Co stojí za úspěchem vaší země v digitalizaci, co byste nám poradila?
„Není třeba znovu objevovat kolo. Informace by měly být sdíleny, politiky by měly být opakovaně používány a přizpůsobovány. Máme se od sebe navzájem hodně co učit. Udržitelné digitální transformace lze dosáhnout pouze prostřednictvím spolupráce a sdílení zkušeností mezi regiony a mezi zeměmi. Estonsko je otevřeno jak výuce, tak učení se od ostatních. Žádná země to nemůže zvládnout sama, musíme spolupracovat, náklady na bariéry na jednotném digitálním trhu dosahují v EU stovek miliard eur ročně a zátěž dopadá především na malé a střední podniky, na nichž závisí ekonomika Estonska i České republiky. Nejoblíbenější digitální službou v Estonsku je digitální předpis, který byl zaveden v roce 2010. Všechny nemocnice a lékárny jsou připojeny k estonskému systému digitálního ID, který je nyní interoperabilní s Finskem, Portugalskem, Chorvatskem, Polskem a Španělskem. To znamená, že když Estonci navštíví tyto země a naopak, mohou si vyzvednout své recepty, i když nejsou ve své domovské zemi. Pokud se nemýlím, Česko se k tomuto systému připojilo i v posledních srpnových dnech, byť částečně.“
S jakými svízelemi jste se při tom potýkali?
„Chtěla bych zdůraznit tři klíčové složky digitální transformace Estonska: partnerství veřejného a soukromého sektoru, důvěru, právní stát. Vláda úzce spolupracuje se soukromým sektorem. Stát se nesnaží dělat všechno sám, ale spíše obstarává a nakupuje; to motivuje soukromý sektor a umožňuje vývoj nových řešení. Technologie sama o sobě není dostatečně účinná, pokud není kombinována s jinými reformami. V Estonsku jsou základem našeho digitálního rozvoje právní a správní reformy. Právní stát je důležitým předpokladem pro budování důvěry investorů ve vaší zemi. Budování nebo udržování digitálních služeb nemůže probíhat bez důvěry v systém. V Estonsku je 99 % veřejných služeb dostupných on-line. Díky bezpečnému, pohodlnému a flexibilnímu digitálnímu ekosystému a transparentnosti správy věcí veřejných existuje široká důvěra v digitální společnost. Odhaduje se, že přibližně 80 % Estonců důvěřuje svým digitálním systémům. Když jsme obnovili naši nezávislost, zdědili jsme sovětskou centralizovanou nefunkční ekonomiku, která z hlediska technologie velmi zaostávala za dobou. Bylo nezbytné začít dělat věci jinak, abychom přežili. Chcete-li restartovat od prvního dne. Tehdejší vláda byla tvořena mladými lidmi (průměrný věk 35 let) s obrovským nadšením a vůlí věci dohánět, dohánět. Měli odvahu riskovat a selhat, odvážili se zkoušet nové věci (občanský průkaz, digitální podpis, online hlasování). Digitální transformace je především o mentalitě a nastavení mysli, ani ne tak o technologiích. Cílem není digitalizovat starou byrokracii. IT a internet jsou jen zesilovače, a pokud zesílíte mizernou byrokracii, výsledek bude stejně mizerný. Musíte přehodnotit způsob, jakým jsou služby poskytovány. Vyžaduje změnu myšlení. Estonsko zahájilo své digitální úsilí v roce 1990, učilo děti a staré lidi, jak používat počítače, a vláda dala počítače a Wi-Fi všude. Obecně se má za to, že starší generace nemá dostatek digitálních dovedností a je z digitální společnosti vynechána. Když byla v 90. letech zavedena bezplatná počítačová výuka, více než 10% všech dospělých Estonců navštěvovalo kurzy. I dnes se lze přihlásit do plně státem hrazených počítačových kurzů na místní odborné škole. Dnes se estonští studenti učí kódovat od sedmi let. Odhaduje se, že více než 90% estonské populace je počítačově gramotných.“
Je naopak oblast, kde byste se mohli inspirovat u nás?
„Vše, co Česká republika dělá pro Ukrajinu, je pro nás, Estonce, zdrojem inspirace. Pro Českou republiku i Estonsko je pomoc Ukrajině existenčním posláním, kde nelze učinit žádné ústupky. Český obranný průmysl je určitě to, na co se Estonci dívají s jistou závistí. Pokud se přiblížíme k digitálním otázkám, v Estonsku neustále slýchávám, že Češi jsou silní v kybernetické obraně, že je co se od Čechů učit. Vy, Češi, máte také inspirativního ministra pro digitalizaci Ivana Bartoše, který se nedávno zúčastnil tallinského digitálního summitu a vystoupil na zahajovacím panelu Digitální prostor posílen otevřeným a inovativním vládnutím. Byl to jeden z nejpoutavějších a nejpodnětnějších panelů summitu.“