22°C
Přihlásit se nebo registrovat
Vlády přicházejí a odcházejí. Někdy po řádných 4 letech, jindy dříve. Jenže Česko má problém právě teď, jeho ekonomika zoufale potřebuje modernizovat. Zástupců stran, které jsou nyní u kormidla, i těch, které se ho mohou po příštích volbách chopit, se Blesk ptal: „Jaký je podle vás lék?“
1. „Poslední ucelená vize, kterou Česká republika měla, byla naše strategie, která se jmenovala Česko, země pro budoucnost. V ní jsme popsali jasný plán, jak modernizovat stát tak, aby na tom vydělali všichni, a už nyní připravujeme novou, aktualizovanou verzi. Nejde jen o moderní technologie, ale i o vzdělávání, výzkum, systémy hodnocení a hlavně změnu myšlení. Bohužel současná vláda tuto strategii bafuňářsky bojkotuje a místo činů vypouští různé proklamace, které neplní. Slíbí, že budou podporovat školství, ale zároveň mu vezmou peníze. Řeknou, že nebudou zvyšovat daně, a krátce nato daně všem zvýší. Pak chtějí podpořit výzkum, a vytvořili pro něj nejhorší podmínky za 15 let. Hlavní problém vlády Petra Fialy je, že nemají společnou vizi, kompetentní lidi, srdcaře a nikoho, kdo se pro naplnění cílů obětuje.“
2. „To je problém této vlády, kterou spojuje jen nenávist, nevraživost a neustálé hledání nepřátel. Vidí jen ideologii a svoje zájmy. Vize Česko, země pro budoucnost byla napsaná absolutně apoliticky, ve spolupráci s nejlepšími podnikateli, vědci a akademiky. Nešlo mi o to sbírat politické body, ale posunout Česko do ekonomiky 21. století, všechny jsem pro to nadchl, věřili jsme tomu a řídili jsme to. Bojkot této strategie vnímám jako určitý projev omezenosti současné vlády. Něco zrušit bych bral, pokud by přišli s něčím lepším. Místo toho, aby to aktualizovali a upravili ke svému obrazu, což je fér, neudělali lautr nic. Smutné je, že toto jejich trucování odnesou občané, firmy, školy i vědci.“
3. „Na nic nečekáme. Tato vláda nemá na hospodářskou strategii ani čas, ani kompetentní lidi. Po drtivém tlaku podnikatelů a opozice teď něco asi vypotí, ale budou to spíše marketingová hesla, navíc ji nebudou schopni řídit. Ministr průmyslu je ve vládě do počtu a nikdo jiný nemá ani kompetenci, ani čas prosazovat takovéto změny napříč rezorty. My už nyní připravujeme novou verzi naší strategie Česko, země pro budoucnost II. Vyjdeme opět z inovací a výzkumu, navíc připravíme energetickou, průmyslovou, dopravní a vzdělávací vizi, provážeme to s již existujícími plány à la Vzdělávací politika 2030+, navrhneme nástroje pro rozvoj startupů a nových technologických firem, uděláme provazbu na změny na trhu práce a zaměstnávání a na investice. Celá podstata bude o tom, že základem hospodářského restartu bude privátní sektor, kterému musí vláda vytvořit prostředí pro tvorbu přidané hodnoty a zisků. Tato vláda sází na veřejnou sféru jakožto tahouna, a to je fatálně špatně. Musíme obnovit důvěru podnikatelů, vědců, pedagogů ad. ve stát a jeho fungování. Toho nedocílíte, pokud nebudete věřit tomu, že to zvládnou. Já jsem o tom ale bytostně přesvědčen.“
1. „Česká republika nenaplňuje svůj potenciál. Přestože nemáme přístup k moři, zásoby ropy či jiné významné nerostné bohatství, máme zajímavou geografickou polohu v rámci Evropy, velmi pracovité lidi a know-how, zde zmíním například oblast strojírenství. Bohužel jsme v současné době ale spíše než mozkovnou montovnou. A teď musíme naplno pracovat na tom, abychom se mozkovnou stali a abychom v mezinárodní konkurenci dokázali uspět, to je i snahou našeho ministra školství Beka při práci na reformě vzdělávání. Problémem našeho státu je, že má dlouhodobě mnoho různých strategií a priorit, které se navíc s příchodem nových vlád často mění. Strategie a priority není pak možné naplnit a nedosahujeme tak kýžených výsledků. Je nutné identifikovat zásadní priority, ideálně konsenzuálně napříč koalicí a opozicí, a na ty se zaměřit.“
2. „Ano, máte pravdu, že to je velký problém. Právě z toho důvodu, že mnohé projekty přesahují jedno funkční období, jsem ve své předchozí bezmála patnáct let trvající praxi starosty zastával konsenzuální pohled na řízení města. Všechny projekty tedy byly řádně prodiskutované se všemi zastupiteli. A úplně stejně by to mělo platit i na úrovni státu. Čeká nás mnoho strategických projektů, jako je například budování dálniční a vysokorychlostní železniční sítě, investice do energetických soustav či jaderné energetiky a podobně. A bez kontinuity mezi jednotlivými vládami velmi plýtváme časem i zdroji. Na úrovni Poslanecké sněmovny je pak nutné klást větší důraz na fakta a věcnou debatu. Bohužel je atmosféra často vyhrocená, někteří aktéři záměrně blokují jednání a často i straší naše obyvatele jen proto, aby nahnali laciné politické body. Tím občany našeho státu okrádají o řešení problémů a důležitých projektů.“
3. „Hnutí STAN, zastoupené jak ve vládě, tak v Poslanecké sněmovně a Senátu či na krajích a obcích, dbá na věcnou debatu. Řada členů našeho hnutí spojila svou profesní kariéru s prací pro Česko a naše mentální nastavení je takové, že aktivně řešíme problémy a pracujeme na projektech přesahujících několik volebních období, které náš stát posunou kupředu, zmíním například práci na energetické soběstačnosti naší země, do které jsem i osobně zapojen. Naši ministři ale kromě toho na výbornou zvládají i krize, vzpomeňme na to, jak se Vít Rakušan po invazi Ruska na Ukrajinu skvěle popasoval s migrační vlnou nebo jak ministr Síkela navzdory strašení opozice zajistil zásoby plynu. V období českého předsednictví v Radě EU jsme po dlouhých letech díky práci našich ministrů a jejich týmů opět získali mezinárodní respekt. Na to dále navazuje práce ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka. Obecně se dá říct, že jsme středovým a proevropsky orientovaným hnutím, které vyrostlo zespodu, a našimi prioritami jsou především investice do infrastruktury, vědy, výzkumu, vzdělávání, modernizace českého průmyslu a důraz na investice s vysokou přidanou hodnotou. V tom vidíme budoucnost.“
1. „Po roce 1989 měla Česká republika vizi úspěšného začlenění do evropských bezpečnostních a ekonomických struktur. Po našem vstupu do NATO a EU se nabízela další vize, kterou mohlo být přijetí eura. Bohužel předchozí vlády k tomuto kroku nenalezly odvahu.“
2. „Je smutnou skutečností, že současná opozice po prohraných volbách v roce 2021 razí politiku „čím hůře, tím lépe“, která potřebný konsensus napříč všemi politickými stranami bohužel vylučuje. Bude-li i nadále opoziční politika vedena snahou zalíbit se některým voličským skupinám za každou cenu, k nutné shodě nedojde.“
3. „ČR potřebuje dosáhnout vyššího a dlouhodobého ekonomického růstu, který zajistí růst životní úrovně obyvatel, růst prosperity a blahobytu. TOP 09 má konkrétní návrhy podporující vyšší investice, zlepšení podmínek na pracovním trhu, efektivní fungování státu a cílené využívání peněz z Evropské unie.“
1. „Absolutně. Hlavní příčinou je tato blbá vláda, která podvedla voliče a místo slibovaných úspor a funkčního státu přinesla jen obrovské zdražování, zadlužení a rozklad státu snad ve všech jeho funkcích.“
2. „Ano, souhlasím, ale myslím, že to bude velmi těžké. Zvolení politici by totiž museli přestat prosazovat jen své osobní, často korupční a nekalé, zájmy a začít kopat za naši zemi a za všechny její občany jako celek. I proto jsme založili Přísahu, protože tohle chceme lidem nabídnout.“
3. „Musí se přestat vyplatit krást a rozkrádat naši zemi. Odsouzeným zločincům se musí zabavit všechen majetek, pokud neprokážou jeho původ. Nadnárodní korporace musí konečně začít platit daně u nás. A taky si stát musí na tyhle firmy došlápnout v případně ohýbání pravidel u optimalizace daní. Stát musí umět zlevnit život lidem, například snížením DPH na potraviny na 0 %.“
1. „Ano, souhlasíme. Příčin je více. Těmi základními není nedostatek vizí, ty přinášejí jednotliví podnikatelé. Základní příčiny jsou ekonomické, legislativní a exekutivní. Strmě rostoucí ceny energií a hlavně regulace vyplývající z plánu EU Green Deal, které enormně zvyšují náklady na jakékoli podnikání, včetně nových projektů, tedy skutečnosti snižující konkurenceschopnost - a na druhé straně delší dobu klesající kupní síla a koupěschopnost (poptávka) českých domácností v důsledku vysoké a dlouhodobé inflace zaviněné Fialovou vládou. To způsobuje hospodářský pokles, odliv investic i odliv spotřeby do sousedních států. Další příčinou je to, že stát nemá žádnou kontrolu, zejména ne vlastnickou, nad strategickou infrastrukturou státu.“
2. „Zčásti to pravda je. V tomto ohledu je klíčovou prioritou najít konsensus nad tím, že regulace Evropské unie v podobě jednotlivých ustanovení Green Dealu ohrožují budoucí ekonomickou prosperitu České republiky, konkurenceschopnost a samotnou existenci českého průmyslu, zejména automobilového a budoucí míru (ne)zaměstnanosti. A je třeba nalézt shodu nad tím, jak tato škodlivá opatření eliminovat, jak docílit toho, že je nebudeme v praxi naplňovat a jak budeme čelit tlaku Evropské unie na jejich aplikaci a případným sankcím na Českou republiku.“
3. „Je to více věcí: Rychlá dostavba jaderných zdrojů, neodstavovat uhelné zdroje dle diktátu Evropské unie, zlevnit elektřinu a plyn. Snížení daňového zatížení českých občanů a firem. Maximální státní podpora výstavby vysokorychlostní železnice s mezinárodním napojením. Maximální státní podpora dostavby páteřní dálniční infrastruktury: vnější pražský okruh, Praha-Ostrava - Polsko, Praha - České Budějovice - Rakousko, Praha - Karlovy Vary - Cheb - Německo atd. Reforma vzdělávání - provázanost studijních oborů na praxi, preference technického vzdělávání včetně řemesel, řešení obsazení vysokého počtu volných pracovních míst českými občany - maximální zaměstnanost na standardní pracovní poměr - tlak na zvyšování mezd - řešení masového rozšíření exekucí, což obnáší více než půl milionu prakticky fakticky standardně nezaměstnatelných osob.“
1. „Vlády posledních 34 let dělaly z naší země levnou montovnu Západu. KSČM dlouhodobě poukazovala na to, že je to chyba, což se nyní ukazuje zejména v souvislosti s tím, že západní země jsme sice dohnali v cenách, ale mzdy máme stále 3x nižší a s rychlostí Fialovy vlády západní sousedy nedoženeme nikdy.“
2. „S tímto lze souhlasit, nicméně chybí tady definice národního zájmu, časové vymezení priorit, které naše země potřebuje, odpovědnost za jejich realizaci a finanční krytí. Obávám se ale, že současné vládě ČR až tak nejde o české občany, jako spíše o zajištění astronomických zisků nadnárodním korporacím, farmaceutickým společnostem, bankám a o poslušné plnění rozkazů Bruselu a Washingtonu. Ukázalo se to např. i na asociálním balíčku. Ve chvíli, kdy několik nejbohatších rodin zhodnotilo meziročně svůj majetek o více než 300 mld. Kč, vláda nechává svou neschopnost platit pracující, rodiny s dětmi a důchodce. A nestydí se přitom říkat, že nemá peníze, přičemž zároveň zvažuje nákup a provoz stíhaček, který se podle některých expertů může vyšplhat až na půl bilionu korun.“
3. „Definovat si národní zájem a strategický cíl. Dělat politiku pro 10 milionů lidí, a ne ve prospěch několika nejbohatších. V zahraniční politice se ohlížet zejména na dopady na naše občany, a ne na to, zda budou naši vládní představitelé pochvalně poplácáni po zádech v Bruselu. Převzít do rukou státu strategickou infrastrukturu, levnou energii vyrobenou v českých elektrárnách využívat zejména pro české domácnosti a firmy a v neposlední řadě se snažit opět dosáhnout soběstačnosti v co nejširší možné míře.“
1. „V současné době, poté co si celá Evropská unie prošla v letech 2020 - 2021 covidem a následovaly důsledky ruské agrese zejména v oblasti energetiky či potravinářství, se celý svět vlastně ocitl v několika krizích najednou. To je situace, ve které je hodně jednoduché říct, že se nyní Česko potácí na místě a chybí mu vize. Absence vize byla patrná zejména během minulého volebního období, stačí si vzpomenout na Národní plán investic. To byl seznam zhruba tisícovky investičních projektů, přičemž některé obce ani nevěděly, že u nich má vzniknout například zimní stadion. Hospodářská strategie České republiky nebyla od vzniku země nikdy uchopena a vydána. V minulém volebním období vznikly určité teze hospodářské strategie. Letos ministr obchodu a průmyslu Síkela oznámil, že hospodářská strategie vznikne. Do hledání příčin bych se nerad pouštěl, to je otázka spíš na minulé předsedy vlád. Jako Piráti prosazujeme, aby v Česku vznikla svobodná, vzdělaná a digitálně propojená společnost, která bude žít v dobře fungujícím státě a ještě lepší fungující ekonomice. Potenciál Česka je totiž nezměrný - máme jak dobrou geografickou pozici, tak obrovský potenciál ve vzdělaných lidech. Avšak jsou zde překážky, které další rozvoj a využití plného potenciálu brzdí - zanedbaná infrastruktura, a to vedle té dopravní i infrastruktura sociální a vzdělávací. Zároveň potřebujeme urychlit a zdigitalizovat veřejnou správu tak, aby skutečně sloužila lidem.“
2. „Předvídatelné strategie a vize, z kterých se rodí opatření a politiky, které přesahují volební cyklus, jsou samozřejmě extrémně důležité. I když to může znít páprdovsky, tak jako Piráti si myslíme, že kontinuita a konsenzus zvolených řešení a zavedených opatření je pro prosperitu a kvalitu života v Česku extrémně důležitá. Podívejme se na země, které mají velkou tradici konsenzu ve svých opatření a politikách - Nizozemí, Dánsko, Švédsko, Německo: tam se reformy nezavádí v rámci jednoho volebního období a na kvalitě života to jde poznat! V posledních letech bylo dosti složité vnímat potřebnost strukturálních reforem, vše bylo zastíněno aktuálními problémy a krizemi. Covidovou krizi následovala ta energetická či ta způsobená přílivem uprchlíků z válkou postižené Ukrajiny. To vše odvádělo pozornost. V Česku je pozice pro racionální politiku složitá, a to i kvůli nekonstruktivním a populistickým politickým protivníkům. Líbivá hesla o rozdávání ze státního „zadarmo” zde mají velký ohlas, bez ohledu na to, že plýtvání vždy nakonec lidé zaplatí z vlastní kapsy. Ke shodě ve vládní koalici došlo: zjednodušuje se stavební řízení, otevírá se pracovní trh, úspory přinese konsolidační balíček, ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Ivana Bartoše připravuje a už i zavádí rozsáhlou digitalizaci Česka, aktuálně tento týden se schválily například elektronické občanské průkazy. A osobně doufám a věřím, že v tom budeme pokračovat - právě i v tom nastavování tržního prostředí, prostředí ve kterém se dobře daří podnikatelům i zaměstnancům, a i právě těm, kteří zrovna nepracují.“
3. „Prostředků nebo léků, jak říkáte vy, jak vylepšit situaci v Česku je několik. Jedním z nejdůležitějších je vzdělanější společnost. Třeba čím více lidí bude mít určitou odbornost, ale i všestrannější všeobecné praktické vzdělání, bude znát jazyky a k tomu bude mít studijní či pracovní zkušenost ze zahraničí, tím lépe. Lidé v Česku tak budou vytvářet vyšší přidanou hodnotu a skrze zvýšení životní úrovně na tom vyděláme všichni. Úkolem státu je nastavit ekonomice v Česku podmínky, které by lidem, ať již zaměstnancům nebo podnikatelům, neházely klacky pod nohy - například nepřiměřeně přísnou regulací. To je i naším cílem, jako Piráti jsme liberální středovou proevropsky orientovanou stranou. Chceme spravedlivou a vzdělanou společnost, která chrání lidská práva i občanské svobody a myslí na budoucnost. Dalším způsobem je i boj proti korupci, která má potenciál výrazným způsobem brzdit rozvoj ekonomiky, na což se zaměřujeme od začátku existence Pirátské strany.“
1. „Příčin je několik. Ve Strakově akademii je pětikoaliční vláda, která těžko hledá dohodu mezi jednotlivými stranami. Neví si se současnou situací rady a nedokáže vyvést zemi z krize. Používá recept typický pro pravici – hledání úsporných balíčků. Ukazuje se, že toto řešení nefunguje. Kvůli vnitřním sporům jí navíc nezbývá čas na komunikaci se sociálními partnery, tedy s odbory nebo zástupci zaměstnavatelů. A to už vůbec nemluvím o dialogu s opozicí. To vše umocňuje fakt, že parlamentní opozici tvoří dvě populistické strany, které se snaží získat hlasy tím, že překřičí vládu. Alternativní řešení ale nenabízejí. Ukazuje se, že v Poslanecké sněmovně chybí konstruktivní opozice, jakou byli vůči pravicovým vládám historicky sociální demokraté.“
2. „Vláda ignoruje fakt, že po ní může přijít jiná, která bude mít odlišný pohled na věc. To, o čem mluvíte v otázce, se projevuje například u změn v důchodech. Ty by měly být platné s výhledem na celá desetiletí dopředu. Když sociálně demokratická ministryně připravovala důchodovou reformu, hledala kompromis napříč politickým spektrem. Představitelé ANO a ODS se rozhodli dát přednost předvolebnímu politikaření, proto připravenou reformu shodili ze stolu. Současná vláda spoléhá na 108 poslanců, většinu v Senátu a podporu prezidenta republiky. Širší debatu s oponenty naprosto opomíjí.“
3. „Musí se o problémech věcně začít diskutovat, a ne se jen překřikovat. Současná pravicová vláda se chová naprosto asociálně, zaměřuje se na to, jak najít úspory, dát méně důchodcům, zvýšit daně zaměstnancům, zrušit slevy na děti nebo pro studenty. Populistická parlamentní opozice je nedůvěryhodná a nenabízí vládě alternativu. Sociální demokracie připravila balíček, který získá do státního rozpočtu 180 – 200 miliard korun. Spočívá v zavedení většího zdanění nadnárodních korporací a lidí s vysoce nadprůměrnými příjmy. Tato částka by rozpočtu velmi pomohla a dokázala by zacelit díru vzniklou zrušením superhrubé mzdy, kterou prosadilo před posledními volbami ANO, ODS a SPD. Přinášíme skutečné řešení, odmítáme řešit problémy na dluh. Sociální demokracie vždy hrála důležitou roli především v době krizí, z nichž Českou republiku dokázala úspěšně vyvést. Chceme to udělat i teď.“
1. „Naše ekonomika je propojená s Německem, které v současné době neprožívá dobré období. Z toho důvodu je i výkon hospodářství v ČR nižší. Ekonomický model, který těžil z levnější pracovní síly a subdodávek do hospodářsky vyspělejších států, se již vyčerpal.“
2. „Je složité dosáhnout konsenzu, když opoziční strany veškeré nově předložené reformy blokují, ale přitom žádné vlastní, alternativní řešení nepředstavily. Ke všemu často prohlašují, že veškeré reformy hodlají co nejdříve zrušit. Naše vláda oznámila v rámci konference Česko na křižovatce priority, jak posunout ekonomiku, a tím i kvalitu života lidí kupředu. Bylo by vhodné, aby se i opoziční strany ke společnému úsilí přidaly.“
3. „Musíme se jako společnost soustředit na rozvoj služeb a průmyslu s vyšší přidanou hodnotou. Nesmíme propásnout příležitost k transformaci průmyslu směrem k moderním technologiím, které jsou současně i příznivější pro životní prostředí, tedy i pro zdraví obyvatel. Již jsme také připravili několik opatření, která například rodičům umožní časnější návrat do práce s cílem ulehčit napjatému pracovnímu trhu. Například se jedná o podporu částečných úvazků. Činíme tak, abychom přispěli k vyššímu ekonomickému výkonu našeho státu. Také námi podporovaný rozvoj kapacit předškolních zařízení umožňuje zejména maminkám vrátit se co nejdříve k jejich původnímu povolání.“
1. „Odpověď bych rozdělil na dvě části. Za prvé si musíme uvědomit, jak velký posun a pokrok jsme jako země za poslední dekády uskutečnili. Co se týče HDP na hlavu, jsme dnes cca na 90 % průměru EU. To je úspěch velký. Přeskočili jsme dokonce některé vyspělé zakládající státy EU, jako např. Portugalsko, nemluvě o ostatních středoevropských zemích. To by nám mělo dodávat sebevědomí a není důvod se podceňovat. Je si ale také dobré na druhé straně přiznat, že růstová dynamika není v posledních letech nejlepší a podle mě nedosahujeme potenciálu, který máme. To souvisí s tím, že celá evropská ekonomika pod tíhou regulací, byrokracie, přehnaných environmentálních norem ztrácí konkurenceschopnost. K tomu bych přidal v naší zemi sílící fenomén nárokové společnosti vyžadující relativní blahobyt bez výkonnosti. To jsou trendy, které nás brzdí a budou brzdit. Termín vize je pro mě složitě uchopitelný a spíš má dát na významu řečníkům pronášejícím projevy. Vizí pro mě je svobodná společnost aktivních lidí, kde stát vytváří pravidla hry, poskytuje základní veřejné statky a jinak zasahuje do života lidí a ekonomiky co nejméně. To je vize pro prosperitu.“
2. „Více než konsensus mě trápí jistá slabost politické reprezentace řešit skutečné, vážné, strukturální problémy naší země. To není problém jen náš, s touto podobou politické impotence se setkáme dnes ve většině západních demokracií. Politika se vyprázdnila, sociální sítě z ní dělají více show, ale mít odvahu připravit, vysvětlit a získat podporu pro skutečné reformy penzijního systému, zdravotnictví, školství, atd. je takřka nemyslitelné. Jak říkám, vidíme to leckde.“
3. „Tady bych odkázal na nedávný projev pana premiéra na podnikatelské konferenci, ve kterém naznačil svůj plán restartu Česka. Za sebe bych navázal na první odpověď a snažil se ve složité politické realitě alespoň krok po kroku odstraňovat regulace v podnikání, rigidním zákoníku práce a dalších oblastech. Motivovat lidi k aktivitě a podnikání. Prostě nepřekážet aktivním lidem v jejich snech.“
A přijdou další a ti okradou všechny.