ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

17. února od 14 hodin se počet útoků ruských okupačních sil v zóně operace společných sil (JFO) v Donbasu zvýšil na 34, informovalo velitelství operace společných sil na facebooku. Mělo dojít k 28 útokům s použitím zbraní zakázaných Minskými dohodami.

V důsledku ostřelování byli zraněni dva vojáci JFO. Jsou ve zdravotnickém zařízení, jejich zdravotní stav je středně těžký. Dříve, k 11. hodině, bylo hlášeno přibližně 29 případů porušení příměří, z toho 27 s použitím zbraní zakázaných Minskými dohodami. Jeden voják byl zraněn.

Lídři zemí EU asi hodinu probírali vývoj u rusko-ukrajinských hranic. Předseda Evropské rady předtím mluvil také s ukrajinským prezidentem Zelenským. Ten dnes označil za velkou provokaci ostřelování východoukrajinského města Stanycja Luhanskaja z pozic proruských separatistů, kteří podle ukrajinské armády poškodili dětskou školku.

Rusko v posledních dnech k ukrajinské hranici vyslalo dalších 7000 mužů, ačkoliv tvrdí, že se stahuje, uvedl podle agentury AP vysoce postavený americký diplomat. Svá tvrzení nepodložil žádnými důkazy a o záležitosti hovořil pod podmínkou anonymity, upozornila AP. Informace o odchodu ruských vojsk podle něj nejsou pravdivé, ve velmi podobném duchu se dnes vyjádřili také představitelé zpravodajských služeb Británie nebo Estonska.

Zelenskyj prohlásil, že je připraven jednat s Putinem, ale Kreml nereaguje. Putinův mluvčí vzkázal, že o Donbasu má jednat s jeho obyvateli.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že zvažuje rozmístit bojové skupiny v Rumunsku a na jihovýchodě Severoatlantické aliance. Jens Stoltenberg zopakoval, že se Rusko snaží vytvořit záminku pro útok. Dále uvedl, že NATO stále čeká na reakci Ruska k bezpečnostním návrhům, které mu vojenská aliance zaslala v lednu.

Ukrajina nemá v úmyslu vzdát se svého práva na vstup do NATO, prohlásil její prezident Volodymyr Zelenskij. Zdůraznil to v rozhovoru se Sarah Rainsfordovou pro BBC. Připomněl, že ve válce s Ruskem zemřelo 15 000 lidí. Informoval o tom The Guardian. 

Výše škod na Ukrajině v důsledku vojenské hysterie dosáhla 6,5 ​​miliardy dolarů. Uvedl to Maxim Goldarb, šéf ruského Svazu levých sil (Za nový socialismus), na svém Telegramu. Za paniku viní anglosaské země.

„Nic tu nehoří,“ uvedl pro agenturu TASS zdroj z ruské ambasády v Kyjevě, popřel tak spekulace vyvolané videem na sociálních sítích.

Ruské okupační dělostřelectvo zasáhlo i železniční stanici Kindrašivska-Nova, uvádí tisková agentura Interfax-Ukrajina. „Bombardována byla nejen stanice, ale i depo a školka. Pracovníci stanice a depa nebyli zraněni. Jedna lokomotiva byla poškozena, ale ne zničena,“ napsal předseda správní rady Ukrajinských drah Oleksandr Kamyšin.

Česko v návaznosti na odjezd pěti konzulárních pracovníků z ambasády v Kyjevě posílí generální konzulát ve Lvově o čtyři osoby.

Rusko-běloruské manévry v Bělorusku skončí podle plánu v neděli, uvedla Moskva. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko odmítá možnost ruských základen v zemi.

Podle videa na Twitteru se z ruského velvyslanectví v Kyjevě kouřilo. Ještě včera ambasáda informovala agenturu TASS, že je v normálním provozu - na rozdíl od té americké, která přesunula personál do Lvova či vůbec pryč ze země.

Další dělostřelecký granát trefil dvůr gymnázia ve městě Popasna na západě Luhanské oblasti, v zóně kontrolované Kyjevem. „Uvnitř bylo 30 studentů a 14 zaměstnanců,“ tweetuje politoložka Maria Zolkina. Ukryli se do školního krytu, než si děti rozebrali rodiče. Podle Zolkiny ve městě dělostřelectvo také trefilo soukromý dům a plynovod, čímž se stovky domácností octly bez plynu.

Britská vláda plánuje zrušit podnikatelská víza, která měla za cíl přitáhnout bohaté zahraniční investory do Británie. Podle listu Financial Times se kabinet opatřením mimo jiné snaží snížit vliv ruských peněz v zemi. 

O takzvané zlaté vízum se mohou ucházet podnikatelé i s rodinami, kteří v Británii investovali minimálně dva miliony liber (asi 58,4 milionu korun). Čím více investují, o to rychleji se pak mohou ucházet o trvalý pobyt v zemi. Při investovaných deseti milionech liber (asi 292 milionů korun) je to už po dvou letech. Od svého vzniku v roce 2008 prošel program několika změnami. Od roku 2015 musejí uchazeči prokazovat původ majetku a dokládat finanční prověrku a od roku 2019 musejí mít britský bankovní účet.

Záchranáři zajistili evakuaci bombardované školky. „Podle zdravotnických představitelů dva zaměstnanci školky utrpěli šok. Děti i personál jsou v bezpečí,“ informovala ukrajinská tisková agentura Interfax.

„S výjimečným cynismem ruské okupační jednotky bombardovaly obec Stanycja Luhanska,“ uvedla podle agentury vojenská správa Luhanské oblasti. Polovina obce je prý bez elektřiny.

Bombardovaná školka ve městě Stanycja Luhanska, v Luhanské oblasti na území kontrolované vládou. „Přímý zásah z děla. Byly tam děti,“ tweetuje politoložka Maria Zolkina, jež ve městě vyrostla. 

„Dokončujeme analýzu amerického vyjádření. Počítám s tím, že v nejbližší době se dozvíte, jak se bude situace dále vyvíjet. Přinejmenším dnes odešleme dopis americké straně,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci a zdůraznil, že ruská odpověď bude zveřejněna, zatímco si rýpl, že kolegové z Washingtonu a Bruselu svou komunikaci tají.

Podle materiálů, které zveřejnil španělský list El País, USA a NATO navrhly Kremlu jednání o odzbrojování a opatřeních na posílení vzájemné důvěry.

Rusko se od USA a Severoatlantické aliance především domáhalo ujištění, že se NATO nebude dále rozšiřovat - a především nepřijme Ukrajinu do svých řad - a že Západ nerozmístí útočné zbraně v blízkosti hranic Ruska. Spojené státy a NATO trvaly na politice otevřených dveří a právu Ukrajiny vybrat si sama své spojence. 

Podle politologa Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michaela Romancova ruské ministerstvo obrany píše, že si ukrajinská armáda bombardovala školku, aby mohla obvinit povstalce. „Zdá se, že ruská propaganda chytá druhý dech, za chvíli se to zase všude bude hemžit fašisty,“ tweetoval Romancov s odkazem na oblíbené tvrzení ruských představitelů a komentátorů, že demokratická ukrajinská vláda jsou fašisti a dědici banderovců z druhé světové války.

„Ukrajinu unavilo čekání na 'ruský vpád' a sama začala masové provokace po celé linii dotyku v Donbase. Je to nejsilnější ostřelování za poslední měsíce,“ prohlásil podle agentury TASS zástupce luhanských povstalců Rodion Mirošnik. Pod palbou se podle něj ocitla desítka obydlených obcí podél fronty.

„V současné době neexistují žádné důkazy o tom, že by se Rusové stahovali z pohraničních oblastí poblíž Ukrajiny. Ruské vojenské posilování nevykazuje žádné známky zpomalení,“ napsala britská ministryně zahraničí Liz Trussová v deníku The Daily Telegraph. „Nesmíme si dělat iluze. Rusko by to mohlo protahovat ještě déle, a bezostyšně tak strávit další týdny, ne-li měsíce, rozvracením Ukrajiny a zpochybňováním jednoty Západu.“

Pozorovatelé OBSE zaznamenali mnohanásobné incidenty s ostřelováním na frontě na východě Ukrajiny, uvedla agentura Reuters. Obě strany se vzájemně obviňují.

Satelitní snímky ukazují, že Rusko sice stáhlo část vojenského vybavení z blízkosti Ukrajiny, ale že další technika dorazila a Rusko má stále mnoho sil a vybavení poblíž sousední země, napsala agentura Reuters s odvoláním na americkou společnost Maxar Technologies, která týdny sleduje koncentraci ruských sil.

Agentura dodala, že nebyla schopna tato tvrzení nezávisle ověřit. Připomněla také, že západní země ve středu varovaly, že u ukrajinských hranic sílí ruská vojenská přítomnost, což je v rozporu s tvrzením Moskvy o částečném stažení sil.

„Prezident České republiky označil tvrzení o začátku „invaze“ Ruské federace na Ukrajinu 16. února za další „blamáž“ amerických speciálních služeb po Iráku a Afghánistánu,“ tweetuje ruská agentura TASS. Odkazuje se na rozhovor Miloše Zemana v MF Dnes.

Západní státy musejí podle premiéra Petra Fialy (ODS) zastávat k situaci na Ukrajině jasný, jednotný postoj. Rusko musí vědět, že jsou hranice, které nelze překročit, řekl novinářům před odletem do Bruselu, kde ho mimo jiné čeká neformální summit k dění na rusko-ukrajinské hranici. Pozice států EU a Severoatlantické aliance je podle premiéra jasná, srozumitelná a pevná, což je dobře.

Jedině jasným odhodlaným silným postojem se něčeho dá dosáhnout, uvedl Fiala s odkazem na řadu jednání, která evropští státníci vedli s oběma stranami sporu. Diplomatickou iniciativu označil za něco, čeho se země EU nesmějí vzdát.

Kyjev odmítá, že by ostřeloval minomety povstalce, jak oni tvrdí. „Nehledě na skutečnost, že naše pozice byly ostřelovány zakázanými zbraněmi, včetně děl ráže 122 milimetrů, ukrajinští vojáci nezahájili odvetnou palbu,“ sdělil agentuře Reuters tiskový orgán ukrajinské armády. Obě strany se obviňují z porušování příměří opakovaně.