Párky a klobásy narušují psychiku? Vědci: Konzumace může vést k duševní poruše
Konzumace zpracovaného masa, jako jsou párky a klobásy, může mít velký vliv na psychické zdraví. Může totiž zvyšovat riziko výskytu manických epizod. Lidé, kteří toto maso požívají pravidelně, mají až tři a půl krát větší šanci, že kvůli mánii skončí v nemocnici. Vyplývá to ze studie vědců z Univerzity Johnse Hopkinse, kteří ji zveřejnili v odborném časopise Molecular Psychiatry.
Studie ke zjištění dospěla na základě zkoumání 1000 lidí včetně těch, kteří trpí duševní poruchou. U všech byl výsledek stejný – po konzumaci určitých zpracovaných mas měli tři a půl krát větší šanci, že skončí kvůli mánii v nemocnici.
Výsledky se týkaly pouze některých druhů výrobků. Salámy a šunky jako prosciutto například podobné problémy nezpůsobovaly. Naopak nejhorší byla „válcovitá masa“ jako párky a klobásy, které se typicky vyskytují v hot dogu.
Můžou za to zřejmě dusičnany, které se společně s dusitany používají v uzenářských výrobcích jako konzervanty. Tyto látky mohou ovlivnit funkci mozku a střevní bakterie lidí, kteří je konzumují. Na jedince s bipolární poruchou pak mají extrémní vliv, jelikož mají v krvi vyšší hladinu oxidu dusnatého.
„Ještě bude třeba provést spoustu zkoumání a práce, ale tato asociace by mohla vést k dietnímu doporučení pro lidi s bipolární poruchou, aby se jim snížilo riziko manických epizod, nebo pro lidi, kteří jsou těmito epizodami jinak ohroženi,“ napsal vedoucí studie doktor Robert Yolken z Univerzity Johnse Hopkinse.
Aby vědci potvrdili efekt dusičnanů, nejdříve je přidávali do stravy myším, které projevily první známky mánie již po několika týdnech. Následně skupinu lidí pozorovali jíst krocaní a hovězí sušené maso, salámy, šunky, klobásy a párky. I u nich se zvýšená mánie rychle potvrdila.
„Je zřejmé, že mánie je komplexní neuropsychiatrický stav, kde hrají roli jak genetické faktory, tak environmentální. Ty všechny ovlivňují závažnost bipolární poruchy a přidružených manických epizod,“ komentoval výsledky spoluautor studie Seva Khambadkone. „Naše výsledky naznačují, že zpracované maso s dusičnany může být jedním z environmentálních faktorů,“ dodal.
Poškození hemoglobinu a rakovina
Dusičnany a dusitany samy o sobě nebezpečnou látkou nejsou, běžně je obsahují ovoce a zelenina. U nich ale možný negativní efekt kompenzují vitaminy, které v mase nenajdeme. Stále častěji se tak mluví o tom, že by lidé měli příjem uzenin omezovat, aby umělých dusičnanů nedostávali do těla příliš.
Už dříve bylo zjištěno, že v těle spotřebitelů se dusičnany mohou přeměnit na dusitany, které jsou schopné poškozovat hemoglobin v červených buňkách. Může vzniknout tzv. methemoglobin, jenž neplní svoji funkci a nepřenáší kyslík. To je smrtelně nebezpečné u kojenců během prvních měsíců života. V pozdějších letech se v těle lidí vytváří enzym, jenž zvládne poškozené krevní barvivo opět změnit na funkční hemoglobin.
Ještě rizikovější ale může být reakce těchto látek s aminokyselinami, kdy vznikají nitrosaminy – skupina látek, které obsahuje například cigaretový kouř. Některé z nich jsou velmi karcinogenní. Z toho důvodu zařadila Světová zdravotnická organizace (WHO) zpracované maso do skupiny potravin, které „mohou vést k rakovině“.
Průměrný Čech může být v klidu
Dusičnany a dusitany se v uzeninách používají pro zachování růžové barvy masa a zlepšení chuti. Prodlužují také jeho trvanlivost a chrání proti některým nebezpečným mikroorganismům, například bakterii Clostridium botulinim, která produkuje prudký jed jménem botulotoxin. Ten je extrémně nebezpečný a v minulosti byly zaznamenány případy smrti po požití uzenin, které nebyly dostatečně ošetřeny. Nedá se tak říct, že by tato „éčka“ byla jen škodlivá.
Průměrný Čech navíc denně nezkonzumuje nadlimitní množství dusičnanů a dusitanů. Podle každoroční analýzy Státního zdravotnického ústavu se většina tuzemců drží na zhruba čtvrtině dávky považované za bezpečnou.
Tak víš jak.. posledně moh za sucho v Česku. Tohle mi přijde ještě víc spojený s Babišem.
Holt tyhlety uzeniny již jen s přihlédnutím k původu masa aj. komponent ze kterých je tento produkt složen nejsou a nikdy nebudou košer ani halal. Po informační stránce jsou plné informací o původu a životě toho skotu či prasat, a to od narození až ke konci na jatkách. Po stránce hmotné pak obsahují plno zdravotně nebezpečných látek. Ostatně kdo se rozhodne, že takovéto jídlo konzumovat nebude, ten se taky tomu všemu vyhne. V důsledku je zde na lidech, jak se rozhodnou.