ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Vážení čtenáři,

pro dnešek končíme online zpravodajství o konfliktu na Ukrajině. Budeme v něm pokračovat zase zítra. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.

„Naši energetici, opraváři a stavební dělníci pracovali neúnavně po celý týden. Jsou to lidé, kteří pracují na odstraňování následků ruských úderů a také na ochraně energetických zařízení v různých regionech,“ ocenil ve večerním poselství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je jich mnoho a doslova zachraňují normální život naší země.“

Ruský prezident Vladimir Putin se ani po týdnu od útoku na komplex Crocus City Hall u Moskvy, při kterém zahynulo 144 lidí, nezúčastnil žádné pietní akce na veřejnosti. Putin ani nenavštívil zraněné v nemocnici či pozůstalé, píše dnes agentura AFP. 

Putin sice po atentátu několikrát vystoupil v médiích, Kreml ale na konci týdne potvrdil, že ruský prezident zatím nemá v plánu se setkat se zraněnými či příbuznými lidí, kteří při teroristickém útoku 22. března zahynuli. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova to však neznamená, že by tragédie Putina nezasáhla. „I když nevidíte slzy na jeho tváři, tak to neznamená, že netrpí,“ uvedl Peskov.

Putin ani nenavštívil místo atentátu, v jehož blízkosti vzniklo improvizované pietní místo, kam lidé přináší svíčky, květiny či jiné předměty. Tam se dnes konalo i pietní shromáždění diplomatů ze zhruba 130 zahraničních misí, kteří si na místě připomněli oběti a drželi minutu ticha.

V řadě německých měst se dnes konaly tradiční velikonoční mírové pochody a demonstrace. Účastníci vyzývali mimo jiné k diplomatickému řešení ruské války na Ukrajině a konfliktu Izraele s palestinským hnutím Hamás a žádali zastavení dodávek zbraní. Informuje o tom agentura DPA.

Podle předběžných údajů organizátorů vyrazilo po celém Německu do ulic demonstrovat za mír a ukončení zbrojení přes 10 000 lidí. Největší účast byla v Berlíně, kde demonstrovalo kolem 3 500 lidí. Objevily se zde mimo jiné transparenty s nápisy „Přátelství s Ruskem - Ať žije Palestina“ či „Genocida v Gaze“. K vidění byly také ruské a palestinské vlajky, píše DPA.

Demonstrace podle agentury doprovázela prohlášení předních německých politiků o další vojenské podpoře Ukrajiny. „Všichni toužíme po mírumilovnějším světě,“ uvedl v dnes zveřejněném videoposelství spolkový kancléř Olaf Scholz. „Proto podporujeme Ukrajinu v jejím boji za spravedlivý mír, a to tak dlouho, jak bude zapotřebí. Děláme to i pro sebe, pro svou bezpečnost,“ dodal.

„Hraničáři ‚Ocelové hranice' vyvěsili nad osadami Šabelne, Piščane a Dehtjarne modrožlutou vlajku,“ sdílí video ministerstvo vnitra Ukrajiny. „Hraničáři kontrolují oblast a připomínají nepříteli, že toto je naše země a on zde nemá co dělat!“

Oběti teroristického útoku u Moskvy, při kterém minulý týden zemřelo přes 140 lidí, dnes uctili diplomaté ze zhruba 130 zahraničních misí. Píší to ruské agentury s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Diplomaté u místa útoku položili květiny a drželi minutu ticha. Ceremoniálu se zúčastnili i představitelé států, které Rusko označilo za nikoli přátelské. Mezi takovými zeměmi je i Česká republika.

Podle agentur a fotografií z ceremoniálu byli na místě velvyslanci a diplomaté Vatikánu, Izraele, Spojených států, Sýrie, Evropské unie, Británie, Turecka a dalších zemí. "Jsme hluboce vděční představitelům diplomatického sboru za solidaritu s ruským národem v těchto obtížných časech," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Podle poslední bilance zveřejněné ruskými úřady při útoku na komplex Crocus City Hall u Moskvy z minulého pátku zemřelo 144 lidí a dalších 551 lidí bylo zraněno. Identifikovat se podařilo 134 mrtvých. Bilance obětí by však mohla ještě vzrůst.

Ukrajinským obráncům se podařilo ovládnout íránsko-ruský dron Šáhid pomocí prostředků elektromagnetického boje a přistát s ním, uvádí kanál Nexta.

Na českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii, už přispěla řada států, přesto peníze stále chybí. Prohlásil to podle estonské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice ERR estonský ministr obrany Hanno Pevkur.  Kromě toho je podle Pevkura třeba navrhovanou munici zkontrolovat, takže část z ní se na frontu může dostat až koncem roku.

Podle posledních informací bude k dispozici téměř dvakrát více nábojů, než se původně plánovalo, tedy kolem 1,5 milionu kusů granátů, uvádí ERR.

„Stádo ovcí v noci nelegálně překročilo ukrajinskou hranici poblíž kontrolního stanoviště Korczowa-Krakowiec. Zvířata vyvolala poplach u polské pohraniční stráže,“ tweetuje kanál Nexta TV. „Radar zachytil postavy blížící se k hraniční čáře a poté zvířata překročila hranici a začala se pást. Podle pohraničníků se jedná o stádo 'recidivistů', protože totéž se stalo před dvěma týdny.“

„Obří hřibovitý mrak nad malým ukrajinským městem! Rusko ve středu poprvé použilo svou dosud nejtěžší hororovou zbraň,“ píše německý Bild.

Rusko poprvé proti Ukrajině použilo těžkou termobarickou (též vakuovou, objemově detonující, palivo-vzduchovou aj.) bombu ODAB-1500, konstatuje expert Bildu na základě video analýzy z útoku na Sumskou oblast. 

Prezident Volodymyr Zelenskyj pokračuje v rošádách na vysokých politických postech. Mj. vyměnil dva zástupce šéfa své kanceláře, končí jeho první asistent a dlouholetý kolega a obchodní partner z televizních dob Serhij Šefir. Dalším dekretem propouští prezidentskou poradkyni pro práva obránců Ukrajiny Aljonu Verbyckou a vedle toho několik dalších poradců.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu vyrazil na inspekci zbrojovky v Altajské republice. „Kontrolovat zavádění státního obranného plánu v podnicích vojenskoprůmyslového komplexu,“ ohlásilo ministerstvo vnitra.

Končící tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov se stane velvyslancem v Moldavsku. Ve svém pravidelném večerním projevu to v pátek oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj, který Danilova odvolal z čela úřadu před několika dny a jmenoval do něj dosavadního šéfa rozvědky (SZR) Oleksandra Lytvynenka.

„Moldavsko je pro nás nesmírně důležitý stát - z pohledu bezpečnostních výzev v regionu i naší bilaterální spolupráce,“ sdělil ukrajinský prezident.

Moskevský soud poslal na dva měsíce do vazby novinářku zpravodajského portálu SOTAvision Antoninu Favorskou, kterou vyšetřovatelé viní z účasti v extremistické organizaci. Konkrétně prý podle nich zveřejnila příspěvky na platformách Fondu boje proti korupci (FBK) zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného. Favorská obvinění odmítla. Informovaly o tom weby Meduza a The Moscow Times, podle nichž Favorská natočila poslední známé video, na kterém je Navalnyj ještě živý.

Žurnalistka a fotografka Favorská (vlastním jménem Kravcovová) pokrývala soudy s Navalným v trestaneckých koloniích a natočila s ním poslední video na slyšení 15. února, kterého se účastnil prostřednictvím videospojení, píše Meduza. Poté, co ruské úřady převezly hlasitého kritika Kremlu do trestanecké kolonie na Sibiři známé jako Poljarnyj volk, napsala reportáž z obce Charp, kde se věznice nachází.

Favorskou bezpečnostní složky zadržely nejprve 17. března několik hodin poté, co položila květiny u Navalného hrobu. Soud ji pak poslal na deset dní za mříže na základě článku o neuposlechnutí policie, píše Meduza. Když 27. března z vězeňského zařízení odcházela, zadrželi ji znovu. Vyšetřovací výbor proti ní o den později vznesl obvinění související s účastí v extremistické organizaci, jak před několika lety ruský soud označil fondy a štáby spojené s Navalným.

Za poslední den ztratil protivník 730 lidí, 29 tanků, 20 obrněných vozidel, 45 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Příjmy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho rodiny v loňském roce činily 12,4 milionu hřiven (7,4 milionu Kč). Více než polovina jsou příjmy z prodeje státních dluhopisů, rodina vydělala i na pronájmech svých bytů, vyplývá z údajů zveřejněných na stránkách prezidenta. Příjmy rodiny se po předloňském propadu vrátily na předválečnou úroveň, píše agentura Ukrinform.

„Příjmy rodiny Volodymyra Zelenského v roce 2023 tvořily především platy, bankovní úroky a příjmy z pronájmu nemovitostí. Celkem tato částka činila 4,967.036 hřiven,“ (téměř tři miliony korun), uvedl Zelenskyj ve svém prohlášení o majetku, příjmech, výdajích a finančních závazcích. „Ke zvýšení příjmů oproti předchozímu roku došlo v důsledku obnovení plateb nájemného.“

Ruské síly dnes v noci opět útočily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu na jihu a jihovýchodě země. Akce trvala přes tři hodiny, uvedly dnes ráno ukrajinské úřady na platformě Telegram. Ukrajinské letectvo zničilo devět z 12 dronů Šáhed 136/131 v Dněpropetrovské, Oděské, Chersonské a Poltavské oblasti.

Na Doněckou oblast na jihovýchodě Ukrajiny dnes v noci letěly čtyři protiletadlové řízené střely S-300/S-400 a bezpilotní letouny, které vzlétly z okupovaného Krymu. V Dněpropetrovské oblasti podle armády úlomky sestřeleného dronu dopadly na obilné silo, kde způsobily požár. Ten se však rychle podařilo uhasit a celkové škody jsou minimální. Nebyly hlášeny ani žádné oběti na životech.

Pokud Ukrajina neobdrží slíbenou americkou vojenskou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou ukrajinské síly muset začít po malých krůčcích ustupovat. Kyjev ovšem hledá cesty, jak takovému scénáři zabránit. V dnes publikovaném rozhovoru s americkým listem The Washington Post (WP) to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Pokud nebudeme mít americkou podporu, bude to znamenat, že nemáme protivzdušnou obranu, žádné rakety Patriot, rušičky pro elektronický boj, dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů,“ řekl WP. „Znamenalo by to, že se budeme vracet, ustupovat, krok za krokem, po malých krůčcích,“ pokračoval. „Snažíme se najít nějaký způsob, jak neustupovat,“ dodal.

Zmijivská tepelná elektrárna, jedna z největších v ukrajinské Charkovské oblasti, je po ruském útoku z 22. března zcela zničená. V areálu se demolují zbytky budov, odklízí sutiny a k většině zařízení není přístup. Po návštěvě elektrárny to uvedl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko a přislíbil pomoc.

„Všechny jednotky byly zničeny, pomocné zařízení bylo poškozeno. Míra poškození se liší, od úplného zničení po závažné poškození. Nyní podnik pokračuje v odklízení sutin a k většině zařízení není přístup. Proto zatím není možné přesněji posoudit rozsah škod, odhadnout částku potřebnou k opravě ani časový plán,“ uvedla energetická společnost Centerenerho.