Putin? Nelze vyměnit jednoho ďábla za druhého, řekla oceněná egyptská aktivistka pro Blesk
Laureátkou letošní ceny Homo Homini, kterou každoročně od roku 1994 udílí organizace Člověk v tísni, se stala egyptská právnička a lidsko-právní aktivistka Mahienour El-Massryová (36). Bojovnice za lidská práva má skutečně široký záběr aktivit, zaměřuje se na práva žen, uprchlíků, nespravedlivě vězněných, cizí jí nejsou ani klimatické změny. Pro svou činnost už několikrát skončila ve vězení a vyzkoušela si, co zažívá nespočet dalších neprávem vězněných Egypťanů. Fyzické mučení se jí vyhnulo, to psychologické ne. Pro Blesk Zprávy popsala jak současnou situaci v Egyptě, tak postoj země k asi nyní nejsledovanějšímu dění – války na Ukrajině.
„Putin a Rusko jsou silnými spojenci egyptského režimu. Většina lidí, kteří podporují Sísího (poz. red. egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí) a jeho režim, podporují také Putina. Musíte si uvědomit, že ďábla nezměníte, nemůžete jednoho vyměnit za druhého, když si třeba myslíte, že největší zlo jsou Spojené státy, nepůjdete a nenahradíte je Ruskem. V Egyptě máme rozdílné pohledy, lidé, kteří podporují lidská práva, stojí i za Ukrajinou a jejím lidem, máme tu lidi, kteří podporují ukrajinskou vládu, jiní zase stojí za Ruskem. Někdo na to nahlíží, jako by byl Putin bílý Sísí. Každý, kdo má srdce, musí podporovat ukrajinský lid, bez toho aby měli nějaký další zájem,“ varovala El-Massryová.
„Nespravedlnost přichází od stejného nepřítele“
„Modlíme se za bezpečí a vítězství Ukrajiny,“ doplnila aktivistka, ale přidala i upozornění, že někdy mají zahraničí země různé „zájmy“ v daném regionu, a proto se rozhodnou během konfliktů jednu stranu podpořit. Podle El-Massryové by to tak být ale nemělo, pomoc by měla přijít bez skrytých úmyslů. Velmi se zabývá také právy uprchlíků, což je v současnosti, kdy se dořešuje jak otázka uprchlíků ze Sýrie či Afghánistánu, tak se začíná řešit téma ukrajinských uprchlíků, velmi aktuální.
„Jsem toho názoru, že veškerý boj lidí je jeden,“ shrnula pak El-Massryová své široké pole působnosti na lidsko-právní rovině. „Nespravedlnost, která se dotýká žen, uprchlíků, menšin, přichází vlastně od stejného nepřítele,“ vysvětlila aktivistka. „Tím nepřítelem je předpojatý režim, neobjektivní svět. Nejde jen o nějaký lokální režim, ale ve své podstatě o světový řád. Součástí toho jsou bez pochyb i klimatické změny,“ poukázala na to, že obří korporace ohrožují jednak životní prostředí, na druhé straně však také mnohdy životy svých pracovníků a jejich práva.
Evropa se má účastnit mírového procesu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu, kde informoval o telefonátu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Parametry ukončení války s Ruskem budou podle Zelenského určovat bezpečnostní podmínky pro Evropu po celá desetiletí. Mluvčí šéfa německé vlády podle agentury Reuters řekl, že státníci spolu probrali vývoj situace po setkání amerického zmocněnce Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Válka se odehrává v Evropě a Ukrajina je neoddělitelnou součástí Evropy, už jednáme o vstupu do Evropské unie. Proto se Evropa má účastnit příslušných procesů,“ napsal Zelenskyj. Kyjev i Berlín podle něj vnímají nutnost ukončit konflikt vyvolaný Ruskem co nejrychleji a důstojným mírem. „Oba se dohodli na udržování úzkého kontaktu s evropskými partnery a USA,“ sdělil mluvčí německého kancléře.
„Včera se také diskutovalo o různých potenciálních formátech setkání za účelem dosažení míru na úrovní lídrů v nejbližší době: dva bilaterální formáty, jeden trilaterální,“ napsal dále Zelenskyj a dodal, že Ukrajina se setkání nebojí a očekává stejně odvážný přístup ze strany Ruska.
Městský soud v Praze i napodruhé odročil projednání případu souvisejícího s domobraneckou proruskou skupinou Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Státní zástupce Martin Bílý viní skupinu mimo jiné z toho, že v roce 2017 vyslala bývalého českého vojáka Miloše Ouřeckého do bojů na straně proruských separatistů na Donbase. Záměrem bylo podle Bílého vycvičit takto české občany v bojových technikách, aby poté mohli předat tyto zkušenosti dalším lidem ze spolku pro „případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice“. Obžalované přišla k soudu podpořit řada příznivců, někteří se do jednací síně nedostali.
Ouřecký prohlásil vinu, soud jeho prohlášení přijal. Obhájce šéfa spolku Ivana Kratochvíla ale následně upozornil, že nejsou splněny podmínky pro začátek hlavního líčení. Minulého jednání v červenci se totiž podle něj nezúčastnil zástupce spolku, a protože soudkyně Jarmila Pavlátová termín avizovala ústně, nebyl o dnešním jednání řádně vyrozuměn. Soudkyně sice v záznamu měla zápis o tom, že se zástupce jednání účastnil, informaci ale nemohla nijak ověřit.
Z procesní opatrnosti proto jednání odročila na 27. října. „Nehodlám riskovat, že by se to celé opakovalo za rok. Radši zopakujeme v říjnu, co tu proběhlo, a budeme pokračovat řádně dál,“ vysvětlila Pavlátová novinářům. Platné není ani prohlášení viny Ouřeckého. „Bude nutné zopakovat čtení obžaloby a začít dokazování znovu,“ řekl po jednání státní zástupce.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 112 bezpilotními letouny, z nichž 89 sestřelila nebo elektronicky odrazila protivzdušná obrana napadené země, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že na 11 místech eviduje zásahy 23 dronů.
„Bezpráví a nespravedlnost má mnoho kategorií, to je důvod, proč si myslím, že nejde mít jedno zaměření, když bojujete za změnu. Cítím, že je povinností každého vystoupit proti bezpráví, promluvit jménem těch, co nemají hlas. Obzvláště pokud má člověk nějaký vliv, například já jsem právnička, takže můžu jít aspoň k soudu a předložit tam případy.“ El-Massryová pro Blesk Zprávy vysvětlila, že ona má tu výhodu, že pochází z vyšší střední třídy, tudíž se jako aktivistka za lidská práva nemusí potýkat s nedostatkem financí.
V Egyptě si vězni platí za vězení
„Strávila jsem okolo 3 a půl roku ve vězení a v Egyptě vězení něco stojí, musíte za svoje věznění platit každý měsíc, abyste měli co jíst, měli přístup k lékům a případně k lékařské péči. Ne všichni lidé mají tento luxus,“ vyzvedla rovněž, že jí velmi pomohla její rodina a přátelé, kteří ji podporovali. Prozradila, kdo nebo co ji inspiroval k tomu stát se bojovnicí za lidská práva. Oba popudy pocházejí z jejího mládí.
„Měla jsem tetu, která zemřela v roce 2000, byla jsem tenkrát velmi mladá. Byla pro mě velkou inspirací, i když jsme žily na jiných místech a tolik se nevídaly. Byla to novinářka a spisovatelka, v té době Egypt čelil velké vlně teroristických útoků ze strany islamistických skupin. Ona se proti tomu důrazně stavila ve svých článcích a dílech, vystupovala i proti vládě, protože vlastně viděla, co dělají, jak se snaží umlčet veškerou svou opozici,“ vypověděla El-Massryová. Její teta ale nebyla její jedinou inspirací, hluboce ji rovněž ovlivnil zážitek z dětství.
Lidé by dali vlastní oko, aby unikli chudobě
Vylíčila, jak se jednou s otcem vracela domů a výjimečně zvolili jinou trasu a autem projížděli kolem tržnice v chudé části města. „Byla to trasa, kudy jsme nikdy nejezdili, slyšela jsem si povídat dvě ženy. Jeli jsme tak blízko a tak pomalu, že ony viděly do auta a všimly si, že nemám oko. Jedna z nich říkala: Podívej se na tu chudinku, nemá jedno oko,“ byla to však reakce druhé ženy, která El-Massryovou otřásla.
„Druhá žena to komentovala: Dala bych oko za to, abych mohla jezdit v autě, jaké mají. To mě opravdu zasáhlo, ten fakt, že kvůli těžké chudobě jsou lidé ochotni se vzdát něčeho tak nezbytného jako zrak. To mě opravdu zasáhlo a roky jsem nad tím přemýšlela. Chudoba je něco tak nehumánního,“ řekla El-Massryová pro Blesk Zprávy. Tato událost ji přiměla zaměřit se na propastný třídní rozdíl v Egyptě.
Arabské jaro bylo jako splněný sen
„Rozdíly se čím dál víc prohlubují, v současnosti se potýkáme s těžkou ekonomickou situací,“ chudoba byla mimo jiné jedním z hnacích motorů Arabského jara v Egyptě v roce 2011, tehdejších protestů se účastnila i El-Massryová. „Ano, byla jsem jednou z milionů Egypťanů, kteří 25. ledna vyšli do ulic. Je to vlastně docela vtipné, nejde asi ani popsat, co jsme tenkrát zažívali a pociťovali,“ El-Massryová podotkla, že v té době se už věnovala aktivismu, začala v roce 2005 na univerzitě. Zmínila se, že pár dní před revolucí byl jiný protest na podporu vysídlených osob. „Jenže lidé na ulicích jim neprojevovali skoro žádnou solidaritu,“ uvedla právnička.
Tato zkušenost v ní vzbudila pochyby o úspěšnosti demonstrace svolané na 25. ledna 2011. „Ale pak jsem si řekla: No, dobře, tak půjdu. Počet lidí, kteří ten den vyšli protestovat, mě šokoval,“ připomněla, že nebyla na káhirském Náměstí Osvobození, ale v Alexandrii, odkud pochází. „Věřím, že revoluce by neměla být centralizovaná. Něco, v co věří všichni Egypťané, co se jich dotýká, by nemělo být centralizované. Teď si to představte, ulice, po kterých jsem v té době denně chodila po 25 let, mi připadaly úplně nové. Všichni se usmívali, i v těch nejtěžších momentech, kde se ozývaly výstřely. Naděje byla skoro hmatatelná, bylo to hrdinské, v tu chvíli se ukazovala dobrá stránka lidí,“ nastínila pro Blesk Zprávy.
Právnička: Situace v Egyptě je teď ještě horší
„Mubárak (poz. red. egyptský exprezident Husní Mubárak) nás po léta uzavíral, samozřejmě, pokud mám říct pravdu, teď je to ještě horší. Tehdy to ale bylo, jako by se nám plnil sen. Snila jsem o revoluci. Jenže s každou revolucí se pojí i kontrarevoluce,“ navázala k dnešní situaci v Egyptě. „Problémem egyptské revoluce bylo to, že jedinou organizovanou skupinou bylo Muslimské bratrstvo,“ poznamenala, že bratrstvo je zástupce pravice a ona, která se spíše hlásí k levici, je proti jejich veškeré politice. „Dalo to možnost také další pravicové skupině, což je armáda,“ prohlásila.
„No a nyní za vlády Sísího režimu jsou tisíce Egypťanů ve vězení a většina z nich nebyla uvězněna na nějakém právním základu. Je to taktika, kterou Sísí a jeho režim používá, aby vystrašili lidi a odradili je od další revoluce. Hlavně vzhledem k probíhající ekonomické krizi, zahraniční společnosti skupují egyptské firmy, lidé tak přicházejí o práci, ceny stoupají,“ El-Massryová vysvětlila, že Sísí na rozdíl od roku 2013, kdy došlo k masakru přívrženců svrženého prezidenta Muhammada Mursího u mešity Rabaa al-Adawiya, jako svou zbraň používá hlavně zákon.
Sísí a jeho režim si z práva udělali zbraň
Právnička doplnila, že Sísí nechal změnit i ústavu, svolal sice referendum, ale podle ní nebylo velmi demokratické. „To jen, aby mohl zůstat u moci déle,“ doplnila El-Massryová. Podobný krok učinil i Vladimir Putin, který rovněž v referendu rozhodl o změně ruské konstituce.
„Špatná situace je třeba pro novináře, spousta jich byla zadržena. Jejich webové deníky zablokovány, neziskovky uzavřeny, ale všechno to bylo ze zákona, protože režim zákon změnil, aby mu vyhovoval. Na druhou stranu se Sísí snaží získat mnoho spojenců v zahraničí, snaží se vydávat za zachránce evropských zemí, prohlašuje, že je zachránil před vlnami migrantů ze Sýrie. Tvrdí, že je to on, kdo místo evropských lídrů bojuje s terorismem,“ aktivistka vysvětlila, že Sísího režim dělá teroristy z obyčejných lidí, kteří se odváží proti němu vystoupit. „Je to na jednu stranu vtipné, na druhou naprosto šílené. Máme tu režim diktátora se západními spojenci, kteří jeho diktátu dávají krásnější tvář,“ podotkla.
Mučení ve vězení
El-Massryová několikrát podotkla, že v Egyptě jsou nespravedlivě vězněny tisíce lidí. Také ona skončila ve vězení, zdůraznila, že na rozdíl od jiných nebyla vystavena fyzickému mučení. „Jsem proto známá, vždycky říkám pravdu a pravdou je, že jsem nebyla vystavena fyzickému mučení. Tohle někdy způsobuje, že lidé zpochybňují výpovědi jiných, kteří mučeni byli,“ připustila pro Blesk Zprávy. „Ale faktem je, že lidé jsou ve vězení mučeni, máme detailně zdokumentované případy.“
„Ale na psychologické rovině jsem byla vystavena všemu, co ostatní, hlavně v době covidu. Přes 6 měsíců nám odepírali jakoukoli návštěvu, nemohli jsme ani kontaktovat naše rodiny, přátele nebo právníky. Protrpěli jsme si období nedostatku jídla, bylo to velmi těžké. Cely byly přeplněné, a abych řekla pravdu, já jsem byla ze skupiny privilegovaných lidí. Ostatní na tom byli hůř, spali na podlaze, v některých případech byly lidem odpírány i dopisy od rodiny,“ přiblížila situaci ve vězení s tím, že v době pandemie byly suspendované soudy, což jen prodlužovalo věznění lidí.
Uvězněné právníky právo neochrání
El-Massryová se dotkla také případu svého kolegy, právníka Mohameda Bakera, který je znám v českém prostředí hlavně díky dopisové akci Maraton psaní dopisů organizace Amnesty International. Baker byl jeden ze šestice, pro které se letos dopisy psaly. Nicméně ještě v prosinci 2021 byl odsouzen na 4 roky vězení za šíření falešných zpráv na sociálních sítích.
„Baker je opravdu slušný člověk a prominentní právník, který spolupracuje s aktivisty a uprchlíky. Rozsudek byl ratifikovaný, problémem je, že ty 4 roky mu začali počítat nyní bez toho, aby zahrnuli těch 2 a půl roku, co už ve vězení strávil,“ podle ní je to v Egyptě běžná praktika. „Baker právo respektuje, je to skutečný právník, ale to ho neochránilo,“ El-Massryová Blesk Zprávám sdělila, že existuje celý seznam právníků, kteří byli zadrženi.
Aktivistka: Ženy to mají vždycky těžší
Na závěr se věnovala i tématu práva žen v Egyptě. „Obvykle je těžší bojovat se systémem, když jste žena. Protože jako žena nečelíte jen režimu, ale také společnosti. Potýkáte se s patriarchálním nastavením, ale jak jsem řekla, možná jsem trochu privilegovaná, mám rodinu a přátele, co mě velmi podporují, jsem asi z více progresivnějšího prostředí, což mi všechno trochu usnadnilo. Ale samozřejmě, že pro ženy je to vždycky těžší. Když si vezmeme například ženské věznice, tam jsou ženám často upírána i základní práva. Jelikož se tam musí za všechno platit, některé ženy neměly nárok na vložky,“ uvedla také, že Sísí se často staví do role „feministy“ a prosazovatele ženských práv. „Ale je jasně vidět, že je to jen propaganda,“ uzavřela El-Massryová pro Blesk Zprávy.
Rozhovor s letošní laureátkou ceny Homo Homini zprostředkovala organizace Člověk v tísni. V loňském roce byli oceněni členové běloruské organizace Vjasna.
