18°C
Přihlásit se nebo registrovat
Za elektřinu si v příštím roce Češi po letošní částečné vlně zlevnění podle všeho znovu připlatí. Na dotaz Blesku to uvedl Energetický regulační úřad (ERÚ). Podle jeho odhadu by to mohlo být zhruba o 10 procent. To jsou pro mnohé domácnosti stovky i tisíce korun navíc.
Že domácnosti vydají za elektrickou energii více, připustil ministr průmyslu Jozef Síkela (56, STAN). A tak to vidí i regulační úřad. „Celková cena elektřiny, která se skládá z cca 75 % z neregulované a ze čtvrtiny z regulované ceny, by se meziročně mohla zvýšit přibližně o 10 %,“ uvedl pro Blesk mluvčí ERÚ Michal Kebort. Ten na dotaz, zda se zvednou poplatky za distribuci elektřiny, uvedl, že lze očekávat nárůst regulovaných plateb. Ty určuje ERÚ a tvoří čtvrtinu z celkové ceny. „Regulovaná cena se vzhledem k redukcím dotací ze státního rozpočtu z letošních cca 60 miliard na cca 9 miliard v příštím roce může zvýšit o desítky procent,“ sdělil Kebort. Do účtů by se měla ale promítnout také cena silové elektřiny, u které se očekává, že bude klesat.
Za růstem cen elektřiny je na prvním místě obnovení poplatků za obnovitelné zdroje energií do regulované složky. Ty jsou 599 korun i s daní za spotřebovanou megawatthodinu. U průměrné domácnosti to dělá nárůst zhruba o 1800 korun. Ale ty, které mají vysokou spotřebu, typicky rodinné domy, si ročně připlatí i přes 10 tisíc korun. Kromě obnovitelných zdrojů tu jsou podle Keborta i další položky. „Rostoucí výdaje na krytí technických ztrát v soustavách a na služby výkonové rovnováhy, jejichž výši zásadně ovlivňují ceny silové elektřiny (a pro letošek byly zastropovány na loňské úrovni a dotovány ze státního rozpočtu),“ vypočítává mluvčí. Podle odhadů by mohly ceny za distribuci vzrůst o 20, ale i 30 procent, což by dělalo zhruba dalších 300 až 400 korun za megawatthodinu. Definitivní cenové rozhodnutí vydá ERÚ v listopadu.
Regulační úřad má ze zákona za povinnost zajistit financování podpory obnovitelných zdrojů a také podle Keborta úhradu oprávněných nákladů regulovaných společností, tedy provozovatelů distribučních soustav, přepravní soustavy a přenosové soustavy, souvisejících se spolehlivým a bezpečným provozem soustav. „ERÚ tedy nemá jinou zákonnou možnost než náklady promítnout do regulovaných cen,“ vysvětluje Kebort. A na dotaz Blesku dodává, že se v tom prý neprojevuje státem avizovaný nákup Net4Gas. „Výše oprávněných nákladů regulované společnosti nesouvisí s tím, kdo je jejím vlastníkem,“ dodal Kebort.
I u plynu se očekává, že se zdraží cena za distribuci. A to až o desítky korun za megawatthodinu. „Vzhledem k výrazně nižšímu podílu regulované složky by zde celková cena měla klesnout,“ uvádí optimistický výhled Kebort. U plynu se totiž očekává razantnější zlevnění, a tak by jeho odběratelé mohli ušetřit.
Stát v posledních dvou měsících nakupoval. Napřed koupil přes společnost ČEPS firmu RWE GAS Storage, která vlastní šest zásobníků na plyn. Za tu zaplatil 8,6 miliardy korun. Tím ale vládní nákupy neskončily. ČEPS má totiž za až 5 miliard korun koupit firmu Net4Gas (konečná suma se bude odvíjet od hospodářských výsledků společnosti), která výhradně v Česku provozuje plynovody.
Premiér Petr Fiala (59, ODS) i ministr průmyslu Síkela nákup odůvodňují energetickou bezpečností země, kdy stát kupuje kritickou infrastrukturu. Jenže Net4Gas, kterou dosud vlastnili německo-kanadští majitelé, je zadlužená. A ne zrovna málo, vydané dluhopisy dělají dohromady 33 miliard. Někteří analytici tak upozorňují na to, že se investice nemusí státu vrátit. Ministr Síkela ale uvedl, že hodnota vlastního majetku společnosti dvojnásobně převyšuje sumu, kterou za ni stát zaplatí, a chce s věřiteli jednat o restrukturalizaci dluhu. A mluvil také o pohledávce 70 miliard, kterou eviduje Net4Gas u ruské firmy Gazprom. Tu bude vymáhat ČEPS, pokud nákup posvětí regulátoři. Případně se podle Síkely dá s pohledávkou obchodovat.
