Změny v daních pro lidi i firmy. Osekání dotací i daňových výjimek. To je konsolidační balíček, se kterým se včera vytasila vláda premiéra Petra Fialy (58, ODS). Asi největší změnou pro Čechy budou nově dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Ty budou znamenat třeba zlevnění potravin, jiné položky ale zákonitě podraží. Změny v daních by měly platit už od ledna 2024.
1) Z 10 na 12 procent
2) Z 10 na 21 procent
3) Z 15 na 21 procent
1) Z 15 na 12 procent
2) Z 21 na 12 procent
Nyní platí v Česku tři sazby DPH - základní (21 procent) a pak dvě snížené (15 a 10 procent). To se má ale změnit, vláda chce jen dvě sazby. Opět základní, jež má zůstat na 21 procentech, a pak má být jen jedna snížená 12procentní. Jedinou výjimkou jsou knihy, na které se DPH vztahovat nemá. Ve snížené sazbě mají být základní potřeby pro život. To ale znamená, že některé položky, byť ve snížené sazbě, podraží.
Na platech na státní zaměstnance by chtěla vláda v příštích dvou letech ušetřit 9,7 miliardy korun. Co to ale znamená? „My nebudeme snižovat platy státních zaměstnanců,“ vysvětloval Fiala. Místo toho by se měla rušit nepotřebná místa či agendy. Začít by se podle ministra vnitra Víta Rakušana (44, STAN) mělo na jeho resortu, kde je už předběžně připraven plán na škrtání pozic. Po létě by chtěl podobný návod dát svým kolegům z vlády. „Ta úspora být musí,“ dodal k tomu Stanjura, který chce zase zrušit až 77 územních pracovišť finančních úřadu, jež jsou nejméně využívána. Zatímco by se škrty měly dotknout také bezpečnostních sborů, pedagogičtí pracovníci jsou z nich vyňati.
Kabinet chce přestat vyplácet neinvestiční dotace ve výši 54,4 miliard korun. Na opatření doplatí zejména podnikatelé, kteří na dotace z resortů obchodu či zemědělství spoléhají. Snížit by se ale měly i výdaje na provoz státu až o 11,1 miliardy korun, ostatní výdaje by chtěla vláda snížit o další 3 miliardy korun. Celkově by tak stát na svých výdajích chtěl příští dva roky ušetřit 78,2 miliardy korun.
Zdanění nemovitostí do státního rozpočtu je v Česku hluboko pod průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tímto argumentem kabinet vysvětlil, proč chce zvýšit daň z nemovitosti. Sazba daně se tak zvýší dvojnásobně z 0,2 na 0,4 %. I tak zůstane menší, než je v okolních zemích. Krok by měl státu vynést v příštím roce devět miliard korun a v roce 2025 pak ještě o dalších 300 milionů korun navíc. Přitom ještě dva roky zpátky Stanjura sliboval, že k takovému kroku nepřistoupí. „Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení,“ uvedl před sněmovními volbami v roce 2021. Podle jeho tehdejších slov by daňovou zátěž majitelé promítli do cen nájmů.
Hlavní podíl na růstu příjmů bude mít stát ze zvýšení daně z příjmu právnických osob - tudíž firem - z dnešních 19 na 21 procent. Státu to vynese 22 miliard korun a projevit by se to mělo až v roce 2025. Česko se tak dostane na průměr Evropské unie, jak poznamenal Stanjura.
Zvedat se bude i cena dálničních známek, jak dříve informoval Blesk. Celoroční kupon podraží o 800 korun, z dnešních 1500 korun tak bude nově stát 2300 korun. Zavede se navíc pravidelná valorizace ceny viněty tak, aby odrážela výši inflace. Půjde tak o první zdražení ceny známky od roku 2012.
Vláda se rozhodla zvýšit i daně u negativních společenských jevů, tzv. neřesti. U cigaret, tabáku a doutníků by se daň měla zvýšit o 10 % v roce 2024, o dalších 5 % v každém dalším roce mezi lety 2025 až 2027. Pravidelné zvýšení pak potká i zahřívaný tabák, a to o 15 % v každém roce mezi lety 2024 až 2027. A zavede se i nová spotřební daň z nikotinových sáčků a náplní do e-cigaret. Stejně jako u tabáku by se měla zvýšit spotřební daň i z lihu, a to o 10 % v roce 2024 a o dalších 5 % v každém následujícím roce mezi lety 2025 až 2027. Pivo by se pak mělo z různých variant DPH pro točené pivo či třeba lahvové sjednotit do jedné daně - a to do 21procentní.
Zatímco vláda zvýší DPH na točené pivo a také se zvedne daň z neřesti, která se dotkne dalších lihovin, tzv. tiché víno zůstalo ušetřeno. Jeho zdanění přitom navrhovala i Národní ekonomická rada vlády s tím, že by to do státní kasy přisypalo až 5 miliard navíc. Jenže proti se postavil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (53, KDU-ČSL). A evidentně si nakonec prosadil svou. Že je alkohol neřestí, to je celkem jasné, proč ale vláda víno nepovažuje za neřest, to už je záhadou…
S principy ochrany veřejného zdraví a v boji se závislostmi vláda navrhuje zvýšit daně z hazardních her z dnešních 23 % na 30 %. Postihnout by to mělo jak živé hry, jakými jsou karty, ruleta či kostky, tak i binga, kurzové sázky, dostihy, tomboly nebo pokerové turnaje. Naopak u loterií a technických her se ponechá zvýšená daň 35 %.
Fialův kabinet chce také znovu zavést nemocenské pojištění zaměstnanců. Sazba bude 0,6 procenta. Státu to příští rok podle prognóz vynese dodatečných 11,9 miliardy korun. Znamená to, že pokud zaměstnanec pobírá průměrnou mzdu za rok 2020 ve výši 40 353 korun, dopady na jeho čistý příjem budou 242 korun.
Podle Fialy je tempo zadlužování Česka hrozivé. „Je neblahým dědictvím předchozích populisticko-socialistických vlád. Kdybychom nyní nedokázali šlápnout na brzdu, situace by se už za několik málo let vymkla z ruky a odnesly by to naše děti a naše vnoučata. A to nikdo rozumný a zodpovědný nemůže dopustit,“ prohlásil ministerský předseda při představování vládních plánů. „Prezentované závěry nejsou nahodilým výsledkem nějakých rychlých politických debat. Tato vláda si svůj úkol velice tvrdě odpracovala. A já za to všem zúčastněným děkuji. Pokud bychom tato opatření neudělali, schodek rozpočtu by v příštím roce byl o 94 miliard vyšší. A v roce 2025 dokonce o 148 miliard vyšší,“ dodal premiér Fiala.
Ještě v únoru se předseda vlády Petr Fiala dušoval, že nechce větší zdanění novin, a tedy ani jejich zdražování. Jako důvod pak uvedl jejich společenskou funkci. Jenže teď je vše jinak a daň se zvýší. To vadí Unii vydavatelů ČR.
„Nechtěl bych udělat nic, co by ohrozilo nejen nezávislou žurnalistiku, ale i vzdělanost,“ řekl premiér před čtyřmi měsíci v rozhovoru pro Deník na otázku týkající se změn DPH u tiskovin. Jenže včera jeho kabinet udělal veletoč. Zatímco časopisy budou ve snížené sazbě, noviny už ne! A důvod? „Hledali jsme společensky významné hledisko. Časopisy jsou vědecké. To je ten hlavní důvod, proč jsou ve snížené sazbě. Existují i jiné než vědecké časopisy, to se ale už rozlišit nedá. Vědecké noviny neznáme,“ vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura (59, ODS).
Blesk se tak zeptal Fialy, proč došlo k rozdělení a zda premiér neporušil svá slova, případně zda nedošlo k chybě? „Návrh vládního balíčku je koaličním kompromisem. Jsem rád, že se alespoň podařilo dát do nulové sazby knihy a do snížené sazby časopisy. Bohužel nešlo vyhovět všem,“ odpověděl Blesku Fiala.
Rozdělení novin a časopisů v rámci daně kritizují vydavatelé. „Krok vlády zvýšit DPH z deseti na 21 procent, tedy na více než dvojnásobek, považujeme de facto za ohrožení existence novin v ČR, zvláště když to bude znamenat, že sazba u tisku, ale i u časopisů, kde má vzrůst z deseti na 12 procent, bude jednou z nejvyšších v celé Evropě,“ zareagovala Libuše Šmuclerová (60), předsedkyně správní rady Unie vydavatelů a šéfka představenstva Czech News Center, jež vydává i deník Blesk.
Zbytečně utráceli v covidu, nesmyslné testování,nákupy v Číně, nadstandardně dotují U. a SR na to nemá, teď děravou kasu mají zalepit peníze občanů ČR 
Nevadí...za ty prachy........ 
Souhlasím s vámi a divím se,že to jeho rodině nevadí jak o něm lidé smýšlejí. To asi ani nečtou žádné zprávy o tom co VYPUSTÍ z té své "kedlubny" 
Jinak by nešli ani na nákup
9°C
Snad nejvíce nenáviděná politička jaká kdy byla je Pekarová. Všude se přihlouple pitvoří a drží se zuby nehty v politice že ví že by jinde musela makat a nikde by nebrala takové prachy, paní chytrá!