Fiala v Blesku přiznal: Česku (trošku) ujíždí vlak! Jak to chce napravit?

Skanzen, kolaps, chybějící vize. Tato slova použily firmy v průzkumu pro Hospodářskou komoru. Jak se vám to poslouchá jako šéfovi strany, která se opírá o podporu podnikatelů?

„Jsem si té situace vědom. Nepoužil bych tak dramatická slova, ale že nám trošku ujíždí vlak a že stojíme na nějaké křižovatce a musíme se rozhodnout, kam půjdeme, to je pravda. To jsem sám pojmenoval ve svém programu Restart Česka a nabídl jsem i vizi.“

Takže nesledujeme začátek konce ODS?

„Ne, to vůbec nevidím. Naopak jsem nabídl cestu České republice, jak zajistit, abychom byli úspěšnou zemí, abychom reagovali správně na všechny výzvy. Jsem přesvědčen, že moje vláda v čele s ODS dobře provedla naši zemi velkými krizemi, kterým jsme byli vystaveni, a že před námi je teď období, které bude pozitivnější. Ale jen tehdy, pokud se začneme věnovat dlouhodobým strukturálním změnám.“

Podle průzkumu CVVM vládě nedůvěřuje 73 % dotazovaných, důvěru máte jen u 25 %. Jak chcete s tímto trendem bojovat?

„Myslím si, že máme dělat to, co děláme. Já nikdy průzkumy nekomentuju. Ale nepodceňuji to, že lidé jsou po třech letech různých krizí – covid, energie, inflace – unavení a mají obavy o budoucnost. A to se projevuje i v tom, že nevěří všem našim krokům. Jediné, co je přesvědčí, je, že uvidí, že ty věci fungují. Až uvidí, že jsme zvládli inflaci a klesají ceny některých základních věcí, že dáváme do pořádku hospodářství, že dokážeme dodržet snížené deficity, tak zase budou mít lepší náladu. Nejsme ani v půlce volebního období.“

Na začátku září jste představil vizi stojící na čtyřech pilířích, nepřišla ale pozdě?

„Na to se ptejte těch, kteří v minulých 20 letech s žádnou vizí nepřišli.“

Fiala v Blesku o kritice: Děláme nutné kroky! Lidé jsou ale unavení z krizí a nevěří nám...

I vy jste byl členem vlády během této doby.

„Teď jsem předseda vlády a po roce a půl, kdy se vláda zabývala jednou krizí za druhou, jsem přišel s jasnou představou, co má Česká republika dělat. Ne v příštích 2 letech, ale v příštích 10 letech. Podstata vize je, a v tom je to jiné, že bych chtěl, aby získala širší podporu nejen napříč politickým spektrem, ale hlavně u významných sociálních a profesních skupin. Aby se stala součástí představy o tom, kam se má země rozvíjet. O to mi jde. Takže jestli přišla pozdě, nebo brzo? Já mám odpovědnost jako předseda vlády teď.“

Prvním pilířem je, že má být stát sebevědomý a schopný prosazovat své zájmy. To je dost obecná věta, mohl byste to konkretizovat?

„Ona není obecná. Musíme si přestat říkat, že jsme malá země, že na nás nezáleží a převálcují nás Brusel nebo Německo. To není pravda, jsme devátá největší země v Evropské unii. Už dávno nejsme ekonomicky nezajímaví, jsme země, která může mluvit do toho, co se v Unii děje, a taky to děláme. I díky úspěšně zvládnutému předsednictví. Musíme vidět, že v některých věcech jsme prostě dobří, a ne jen poslouchat, že jinde to dělají lépe. Musíme se vidět spravedlivě. To je zdravé sebevědomí a bez toho nikdy nemůžeme být úspěšnou zemí.“

Druhým bodem je štíhlý stát. Předpokládám, že to je větší digitalizace, méně byrokracie a rušení některých agend. To je součástí také úsporného balíčku. Jak jste daleko s dietou státu?

„Ne tak daleko, jak bych si přál. Ale přece jenom jsme udělali řadu kroků, které občané začnou brzy pociťovat. Štíhlý stát není jen o tom, že snížíme počet úředníků. To jsme udělali asi o tisíc.“

Budete snižovat i dál počty úředníků?

„Chceme v tomto trendu pokračovat, ale s tím musí jít ruku v ruce i digitalizace. Musíme upravit agendy a digitalizovat je, což se už někde daří. V budoucnu a doufám, že ještě v průběhu funkčního období naší vlády to bude tak, že nebudete potřebovat mít u sebe fyzicky ani občanský průkaz. Přál bych si, aby za pár let potkal každý občan jednoho úředníka, který mu vystaví elektronickou identitu v 15 letech, a pak už půjde všechno vyřizovat z domova. Ale k tomu vede dlouhá cesta, nicméně jsme na ni vykročili. Jsme si ale vědomi, že ne všichni lidé mohou přejít na digitální formu komunikace. A tam je potřeba zachovat všechny služby.“

Fialův vzkaz opozici před finále války o balíček ve Sněmovně: Jsme připraveni jít na sílu!

Uvádíte, že Česko se má do 10 let stát centrem vzdělávání, ale v návrhu státního rozpočtu měl rezort školství dostat o 11,6 miliardy méně. Nejdete sami proti sobě?

„My jsme žádný rozpočet nepředložili, my rozpočet teprve předložíme na konci září.“

Toto bylo v dokumentu, který do systému eKLEP vložilo ministerstvo financí.

„To je návrh ministerstva financí, který vychází z věcí, na kterých jsme se politicky domluvili. Ten návrh vycházel z deficitu 252 miliard korun plus obsahoval některá rozhodnutí, která jsme už udělali, a to je zeštíhlení státu. Teď probíhají politická jednání, jak bude rozpočet vypadat a jak se v něm promítnou priority. Školství je priorita, tudíž musíme tento návrh upravit, aby se to projevilo. A to se stane.“

Můžete říct, jaký bude rozpočet ministerstva školství pro příští rok?

„Dokud nemáme definitivní podobu rozpočtu v jednotlivých kapitolách, nechci říkat detaily. Ale obecně bych řekl toto – vzhledem k tomu, v jaké jsme situaci, jak ten rozpočet vypadá, tak většina kapitol bude muset mít mírný pokles proti letošnímu roku, ale vzdělání a výzkumu se takovýto pokles týkat nebude.“

Posledním pilířem jsou strategické investice v dopravě, energetice, jádru, lithiu, čipech a informačních technologiích. Stát je kritizován, za zdlouhavý a nepředatelný proces pobídek firmám. Upravíte jejich schvalování?

„Už jsme úpravu udělali tak, abychom se na vládě zabývali jen těmi strategickými. Když jsem viděl, co se odehrávalo u pobídek před naší úpravou, byl jsem překvapen, že žádají i firmy, které nevytvářejí produkty s vysokou přidanou hodnotou a jsou v regionech s vysokou zaměstnaností. Dovolte mi říct pár slov k čipům a gigafactory. To jsou projekty, které mají rozdílový význam. My se snažíme je sem dostat. U gigafactory to není jen Volkswagen, jednáme i s dvěma dalšími možnými investory.“

Stát koupil za 8,8 miliardy korun firmu RWE Gas Storage, která vlastnila a spravovala šest plynových zásobníků. Jednak kvůli energetické bezpečnosti, ale ministr Síkela mluvil i o zisku. Jenže státu budou patřit jen zásobníky, ne plyn v nich, pokud ho do nich sám nenakoupí. Jak potom mohou být ziskové?

„Ti, co mají ten plyn, ho musí někam uložit, takže ono to není tak, že ten zásobník je nevýhodná věc. My na to máme nezávislé studie, které skutečně říkají, že ta návratnost je zhruba do osmi let.“

Pokud budete zásobníky pronajímat cizím subjektům?

„Pokud budeme ty zásobníky využívat a bude v nich plyn, což bude. Podstatné je, aby měl stát větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou tam, kde je to možné. Podívejte se, čemu jsme byli vystaveni minulý rok. Kupovali jsme kapacity v zásobnících na moři. Usilujeme o další, ale jsme vnitrozemský stát a potřebujeme na našem území mít potřebné kapacity. Teď se trošku s plynem šetří, tak LNG terminály pokrývají skoro 40 % roční spotřeby. Zásobníky, které jsme koupili, zhruba třetinu, a to už máte většinu kapacity plynu. My jsme to velice pečlivě zvažovali, máme na to externí posouzení a je to věc, která se České republice vyplatí.“

V pátek by mělo ve Sněmovně začít třetí čtení konsolidačního balíčku. Máte v uvozovkách připravený spacák? A jak náročná ta projednávání očekáváte?

„Jsme tam připraveni být ve dne v noci, jak to bude potřeba, protože jsme přesvědčeni, že konsolidační balíček je úplná nutnost. A všem kritikům, kteří říkají, že máme rozpočet s deficitem 252 miliard. Ten deficit by byl vyšší, kdybychom neudělali konsolidační balíček.“

Česko nevzkvétá a zaspalo: Jak došlo na stavební zázrak v Polsku a proč Estonci vše vyřídí on-line?

Je nějaký termín, dokdy by měl být schválený. Objevilo se datum 13. října, pak konec října. Je nějaký pevně stanovený termín?

„Opozice bude obstruovat, prostě nemá zájem dát do pořádku veřejné finance. Je jim to úplně jedno, ať se tady děje, co se děje. Takže musíme počítat s nějakým delším časem. Jsme teď ve třetím čtení, což má určitá pravidla, že se to dá projednávat jen ve středu a v pátek, to limituje možnosti. Takže předpokládám, že v průběhu října bychom to měli schválit. Jsme připraveni tam být každou středu a pátek.“

Je ve hře i to, že půjdete na sílu? Že vyhlásíte pevně stanovený termín hlasování nebo omezení řečnické doby.

„To začala používat minulá vládní koalice, když byla u moci, a od té doby se to stalo jakousi součástí jednání v Poslanecké sněmovně. Pravda je, že nikdy v minulosti, a to nepamatuji jako poslanec, ani jako politolog, tu nebyla taková míra obstrukcí, které jsou prakticky permanentní součástí života ve Sněmovně. Chápal bych, že někdo obstruuje třetí čtení zákona, to jsme dělali taky, ale tady se blokuje práce celé Sněmovny.“

Takže jste připraveni jít na sílu.

„Když bude nejhůř, tak ano, ale věřím, že k tomu nemusí docházet. Nekritizuji opozici za to, že o něčem chce dlouho diskutovat, že chce vystupovat, a dokonce jistou míru obstrukcí chápu. Ale co nechápu, je zablokovat fungování Poslanecké sněmovny a neumožnit většině, aby prosadila svoji představu. To si myslím, že je nepřijatelné. U jednoho zákona tomu rozumím, ale když je to u všech zákonů a opozice se snaží, aby se ve Sněmovně nemohly projednávat běžné věci, tak si myslím, že máme právo se tomu bránit. A teď nemyslím tu většinu, ale jako společnost.“