Démon alkohol: Češi vévodí Evropě, jak poznat závislost? Přes covid narostl zájem o léčbu, říká adiktolog

Blesk Zprávy: Z průzkumu lékárenské skupiny Pilulka a výzkumné agentury Behavio vyplývá, že Češi vévodí evropským příčkám v pití alkoholu. Proč tomu tak je?

PhDr. Miroslav Barták, Ph.D.: Tak za prvé je potřeba říct, že to je všeobecně známá věc a statistiky se publikují každoročně. V České republice jsou realizována jak každoroční, tak i příležitostná šetření, která se spotřebou alkoholu zabývají.

Je to nelichotivá statistika, ale proč to tak je? Těch důvodů je celá řada. Takový ten úplně nasnadě je, že Češi pijí alkohol, pijí ho rádi a někteří ve velkém množství, ale když bychom hledali příčiny, je to určitě v tom, že alkohol je v české společnosti všeobecně dobře tolerován. Na druhé straně je málo tolerována závislost na alkoholu. Alkohol je součástí našeho setkávání, našich oslav, setkání s přáteli, alkoholem si vážeme celou řadu událostí a hodně lidí si některé věci bez alkoholu neumí představit.

Statisíce lidí ročně zemřou na rakovinu. Pozor na alkohol, varoval důrazně onkolog Hajdúch

Vůbec neříkám, že všichni, ale něco jiného je samozřejmě průměr, který se uvádí a který není tak lichotivý, ale je potřeba říci, že v české populaci jsou lidé, kteří nepijí nebo pijí velmi málo, tak je potřeba vidět, že většina populace pije nízkorizikově, ale pak tady máme opět poměrně významnou skupinu lidí, která pije rizikově, a možná třeba čtyři pět procent dospělé české populace pije závislostně, a to je samozřejmě významný veřejnozdravotní problém.

Je třeba naplnit více charakteristik závislosti

Jak se člověk dostane k těžkému alkoholismu? A je pravda, že těžký alkoholik pije spíše doma než ve společnosti?

Když se na tuhle otázku podíváme, pojem, který jste použila, mezinárodní klasifikace nemocí nezná. My rozeznáváme závislost na alkoholu, což je diagnosticky definovaný stav, který je charakterizovaný vysokým bažením po té látce, nárůstem tolerančního limitu, pokračování v užívání, přestože je naprosto zjevné, že to škodí a člověk si to uvědomuje, a je to také zanedbávání různých sociálních rolí nebo zájmů.

Takže jak to tedy přijde, že člověk se stane závislý? Je to z pití, kterému bychom řekli nízkorizikové, a postupně vlivem nějakých životních událostí nebo různých situací lidé pijí více a nakonec to dojde do situace, že přestanou svoji touhu po alkoholu ovládat a alkohol začne ovládat je.

Závislost na alkoholu nelze pak už překonat jenom samotnou vůlí. I když vůle a motivace jsou zásadní, je už pak potřeba i léčba, ale jsou nějaké rizikové faktory, viděli jsme to třeba během covidu, kdy lidé, kteří užívali alkohol rizikově, vlivem stresové situace začali pít ještě víc a přehoupli se do závislosti.

Je taky potřeba říci, že aby bylo možno konstatovat závislost, je třeba naplnit více těch charakteristik, o kterých jsem mluvil, a že to musí trvat delší dobu, takže jedna, byť těžká opilost, nezakládá možnost klinicky hovořit o závislosti. Na to je třeba delšího posouzení. Samozřejmě ve službách máme klinické dotazníkové nástroje, které nám mohou výrazně napovědět, jestli se o závislost pravděpodobně jedná, anebo nejedná.

Co se týče toho, kde lidé pijí. Řekl bych, že téměř kdekoliv, ale určitě se pití doma zvýšilo během covidu. Později lidé začali využívat více jiných možností, kde alkohol pijí. A pokud už je někdo závislý, tak pije všude, jak ve společnosti, tak doma, ať už pije tajně nebo veřejně, tam už je místo nebo způsob konzumace všeobecně rizikový a tato skutečnost zasluhuje, pokud je člověk motivovaný se léčit, léčbu a také je tahle situace navázána na celou řadu různých sociálních problémů, způsobuje to problémy v mnoha oblastech života, v práci, při řízení, ve vztazích a tak podobně. Takže tady už je problémů více.

Opilý funkcionář Dědeček před rokem autem zabil pět lidí: Studenti uspořádali pietní akci

A pokud někdo pije litr vína denně?

Pít litr vína denně už přesahuje hranice nízkorizikového pití, ale jestli se jedná o závislost konkrétního člověka, to se nedá říci takhle obecně, u někoho ano, u někoho možná také dokonce ne, ale určitě pít litr vína každý den, každý měsíc, celé roky určitě není nějaké nízkorizikové pití alkoholu a je vysoká pravděpodobnost, že to člověku způsobuje některé problémy, které si uvědomuje, ať už je řeší nebo ne.

Alkohol coby „sociální lubrikant"

Dá se říct, že v této době pijí lidé alkohol více než v dřívějších letech?

Co se týče statistických údajů o spotřebě, tak vidíme spíše stagnaci, nebo u některých věkových skupin vidíme dokonce spíše pokles, ale zase doba covidu přinesla zejména to, že relativně malá skupina velmi rizikových uživatelů alkoholu přibyla a ti pak plní adiktologické a další služby.

Ale že by česká společnost pila víc, anebo že by doba byla kdykoliv jako ve dvacátém století v České republice nebo na našem území nějak jednoduchá, to nebyla. Také samozřejmě alkohol je už i pro někoho drahý, i když máme pořád relativně levný alkohol, ale tady můžeme spíš vidět posun třeba k jiným druhům.

Velká otázka je také mladší generace, kdy někteří dávají přednost spíše světu internetu a je do určité míry pravděpodobné, že také příklon ke zdravému životnímu stylu na straně jedné a stárnutí populace na straně druhé bude přispívat ke snižování užívání alkoholu u nás.

Proč alkoholu holdují více muži než ženy?

Je to proto, že muži mají ve všech ohledech více rizikové chování, více vyhledávají riziko, možná více vyhledávají určité vzrušení a alkohol je také, a to pro obě pohlaví, sociálním lubrikantem a lidé ho užívají v různých kontextech.

Na rizika často nahlížejí jinak ženy a jinak muži, takže muži užívají alkohol výrazně častěji a projevuje se to možná v některých skupinách. Zejména v těch mladších dochází ke sbližování, ale pořád vedou muži.

Také jinak pijí lidé v rizikovém období dospívání a mladé dospělosti a jinak pijí ve stáří, kdy obecně pijí méně. Tím, jak přichází různá onemocnění, pití většinou omezují.

Rodina se od závislého někdy odvrací

Jaké jsou naděje, že se člověk ze závislosti vyléčí?

Pokud je motivovaný a pokud má ještě třeba podporu rodiny, tak poměrně dobrá. Závislost na alkoholu je léčitelná a máme různé přístupy, kdy část léčby je postavená na abstinenčním modelu, to znamená nikdy nepít. Takový cíl může být pro někoho těžký, a tak některá zařízení nebo někteří odborníci hovoří o tzv. systému, který se jmenuje kontrolované pití, ale třeba klinika adiktologie, kde působím, ten apolinářský model je postaven na abstinenčním modelu, ale určitá naděje tady je. Je důležitá motivace, pracovat s tou motivací, to je velmi důležité. Léčit závislost lze, ale je to dlouhodobé, je důležitá vůle, motivace a vůle samotná bohužel často nestačí.

Česko má nejvíce závislých dětí z celé Evropy: Závislé jsou na alkoholu, hrách i kratomu

Je běžné, že u lidí, kteří se léčí, dojde k relapsu, ale stejně jsou pacienti, kteří jsou v léčbě opakovaně a jsou pacienti, kteří léčbou projdou jednou a dojde k řešení jejich zdravotního stavu. Je to velmi individuální a ovlivňuje to celá řada faktorů, ale závislost na alkoholu se léčit dá.

Co by se dalo poradit lidem, kteří mají někoho blízkého, který je na alkoholu závislý a nechce se léčit?

Je několik možností. Rodina na závislého může působit motivačně, může mu a měla by mu říct, že jim to vadí, že se jim to nelíbí, že s tím nesouzní. Můžou motivovat k léčbě, můžou nabídnout pomocnou ruku, můžou motivovat toho člověka, aby se poradil s někým jiným, ať už je to praktický lékař, někdo v adiktologické ambulanci, psycholog, psychiatr, sociální pracovník.

Je velmi důležité, aby sami dbali na své duševní zdraví, a jsou i služby, které pomůžou, kam se můžou přijít poradit. Každý jistě ve svém bydlišti nebo v jeho okolí více či méně vzdáleném může najít nějakou odbornou adiktologickou ambulanci, kde mu konkrétně poradí.

Jsou určitě rodiny, kde to téma tabuizují, úplně to vypustí, nebo se s ním dokonce smíří, možností je víc.

Bohužel někteří lidé, kteří jsou závislí na alkoholu, tu rodinu ztratí a není tolik cest, jak je přesvědčit, aby závislého podporovali. Samozřejmě chápu jejich trápení. Existují různé podpůrné služby pro rodinné příslušníky, kde se můžou podělit a kde se jim může dostat pomoci a péče, kterou bezesporu potřebují.