Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Velký přehled „éček“, od kterých se držte dál. V jakém jídle je najdeme a která neškodí?

  • Autor: Markéta Mikešová,zf - 
    Aktualizováno -
    10. 8. 2022
    09:50
    13. 6. 2021
    05:00

    Éčka - přísady do potravin, které zlepšují jejich vzhled, trvanlivost, vůni nebo konzistenci. Jsou neodmyslitelnou součástí moderní doby, jen díky nim máme průmyslově zpracované pochoutky jako chipsy, bonbony nebo instantní polévky. Ale ne vždy jsou tyto ingredience nejzdravější, dokonce jich řada musela být kvůli nebezpečí pro zdraví zakázána. Jiné se pohybují na hraně, tedy o zákazu se buď diskutuje, nebo je jejich množství omezeno. Mezi éčka se ale řadí i obyčejné vitamíny, tudíž není nutné zatracovat úplně všechny. Podívejte se, které látky jsou potenciálně nebezpečné a v jakých potravinách je najdete.

  • 1.Modrá barviva E132 a E133

    Asi není překvapením, že nejvíce éček, která lze označit jako nevhodné k časté konzumaci, se vyskytuje mezi barvivy. Pomyslným „králem“ jedovatosti jsou pak modrá éčka, protože stále neexistují efektivní přírodní alternativy. Jinými slovy zatímco ostatní barvy už se hojně nahrazují například výtažky ze zeleniny, u modré jsme zatím odkázáni na čistou chemii, byť i v tomto ohledu svítá na lepší časy.

    Problematické je například barvivo E132 indigotin (CI potravinářská modř 1). Najdete ho například v různých sladkostech, zmrzlinách, mléčných výrobcích ale i krmivu pro zvířata. Jednoduše tam, kde je potřeba získat sytě modrou barvu. Své použití má i ve zdravotnictví při diagnostice. U citlivých jedinců může vyvolat zvracení, nevolnost, kožní vyrážky nebo vysoký krevní tlak, řešilo se také vyvolávání nádorů u myší, to se ale nepotvrdilo.

    Podobně, snad ještě hůře, je na tom E133 brilantní modř FCF (CI potravinářská modř 1). Opět ji najdeme hlavně v cukrovinkách a zmrzlině či nápojích. U E133 existuje vážné podezření, že zvyšuje hyperaktivitu dětí, proto by se mu měli vyhnout hlavně vaše ratolesti, situaci ale komplikuje, že nejčastěji se vyskytuje v bonbonech, které konzumují právě děti. Barvivo se vyrábí z uhelného dehtu.

  • 2.Červená barviva E123, E121, E124, E120 a E129

    Následně se přesuneme k červeným barvivům. U nich je stav trochu odlišný, některá byla tak jedovatá, že už byla v Evropské unii zakázána, nebo je jejich používání tak přísně omezeno, že je najdeme jen ve velmi úzké skupině potravin. Týká se to například E123 amarantu (CI potravinářská červeň 9), ten se může přidávat jen do alkoholu, vín a jiker. Už od 80. let minulého století se totiž diskutuje o tom, že může jít o potenciální karcinogen, v USA je zakázán více než 30 let.

    Zakázané je v Evropské unii i barvivo E121 citronová červeň 2. To není nutně jen červené, ale i oranžové a žluté. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) jej hodnotí jako potenciální karcinogen, obecně se tak používá už jen k barvení citrusové kůry, hlavně u pomerančů. Ano, pomeranče se někdy dobarvují, přistupuje se k tomu například na Floridě, když plody nestihnou před sklizní nachytat dostatek slunce a vyvinout si svou charakteristickou barvu. Citrusová kůra by se tak nikdy neměla používat bez důkladného omytí, a to i proto, že na citrusy se aplikuje největší množství pesticidů.

    Třetí červené barvivo je E124 ponceau 4R (CI potravinářská červeň 7). To můžete nalézt i pod názvem košenilová červen A, ale pozor, nezaměňovat s přírodní košenilovou červenou. Tato se vyrábí synteticky z uhelného dehtu a barví se s ní hlavně cukrovinky, žvýkačky, kečupy, zmrzliny nebo rybí výrobky (pomazánky a lá losos a podobně). Je spojována s dětskou hyperaktivitou a alergickými reakcemi, což musí být uvedeno na balení výrobku.

    Přírodní košenila se skrývá pod označením E120 karmín (kyselina karmínová). To jsou ti slavní rozemletí brouci, konkrétně vysušená těla hmyzu červce nopálového. Potraviny obarvené touto látkou tudíž nejsou vhodné pro vegany. Barvivo se přidává do cukrovinek, ale často také do uzenin – můžete si být jistí, že v průměrném supermarketu najdete minimálně jeden salám, který bude karmínem obarven. Nutno podotknout, že ze zmíněných červených éček se s E120 pojí nejméně rizik, ale opět se hovoří o možnosti dětské hyperaktivity a alergických reakcích.

    Poslední červené barvivo, tedy spíše skupina barviv, které zmíníme, je E129 červeň allura AC (CI potravinářská červeň 17). Zda je skutečně potenciálně nebezpečné, je otázka. Dlouho se mělo zato, že může způsobovat zdravotní problémy, pak se ale ukázalo, že studie byly chybné a jejich výsledky nepřesvědčivé. Používá se k barvení skladností a dezertů. Některé seznamy jej i nadále uvádí mezi nebezpečná éčka, některé ne.

  • 3.Žlutá barviva E107, E110, E104 a E102

    Zakázané pro přidávání do potravin kvůli možné toxicitě je v Evropské unii žluté barvivo E107 žluť 2G. Momentálně jej najdete jen v nápojích.

    Oproti tomu se stále používá E110 žluť SY (CI potravinářská žluť 3), o které se dlouho debatuje jako možném karcinogenu, ale dosavadní výsledky nebyly přesvědčivé, takže zatím nebylo používání zakázáno, jen omezeno množstvím. A na balení produktu musí být upozornění. V souvislosti s tímto barvivem se rovněž uvádí hyperaktivita dětí, alergické a astmatické záchvaty. Látka se používá k barvení cukrovinek, instantních polévek nebo hořčic.

    Upozornění na možné způsobování hyperaktivity u dětí musí být uvedeno i u E104 chinolinové žluti (CI potravinářská žluť 13). Opět jde o žluté barvivo, které najdeme ve sladkostech, mléčných výrobcích, sirupech nebo v alkoholu. Hrozí po něm alergické reakce.

    Pomyslné žezlo potenciálně nejnebezpečnějšího žlutého barviva nese E102 tartrazin (CI potravinářská žluť). Má citronovou barvu, tak jej opět najdeme v cukrovinkách (marcipán), instantních polévkách nebo hořčicích. Také se řadí mezi barviva, jejichž použití vyžaduje upozornění na obalu, že může způsobovat hyperaktivitu u dětí. Ale jsou u něj popisovány i migréna a rozmazané vidění.

  • 4.Bílé barvivo E171

    Vášnivá debata se aktuálně vede o bezpečnosti bílého barviva E171 (oxid titaničitý). Zatím je povolený a široce používaný například v cukrářských polevách a žvýkačkách, ale Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v květnu doporučil jeho užívání v potravinách ukončit z důvodů možné neurotoxicity. Dospěl také k názoru, že nelze určit minimální bezpečnou dávku, nemluvě o tom, že není jasné, jaký vliv na zdraví má jeho nanoforma, jejíž používání se rozšiřuje. Aktuálně se čeká, jak se k tomu postaví Evropská komise.

  • 5.Umělá sladidla E951, E952 a E954

    Svoji vlastní kategorii éček, která nejsou doporučována k časté konzumaci, mají umělá sladidla. Že je něco bez cukru, totiž nutně neznamená, že je to zdravější.

    Široce používaný je například E951 aspartam, který je zhruba 200krát sladší než cukr a najdete jej ve všech možných limonádách a bonbonech. O tom, zda negativně ovlivňuje zdraví, se dodnes vedou diskuze. Zastánci jeho používání argumentují tím, že existuje velké množství studií prokazující, že je neškodný. Jiné strany se ale domnívají, že jeho potenciální karcinogenní efekty nebyly dostatečně vyvráceny, navíc je faktem, že aspartam se v těle rozkládá na metanol. A ten je jedovatý. Ovšem metanol se v těle tvoří po požití i některých přírodních látek a jeho nízké úrovně toxické nejsou.

    Jisté je, že aspartam je o něco bezpečnější než jiná umělá sladidla, například E952 cyklamáty. Ty se opět přidávají do nápojů nebo potravin pro diabetiky a například v USA jsou zakázány. Evropa povolení drží a argumentuje tím, že studie, že které vychází Amerika, není dokonalá. Nicméně ve spojitosti s cyklamáty se hovoří o zvyšování účinků karcinogenů a riziku rakoviny močového měchýře, když se látka používá ve spojitosti s jiným umělým sladidlem, sacharinem (E954).

    Toto ale opět bylo podle některých hlasů vyvráceno a zmiňuje se, že pokud nějaké karcinogenní účinky sacharinu existují, tak vychází z nečistot v něm. Technologicky se tak pracuje na tom je ze sacharinu odstraňovat.

  • 6.Glutamát sodný E621

    Nemůžeme zapomenout ani na nejslavnější éčko, sodnou sůl kyseliny glutamové E621, která se do jídla přidává jako zvýrazňovač chuti. Typicky je spojována s asijskými pokrmy, tedy instantními nudlemi, sojovými omáčkami a kořenícími směsi. Dříve v Česku platilo nařízení, že pokud potravina glumatát sodný obsahuje, na balení muselo být varování. Tato povinnost ale byla zrušena.

    Obecně platí, že látka by se neměla konzumovat ve zvýšeném množství, i jeho limity jsou přísné. Je ale tak široce používaný, že pokud vaše strava obsahuje převážně instantní jídla, tak se do možných problémů s glutamátem dostáváte. Kdo je citlivý, může u něj vyvolat bolesti hlavy, v krajním případě i nevolnost a halucinace. Neměly by ho také konzumovat děti, a tak se do potravin jim určeným nepřidává.  

  • 7.Dusitany E250 a E252

    Další poměrně kontroverzní skupinou jsou dusitany, které se přidávají především do uzenin jako konzervanty. Plní v nich zásadní funkci, zabraňují množení bakterie Clostridium botulinum, jejíž požití může způsobit ochrnutí svalů až smrt. Také stabilizují barvu, šunky a salámy díky nic vypadají více sytě růžově. Existují dva hlavní éčkové dusitany - E250 dusitan sodný a E252 dusitan draselný.

    Vezmeme to popořadě. Dusitan sodný je problematický proto, že při smažení se z něj v reakci s aminokyselinami tvoří nitrosaminy, což jsou velmi silné karcinogeny. Je to také důvod, proč smažená slanina, byť chuťově velmi atraktivní, není nic zdravého.

    Dusitan sodný ale i sám o sobě, když ho zkonzumujete velké množství, může způsobovat nevolnost a u malých dětí hrozí vyvolání methemoglobinémie (bránění přenosu kyslíku v krvi). Neustále se tak řeší, jestli by bylo možné dusitan sodný z uzenin dostat pryč nebo ho alespoň omezit, negativní účinky se negují například přidáním některých vitamínů, nicméně adekvátní náhrada zatím neexistuje. Riziko otravy botulotoxinem je příliš velké a upřímně, tomu dusitany opravdu zabraňují.

    Skoro totožný popis platí u dusitanu draselného.

  • 8.Jak to s éčky doopravdy je

    U každé debaty o potenciálně nebezpečných éčkách je důležité připomenout to nejdůležitější – dávkování. Pro většinu látek existují přísné evropské limity, případně omezení pro určitý druh produktu, které vycházejí z vědeckého posouzení. Když sem tam sníte potraviny s látkami vyjmenovanými v tomto článku, nestane se vůbec nic. Problém nastává tehdy, když byste je konzumovali denně a ve velkém množství.

    Navíc zmíněná éčka se obvykle nachází v průmyslově zpracovaných potravinách, které nejsou nejdravější už od základu – všichni víme, že není vhodné jíst každý den štangli salámu a zapíjet to dvěma litry modré limonády s umělými sladidly. Cesta ze zdraví vede přes vyváženou stravu, kde jsou polotovary, mražená a instantní hotová jídla a balené cukrovinky jen občasný bonus.

    Dodržování stanovených limitů v Česku kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), problematice éček se pak věnuje Národní referenční laboratoř pro aditiva v potravinách Státního zdravotního ústavu. Na obale každého produktu musí být všechny přidané látky vyjmenovány v pořadí podle výše obsahu.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

MAMKA2316 ( 10. srpna 2022 13:42 )

V Polsku jsou potraviny několikrát kvalitnější jak u nás !!!!Jedna firma něco udělala a najednou je v Polsku vše špatné !!!!Zásadně je tam kvalitnější maso, masné výrobky ,ovoce ,zelenina sýry atd. Vite proč ??PROTOŽE TAM JSOU POKUTY PRO SUPERMARKETY VE VÝŠI 100 MILIONU KČ A VICE !!!Ne jak u nás max pokuta pro nadnarodni kolosy je 5 milionu !!To je k smíchu !!!!Tady žerete NĚKTERÉ žrádlo možná horší kvality jak v ŇEMECKU ZVÍŘATA !!!!Kdo zrušil potravinové normy z roku 1977 pravicové zlo v devadesátých letech !!!To byl šunkový salám !!To byli jogurty!!! To bylo mléko a pečivo !!!

zada ( 13. června 2021 18:03 )

Poláci k nám vozí ivýrobky v uzeninách je posypová sůl.....ňam,ňam .. a někdo si pro t y uzeniny jezdí až na polský hranice

zada ( 13. června 2021 18:01 )

Prostě "nežerte", to chtěl asi autor řící). Staré české normy na potraviny jste "zprznili" po sametu, a teď je divno z toho co jíte. To není o našem potravinovém průmyslu, ale hlavně o novinkách ze západu co jste tady dovolili po hadráku vyrábět, politická a buržoustická smetánko!!!!To se teda máme, že?!?

Zobrazit celou diskusi