Unie vydavatelů varuje: Zdvojnásobení DPH na tisk ohrožuje celý novinový trh v Česku!

„Krok vlády zvýšit DPH z deseti na 21 procent, tedy na více než dvojnásobek, považujeme de facto za ohrožení existence novin v ČR, zvláště když to bude znamenat, že sazba u tisku, ale i u časopisů, kde má vzrůst z deseti na 12 procent, bude jednou z nejvyšších v celé Evropě,“ řekla Šmuclerová.

Podle Šmuclerové si málokdo uvědomuje, že krach jedněch novin může v Česku způsobit domino efekt.

„Návrh navýšit DPH u novin z 10% na 21% vypadá jako snaha zabít vydávání novin v České republice. K navýšení cen energií, cen papíru může 100% navýšení DPH být posledním hřebíčkem do rakvičky jednoho mediatypu v České republice. Málokdo si uvědomuje, že krach jedněch novin může v Česku způsobit domino efekt. Deníky jsou svázány pupeční šňurou společné distribuce novin, která v noci z tiskáren rozváží noviny do prodejen v přesných časech po celé republice. Jakmile odpadne jeden deník ( třeba právě kvůli zvýšení DPH), ostatní noviny zbylé náklady na distribuci, které na něj tím pádem připadnou, již nemusí unést a bude muset svůj titul zavřít také. Domino efekt se spustil. V důsledku tedy tímto krokem vláda může být hrobníkem demokratického tisku v České republice,“ upozorňuje Šmuclerová.

„Deníky byly a jsou pro čtenáře kotvou, jak se vyznat v dezinformacích na internetu. Vláda tuto kotvu lidem může navýšením DPH vzít. Hrozí tak zvýšená konzumace zpráv z internetu, kde technologické platformy žádnou zodpovědnost za on-line obsah nenesou a nemají,“ doplnila Šmuclerová.

Velký PŘEHLED: Dvě sazby DPH, zvýšení daní lidem i firmám. Co ještě vláda změní a jaké jsou výjimky?

Vláda hledala podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) při zařazení do snížené sazby zdravotní, sociální nebo společensky významné hledisko. Za hlavní důvod zařazení časopisů do nižší sazby označil existenci vědeckých časopisů.

„Ano, jsou i jiné než vědecké časopisy, ale to už se rozlišit nedá,“ řekl. Dodal, že vědecké noviny nezná. Poznamenal, že koalice vždy hledala důvod, proč daný produkt nemá být v základní sazbě.

Šmuclerová zdůvodnění označila za pseudoargument. „Důvod odtrnout noviny od časopisů a knih nedává vůbec žádnou logiku, A vyjádření, které vláda poskytla, že časopisy vycházejí i vědecké, je směšné,“ podotkla.

U většiny tuzemských deníků bude zvýšení DPH znamenat jejich zdražení mezi dvěma a třemi korunami. U časopisů se zvýšení pohybuje nejčastěji v řádu desítek haléřů.

Podle údajů Unie vydavatelů má například sousední Německo sazbu DPH na tisk sedm procent, Polsko osm procent, Itálie a Španělsko čtyři procenta a Francie 2,1 procenta.

Asociace komunikačních agentur (AKA) k dnešnímu vládnímu oznámení konsolidačního balíčku uvedla, že vláda komunikovala zbytečně mnoho čísel a sdělované informace nemusely být lidem srozumitelné.

„Z těch mnoha čísel už nikdo nevytáhl ta základní dvě až tři čísla, které by lidem řekl jako poselství a které by je nějakým způsobem uklidnilo a řeklo základní informace, které se základního balíčku týkají,“ řekla ČTK výkonná ředitelka AKA Kateřina Hrubešová.