Čtvrtek 18. dubna 2024
Svátek slaví Valérie, zítra Rostislav
Oblačno, déšť 10°C

Rozšířené „éčko“ může být jedovaté, rozhodl úřad. Na titanové bělobě rýžuje miliardy Agrofert

Autor: Markéta Mikešová - 
9. června 2021
05:00

Další látka často používaná jako „éčko“ v potravinách byla vyhodnocena jako problematická. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal dlouho očekávané stanovisko, že titanová běloba neboli E171 může být jedovatá, tudíž by se do jídel přidávat neměla. S největší pravděpodobností tak bude následovat celoevropský zákaz použití této chemikálie v potravinářství. To může významně zasáhnout podnikání Agrofertu, jehož chemička Precheza patří mezi přední evropské výrobce titanové běloby. Dokonce panuje podezření, že premiér Andrej Babiš (ANO) se kvůli chemikálii dostal do střetu zájmů.

Kolem oxidu titaničitého, jak zní skutečný název látky, je rušno minimálně deset let. Odborníci z celého světa dlouhodobě upozorňují, že může vyvolat celou škálu nepříjemných zdravotních potíží, v minulosti byla zmiňována například zánětlivá onemocnění plicních sklípků, v krajním případě až rakovina. Svými účinky se má podobat azbestu, jenž také ubližuje pomalu a až po dlouhodobé expozici.

Jenže prokazování jedovatosti u podobných látek, kde se „něco“ stane až po delší době, není jednoduché. Na výsledky studií se čeká dlouho, navíc ne vždy jsou stoprocentně průkazné. A tak se o potenciální nebezpečnosti titanové běloby debatovalo, až se dospělo k názoru, že nejdříve by se mělo řešit použití v potravinářství, jelikož tak se člověk s látkou dostane do nejužšího kontaktu.

Titanová běloba je totiž oblíbené potravinové barvivo, jež má svou zkratku E171. Používá se tam, kde je třeba vykouzlit zářivě bílou barvu, takže ji najdete prakticky u všech žvýkaček, ale také u hromady dalších cukrovinek, včetně velmi oblíbených bonbonů, lízátek, cukrářských polev, omáček, klobás, čínských nudlí, krabích tyčinek a pomazánek, případně ve sladkém pečivu.

Naposledy EFSA vydávala stanovisko k látce v roce 2016, tehdy podotkla, že musí vzniknout více studií zkoumajících možný efekt na reprodukční systém lidí, než definitivně rozhodne, jak se k titanové bělobě v jídle postaví. V roce 2019 pak francouzské a nizozemské úřady uvedly, že možná rizika existují, načež EFSA odvětila, že stále nemá dost důkazů, aby vyhodnotila chemikálii jako toxickou.

V květnu EFSA změnila názor. „S přihlédnutím ke všem dostupným vědeckým studiím a údajům skupina dospěla k závěru, že oxid titaničitý již nelze považovat za bezpečný jako potravinářské aditivum. Kritickým prvkem pro dosažení tohoto závěru je, že jsme nemohli vyloučit obavy z genotoxicity po konzumaci částic oxidu titaničitého,“ uvedl expert úřadu, profesor Maged Younes, s tím, že sama jedna konzumace E171 lidem příliš neublíží, problém ale je, že látka se může v těle hromadit.

EFSA podle Younese vyhodnotila několik stovek studií, jež se objevily od roku 2016. Největším problémem byla již zmíněná genotoxicita, tedy že titanová běloba podle nich může z dlouhodobého hlediska poškozovat DNA a vést třeba k infarktům. Odborníkům se navíc nepodařilo stanovit minimální bezpečnou dávku, a tak rovnou řekli, ať se v jídle nepoužívá vůbec. Rozhodnutí předali Evropské komisi a jednotlivým členským státům Evropské unie, a tak bude teď na nich, jak se ke stanovisku postaví. EK ale obvykle v podobných případech jedná promptně, zřejmě tedy navrhne celoevropský zákaz.

Titanová běloba jádrem byznysu Agrofertu

Důležité je zopakovat, že rozhodnutí se týká použití oxidu titaničitého v potravinářství. Všude jinde bude stále povolen, a že možností existuje skutečně hodně. Titanovou bělobu najdete v kosmetice - zubní pasty, opalovací krémy - nebo třeba v nátěrech a automobilovém průmyslu. Všude tam, kde se nachází zářivá bílá barva, je s největší pravděpodobností přítomen oxid titaničitý.

Jak dlouho bude mít látka zelenou i pro tato ostatní použití, není jisté. Diskuze o celoplošném zákazu probíhá na poli Evropské komise dál, letos v září má být látka zařazena na seznam potenciálních karcinogenů. Když se to loni projednávalo, česká vláda se postavila proti. Přitom odborná skupina Lékařské fakulty Ostravské univerzity uvedla, že například nátěry s nanočásticemi titanové běloby by se kvůli riziku v žádném případě neměly používat ve školkách a školách, kde zdi „ohmatávají“ děti. Pod stanoviskem je podepsán mimo jiné epidemiolog Rastislav Maďar.

Odmítavý postup Česka - postupovat v EU vůči oxidu titaničitému tvrději - vyvolává už několik měsíců pozornost. Na našem území totiž máme jednoho z největších evropských výrobců této chemikálie - podnik Precheza spadající pod holding Agrofert. Ten do svěřenského fondu vložil premiér Andrej Babiš (ANO), jenž je podle nové evidence nepřímým skutečným majitelem celého koncernu.

Precheza je nefalšovaný král oxidu titaničitého. Když si firmu zadáte do vyhledávání na internetu, ukáže se vám dokonce u jejího jména „přední výrobce titanové běloby“. A po rozkliknutí se hned dozvíte, kolik typů chemikálie podnik podle užití vyrábí - titanová běloba pro nátěrové hmoty, papír, plasty, stavebnictví nebo právě pro jídlo, farmacii a kosmetiku. O odbyt do potravinářství Precheza po rozhodnutí EFSA dost možná přijde.

Rozhodně to ale nevypadá, že by výrobu utlumovala, a to ani s blížící se novou klasifikací látky jako potenciálního karcinogenu. Spíše naopak. V roce 2020 chemička podle své výroční zprávy poprvé v historii vyrobila 60 tisíc tun titanové běloby, jejíž většinu exportovala do zahraničí. Čistý zisk jí sice klesl o čtvrtinu na 702 milionů, ale to je dáno tím, že klesly prodejní ceny, ještě o rok dříve se chlubila čistým ziskem přes miliardu. Tržby měla loni 3,748 miliardy korun. Řadí se tak mezi nejvýdělečnější společnosti Agrofertu.

Lobbing a střet zájmů

Podle organizace Corporate Europe Observatory (CEO), která se zabývá monitoringem lobbingu v Evropské unii, naznačuje kombinace Agrofertu, Babiše a odporu Česka k otázce bezpečnosti titanové běloby, že je český premiér ve střetu zájmů. Podle ní se Česko k budoucí klasifikaci látky staví dlouhodobě odmítavě, dokonce společně s Německem chtělo podat námitku, ale neuspělo. Neexistují však důkazy, že by se tak dělo na přímý příkaz Babiše.

Zato Precheza je podle CEO jedním z osmi členů Asociace výrobců oxidu titaničitého, která proti projednávání klasifikace látky v EU aktivně lobbuje. I do toho asociace investovala 14 milionů euro, tvrdí Corporate Europe Observatory. Precheza je také členem Svazu chemického průmyslu ČR, jenž komisi psal, že přeřazení oxidu titaničitého není dobrý nápad.

„Ať už v radě, parlamentu, případně ve výboru REACH (chemická agentura EU - pozn. red.), čeští úředníci a europoslanci ANO plně podporovali pozici Prechezy, kterou vlastní předseda vlády Babiš. To vedlo k hanebnému střetu zájmů, který je o to horší tím, že v jeho jádru byly pokusy vyvrátit klasifikaci oxidu titaničitého jako potenciálního karcinogenu,“ hodnotí CEO.

bullshit ( 13. června 2021 12:37 )

... černá je ještě o něco nebezpečnější. Prostě dehet

bullshit ( 13. června 2021 12:36 )

Na titanové bělobě rýžuje miliardy Agrofert. "Nerýžuje" ale vydělává na výrobě. Obrat ještě není zisk, to jen na okraj pro redaktora. Andyho výrobkům se snažím vyhnout už z principu jak firmy nabyl ale nedělám si iluze že jiní to dělají pro zákazníky lépe. Jde jen o peníze ale jen Andy je schopen potopit i vlastní rodinu pro prachy a křivě přísahat...

ingmarie ( 9. června 2021 21:15 )

Babiš likviduje naše občany všemi způsoby . To snad už není možný , jakoby nám nestačil covid , Bečva ,jeho gumově pečivo ,nepoživatelné uzeniny a dluh ve státní kase na 3 generace.

sarina ( 9. června 2021 20:26 )

Nekupuj výrobky z AGROFERTU a žer zdravě!

sarina ( 9. června 2021 20:17 )

Tomu snad SÁM NEVĚŘÍŠ

Zobrazit celou diskusi