plynárenského gigantu Gazprom, připomíná agentura Bloomberg.

Poptávka po plynu patrně poroste, protože Berlín postupně ukončuje výrobu elektřiny v jaderných a uhelných elektrárnách. Norsko, které je druhým dodavatelem suroviny, již těží plyn na plný výkon a Německo nemá terminál potřebný k dovážení zkapalněného zemního plynu (LNG).

Čína vedle kritiky západních sankcí zároveň obvinila Spojené státy, že svými dodávkami obranných zbraní Ukrajině a svými prohlášeními ke krizi vyvolávají strach a paniku.

„Na rozdíl od Spojených států, které pokračují v posílání zbraní na Ukrajinu, zveličují hrozbu války a vyvolávají strach a paniku, Čína vyzývá všechny zúčastněné strany k respektování vzájemných závazků, řešení problémů prostřednictvím rozhovorů a zachování regionálního míru a stability,“ uvedla mluvčí Chua. Washington podle ní v ukrajinské krizi „obviňuje druhé, zatímco sám přilévá oleje do ohně, což je nemorální a nezodpovědné“.

Ukrajina by měla mít status kandidátské země na členství v Evropské unii a Polsko a Litva ji v tom podpoří, uvedli podle agentury Reuters ve společném prohlášení polský prezident Andrzej Duda a jeho litevský protějšek Gitanas Nauséda.

Prezidenti Litvy a Polska dnes na návštěvě v Kyjevě vyzvali k přijetí důrazných sankcí proti Rusku. Duda zdůraznil, že Polsko odsuzuje rozhodnutí Moskvy uznat nezávislost dvou republik vyhlášených na východě Ukrajiny proruskými separatisty.

Brno na měsíc vyvěsilo ukrajinskou vlajku na podporu Ukrajiny, které hrozí válka s Ruskem. Vlajka zavlaje i na hradu Špilberk. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) řekla, že město poslalo dopis ukrajinskému partnerskému městu Charkov s dotazem, jak konkrétně mu může pomoct.

Podle Vaňkové by bylo možné v případě potřeby vyčlenit pro Ukrajince i byty na dočasnou dobu, po debatě s ukrajinskou konzulkou Annou Proshko to ale zatím nebude potřeba.

Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc, včetně smrtících obranných zbraní. Oznámil to dnes v parlamentu britský premiér Boris Johnson. Řekl také, že mediální úřad Ofcom dostal žádost o přezkoumání vysílací licence ruské televize Russia Today (RT). Ta je podle ministerstva kultury podezřelá ze snahy o šíření nebezpečných dezinformací o dění na Ukrajině, jehož dva separatistické východní regiony na počátku týdne uznalo Rusko jako samostatné a poslalo tam své vojáky.

„Ve světle stále více ohrožujícího chování Ruska a v souladu s naší předchozí podporou poskytne Británie Ukrajině brzy další balík vojenské pomoci,“ oznámil Johnson. Podpora podle něj bude zahrnovat obranné zbraně schopné zabíjet i jinou pomoc.

Budějovický Metrostav se obává, že když jeho ukrajinští dělníci odjedou na Velikonoce domů, nedostanou už na cestu zpět do ČR víza. Pro stavební firmu jsou ukrajinští dělníci zásadní. Stavby, na kterých pracují, zatím pokračují.

Dačický Centropen vnímá jako rizikovou situaci, kdyby ruští vojáci mířili až do Kyjeva. To by firmě ohrozilo export. Budějovický Budvar, jenž hodně vyváží do Ruska, zatím situaci nekomentoval, vyplývá z ankety ČTK.

Rusko začalo evakuovat pracovníky všech svých zastupitelských úřadů na Ukrajině, informuje agentura TASS s odvoláním na ambasádu v Kyjevě. Její představitel zároveň agentuře potvrdil informaci z ukrajinských médií, že pracovníci diplomatické mise začali pálit dokumenty.

„Evakuace personálu již začala,“ sdělil zdroj z ambasády. Rusko má velvyslanectví v Kyjevě a generální konzuláty v Charkově, Oděse a Lvově.

Už v pátek lídr proruských separatistů v Donbasu obvinil Kyjev z plánování útoku a ohlásil evakuaci obyvatel do Ruska. Putin znovu vyzval Kyjev k přímým jednáním s povstalci v Donbasu.

Situace na Ukrajině je velmi nebezpečná a Evropská unie se podle toho musí zachovat a zavést velmi tvrdé sankce, řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský francouzskému deníku Le Monde.

Ruský prezident Vladimir Putin nechápe mezinárodní řád a právě o jeho zachování se teď hraje, dodal ministr, který se tento týden v Paříži zúčastnil jednání ministrů zahraničí zemí EU s jejich kolegy z indo-pacifické oblasti.

Úřady Velké Británie mají na příkaz premiéra Borise Johnsona a ministryně kultury Nadine Dorriesové prověřit, zda by šlo odebrat licenci pro vysílání televizní stanici Russia Today (RT) provozované z kremelských peněz.

Střelba, oběti na lidských životech a hromadící se Putinovy jednotky u ukrajinských hranic. Situace ve východní části Ukrajiny se i nadále vyostřuje poté, co Vladimír Putin uznal suverenitu a nezávislost Doněcké a Luhanské „lidové republiky“ a vznesl požadavky na odzbrojení Ukrajiny. Podle informací ukrajinské rozvědky chce Rusko pokračovat v eskalaci a potenciálními cíli by se mohly stát i Kyjev, Charkov nebo Cherson.

Bude to Rusům stačit? Kde se Putin zastaví? Jaké jsou šance na mírové řešení a jakým hrozbám by mohla čelit Česká republika?

Nejen o tom od 13:30 bude v Epicentru hovořit bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.

Jihomoravský kraj pozastavil aktivity a styky s Ruskem. Má tam čtyři partnerské regiony. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) ČTK řekl, že to není ukončení smluv, ale přerušení kontaktů. Důvodem je situace na Ukrajině, které hozí válka s Ruskem. Kraj na podporu Ukrajině vyvěsil ukrajinskou vlajku.

Svoboda a mír v Evropě nejsou zadarmo, Německo proto počítá s finančními následky protiruských sankcí. Dnes to na společné tiskové konferenci v Berlíně s francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Yvesem Le Drianem prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.

Le Drian ocenil rychlý a jednotný postup Evropské unie, která sankce za ruské uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny přijala. Oba ministři zahraničí zdůraznili, že je nutné nadále jednat, aby Evropa předešla válce.

Vojenská mobilizace separatistů na Donbase zrychluje, řekl dnes podle agentury Reuters lídr takzvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin. Vůdce doněckých separatistů zároveň popřel, že by v oblasti byli ruští vojáci, upozornil ale, že se to může v budoucnu změnit, a vyhradil si právo požádat Moskvu o pomoc.

Situaci na Donbasu označil Pušilin na tiskové konferenci za kritickou a prohlásil, že mobilizace je zapotřebí kvůli hrozbě agrese ze strany Kyjeva. Dodal, že by ale upřednostnil mírové vyřešení sporu s Kyjevem ohledně hranic republiky vyhlášené separatisty a v pondělí uznané Moskvou.

Ohledně uznání nezávislosti dvou povstaleckých republik na Donbasu na východě Ukrajiny nepanoval mezi Rusy do nynějška jednotný názor, řekl v rozhovoru se zpravodajským portálem Meduza ředitel ruského nezávislého centra Levada Denis Volkov. Podle něj to vyplývá z průzkumů veřejného mínění z posledních sedmi let. Na sankce si Rusové časem zvykají a podle Volkova mají pocit, že jim nelze zabránit.

Ředitel centra upozornil, že organizace zatím nemá nejnovější data, která by byla shromážděna po posledních událostech, představu si podle něj však lze utvořit díky starším průzkumům včetně toho, který byl proveden na konci loňského roku. 

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude mít podle guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka proinflační efekt, tedy zvýší inflaci. Růst by měla především kvůli vyšším cenám plynu a ropy. Zároveň aktuální vývoj ve srovnání s odhady ČNB pravděpodobně oddaluje návrat inflace k dvouprocentnímu cíli, nicméně ke dvěma procentům by se inflace měla dostat v příštím roce.

Vyplývá to z vyjádření Rusnoka v pořadu Interview Plus Českého rozhlasu Plus. Rusnok dále dodal, že ukrajinský konflikt zároveň negativně ovlivní růst ekonomiky.

Velvyslanci zemí Evropské unie dnes schválili balík sankcí proti Rusku, na jehož obrysech se unijní státy dohodly v úterý. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Na sankčním seznamu nově figurují dvě desítky vysoce postavených činitelů, je mezi nimi například ministr obrany Sergej Šojgu. Postihy se týkají i více než tří stovek poslanců dolní komory ruského parlamentu, kteří hlasovali pro uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny.