Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Běloruská aktivistka pro Blesk popsala detaily Lukašenkova útlaku. A od Hřiba převzala cenu

Autor: Darina Jíchová - 
11. května 2021
11:10

Běloruská lidsko-právní organizace Vjasna hraje podstatnou roli během masových demonstrací proti režimu autoritářského vládce země Alexandra Lukašenka. Členové Vjasny pomáhají dohledávat zadržené demonstranty, dokumentují porušování lidských práv a pomáhají obětem policejního násilí. Sami jsou také terčem represí, někteří skončili ve vězení. Jejich úsilí ocenila česká organizace Člověk v tísni Cenou Homo Homini, kterou z rukou pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) u příležitosti zahájení festivalu Jeden svět 2021 převzala zástupkyně Vjasny Natallja Sacunkevičová, ta s Bleskem Zprávy probrala nastalou situaci v Bělorusku. Cena byla udělena zadrženým členům organizace Marfě Rabkové, Andrei Chapiukovi, Leanidovi Sudalenkovi a Tatsianě Lasitsové.

Sacunkevičová připomněla letos už 25letou tradici organizace Vjasna, která začínala v roce 1996 jako „skupina přátel a kolegů“ kolem aktivisty Alese Bjaljackého. „Tehdy v Minsku probíhaly masové protesty a mnoho lidí bylo zatčeno, takže začali shánět informace o zadržených,“ role organizace zůstává v podstatě stejná do dneška.

Vjasna měla fungovat jen dva roky

„Jak Ales rád vypráví, původně si mysleli, že budou fungovat jen pár let, zhruba dva až tři roky, a pak přestanou, ale tenhle rok slavíme výročí čtvrt století,“ uvedla s tím, že Vjasna je v současnosti jednou z nejstarších a největších lidsko-právních organizací v Bělorusku. Mimo jiné nabízí i právní pomoc potřebným lidem. Při organizaci působí nespočet novinářů, kteří se snaží publikovat co nejvíce informací o dění v zemi.

„V roce 2003 z rozhodnutí nejvyššího soudu přišla Vjasna o státní registraci, takže je více méně nelegální,“ připustila Sacunkevičová. Ona sama se jako dobrovolník k Vjasně přidala před šesti lety, nyní působí jako stálá pracovnice organizace. „Začala jsem na letní škole lidských práv,“ zavzpomínala. Stejně jako mnoho jejích kolegů i Sacunkevičová je terčem represí, došlo to tak daleko, že momentálně žije mimo Bělorusko.

„Začalo to hned na začátku mého působení ve Vjasně v roce 2015, byla jsem s kolegy jako pozorovatel na shromáždění. Měli jsme takové modré bundy s visačkami, kde bylo jasně napsáno, že jsme pozorovatelé. Snažili jsme se prokázat, že nejsme účastníci shromáždění, ale jen pozorovatelé, nicméně policie nás brala jako účastníky a otevřela případ. Mohli vás najít a zavřít na 15 dní, protože v podstatě všechna shromáždění v Bělorusku jsou nezákonná a dostat povolení od úřadů je velmi složité,“ sdělila Blesku Zprávy Sacunkevičová.

Sacunkevičová: Cítili jsme, že jsme v nebezpečí

Ani zdaleka to není její jediný zážitek s běloruskými úřady a jejich tažením proti demonstrantům a aktivistům. Sacunkevičová uvedla, že zhruba od roku 2015 panoval v Bělorusku „jakýsi klid“ a Vjasna mohla volně působit. „Naše aktivity sice nebyly povoleny, ale mohlo se působit. Tak to šlo do loňského května, kdy začala volební kampaň a úřady začaly zavírat lidi. Vzpomínám na to, když zadrželi moji kolegyni Marfu, všichni jsme pocítili, že jsme v nebezpečí,“ tento pocit se prohluboval, až se Sacunkevičová rozhodla opustit zemi.

Dodala, že v únoru proběhla série razií v domech aktivistů, dobrovolníků, novinářů i v kancelářích Vjasny. „V jeden den bylo provedeno více než 90 prohlídek, prohledán byl i můj dům, zabavili mi mobily a počítače,“ upřesnila Sacunkevičová. „Pak mi volala vyšetřovatelská komise, aby si mě pozvala k výslechu,“ zavzpomínala.

„Teď mám pocit, že kdybych se vrátila do Běloruska, mohlo by to být nebezpečné, neříkám, že bych byla zatčená, ale věřím, že by bylo velmi náročné dál pracovat,“ vypověděla. Doplnila rovněž, že pro ni bylo těžké opustit zemi. „Na druhou stranu nevím, co je horší, jestli opustit zemi, nebo zůstat. Někdo z kolegů v Bělorusku zůstal, někteří jsou na svobodě, jiní ne,“ řekla Sacunkevičová. Členové Vjasny, kteří Bělorusko opustili, však nadále pokračují ve své práci a pomáhají potřebným Bělorusům.

Sacunkevičová uvedla, že pro distanční výkon práce je předpřipravila pandemie koronaviru, i tato situace má ale své problémy, poukázala například na to, že mnohdy lidé nemají přístup k internetu a preferovali by osobní setkání. „Nyní je podle úřadů veškerá pomoc lidem považována za zločin, například finanční pomoc je klasifikována jako financování masových výtržností,“ vysvětlila s tím, že v Bělorusku kvůli tomu došlo dokonce k pozměnění zákonů.

Video  Bělorusové se snaží šířit videa, která ukazují krutost policejních zásahů. Brání jim v tom ale problémy s internetovým připojením a cenzura. (14. 8. 2020)  - Nexta
Video se připravuje ...

Pomoc je hodnocena jako zločin

„Situace v Bělorusku je v této době vážná, nevypadá to moc optimisticky. V neděli to bylo devět měsíců od voleb a lidé už jsou unavení, nemohou protestovat každý den,“ řekla Sacunkevičová s tím, že úřady se snaží stále více potlačovat jakoukoliv aktivitu. „Za jakoukoliv aktivitu může být člověk potrestán vysokou pokutou nebo vězením,“ poznamenala členka Vjasny. „Když by kdokoliv vyšel teď na ulici s vlajkou nebo transparentem, byl by do pěti až deseti minut zadržen. Policie neustále pátrá po aktivistech,“ objasnila pro Blesk Zprávy.

„Politická krize v zemi se prohlubuje, v Lukašenkově vládě neplatí žádné normální koncepty, ekonomická situace se zhoršuje, nelze mít tradiční ekonomiku v nedemokratickém státě,“ prohlásila Sacunkevičová. Zmínila také vztahy Lukašenka a ruského prezidenta Vladimira Putina. „Nevíme, co plánují. Víme, že spolupráce probíhá,“ podle ní neexistují odpovědi na řadu klíčových otázek, jako například co v této situaci lze ještě dělat.

„Bělorusko je na cestě k tomu, aby se stalo Severní Koreou, nebo takovým koncentračním táborem v srdci Evropy. A to je hrozné, nemůžu říct, co můžeme očekávat, protože nyní to vypadá opravdu špatně,“ podotkla, že úřady a policie brojí proti svobodnému tisku, včetně online deníků a blogů. „A pokud to lidi čtou, jsou považováni za extrémisty. Celkově oklešťují možnosti lidí, jak být aktivní,“ uvedla pro Blesk Zprávy Běloruska.

„Nemůžeme skončit.“

„Situace je složitá, to je pravda, ale nemůžeme skončit,“ Sacunkevičová využila příležitosti a poslala povzbudivý vzkaz Bělorusům, svým kolegům a i sobě. Zdůraznila, že hlavní hodnotou Vjasny jsou lidská práva. „Před loňským srpnem v Bělorusku nedocházelo k mučení, teď ale každý ví, co mučení je. Teď stačí vyhlédnout z okna a uvidíte porušování lidských práv,“ vyzdvihla, že je třeba pamatovat také na Bělorusy, kteří jsou ve vězení.

„Vězněni jsou lidé s rakovinou, postižení lidé, ženy, mladé dívky, dokonce sedmnáctileté teenagerky jsou ve vězení, lidé dostávají skutečné tresty za účast na protestech,“ dodala Sacunkevičová. I když se situace zdá být nepříznivá, Sacunkevičová věří, že Bělorusko nesmí vzdát svůj boj za demokracii. „Poučit se a inspirovat se můžeme v historii, koneckonců nejsme první země, která se snaží svrhnout autoritářský režim,“ nevzdává se naděje.

Co Bělorusku pomůže?

„Je to složité, někdy to není zrovna rychlé, ale je to možné,“ těmito slovy zhodnotila Sacunkevičová boj za demokratické Bělorusko. „Nejsou to jen Bělorusové, kdo jsou unavení, chápu, že i lidé v Evropě a po celém světě jsou unavení z běloruských protestů, je nemožné psát o nich v tisku každý den. Nicméně my velmi spoléháme na tuhle podporu a solidaritu, hlavně podporu Evropy a zemí či institucí jako OSN, které můžou politiku ovlivnit na světové úrovni,“ řekla.

Dodala, že evropské státy mohou Bělorusku pomoct i tím, že poskytnou azyl lidem prchajícím ze země. Podle ní rovněž pomůže, když budou světoví politici vytvářet nátlak na Lukašenka a jeho režim, o což se snaží i například vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která neúnavně jedná s evropskými a světovými politiky. „Jako představitelka lidí, kteří chtějí změnu, funguje ona a její kancelář skvěle,“ pochválila Cichanouskou.

Ocenění pro Vjasnu a jejího zakladatele

Není to poprvé, kdy Člověk v tísni ocenil organizaci Vjasna Cenou Homo Homini, už v roce 2005 ji od bývalého českého prezidenta Václava Havla v Praze přebíral zakladatel organizace Bjaljacki. Běloruský aktivista je mimo Ceny Homo Homini vůbec prvním držitelem Ceny Václava Havla za lidská práva.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Lubomir Blokesch ( 24. května 2021 03:14 )

Kdy tito aktivisté začnou stávkovat v západním světě??? To co se děje v Bělorusku zatýkání proti vládních aktivistů se děje všude na západě a tam jim to nevadí. Zatčení bloggera a kritika jim vadi o atentátu na Lukašenko a jeho rodinu nikoho neinteresuje.

george1957 ( 12. května 2021 09:15 )

Ta je pomatená už od pohledu,bez urážky.A pokud se jí v Bělorusku nelíbí,tak může odjet např.do Francie a tam ji o ideálech Západu ihned vyvedou nou gou zóny,ze kterých se po*** strachy a migranti,které ještě v životě neviděla.A určitě neviděla ani přechody pro buzny a záchody pro dalších 66 pohlaví! Po tom,jestli se jí stýská,tak je kráva nebeská,ale možná by s nějakým migrantem udělala terno! Je to těle.Ale čuměla by! To se v normálním světě nevidí!

Matos7 ( 11. května 2021 16:20 )

Babiš na pražský hrad,piráti na hrad Mírov

Matos7 ( 11. května 2021 16:18 )

Tak vošklivou ženskou, nebo co to je, by neměli do Česka pouštět. Křemen ači že ti není hanba, fuj.

e.lesanova ( 11. května 2021 15:01 )

Nová povolání = aktivista...pod to schováte všechno...a pokud ve své zemi otravují a prudí jako ti "naši", tak se ani nedivím, že jich pár slíznou...Jinak by mě konkrétně zajímalo, JAK třeba trpěla právě tahle "oceněná"...neměla kde bydlet, neměla práci, neměla co jíst ??? Kde začíná ono "utrpení" ???

Zobrazit celou diskusi