ONLINE: Šojgu nařídil zvýšit dodávky zbraní pro válku s Ukrajinou. V Rusku hoří ropná rafinerie

Dnes začala on-line aukce knih na podporu Ukrajiny Knihou proti ruské agresi. Knihy se draží na facebookové stránce pod fotografiemi jednotlivých titulů a výtěžek dostane iniciativa Dárek pro Putina. Dohromady se bude dražit 89 knih. ČTK to dnes oznámila spisovatelka Simona Bohatá, která aukci pořádá. Projekt Dárek pro Putina nyní například vybírá 105 milionů korun na použitou helikoptéru nebo 15 milionů korun na deset tun plastické trhaviny.

„Spojenci jsou zajedno v tom, že musí nastat větší role NATO při podpoře Ukrajiny,“ řekl novinářům po jednání český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Nyní se podle něj řeší detaily iniciativy, včetně třeba názvu, všichni se ale shodují na tom, že Severoatlantická aliance je v ideální pozici, aby zajistila koordinaci, případně i logistiku pomoci pro Ukrajinu. „Jediné, co zbývá, je dát tomu jasnou podobu a vyřešit financování,“ dodal český velvyslanec.

V reakci na maďarské výhrady vůči plánu Landovský uvedl, že pozice Maďarska na dnešním jednání už byla „určitě lepší“ než jejich dřívější vyjádření. „V alianci se pořád hledá shoda. Je potřeba postupovat citlivě,“ uvedl Landovský. Na washingtonském summitu NATO v červenci už musí být podle něj o návrhu rozhodnuto. Do té doby proběhnou ještě dvě důležité ministeriády, kde se budou řešit detaily - neformální setkání ministrů zahraničí NATO na konci května v Praze a jednání aliančních ministrů obrany v Bruselu, jehož datum konání ještě nebylo upřesněno.

„Já se domnívám, že se začalo včas. Mezitím je třeba, aby pokračovaly iniciativy jako česká muniční iniciativa, či jako je pomoc v rámci Ramsteinského formátu, které udrží situaci na bojišti stabilní,“ řekl český velvyslanec při NATO. Ramsteinský formát je jiným názvem pro kontaktní skupinu pro Ukrajinu.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) dnes zahájil pracovní cestu na Ukrajinu. Ve Lvově se setká se zástupci partnerské Lvovské a Dněpropetrovské oblasti. Jednat s nimi chce o humanitární pomoci i navázání obchodní spolupráce. Oběma regionům chce delegace představit programy ministerstva průmyslu a obchodu, které mají pomoct s poválečnou obnovou Ukrajiny, řekl Grolich ČTK. Výjezd je plánovaný na tři dny s tím, že hlavní program bude ve čtvrtek.

V České republice je nyní 338.736 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Jde jak o lidi, kteří si ochranu prodloužili, tak uprchlíky, kteří o ni požádali v letošním roce. Údaje dnes novinářům představila ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná. Ministerstvo vnitra podle ní připravilo novelu zákona Lex Ukrajina, která umožní ekonomicky soběstačným uprchlíkům získat v Česku dlouhodobý pobyt. Loni bylo na začátku dubna v ČR 325.742 lidí s dočasnou ochranou.

Data o počtu dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách nejsou podle neziskové organizace META dostatečně přesná a aktuální. Organizace, která se zaměřuje na práci s migranty, chce, aby se propojila data sbíraná ministerstvy vnitra a školství. Je podle ní potřeba dohledat a rovnou zapsat do škol děti, které by měly plnit povinnou školní docházku, ale do škol nechodí. Zároveň by se podle ní měl zlepšit systém sběru dat. Ministerstvo školství reaguje, že připravilo ve spolupráci s ministerstvem vnitra na první dubnový týden mimořádný průzkum o ukrajinských uprchlických dětech ve školách.

Data ministerstva školství bude podle úřadu následně možné porovnat s daty z registrací k dočasné ochraně a vyhodnotit podíl dětí, které nechodí do školy. Ve spolupráci s relevantními aktéry podle nich bude možné nastavit další kroky, aby bylo zajištěno právo dětí na vzdělání.

V Česku je podle organizace META možná více než 14.000 ukrajinských uprchlických dětí, které nechodí do škol, ačkoliv by měly plnit povinnou školní docházku. Při výpočtu vychází organizace z dat ministerstva školství a evidence uprchlíků s dočasnou ochranou ministerstva vnitra. Podle dat ministerstva školství bylo v září v českých základních školách 37.074 dětí ukrajinských uprchlíků, podle evidence ministerstva vnitra bylo k půlnoci z 1. na 2. října v Česku 51.606 ukrajinských dětí ve věku od šesti do 14 let.

Aktivista Jaroslav Popelka, jenž loni v březnu na protivládní demonstraci v Praze na Václavském náměstí vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea, podal ústavní stížnost. Směřuje proti rozsudku, který pro něj znamenal podmínečný trest vězení a zákaz pobytu na území Prahy. ČTK to zjistila z justičních databází. O stížnosti zatím není podle mluvčí soudu Kamily Abbasi rozhodnuto.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvítal estonský zájem o českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Řekl to na dnešní tiskové konferenci po jednání s estonským protějškem Margusem Tsahknou v Praze. Konkrétní příspěvek Estonska do plánu Tsahkna neprozradil, vláda pobaltské země ale podle něj před dvěma týdny rozhodla o přípravě dalšího balíčku vojenské podpory pro Ruskem napadenou zemi v hodnotě 20 milionů eur (přes 500 milionů korun), a to převážně právě na munici.

V Česku pracuje asi 123.000 uprchlíků z Ukrajiny. Každý týden přibývá zhruba tisícovka pracovníků. Roste podíl těch, kteří ze zaměstnání či z dohody platí odvody. Je jich 90 procent. Na tiskové konferenci to dnes řekla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. Inspekce práce dostala loni podle generálního inspektora Martina Meleckého 26 podnětů k zaměstnávání lidí s dočasnou ochranou, z toho deset od samotných uprchlíků. Celkem provedla téměř 500 kontrol. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) situace příchozích v některých regionech není uspokojivá a na problematiku se inspektoři zaměří.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) se dnes v Praze setká se svým estonským protějškem Margusem Tsahknou. Jednat budou o válce na Ukrajině, ekonomické a bezpečnostní spolupráci nebo digitálních technologiích. Výsledky schůzky okomentují v poledne na tiskové konferenci.

Šéf estonské diplomacie oficiálně navštíví Českou republiku po 12 letech. V únoru 2012 přijal tehdejší ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg Urmase Paeta. Zároveň pro Tsahknu půjde o první návštěvu Prahy od nástupu do funkce loni v dubnu.

Někteří komentátoři a politici připomínají, že je dnešek dvouletým výročím od chvíle, kdy svět obletěly snímky z ukrajinské Buči. Na smutnou událost zavzpomínal i předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek. 

„Dnes to jsou přesně dva roky, co obletěly svět první záběry osvobozené Buči na Ukrajině. Byl jsem tam měsíc po tom všem. Vidět to na vlastní oči a slyšet to od místních bylo strašné. Tohle nesmí Rusku projít, natož si s jeho představiteli podávat ruku,“ uvedl na sociální síti X. 

Ukrajinská tajná služba SBU pomohla podle Ukrinformu české kontrarozvědce odhalit proruskou vlivovou síť v Praze zaměřující se na europoslance.

ČTĚTE: Platili politikům za chválu Ruska. Při zásahu na proruskou síť v Praze pomohla i ukrajinská SBU

Na českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii, už přispěla řada států, přesto peníze stále chybí. Prohlásil to podle estonské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice ERR estonský ministr obrany Hanno Pevkur.  Kromě toho je podle Pevkura třeba navrhovanou munici zkontrolovat, takže část z ní se na frontu může dostat až koncem roku.

Podle posledních informací bude k dispozici téměř dvakrát více nábojů, než se původně plánovalo, tedy kolem 1,5 milionu kusů granátů, uvádí ERR.

Deník Corriere della Sera s odkazem na své zdroje v Praze tvrdí, že ČR podepsala smlouvy na dodávky munice Ukrajině. Začít prý mají v dubnu.

Novým partnerským městem Ostravy se stane ukrajinské Dnipro. Návrh na uzavření dohody o partnerství na dnešním zasedání schválili městští zastupitelé. Primátor Jan Dohnal (Spolu) připomněl, že Ostrava už dříve měla na Ukrajině své partnerské město.

Čeští odborníci na popáleninovou medicínu z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) učí kolegy z Ukrajiny, v květnu tam chystají už čtvrtou misi. Připravili také projekt domácí péče o jizvy pacientů, kteří se nemohou dostat na rehabilitace do nemocnic. Novináře dnes informovali, že v Praze znovu operovali čtyřletou dívku z Ukrajiny, která měla popáleniny na 60 procentech těla, na nohu jí aplikovali umělou kůži.

„Už čtvrtý den od začátku války jsem dostal od pana doktora nabídku pomoci,“ řekl novinářům vedoucí popáleninového centra Oblastní nemocnice Lvov Vasyl Savčyn. Zhruba za měsíc se pak na přednostu Kliniky popáleninové medicíny FNKV Roberta Zajíčka obrátil s prosbou o pomoc s léčbou tehdy osmnáctiměsíční Yulie. „Dělají neskutečné věci za podmínek, které my si vůbec nedovedeme představit,“ chválil Zajíček ukrajinské lékaře, kteří se věnují popáleninám.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Česká iniciativa pro dodávky dělostřeleckých granátů Ukrajině je mistrovskou ukázkou psychologické operace, která se - pokud skončí úspěchem a Ruskem napadená země munici skutečně obdrží - může zapsat do učebnic. Napsala to ukrajinská agentura Unian.

S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu mimo členské státy unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. Prezident Petr Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 granátů pro Ukrajince.

Na Vysočině se dnes vrátilo přes 100 milionů korun z úspor zadržovaných od předloňska ve Sberbank CZ městům Jihlava a Chotěboř. Krajské město dostalo na účet 152,6 milionu korun. Chotěbořské radnici přišlo 106,6 milionu korun. Použije je například na vytvoření nového městského muzea v budově bývalé pošty na náměstí, což je jedna z velkých akcí, kterou musela kvůli zadržování peněz ve zkrachovalé bance odložit.

Věřitelé teď dostávají 95 procent z pohledávky, kterou uplatnili v insolvenčním řízení. Celková pohledávka padesátitisícové Jihlavy byla 160,7 milionu korun. „Z toho samotný vklad ve smyslu naší jistiny ve Sberbank byl 151 milionů korun. Takže v tuto chvíli jsme dostali zpět celou uloženou částku i s malým úrokem,“ uvedl náměstek primátora Jiří Pokorný (ANO). Město podle něj v další fázi čeká také doplatek úroků, tedy ještě zhruba osm milionů.

O vyplacení peněz požádali zástupci Jihlavy v Komerční bance v pondělí. Podle jihlavského primátora Petra Ryšky (ODS) město vrácené úspory pravděpodobně použije na strategické investice, jako je stavba centrálního dopravního terminálu, vodojemu Bukovno, nebo na stavby či opravy komunikací.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ve slovinské Lublani dnes bude jednat český ministr zahraničí Jan Lipavský se svými protějšky ze Slovenska, Slovinska, Rakouska a Maďarska. Zasedání takzvané C5 se bude týkat rozšiřování a fungování Evropské unie, ruské agrese proti Ukrajině nebo migrace.

Česko na jedné straně a Slovensko s Maďarskem na druhé mají rozdílný pohled na příčiny války na Ukrajině a způsoby jejího řešení i podpory Ruskem napadené země. Zatímco ČR dodává i vojenský materiál, další jmenované státy to odmítají. Názorové rozdíly bývají znatelné i například na tiskových konferencích po jednání Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). V Praze se v nedávné době sešli premiéři a později šéfové diplomacií těchto zemí.

Čeští výrobci zdravotnických prostředků loni darovali na Ukrajinu své výrobky za 1,5 milionu eur (asi 38 milionů korun). Šlo například o mobilní kliniky nebo kontejnerové ambulance. Letos plánují dary za 5,5 milionu eur, tedy zhruba 139 milionů korun. V tiskové zprávě o návštěvě české delegace v Kyjevě a Dněpropetrovské oblasti to uvedlo ministerstvo zdravotnictví (MZd).

„Během této cesty byl na místě předán již druhý evakuační autobus na převážení zraněných z frontových linií či multifunkční stan s vybavením pro celkem šest ordinací praktických lékařů, praxi gynekologa i ambulantní chirurgii,“ uvedlo ministerstvo. Stan získala nemocnice v městě Marhanec ležícím na frontové linii u řeky Dněpr jihozápadně od Záporoží.

Frontová linie na Ukrajině je v současné době podle Richarda Stojara z Univerzity obrany statická, dá se mluvit o patové situaci. Iniciativu v nejbližším období lze očekávat spíše na ruské straně. Z vojenského hlediska je podle něj stále zásadním problémem nedostatek munice pro dělostřelectvo, což vede k aktuálnímu ruskému tlaku na vybraných úsecích frontové linie a oslabení schopností ukrajinských jednotek tomuto tlaku čelit. Stojar to řekl ČTK.

„Dá se mluvit o patové situaci, ani jedna ze stran není schopna realizovat úspěšné útočné operace a dosáhnout tak zásadní změny dynamiky konfliktu i výrazného oslabení protivníka. Frontová linie je velmi statická a možnost dosažení byť jen omezené lokální převahy a následně významnějších teritoriálních zisků je pro obě strany velmi omezená,“ uvedl Stojar.

Členství v Severoatlantické alianci (NATO) zcela jasně hodnotově ukotvilo Česko na Západě, zároveň se díky němu zlepšil stav českých ozbrojených sil. V alianci se zároveň vede velmi otevřený dialog se Spojenými státy o věcech, které jsou velmi citlivé. V dnešní diskusi na Vysoké škole ekonomické to řekl diplomat David Konecký, vrchní ředitel bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí a budoucí Stálý představitel ČR při NATO.

Česku podle diplomata velmi zvyšuje profil současná iniciativa na zajištění munice pro Ukrajinu napadenou Ruskem v zemích mimo EU. S návrhem přišel premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU na počátku února. 

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V Praze se dnes sejdou ministři zahraničí zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Debatu povedou o aktuálních zahraničněpolitických tématech, jako je například ruská agrese na Ukrajině, přičemž názor na válku země bloku rozděluje na dvě skupiny.

Země V4 rozděluje pohled na příčiny konfliktu i na formy podpory, které jsou ochotny Ruskem napadenému státu poskytovat. Česko a Polsko pomáhají Ukrajině i vojenským materiálem, Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

O situaci ve Visegrádské skupině (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) nebo o pomoci Ukrajině v odporu proti ruské agresi budou dnes jednat šéfové české a polské diplomacie. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Praze se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským sejde den před schůzkou ministrů zahraničí všech zemí V4. Bilaterální jednání Česka a Polska se konalo také před únorovým summitem premiérů V4.

Rovněž poslanci budou dnes pokračovat v debatě o bezpečnostních hrozbách. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Předseda ANO v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu často opakuje, že je třeba mluvit o míru, a staví se proti vládní – podle něho válečné – rétorice.

Vydání sborníku dokumentů s názvem Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny představuje způsob, jak zachovat archivy ohrožené ruským útokem na Ukrajinu. Při dnešním představení více než tisícestránkové publikace v pražském knihkupectví Academia to uvedli její autoři, kterými jsou čtyři čeští a ukrajinští historici a archiváři. Kniha připomíná oběti sovětských represí z řad českých krajanů a československých občanů. Její vydání navazuje na dlouholetou snahu projektu Čechoslováci v Gulagu i práci dalších historiků.

Krajský soud v Plzni dnes otevřel případ, který loni v létě otřásl městem a vyvolal silné protiukrajinské nálady. Devatenáctiletý Viktor Veselovský z Ukrajiny se zpovídá z pohlavního zneužití, znásilnění a pokusu o vraždu patnáctileté dívky. Mladík, který podle svých slov žije v Česku asi pět let, přiznal jen pohlavní zneužití a připustil také, že dívku bodl, odmítl ale, že by ji znásilnil nebo že by plánoval vraždu. Hrozí mu až doživotní vězení, státní zástupce navrhuje v obžalobě 18 let vězení.