Rusko drtí uvalené sankce: Jídlo dramaticky zdražilo, elektronika chybí a dochází i léky
V Rusku začínají pociťovat sankce Západu, které na něj byly uvaleny v důsledku invaze na Ukrajinu. Ceny některých potravin se zdvojnásobily, určité druhy léků se začínají stávat nedostatkovým zbožím. Velký problém mají Rusové také s elektronikou, která na pultech často chybí. Neméně závažná je situace v bankovnictví, kdy po odchodu některých zahraničních bank podnikatelé nemají jak provádět obchodní transakce. Po zákazu sociálních sítí se na trh dostávají jejich ruské alternativy. Na závažnost problému upozornil iROZHLAS.cz a BBC News.
Pokud jde o potraviny, země se do značné míry adaptovala už po první vlně sankcí po roce 2014, kdy režim prezidenta Vladimira Putina anektoval ukrajinský poloostrov Krym.
Od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, se rubl propadl, což vedlo u mnoho maloobchodníků ke zvýšení cen. Daria, která žije v centru Moskvy, říká, že ještě neviděla prázdné regály. „Jídlo nezmizí, ale bude dražší,“ popsala. „O kolik zdraží, si nedokážu si představit - a bojím se na to jen pomyslet,“ neskrývala své obavy.
Jan je občan Evropské unie, který žije a pracuje v Moskvě. „Dne 20. února jsem si objednal potraviny za 5 500 rublů (asi 1254 Kč) a nyní stejný košík stojí 8 000,“ sdělil. Cena mléka se za poslední dva týdny téměř zdvojnásobila, dodává. Ceny cukru a obilovin byly již letos v únoru zhruba o 20 procent vyšší než před rokem.
Ruská státní tisková agentura Tass uvedla, že někteří maloobchodníci souhlasili s omezením růstu cen některých základních potravin na 5 procent. Jiní omezují množství základních surovin, jako je mouka, cukr a olej, které si zákazníci mohou koupit. Darja si udělala zásoby. „Koupili jsme 4 kg kávy, 4 litry slunečnicového oleje, 4 litry olivového oleje a čtyři láhve whisky.“ Objednala si také tříměsíční zásobu léků na vysoký krevní tlak – některé léky je už těžší sehnat.
Řada výrobků se v Rusku vyrábí, případně se dováží ze zemí bez embarga. Na pultech ruských obchodů tak lze najít například mnoho mléčných výrobků z Běloruska či Srbska.
Elektronika se stává nedostatkovým zbožím
Prodejci elektroniky hlásí, že se jim krátí zásoby produktů firem Apple nebo Samsung. Mají jich jen na dva až tři měsíce, jelikož své produkty firmy do Ruska přestali dovážet.
Darja uvažovala o nákupu nových notebooků pro svou rodinu a spěchala, protože viděla, jak ceny neustále rostou. „Na začátku února stály asi 70 000 rublů (16 600 Kč)), ale do konce měsíce se vyšplhaly až na 100 000 rublů, což jsme zaplatili. Poté se zvýšily na 140 000, než se všechny vyprodaly.“
Zdražení se plošně a výrazně dotklo osobních automobilů, jejich cena se zvýšila o dvacet procent. Zdražení se týká i domácí elektroniky, televizí nebo ledniček - tam cena od ledna vzrostla o třicet až padesát procent. Některé obchody s elektronikou dokonce odmítají prodej na splátky. Až dvojnásobek pak zaplatí Rusové za desetidenní dovolenou v tříhvězdičkovém hotelu v Turecku.
Nová auta také zdražila. „Koupili jsme filtry a olej do auta, to potřebuje servis,“ říká Darja. „Podařilo se nám je získat za staré ceny, poté se před našima očima téměř zdvojnásobily,“ uvedla.
Odchod řetězců rychlého občerstvení
Symbolika toho, že McDonald's zavírá svých 847 restaurací, Rusům neunikla – byla to jedna z prvních západních firem, které se před 30 lety otevřely v Sovětském svazu. Během několika hodin po oznámení se objevily tisíce reklam od Rusů, kteří přeprodávali jídlo z jejich restaurací až za desetinásobek obvyklé ceny.
„Nugety a koláče zakoupené těsně před uzavřením řetězce restaurací. Máte poslední šanci ochutnat cizí blaženost,“ stálo v jedné zprávě. Ale Vladimir, který žije v Saratově na jihozápadě Ruska, říká, že ještě nepocítil dopad západních sankcí. „Vatniki (příznivci Kremlu) nebudou ovlivněni pádem rublu, protože nenakupují drahé zahraniční zboží,“ míní.
Dochází plastové karty a čipy, podnikatelé se ocitají v problémech
Tím ale potíže Rusů nekončí. Karty západních společností, jako jsou Visa či MasterCard, přestaly fungovat, ruské banky tak své klienty převádějí na karty Mir, které stát už dlouho prosazoval třeba pro výplaty sociálních dávek. Finanční ústavy se ale potýkají s nedostatkem plastových karet a čipů, klienti některých bank si tak musí na vydání fyzické karty Mir počkat a musejí využívat jen virtuální karty. Banky i další instituce zároveň řeší nedostatek kancelářského papíru, který chybí kvůli výpadku bělidel ve výrobě. Ruská centrální banka tvrdí, že ekonomika by se mohla zmenšit až o 8 procent.
Jekatěrina provozuje řadu jazykových škol a říká, že sankce jí už způsobily problémy. „Máme učitele v jiných zemích, které nemůžeme platit, protože všechny přenosové sítě jsou zmrazené. Máme také studenty v USA, Německu a Lotyšsku, kteří nemohou platit své poplatky na naše účty. Našli jsme způsoby, jak to obejít, ale v tuto chvíli každý pracovní den začíná hašením nové krize.“
Jekatěrina se obává, jak budou zvládat své mezinárodní skupinové lekce, pokud bude Zoom zablokován, a říká, že měla problémy, protože její online platformy spravovala společnost na Ukrajině. „Všechno se okamžitě zastavilo, i když jsme s nimi pracovali celé věky. Byli jsme s nimi velmi spokojeni a jejich práce byla prvotřídní. Jsme kvůli nim i kvůli sobě velmi naštvaní, že jsme v této situaci,“ říká.
„Situace měla velký dopad na naše podnikání,“ navazuje Nataša, která pracuje ve fitness průmyslu. „Počet našich zákazníků klesá. Lidé nás žádají, abychom jim vrátili členství v klubu. A naše náklady na nájem, vybavení a úklid rostou. Výdaje vzrostly v průměru o 30 procent od zavedení sankcí.“ Počítá s tím, že mnoho podniků, jako je ona, zanikne. Ti, kteří to neudělají, budou mít potíže s hledáním ruských výrobců, kteří by nahradili dovážené zařízení
Pro Natašu je těžké smířit se se změnami. „Toto je zcela nový druh krize, kvůli které se všichni cítíme ztraceni a zmateni. Nejen v podnikání, ale i v našich vlastních životech. Ztráta příjmu, nutnost vzdát se celého způsobu života, omezení spojení, včetně sociálních sítí a nemožnost cestovat za rodinou a přáteli, kteří žijí v zahraničí. Spoustu věcí jsme už ztratili a ještě jsme jim plně neporozuměli,“ vypověděla.
Darja říká, že slyšet o ztrátě zaměstnání, když se velké mezinárodní společnosti stahují z Ruska, ji znepokojuje. „Zatím nedošlo k žádným škrtům v projektech financovaných vládou, na kterých pracuji (...) ale velmi se bojím, že přijdu o práci,“ popisuje.
Za zakázané sítě přichází alternativy
Rusko v uplynulých týdnech na svém území zakázalo západní sociální sítě jako Facebook, Instagram nebo Twitter. Lidé se k nim sice mohou připojit pomocí VPN, jenže řada poskytovatelů této služby v zemi nefunguje. Používání VPN navíc není v Rusku masově rozšířené, znají ji hlavně obyvatelé velkých měst a opozice.
Ruský regulační úřad Roskomnadzor nařídil prověřit, zda jsou všechny zakázané stránky a služby opravdu řádně blokované. Pokud dosud existovaly nějaké skulinky, jak zakázané weby navštívit, mají je operátoři do konce měsíce odstranit.
Velké části Rusů tak nezbyde, než přejít na ruské sociální sítě, jako je VKontaktě nebo Odnoklassniki. Firmy také nově představily alternativu Instagramu s názvem Rossgram.
Darja považuje prezidenta Putina odpovědného za sankce, ale většina Rusů získává zprávy ze státních médií, která přinášejí kremelskou protiukrajinskou propagandu. Mnoho lidí ho podporuje. Jiní válku neschvalují, ale mlčí – pro Rusy je riskantní kritizovat svého vůdce.
Strach z krádeží a vloupání
Západní vlády doufají, že sankce uvalené na Rusy budou bolet natolik, že přinesou změnu na vrchol, ale to může nějakou dobu trvat. Názor, že bolest sankcí pocítí jen lépe situovaní Rusové, je diskutabilní. Nikdo si není jistý, co se bude dít dál, ale očekává se, že ekonomický dopad bude vážný a dlouhodobý. Ruská centrální banka uvedla, že od invaze došlo k „drastické“ ekonomické změně.
Dnešní události přinášejí vzpomínky na devadesátá léta, kdy se ruská ekonomika zhroutila po rozpadu Sovětského svazu. „Bylo zajímavé mluvit s lidmi kolem 30 let o té době a o přídělových lístcích, které jsme měli na jídlo. Měli jsme kupony a žetony na nákup cukru, másla a vodky,“ říká Darja. „Pamatuji si ty obrovské fronty na párek... Často se ozývaly hlasité hádky, proti prodeji mimoměstským nakupujícím. Byla to ostuda. Doufám, že se to už nebude opakovat.“
„Obávám se, že kvůli náhlému nárůstu chudoby a ztrátám zaměstnání bude přibývat vloupání a loupeží,“ říká. Jan dodává, že nezaznamenal, že by se jeho život nějak výrazně změnil, a neplánuje odejít. „Moje rodina a moje práce jsou tady. Je velmi těžké začít život znovu na novém místě.“
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od úterního rána.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že než se v Turecku uskuteční jakékoliv přímé mírové rozhovory, musí Rusko přistoupit na klid zbraní. Podobně se vyjádřili francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která obvinila Moskvu z hraní her.
Šest Bulharů usvědčených v březnu ze špionáže pro Rusko poslal dnes londýnský soud do vězení na pět až téměř 11 let. Hrozilo jim až 14 let za mřížemi. Po propuštění z vězení budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky a probírala únosy či vraždění odpůrců Kremlu.
