7°C
Hádky kolem ceny potravin: Nastane pokles, zdražení nebo stabilizace? A jak budou vypadat kontroly
Potraviny jsou stále dražší a dražší a jejich ceny nejspíše neklesnou ani v únoru. Odborníci se ale nyní prostřednictvím Blesk Zpráv dohadují o tom, zdali se alespoň v dalších týdnech dočkáme stabilizace, či dokonce snížení cen. S přicházejícím jarem jsou předpovědi poměrně pozitivní. Vítané jsou v tomto ohledu i chystané kontroly cen a marží, na kterých se dohodli potravináři a zemědělci s vládou. Ceny jsou teď obecně předmětem sporu, akteři se totiž dohadují, kdo vlastně za vysoké cenovky může – zdali dodavatelé, či obchodní řetězce.
Češi musí sahat do svých peněženek stále hlouběji. Vedle jiných komodit se zdražují i potraviny a jejich cena nyní povyskočila oproti prosinci o dalších zhruba 3,9 %. Podle dat Českého statistického úřadu jsme pak loni v lednu platili dokonce o čtvrtinu méně. Některé potraviny jsou celkově dražší i o 85 %, tak je tomu třeba u vajíček. Cukr zase vyskočil o 84 % a vepřové maso o 36 %.
Hádky o budoucnosti cen: Snížení nebo stabilizace?
Blesk Zprávy se nyní zabývaly tím, zdali se konečně dočkáme snižování, stabilizace, či snad dokonce dalšího zvyšování cen. Ačkoliv předpovědi vypadají nadějně, odborníci se nedokážou shodnout na tom, jestli se dočkáme zlevnění nebo se prostě jen ceny konečně ustálí. Tučnější účty pak ještě v únoru předpokládá Jan Doležal z Agrární komory.
„Je spíše pravděpodobné, že ceny zůstanou takové, jaké jsou, a nebude se zdražovat,“ uvádí pro Blesk Zprávy ředitelka pro marketing a komunikaci Potravinářské komory Helena Kavanová. Dodává přitom, že s cenou může zahýbat i zvýšená domácí produkce zeleniny a ovoce, ale pořád musíme myslet na to, že inflace je stále poměrně vysoko.
O tom, že s cenou směrem dolů může zahýbat blížící se jaro mluví i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a poradce ministra průmyslu Tomáš Prouza. „Zpomalí se pravidelné meziměsíční nárůsty a to bude určitě působit i na to snižování cen. To, že na jaře přijde česká zelenina a české ovoce a nebude se muset dovážet ze zahraničí, bude jeden z důvodů. A druhý důvod je ten, že různí potravináři říkali, že zlevní, až se zastropuje energie a poklesne cena hnojiv. Nyní mají příležitost ty sliby plnit,“ uvádí Prouza pro Blesk Zprávy.
Dodává, že podle něj by si nyní potravináři ani další zdražování neobhájili, a myslí si, že bude prostor i pro zlevňování, pokud opravdu půjdou dolů ceny energií. „Pokud ty ceny energií zůstanou podobné, jako jsou dneska, tak asi zůstaneme na nějaké stagnaci,“ podotýká s tím, že potravinářství je opravdu energeticky náročné.
Nekula si chce posvítit na potravináře i obchody
Odborníci upozorňují, že stávající ceny potravin ale neodpovídají realitě a spotřebitelé si připlácejí i tam, kde by neměli. Vysoké ceny potravin nenechají chladnými i vládu a ta na začátku února rozhodla, že se hlouběji podívá na to, jak ceny určují zemědělci, potravináři a obchodní řetězce. Cílem je zjistit výši obchodní přirážky jednotlivých sektorů.
Ještě na konci ledna premiér Petr Fiala (ODS) v pořadu Blesku uváděl, že si je vysokých cen potravin vědom, protože nežije ve vzduchoprázdnu a jmenoval i příčiny. „Ceny potravin rostou a má to několik příčin. Já to řeknu stručně, jednou z těch příčin je válka na Ukrajině a obavy z toho, že část komodit se sem nepodaří dostat. Druhá věc je zřejmá a to jsou ceny energií. A pak tu jsou faktory, které nejdou předvídat a to je třeba ptačí chřipka. Tento nešťastný guláš způsobuje zvyšování,“ vysvětlil.
Nyní to ale vypadá, že už si vláda není tak jistá, jestli se všechny příčiny adekvátně do ceny propisují, a ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se tak proto rozhodl pro kontrolu marží. „Na konec února jsem po dohodě s premiérem Petrem Fialou svolal jednání zástupců zemědělců, potravinářů, Svazu obchodu a cestovního ruchu a Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), aby se otázky ohledně marží a obchodních přirážek konečně vyjasnily. Očekávám, že všichni dají karty na stůl, chci vést racionální a věcnou debatu, jejímž vítězem bude spotřebitel,“ konstatoval Nekula.
Na kontrole se dohodl Fiala s Nekulou po jednání s prezidentem Agrární komory a prezidentkou Potravinářské komory.
Potravinářská komora zmínila pro Blesk Zprávy, že se nyní čeká i na kulatý stůl, kde nejspíše zazní i to, jak vlastně bude kontrola probíhat a co se po sektorech bude očekávat. Podobně se nyní Blesk ptal i na ministerstvu zemědělství.
„MZe v minulosti na základě podnětů upozornilo na velmi vysoké obchodní přirážky u některých potravin. V této souvislosti také začalo monitorovat ceny potravin. Využívá k tomu zejména data Českého statistického úřadu, případně rezortní statistiky. Sledují se spotřebitelské ceny, ceny průmyslových výrobců a ceny zemědělských výrobců. Vzhledem k tomu, že MZe nemá zmocnění kontrolovat marže, využívá monitoringu zmíněných cen pro vnitřní potřebu,“ vysvětluje Blesk Zprávám, jak si na ceny rezort vlastně posvítí, mluvčí Vojtěch Bílý.
Oficiálně může marže kontrolovat pouze Ministerstvo financí (MF), potažmo specializovaný finanční úřad, dodává dále Bílý s tím, že MZe tak požádalo o cenové šetření.
Přetahování o odpovědnost za ceny
Kdo vlastně může za to, že jsou ceny na pultech obchodu vysoké, je nyní předmětem ostřejších debat. O odpovědnosti za ně si totiž přehazují potravináři, zemědělci i obchodní řetězce. Nekula například věří, že tím, že se obrátil na obchody s žádostí o vysvětlení toho, proč je drahý cukr, se zlevnil o 1,77 koruny. Podle Prouzy je ale nutné v tomto ohledu upozornit na to, že třeba slevové akce jsou většinou plánované dopředu. Nicméně je rád, že si nyní vláda na ceny pořádně posvítí.
Prouza je také přesvědčený o tom, že za cenou v obchodech stojí na některých místech dodavatelé. „Čísla jsou úplně jasná. Ziskovost velkých zemědělců je kolem 13 % a ziskovost obchodů někde kolem 3 %. Na tom je vidět, kdo na tom skutečně vydělává, a jsou objektivní data statistického úřadu,“ řekl Blesk Zprávám.
Doležal nicméně již dříve zmínil, že to není pravda a zastává zcela opačný názor. „Jsou to přímo řetězce, ty je prodávají spotřebiteli. My máme skutečně jen deset procent podílu. Kdyby chleba zdražil o deset korun, tak cena suroviny tvoří jen málo. Řetězce v tuto chvíli mohou rozhodnout, zda bude levněji, nebo ne,“ upozornil.
Co se týče potravinářů, tam je to podle Prouzy trošku rozdílné. „Někteří jsou na hraně a je to pro ně náročné, například tam, kde máte jen dva silné dodavatele a ti si tak diktují ceny,“ uvedl také. Podle Večeřové se navíc stává, že potravináři ani nepromítají celý růst nákladů do cen, a to i proto, že řetězce tlačí na snížení cen, nebo proto, aby byly jejich podniky vůbec konkurenceschopné.
trepeni:
