16°C
Vládní sliby porušeny: Dá se politikům vůbec věřit?
Nejenom před volbami politici slibují Čechům »modré z nebe«, ale drží se toho i po nastoupení do vládních funkcí. Jasným příkladem je daňová oblast. Všichni se zaříkali, že na ni sahat nebudou, a ejhle, své slovo porušili.
Koalice SPOLU, tedy ODS, TOP 09 a lidovců, před posledními volbami v říjnu 2021 slibovala lidem, že nesáhne na daně. No a světe, div se, zvyšuje se daň z nemovitosti či zdražuje vodné a stočné, pivo či se zvyšují odvody živnostníkům.
Podle politologa Lubomíra Kopečka je tento krok nejenom porušením slibů, ale i nabouráním důvěry.
„Došlo k porušení volebního slibu a s tím samozřejmě může pracovat opozice, která na to může upozorňovat, ale je to jenom jeden aspekt celé věci. Je tu ale ještě širší aspekt, tj. že se nabourala důvěra a lidem se sahá do peněženky. To má sociální dopady, což je významnější,“ řekl Blesku Kopeček.
Politolog Kopeček se domnívá, že teď je velkým úkolem pětikoalice vysvětlit záměr lidem. „Že se nám tu objevily knihy v nulové sazbě DPH, naopak noviny v té nejvyšší a časopisy skončily v té snížené, tak když se nad tím člověk zamýšlí, nedává to moc velkou logiku,“ uvedl jako příklad vládního chaosu politolog.
Stanjura označoval zvýšení daně z nemovitosti za nebezpečné
Vládní kompromis přitom přinesl porušení některý věcí, které sama ODS v minulosti hlásala a slibovala voličům. A tak mají premiér Fiala i další občanští demokraté aktuálně co vysvětlovat. V sobotu se vydali vysvětlovat své postoje a důvody změn na ideovou konferenci.
Některá z opatření, před kterými v minulosti ODS sama varovala, nyní do vládního balíčku skutečně prošla. „Nápad na zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný. Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a jediný, kdo na to doplatí, jsou právě nájemníci. To není správná cesta,“ vzkazoval ještě v srpnu 2021 Zbyněk Stanjura - tehdy coby opoziční poslanec.
Jako ministr financí, který bude ve Sněmovně před kritikou opozice bránit konsolidační balíček, však mluví jinak.
„Každý z nás by si mohl představit jiný balíček, jiný mix těch opatření na straně výdajů a příjmů. Vím, že všechno, co jsem kdy řekl, teď bude konfrontováno s tím politickým kompromisem, ale je něco jiného, když se vyjadřujete jako samostatný opoziční poslanec, a něco jiného je, když hledáte kompromis mezi pěti politickými stranami. To není výmluva, to je fakt,“ řekl Blesku Stanjura.
Fiala: Ano, saháme na některé daně
To premiér Fiala opakovaně vzkazoval, že se daně zvyšovat nebudou. Nakonec k tomu ale došlo. V listopadu 2021 Fiala pro Blesk říkal, že cestou zvyšování daní nepůjdou. Sliboval to opakovaně.
„Ten slib je možné dodržet a my se skutečně nechystáme zvyšovat daně lidem, přestože tady o tom existuje určitá poptávka, ale my jsme skutečně slíbili, že nebudeme a nechceme zvyšovat daně, protože považujeme za lepší, když v této těžké situaci lidé mají sami více peněz v peněženkách a firmy nezatěžujeme nějakým zbytečným zdaňováním,” tvrdil Fiala.
V lednu 2023 k tomu dodal: „Platí to stále a podepsal bych to. To neznamená, že není možné zvyšovat nějaké jednotlivé položky. Nebo upravovat. Ale my nechceme zvýšit to celkové daňové zatížení. Lidé vědí nejlépe, co se svými penězi udělat, a není žádný důvod, proč jim jich víc brát a víc jich zase nějak složitě přerozdělovat.“ Jistý posun byl však patrný již tehdy, Fiala více mluvil o daňovém zatížení a parametrech daňového systému.
Na daně nakonec chce vláda sáhnout kvůli zadlužování Česka a stále náročnější obsluze státního dluhu. Podle Fialy chce vrátit Česko opět do formy.
„Jsme v situaci, v jaké jsme, nikdo nečekal ruskou agresi na Ukrajině a všechny ty dopady, které tu byly (...) Já nijak netajím, že ano, v některých případech - daň z nemovitosti, korporátní daň - dochází k určitému navýšení, ale je to nutnost,“ bránil se Fiala nyní při rozhovoru pro ČT. „Minulý rok jsme ty daně o 30 miliard snížili, teď je o 31 miliard zvyšujeme, ono je to vlastně jakoby zhruba stejné (...) Ano, saháme na některé daně, dělali jsme to velmi opatrně, na základě doporučení expertů, po dlouhých měsících jednání,“ vzkazoval.
U DPH Fiala nesplnil slib. Proč?
V lednu 2023 pak Fiala pro Blesk odpovídal i na to, zda dojde ke sjednocení dvou nejnižších sazeb DPH (10 a 15 procent) v jednu. „ODS dlouhodobě považuje za lepší menší počet těch sazeb DPH, protože ten systém je přehlednější a také to brání vládám, aby různě populisticky přesouvali z 15 na 10 a něco tam a zpátky a vytváří to lepší stabilitu,“ avizoval Fiala, že ke změně dojít může, ale je třeba přesně znát dopady takového kroku.
„DPH je dost podstatná součást příjmů státního rozpočtu, ale současně to má i dopad na občany, prakticky na každého,“ upozorňoval Fiala. „My musíme přesně vědět, jaký by to mělo dopad,“ dodával Fiala na začátku roku. V květnu 2023 se tyto dopady přesunů do sazeb 12 a 21 procent řeší velmi intenzivně. Například noviny mají skončit rázem v sazbě 21 procent.
Lhal nám všem premiér? Ještě v únoru se Fiala následně dušoval, že nechce větší zdanění novin a tím i jejich zdražování. „Nechtěl bych udělat nic, co by ohrozilo nejen nezávislou žurnalistiku, ale i vzdělanost,“ řekl premiér před čtyřmi měsíci v rozhovoru pro Deník na otázku týkající se změn DPH u tiskovin.
„Krok vlády zvýšit DPH z deseti na 21 procent, tedy na více než dvojnásobek, považujeme de facto za ohrožení existence novin v ČR, zvláště když to bude znamenat, že sazba u tisku, ale i u časopisů, kde má vzrůst z 10 na 12 procent, bude jednou z nejvyšších v celé Evropě,“ zareagovala Libuše Šmuclerová, předsedkyně správní rady Unie vydavatelů a šéfka představenstva Czech News Center, které vydává i deník Blesk.
Nemluvě o tom, že takový Fiala sliboval ještě i po vobách, že daně nee....