Potraviny v Česku konečně zlevňují. Zpomalení inflace na 12,7 procenta zaskočilo i experty

„Dubnový vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněn cenami potravin. Ty v meziročním porovnání zmírnily růst na zhruba 17 procent, a oproti březnu dokonce klesly. Byl to jejich první meziměsíční pokles od října 2021,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

V potravinách podle statistiků zmírnila meziroční růst většina položek spotřebního koše. Například ceny mouky byly v dubnu meziročně vyšší o 6,3 procenta, v březnu to bylo o 32,6 procenta. Dále zpomalily růst například ceny masa na 12,7 procenta z březnových 22,7 procenta, polotučného trvanlivého mléka na 19,2 procenta z 45,2 procenta nebo vajec na 41,2 procenta ze 75,5 procenta. Ceny zeleniny vzrostly v dubnu meziročně o 18,3 procenta a cukru téměř o 61 procent. V oddíle bydlení v dubnu zpomalily svůj meziroční růst ceny elektřiny, zemního plynu a tepla a teplé vody.

Na meziroční růst cenové hladiny měly v dubnu podle statistiků největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostlo nájemné z bytu o 6,9 procenta, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 14,2 procenta, vodného o 16,3 procenta, stočného o 30,3 procenta a tuhých paliv o 47,6 procenta. Vedle potravin pak zdražily i dovolené, a to zhruba o pětinu. Ceny stravovacích služeb stouply oproti loňskému dubnu o 17,6 procenta a ceny ubytovacích služeb o 17,4 procenta. Naopak nižší byly ceny pohonných hmot, meziročně klesly o 16,7 procenta. Úhrnem ceny zboží v dubnu meziročně vzrostly o 14,5 procenta a ceny služeb o 10,1 procenta.

Ve srovnání s březnem ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 procenta, zatímco ceny služeb o 0,1 procenta vzrostly. Z potravin zlevnily meziměsíčně například vejce téměř o 13 procent, polotučné mléko o víc než 12 procent, zelenina o pět procent a cukr o čtyři procenta.

Výsledek zaskočil i ekonomy

„Dubnový výsledek představuje příjemné překvapení, jež je ovšem způsobeno výhradně kategorií potravin, které namísto očekávaného zdražení meziměsíčně vykázaly cenový pokles. Právě potraviny jsou přitom tradičně volatilní a nemají velkou vypovídací hodnotu vzhledem k celkovým inflačním tlakům,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Upozornil, že potraviny meziměsíčně zlevnily poprvé od října 2022.

Také hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler vidí hlavní příčinu zpomalení inflace ve zlevnění potravin, zpomalilo také zdražování energií. „Stále však platí, že celá řada položek pokračuje v solidním meziměsíčním růstu a protiinflačně působí jen kvůli vysoké srovnávací základně,“ upozornil. Dubnový vývoj proto podle něj nelze přeceňovat. „I přes dnešní mírné protiinflační překvapení nadále předpokládáme, že celoroční inflace se bude letos pohybovat kolem 11 procent,“ uvedl.

„V průběhu dalších měsíců lze očekávat pokračující zpomalování spotřebitelské inflace. Pravděpodobnost, že meziroční inflace zamíří pod deset procent již v červnu, se po dubnových číslech výrazně zvýšila. V souhrnu za celý letošní rok se může růst cenové hladiny pohybovat lehce pod 11 procenty,“ míní analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka by mohla inflace klesat ještě rychleji, protože se zlepšují nákladové podmínky. „Pozitivně se vyvíjí cena zemního plynu v Evropě, prudce poklesly námořní tarify a příznivý obrat signalizují i některé ceny výrobců. Když k tomu připočteme tlak slabé poptávky, kterou každý měsíc potvrzují čísla z maloobchodu, cesta k nižší inflaci je vydlážděná. Jde jen o to, jak rychle po ní prodejci půjdou,“ uvedl.

Sníží ČNB úrokové sazby?

Dubnová inflace byla pod prognózou ČNB a analytici předpokládají, že to bude argument pro bankovní radu, aby už nesáhla ke zvýšení úrokových sazeb. „Zároveň ale bankovní rada bude bedlivě sledovat vývoj mezd a rozpočtové politiky a z tohoto pohledu bude důležité, co dnes vláda předloží ve svém konsolidačním balíčku,“ upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle něj se počátkem podzimu otevře prostor pro pozvolné snižování sazeb.