Rusko se přiznalo ke kauze Vrbětice, čtou Češi v odpovědi z Moskvy na dotaz o agentech GRU
Česká republika podle nové zprávy brněnského Krajského státního zastupitelství požádala zahraniční země o pomoc při vyšetřování okolností vrbětické kauzy, stejnou žádost poslala i Rusku. Oficiálně odpověď Ruska oznámena nebyla, podle Deníku N ale země spolupráci odmítla. Jeden ze zdrojů nicméně reakci označil za formu „doznání svého druhu“.
Česko chtělo v rámci šetření identifikaci ruských agentů zodpovědných za výbuch, spolu s osobními informacemi požadovalo i adresy. „Úkony trestního řízení jsou prováděny nejen na území České republiky, ale o součinnost bylo požádáno i několik evropských zemí. Pochopitelně byla žádost o právní pomoc odeslána i do Ruské federace. Nyní postupně získáváme a analyzujeme výsledky právních pomocí, které nám již byly doručeny. Na výsledky dalších právních pomocí ještě čekáme,“ stojí ve zprávě zastupitelství.
Vysoce postavený zdroj obeznámený s případem novinářům z Deníku N sdělil, že Rusko spolupracovat neplánuje. „S ohledem na ochranu výsostných zájmů Ruské federace vaši právní pomoc vyřizovat nebudeme,“ stálo v ruské zprávě. Její znění serveru potvrdil i další zdroj, který věc okomentoval následovně: „Pro nás to znamená, že jde o svého druhu písemné doznání.“
Výslech lidí i z Bulharska a Tádžikistánu
Policie podle zdrojů během minulých týdnů vyslechla několik lidí, kteří se v Česku měli dostat do kontaktu s agenty z ruské vojenské zpravodajské služby (GRU). Tvoří si tak mapu podezřelých a přes další konexe se snaží dopracovat k zodpovědným viníkům. „Vyslýchají se lidé, s nimiž byli agenti GRU v Česku v době útoku v kontaktu. A nejde jen o občany České republiky. Vyslechnuti byli třeba lidé z Bulharska nebo Tádžikistánu,“ informoval jeden ze zdrojů.
Hamáček se Švejdarem na koberečku v Senátu
Senátní zahraniční a bezpečnostní výbor chce znovu pozvat ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a policejního prezidenta Jana Švejdara, aby senátorům vysvětlili okolnosti kauzy. Z předchozích jednání se oba omluvili, Hamáček dokonce už popáté, předseda výboru Pavel Fischer se ale vzdát neplánuje. „My je budeme zvát znovu, brzy uplyne půl roku od kauzy Vrbětice a je načase, abychom vedli naši práci k závěru,“ poznamenal.
„Nás například zajímalo, jak se celá kauza Vrbětice promítla do spolupráce se zahraničními partnery, jestli posílila, nebo naopak oslabila v některých aspektech naši schopnost spolupracovat se spojenci,“ okomentoval Fischer. Senátoři se podle něj zajímali i o některé konkrétní detaily, které „zapadly“ a které považují za významné. Dodal, že kromě Hamáčka a Švejdara výbor zváží pozvání i dalších hostů.
Hamáček na začátku září vypovídal ohledně vrbětické kauzy před policií. Případem se od května zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle jejího ředitele Jiřího Mazánka by mělo být vyšetřování uzavřeno do půl roku.
Podnětem vyšetřování byla informace serveru Seznam Zprávy, podle které Hamáček chtěl odcestovat v dubnu do Moskvy, aby tam získal ruské vakcíny proti covidu-19 výměnou za informace o vyšetřování výbuchu muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Cestu zrušil. Krátce před termínem chystané cesty premiér Andrej Babiš (ANO) a Hamáček zveřejnili, že za výbuchy byli podle českých bezpečnostních složek zodpovědní příslušníci ruské vojenské tajné služby GRU.
Hamáček tvrzení o výměně informací o výbuších za vakcíny opakovaně popřel, na server Seznam Zprávy podal žalobu. NCOZ koncem května požádala Sněmovnu, aby jí poskytla záznamy z jednání stálé sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství, které se týkalo kauzy Vrbětice.
Jenže plyn již nenakupujeme z Ruska. Brečíš dobře, ale na špatném hrobě.