ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Rusko-ukrajinská krize se stala hned na úvod hlavním bodem třídenní Mnichovské bezpečnostní konference, která dnes začala v bavorské metropoli. Rozprava na toto téma bude pokračovat i v sobotu.

Německá ministryně Annalena Baerbocková v projevu varovala Moskvu, že Západ neustoupí od svých bezpečnostních principů a že Berlín je v případě ruského útoku na Ukrajinu obětovat i německo-ruský plynovod Nord Stream 2. Vedle situace na Donbasu debatovali státníci a představitelé mezinárodních organizací také o pandemii nemoci covid-19.

Krize kolem dění na ukrajinsko-ruských hranicích dnes opět nejevila známky oslabování, když lídr proruských separatistů v Donbasu obvinil Kyjev z plánování útoku a ohlásil evakuaci obyvatel do Ruska. Moskva mluví o dalším stahování jednotek od ukrajinských hranic, podle Američanů jich tam ale naopak přibývá. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) registrují na východě Ukrajiny nejhorší rozbroje od roku 2015 a hlásí další desítky porušení dohodnutého příměří.

Ruský prezident Putin vyzval Kyjev, aby ukončil konflikt tím, že začne jednat přímo s povstalci. Ukrajina jednat „s loutkami Moskvy“ odmítá a domáhá se rozhovorů s vedením Ruska, které podle Kyjeva okupuje kromě Krymu i část Donbasu. Takové jednání zase odmítá Moskva.

„Bohužel, přímo teď sledujeme zostření situace v Donbasu,“ řekl Putin po dnešním setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. „Klíčem k obnovení občanského míru na Ukrajině a snížení napětí okolo této země je splnění minských dohod. Vše, co Kyjev musí udělat, je sednout za jednací stůl s představiteli Donbasu a dohodnout politické, vojenské, ekonomické a humanitární opatření k ukončení konfliktu. Čím dříve se tak stane, tím lépe,“ zdůraznil ruský prezident podle agentury Interfax.

Putin nařídil ministrovi pro mimořádné události, aby zajistil přístřeší a další pomoc pro evakuované obyvatele ukrajinského Donbasu, uvedl TASS.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v souvislosti s napjatou situací kolem Ukrajiny vyzval k „ukončení vojenských akcí“ a obnovení konstruktivních jednání. Ruský tlak v oblasti podle Macrona nepolevuje, situace je nadále „velmi znepokojivá“ a v posledních hodinách si vyžádala několik obětí na životech, řekl Macron novinářům v Bruselu po skončení summitu Evropské a Africké unie. Zdůraznil také územní nedotknutelnost Ukrajiny, informovala agentura DPA.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyjádřil politování nad vyhrocením situace v Donbasu na východě Ukrajiny, odkud jsou hlášeny nové přestřelky mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty.

Povstalci na východě Ukrajiny oznámili evakuaci civilistů z Doněcka a Luhanska do Ruska a uvedli, že se obávají ukrajinské ofenzívy. Putin vyzval Kyjev, aby ukončil konflikt tím, že začne jednat přímo s povstalci.

Postoj Berlína nedodávat na Ukrajinu zbraně obhajuje šéfka německé diplomacie Baerbocková odlišnou odpovědností země po druhé světové válce.

Rusko je podle šéfa místní diplomacie Sergeje Lavrova znepokojeno nárůstem násilností v Donbasu a bude požadovat, aby pozorovací mise OBSE netajila vinu ukrajinské armády.

Ruský prezident Vladimir Putin si podle amerického ministra obrany Lloyda Austina nepřál, aby NATO bylo silnější. Přesně to se ale stalo. Šéf Pentagonu na tiskové konferenci po schůzce se svým polským protějškem Mariusem Blaszczakem odmítl ve Varšavě tvrzení Moskvy, že se ruští vojáci stahují od hranic s Ukrajinou.

„To, co pan Putin nechtěl, bylo silnější NATO u jeho hranic, ale to je přesně to, co se stalo,“ řekl Austin. Při dnešní návštěvě Varšavy také potvrdil, že Spojené státy prodají Polsku 250 bojových tanků Abrams M1A1. Spojené státy v reakci na sílící napětí kolem Ukrajiny už do Polska poslaly 4700 dalších vojáků a bojové letouny F-15, počet příslušníků americké armády v této středoevropské zemi se tak více než zdvojnásobil.

Lidé z ukrajinské Oděsy se připravují na potenciální ruskou invazi. Vojenské jednotky se účastní armádního cvičení, zaučují i civilisty.