Černý scénář pro Česko: Drastické zdražení plynu?! A vrací se i poplatky za zelenou energii

Dodavatelé plynu v Česku zlevňují a cenový strop by zřejmě nebyl ani potřeba. Jenže teď se stát rozhodl, že koupí zadluženou společnost NET4GAS, jež spravuje plynovou distribuční soustavu. Obchod se uskutečnil dnes. A její koupi podle černého scénáře odborníků můžeme nakonec zaplatit všichni!

Plynovody, které vedou přes naše území, patřily ještě do roku 2002 Česku. Po privatizaci a dalším prodeji nyní patří německo-kanadským vlastníkům (německá pojišťovna Allianz a penzijní investiční fond Borealis). Ti se jich ale nyní chtějí zbavit, a tak vláda zaúkolovala státní ČEPS, aby soustavu plynovodů vykoupila zpět.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (56, STAN), hlavní postava kontroverzního obchodu, se zaklíná energetickou bezpečností státu. Ekonomičtí odborníci ale oponují, že stát bude pouze sanovat dluhy této společnosti - ty dosahují 33 miliard korun. Do problémů se firma dostala poté, co se jí začaly tenčit výnosy z přepravy plynu kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu.

Po zásobnících na plyn další obří nákup: Vláda chce pořídit provozovatele plynovodů NET4GAS

„Jen na ponížení mimořádné valorizace penzí přitom letos česká vláda ušetřila zhruba 20 miliard korun. Takže pokud by nyní převzala dluh kanadských důchodců vzniklý na již nevyužívaných českých plynovodech - odpovídající tedy zhruba 17 miliardám korun - vlastně by vzala (peníze) českým důchodcům, aby je dala těm kanadským,“ řekl ekonom Lukáš Kovanda pro Echo24.cz.

Jenže pozor! Co by tohle mohlo navíc znamenat pro běžného spotřebitele plynu? Možná i zdražení, jelikož bude muset nový vlastník dluh splácet, i když ne jednorázově.

Variantou může být zvýšení poplatku za distribuci plynu, kterou máme všichni ve vyúčtování. Ovlivnit její výši nemůžeme (na rozdíl od ceny za komoditu výběrem dodavatele), rozhoduje o ní Energetický regulační úřad (ERÚ). A ten je orgánem státní správy. Zveřejnit výši poplatku musí do konce listopadu ve svém cenovém rozhodnutí.

To, že si je vláda vědoma kontroverzního obchodu, naznačuje i počínání vládních představitelů. Premiér Fiala ani ministr Síkela se ke koupi společnosti nechtěli týdny příliš vyjadřovat. Příprava obchodu tak probíhala v tichosti bez širší veřejné diskuse. A finální částka ještě stále není známa. Bude maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku

„Cenu neznám, tak to nelze moc komentovat. Ale vzhledem k tomu, že je firma zatížena velkým dluhem, měla by to cena reflektovat,“ říká Jiří Gavor z Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE).

Kupní cenu, kterou stát ještě doplatí, odhadoval před oznámením na nižší jednotky miliard. „Například 20 miliard by bylo nepřiměřené. Na druhou stranu se nedomnívám, že by to zahraniční vlastníci přenechali zadarmo,“ dodal Gavor.

Podle něj by transakce neměla mít negativní efekt pro koncového spotřebitele. „ERÚ určí ceny bez ohledu na to, kdo to vlastní,“ tvrdí, avšak upozorňuje, že si stejně máme připravit peněženky na vyšší výdaj. „Ceny budou nepochybně vyšší. Ale ty by se zvýšily bez ohledu na ten prodej,“ říká.

NET4GAS | Net4Ggas

Když se podíváte na své vyúčtování za plyn, najdete v něm dvě hlavní položky. Jednou je cena za komoditu (zemní plyn), jež je dohodou mezi vámi a dodavatelem. Druhou položkou je cena za distribuci, kterou platí všichni zákazníci stejnou (s ohledem na území, kde bydlíte). Určuje ji každý rok ERÚ.

„Dělá ale jen 25 procent celkové ceny vyúčtování. Distribuce se navíc dělí na několik dalších položek, ale vysoké zdražení se naštěstí bude týkat jen té nejmenší položky - té za přepravu,“ vysvětluje Gavor. „Zdražení tedy nebude tak bolavé, jako když se skokově měnily ceny plynu jakožto komodity,“ dodal.

Fiala v Blesku přiznal: Česku (trošku) ujíždí vlak! Jak to chce napravit?

Díra v peněženkách Čechů by se mohla zase o něco prohloubit i kvůli další záležitosti. Už teď je jisté, že si domácnosti za energie skutečně připlatí. Vláda totiž rozhodla, že se vrátí poplatky za obnovitelné zdroje (POZE) - to znamená bez koruny šest stovek navíc za spotřebovanou megawatthodinu.

Poplatky za obnovitelné zdroje, které mimo jiné putují i do peněženek tzv. solárních baronů, měly domácnosti odpuštěny od loňského října. Tento pardon platí ještě do konce roku. Nejedná se přitom o úplně nezanedbatelnou částku. Za každou spotřebovanou megawatthodinu (MWh) dosud ušetřily domácnosti 599 korun včetně daně. Jenže poplatek se od nového roku vrátí. Ve středu o tom rozhodl kabinet Petra Fialy (59, ODS).

„Podle vyjádření většiny expertů by měl pokles (cen elektřiny - poz. red.) ještě pokračovat. Prakticky všichni na trhu dnes nabízejí ceny pod cenovými stropy stanovenými vládou, někdy i výrazně. A to je důvod pro to, aby stát, daňoví poplatníci, přestal dotovat ceny energií zvláštními způsoby, kterými jsme to dělali dosud,“ řekl Fiala. Ten si myslí, že dopad na domácnosti nebude tak dramatický, protože bude dál klesat cena silové složky elektřiny.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (59, ODS) k tomu dodal, že pokud by se někdo dostal kvůli cenám energií do finanční tísně, stát mu může pomoci skrze příspěvek na bydlení.

Pokud by byly rozděleny platby stejně jako dříve, platila by průměrná domácnost za energie navíc zhruba 1800 korun za rok. Připlatit si za obnovitelné zdroje budou muset i společnosti.

„Pokud se jedná o firmy, dochází k navýšení na zákonné minimum, to znamená 490 korun bez DPH za megawatthodinu, pokud nejsou v rezervačním režimu,“ doplnil ministr průmyslu Jozef Síkela (56, STAN).

Energetický regulační úřad (ERÚ) odhadl, že náklady na podporu obnovitelných zdrojů v příštím roce mají být okolo 36 miliard. Ministři nakonec schválili, aby šlo z eráru na tuto položku 9,35 miliardy. Zbytek podpory by měl být rozpočítán do regulované složky cen elektřiny.

Domácnosti a firmy budou od příštího roku opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie. | Infografika Blesku