Fiala má plán na nakopnutí státu. Problémů je ale víc než dost: Tady všude tlačí Česko bota!

Firmám chybí vize

Hospodářská komora si nechala od společnosti Ipsos zpracovat průzkum mezi 1267 malými, středními i velkými firmami napříč byznysem. Z něj vyplývá, že jen 15 % dotazovaných společností je spokojeno se současným stavem strategických investic v Česku. Ty dle nich nejvíce ohrožují dlouhé povolovací procesy (55 %), chybějící vize státu (45 %) a složitá legislativa neprovázaná se strategickými dokumenty státu (43 %). A jen 42 % společností uvedlo, že bude pokračovat ve své činnosti v Česku bez větších změn i v případě, pokud stát nebude realizovat strategické investice.

Toto procento se ale snižuje s tím, jak roste velikost firmy. Pět procent firem by pak zvažovalo v takovém případě přesunutí firmy do zahraničí, a tři procenta dokonce úplné ukončení činnosti. „Minulá dekáda byla ztracená, náš stát se nikam neposunul. Nedokázali jsme se připravit na rizika ani příležitosti, které svět přináší,“ uvedl k problémům Česka Fiala.

Infografika - Spokojenost firem se strategickými investicemi | Zdroj: Hospodářská komora, Blesk

„Nedostatek sebevědomí dlouhodobě rámuje naši veřejnou debatu. Nejsme nevýznamná země, ale devátá největší země Unie. Žije se tu dobře a bezpečně, i lidem ze střední třídy,“ doplnil premiér. A představil svoji vizi, která stojí na čtyřech pilířích – sebevědomí, štíhlém a efektivním státu, vzdělávání a strategických investicích (do dopravy, energetiky, lithia apod.)

Peníze ze zahraničí

Čipy, lithium, polovodiče, to všechno jsou vyspělé oblasti a technologie, kterými by chtěl premiér nakopnout tuzemskou ekonomiku. Jenže k tomu jsou potřeba zahraniční firmy a jejich zájem o Česko. Třeba americká společnost Onsemi by tu ráda rozšířila výrobu polovodičů, což by mohlo do Česka přinést miliardy korun. Záležet bude i na tom, zda firmu zaujmou výhody a investiční pobídky, které nabízí stát.

Velké úsilí také musí stát vyvinout v dohodě s Volkswagenem, pokud chce, aby tu vyrostla gigafactory v Líních u Plzně. Tím by totiž mohl být výrobní řetězec aut skoro celý v Česku (od těžby lithia pro výrobu čipů až po finální produkt – automobil). Jenže i tady bude záležet na tom, jak štědrý bude stát k německému koncernu. A tam nastává kámen úrazu. Česko zrovna neschvaluje pobídky jako na běžícím pásu, a hrozí tak, že výroba se může přesunout kam jinam než do Polska.

Vynechte nás z politických útoků, zlobí se Agrofert na Fialu. Jsou vítězi této krize, tvrdí premiér

Navíc schvalovací proces je dlouhý, na což upozornila i tchajwanská ministryně pro hospodářské záležitosti Mei-Hua Wang, podle které by ostrovní stát v Česku investoval více, ale systém pobídek je pomalý a málo efektivní. Tomu, aby Česko nezaspalo úplně (loni vláda podle serveru E15 schválila jen jednu pobídku z 23), má pomoci nový zákon o investičních pobídkách. Další výzvou je pak odvětví malých modulárních reaktorů (jde o menší jaderné reaktory), které by mohlo vzkvétat poblíž Českých Budějovic. Jenže i tady je třeba ukázat investorům zájem státu.

Infografika - Priority strategických investic | Zdroj: Hospodářská komora, Blesk

Dálnice a zase dálnice

Investice do dopravy označil za jednu z priorit premiér Fiala. A 46 % firem z průzkumu HK to vidí stejně. Hlavně jim jde o dobudování dálnic. „Firmy požadují investice do dopravní infrastruktury, které umožní Česku využít geografickou polohu jako konkurenční výhodu. Nedobudovaná síť snižuje logistické možnosti firem. Propojení dopravních tepen se sousedními státy může snížit náklady na dopravu exportu i importu,“ stojí ve výzkumu komory.

To podle HK platí i pro výstavbu železnic a vysokorychlostních tratí. Proč státu došel dech a musí ho znovu pracně nabrat? Důvodů je víc. V roce 2010 ministr dopravy Vít Bárta (49, ex VV) kvůli krizi prakticky zastavil výstavbu a trvalo několik let, než se znovu rozběhla. Česko pak dle ministra dopravy Martina Kupky (47, ODS) historicky propáslo příležitost, kdy se na dálnice mohlo z Bruselu čerpat víc prostředků.

Česko si bude vyrábět léky samo? Vědci se propojili s byznysem, ministryně zmiňuje příležitost

I proto se teď stát vydává také cestou PPP projektů (výstavbu a provoz dálnice platí po určitou dobu soukromník a stát mu zaplatí později). Velkou bolestí je i fakt, že než se vůbec začne stavět, trvá to klidně dekádu. Lhůtu maximálně na 4 roky má zkrátit novela liniového zákona a Fiala chce prosadit i další změny, které by umožnily rychlejší výstavbu

Nejhorší za námi?

Covidová krize a válka na Ukrajině s českou ekonomikou zamávaly. Ovšem nejen s ní, ale s hospodářskou situací všech států. „Naši všichni sousedé nastartovali růst na předpandemickou úroveň rychleji. Ze všech ztrácíme nejvíc a nemůžeme se vymlouvat na to, že to je vyšší inflací, protože větší má Maďarsko. Nemůžeme se vymlouvat na to, že jsme měli hlubší propad než jiné země, tam to zase neplatí u jiných,“ řekl Blesku ekonom Dominik Stroukal, který je i členem Národní ekonomické rady vlády.

Jak pak upozorňuje šéfekonom BHS a poradce premiéra Štěpán Křeček, vypadá to, že Česko už je za bodem zlomu. To říká i srpnová predikce ministerstva financí. Podle ní v letošním roce hrubý domácí produkt klesne o 0,2 procenta. V tom příštím by ale měl růst o 2,3 procenta. Navíc by mohla klesnout inflace k cíli národní banky, tedy pod 3 procenta. Suma sumárum by lidem zase mohly reálně růst mzdy. Problém je hospodářská stagnace Německa, protože ta podle ekonomů brzdí i český rozmach.

„Do Německa směřuje téměř třetina veškerých našich vývozů zboží a je vidět, že poptávka po našem exportu je nižší,“ uvádí ekonom Petr Gapko z Moneta Money Bank. V příštím roce se sice očekává mírný růst německé ekonomiky, i tak je ale patrné, že Česko se nemůže do příštích let spoléhat na její výkon. 

Infografika - Jaká firmy vnímají negativa a pozitiva | Zdroj: Hospodářská komora, Blesk

Jádro jako budoucnost

I toto je jedno z odvětví, které považuje Fiala za klíčové. Nutné je podle něj zrealizovat výstavbu dalších bloků jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Tendr na Dukovany už běží a přihlášeny jsou do něj francouzská EDF, jihokorejská KHNP a americký Westinghouse. Jenže i tady šlapou Česku na paty Poláci, kteří mají ambici postavit u Baltu první jadernou elektrárnu (tu má na základě smlouvy s USA stavět Westinghouse) a další mají vyrůst později.

Praha má zatím před Varšavou náskok, ale ten nemusí vydržet. A pokud by tendr v Polsku a Česku získala stejná firma, může to znamenat komplikace. Jak totiž upozorňují lidé z byznysu, jaderný reaktor není houska na krámě, kterou dostane stát všude a hned.

Navíc toto odvětví je známé bobtnajícími rozpočty a zpožděními. A je tu i otázka subdodavatelských společností. České firmy mají zkušenosti i dobré jméno a cítí příležitost. Jenže zaznívají i obavy, že když se o vítězství v tendrech uchází stejné společnosti, může při průtazích význam českých dodavatelů klesnout, protože potřebné zkušenosti a znalosti získají i jiné firmy v regionu.

Kupka pro Blesk: Proč dálniční známka zdraží na 2 300 Kč? Z povolené rychlosti 150 km/h obavu nemá

Předseda vlády ve Studiu Blesku

Blesk bude celý týden nabízet pohled na to, jak by se Česko mohlo dostat z problémů, ve kterých se ocitlo. Završením celého seriálu pak bude rozhovor s předsedou vlády Petrem Fialou v živě vysílaném pořadu Ptám se, pane premiére. Řeč bude nejen o jeho vizi, jak dostat zemi opět na výsluní, ale také o aktuálních tématech a premiér bude odpovídat i na dotazy vás, čtenářů a diváků Blesku. Ty mu můžete pokládat prostřednictvím formuláře níže.