ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Francie vyhostí 35 ruských diplomatů, jejichž činnost je v rozporu s francouzskými zájmy, píše agentura AFP s odkazem na zdroj blízký francouzskému ministerstvu zahraničí. Podle něj opatření je „součástí evropské iniciativy“ a „naší prvořadou povinností je vždy zajistit bezpečnost francouzských a evropských občanů“. 

Ruské ozbrojené síly od začátku invaze na Ukrajinu přišly už přibližně o 18 300 vojáků. Uvedl to dnes generální štáb ukrajinské armády, který také zvýšil údaje o zničené ruské výzbroji.

Podle údajů generálního štábu, citovaných listem Ukrajinska pravda, ruské invazní síly dosud přišly o 647 tanků, 1844 dalších bojových obrněných vozidel, 330 dělostřeleckých systémů, 107 salvových raketometů a 54 prostředků protivzdušné obrany. Zničeno také bylo 147 bojových letounů, 134 vrtulníků, 92 bezpilotních letounů, 1273 automobilů a sedm válečných plavidel.

Ropa zdražuje. Civilní oběti na Ukrajině zvyšují tlak na evropské země, aby uvalily sankce na ruský energetický sektor. To vyvolává obavy z omezení dodávek.

Cena severomořské ropy Brent kolem 19:40 SELČ vykazovala růst o 2,1 procenta na 106,57 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu stoupala o zhruba tři procenta na 102,22 dolaru za barel.

České ministerstvo zahraničí sdělilo, že nemá informace o zraněných novinářích z Česka. „Neregistrujeme žádného zraněného novináře. Ani z redakcí se na nás nikdo neobrátil,“ sdělilo dnes večer tiskové oddělení českého ministerstva zahraničí.

Od začátku ruské agrese zemřelo na Ukrajině 18 novinářů a další byli zraněni nebo uneseni. S odvoláním na údaje generální prokuratury a ministerstva kultury to dnes napsal list Ukrajinska pravda, přičemž v přehledu mrtvých či zraněných žurnalistů ze zahraničí bez podrobností uvádí dvě osoby z České republiky.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, jenž zavádí „odvetná vízová opatření“ vůči občanům zemí, které Moskva označuje jako státy, jež nejsou vůči Rusku přátelské. Informovala o tom agentura TASS.

Výnos podle ní a agentury Reuters pozastavuje vydávání víz ve zjednodušeném režimu pro občany těchto zemí. Týká se to Evropské unie, Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska, dodal TASS. Moskva tak reaguje na sankce uvalené na Rusko kvůli jeho vojenské agresi na Ukrajině, píše Reuters.

Maďarský premiér Orbán u voleb počtvrté obhájil své křeslo, ve vítězném projevu zmínil ukrajinského prezidenta Zelenského, kterého označil za svého „oponenta“. „Tohle je vítězství, na které se bude vzpomínat, možná po zbytek našich životů,“ uvedl pro deník The Guardian. „Levice doma, levice ve světě, byrokraté v Bruselu, Sorosovy peníze, mezinárodní média i ukrajinský prezident,“ vyjmenoval své soupeře.

„Je v podstatě jediným evropským lídrem, který otevřeně podporuje Putina,“ reagoval ukrajinský prezident. „Celá Evropa se snaží zastavit válku a obnovit mír. Proč tedy jde Budapešť proti celé Evropě, proti všem civilizovaným zemím?“ ptal se Zelenskyj.

„Člověka se svázanýma rukama střelí zezadu do hlavy jenom sprostý vrah. Buča naplno ukázala, co jsou Rusáci zač. Radiační situace na Ukrajině zůstává normální,“ reagovala dnes ráno na svém Twitteru šéfka českého úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Čeští vojáci dnes odjedou na misi na Slovensko, kde povedou mnohonárodnostní bojové uskupení NATO. Jádro českého kontingentu budou tvořit výsadkáři.

Dva dobrovolníci zemřeli při minometném útoku v luhanském městě Novodružesk. Oznámil to šéf Luhanské oblastní vojenské správy Serhij Hajdaj.

„Dobrovolníci poskytovali místním obyvatelům humanitární pomoc. Každý den, i přes nepřátelskou palbu, přicházeli a poskytovali lidem jídlo a další potřebné věci. Tak to bylo také včera, dokud nedopadla mina. Mimochodem, jedna z obětí zachránila život kolegovi, když ho zakryla vlastním tělem při ruském ostřelování města," řekl Hajdaj. 

Rusko zahájilo opatření ke skryté mobilizaci záložníků, podle agentury Ukrinform to na Facebooku oznámil generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny.

Při výběru kandidátů by měly být preferovány osoby s bojovými zkušenostmi. Hlavní motivací jsou údajně materiální faktory. Zejména ruské obyvatelstvo zastává názor, že účastníci války s Ukrajinou mohou zlepšit svou finanční situaci pomocí takzvaných „trofejí“, získaných během loupeží či rabování.

Ukrajinští obránci potřebují v boji proti okupantům především zbraně, řekl polský prezident Andrzej Duda.

„Buča vyvrací přesvědčení, že je třeba hledat kompromis za každou cenu. Ve skutečnosti obránci Ukrajiny potřebují především tři věci: zbraně, zbraně a ještě jednou zbraně,“ napsal na svůj Twitterový účet.

Duda zdůraznil, že zločinci by měli být nazýváni zločinci a být stíháni a odsouzeni.

Úřad OSN pro lidská práva uvádí, že od začátku války na Ukrajině bylo zasaženo 3455 civilních obětí. Nejvyšší ztráty jsou nadále hlášeny z Doněcké a Luhanské oblasti.

Číslo zahrnuje více než 1400 mrtvých, včetně 121 dětí, a více než 2000 zraněných. Agentura ale odhaduje, že skutečný počet zasažených je vyšší.

Většina zaznamenaných civilních obětí byla zapříčiněna použitím výbušných zbraní se širokou dopadovou plochou, včetně ostřelování, vícenásobných odpalovacích raketových systémů a raketových a leteckých úderů.

Laureátkou letošní ceny Homo Homini, kterou každoročně od roku 1994 udílí organizace Člověk v tísni, se stala egyptská právnička a lidsko-právní aktivistka Mahienour El-Massryová (36). Bojovnice za lidská práva má skutečně široký záběr aktivit, zaměřuje se na práva žen, uprchlíků, nespravedlivě vězněných, cizí jí nejsou ani klimatické změny. Pro svou činnost už několikrát skončila ve vězení a vyzkoušela si, co zažívá nespočet dalších neprávem vězněných Egypťanů. Fyzické mučení se jí vyhnulo, to psychické ne. Pro Blesk Zprávy popsala jak současnou situaci v Egyptě, tak postoj země k nyní asi nejsledovanějšímu dění – válce na Ukrajině.

Konec Vladimira Putina předpovídají analytici zpravodajského subjektu Dragonfly. Podle expertů, kteří už dříve předpověděli i válku na Ukrajině, se ruské hlavy státu zbaví jeho nejbližší přátelé a nohsledi, a to do dvou let! Debatují i o konkrétních jménech, přičemž někteří z nich často tráví s Putinem i dovolenou.

Ukrajinská poslankyně Inna Sovsun sdílela popis hrůz Buči a Irpině, které popsal novinář Jevhen Spirin: „Některé ze zabitých dětí měly svázané ruce. Ano, svázali děti a pak je zabili. Zabili i ženy. Holčičky mladší 10 let s roztrženou vagínou. Jak se sebou vůbec dokážete žít? Jak si to ospravedlňujete? Jak?“

Irinu objevili ve vesnici u Kyjeva reportéři BBC. 10. března jí Rusové zabili jediného syna Alexeje a uprchli. „Moc to bolí, jsem teď úplně sama. Syn byl mladý, bylo mu teprve 27 let. Chtěl žít,“ popsala. Rusové pak obsadili její dům, znovu ho opustili uplynulý pátek. Nechali za sebou hromady odpadků – zejména láhve od alkoholu. Irina musela synovo tělo vyvézt na zahradu v kolečku, tam ho pak taky vlastními silami pohřbila. Tělo zabalila do koberce a hrob přikryla, aby ho uchránila před psy. „Chci, aby zemřeli, jako můj syn!“ řekla na adresu ruských vojáků.

Podle Zelenského je zhruba 150 000 civilistů uvězněno v Mariupolu. V rozhovoru, který poskytl pro stanici CBS, uvedl, že není možné se s Rusy domluvit na humanitárních koridorech, kterými by se do města mohla dostat pomoc.

Americká společnost Maxar zveřejnila satelitní snímek ukrajinského města Buča z 31. března, na kterém je patrný asi 15 metrů dlouhý příkop v areálu místního kostela svatého Ondřeje; zde se později našel masový hrob. Maxar tvrdí, že na snímku z 10. března jsou patrné zemní práce v areálu kostela, uvedla agentura Reuters a stanice BBC na svém webu s tím, že nemohly pravost snímků ověřit.

Ukrajinské úřady i svědci uvedli, že ruští vojáci v tomto městě zabili stovky civilistů. Mrtví jsou v masovém hrobě, těla ale ležela i na ulicích, některá z nich s rukama svázanými za zády. Ruské ministerstvo obrany popřelo, že by ruští vojáci v Buče zabíjeli civilisty. Tvrdí, že fotografie a videa, které se dostaly na veřejnost, jsou „další provokací“ ukrajinské vlády.

Dobrý den, vážení čtenáři. Ukrajinské jednotky osvobodily tři obce, důležité pro prolomení ruského obklíčení oblastního centra města Černihiv na severu země, uvedla ukrajinská média s odvoláním na místní velitelství ozbrojených sil. Obce Kolyčivka, Jahidne a Ivanivka leží u hlavní trasy na Černihiv, poznamenal list Ukrajinska pravda na svém webu. Ruské jednotky se stahují i ze Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, uvedl tamní gubernátor podle agentury Unian.

Trasu na Černihiv podle velitelství nyní „zkrášlují“ vraky ruské vojenské techniky, místní lidé budou ale dlouho vzpomínat na hrůzy války. Osvobozené území nyní ukrajinští vojáci čistí od výbušných nástrah ruské armády.