Toxické nebezpečí na hřištích: Gumové povrchy mohou trávit děti, varuje lékařka

Zimová, jež v rámci SZÚ vede Národní referenční laboratoř pro hygienu půdy a odpady, o problematice pryžových povrchů mluvila na konferenci věnované bezpečnosti dětských hřišť a sportovišť. Podle ní je to velice aktuální záležitost, jelikož s pryžovými materiály se při výstavbě hřišť doslova „roztrhl pytel“. Přitom s největší pravděpodobností nejsou zdravotně nezávadné.

Pryž (guma) používaná k podobným účelům obvykle pochází buď z prvotních surovin, nebo druhotných surovin využitých k recyklaci. Vznikne granulát, ze kterého se pak v kombinaci s polyuretanovými pojivy vytvoří desky, jež najdeme jako tlumící plochu pod skluzavkami, houpačkami nebo třeba v celých sportovních halách.

Firmy tyto desky mají rády, jelikož jejich instalace je jednoduchá, vyžadují minimální údržbu, mají dlouhou životnost a lze je získat v různých barevných odstínech a grafických motivech. Navíc dobře plní svůj primární účel, a to změkčit dopadovou plochu, aby si děti nebo sportovci při aktivitě neublížili.

„Skřípli“ jsme šarlatány: Zneužívají cizí strach z rakoviny, sami se bojí

Současná norma ČSN EN 1177-1, jež upravuje povrchy hřišť, řeší především výšku materiálu. Chemický obsah jde zcela mimo. Dotýká se ho pouze větou, že hřiště nemají způsobovat dětem zdravotní potíže. Nekontrolují ho ani krajské hygienické stranice, jen ve výjimečných případech. Přitom podle Zimové existuje mnoho důvodů, proč o možné toxicitě pryžových povrchů mluvit – mají obsahovat celou řadu tzv. SVHC látek.

Poškozují imunitu i krvetvorbu

To jsou chemikálie (z anglické zkratky substances of very high concern) vzbuzující mimořádné obavy. V Evropě je upravuje směrnice o evaluaci a autorizaci nebezpečných chemických látek (REACH) a patří mezi ně karcinogeny typu olovo nebo arsen.

Spadají tam také polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), které jsou přítomné právě v pryžových materiálech používaných na dětských hřištích. Podle Zimové to potvrdily testy provedené v zahraničí – vyloženě z nich vyplynulo, že tyto povrchy nesplňují směrnici REACH a mohou být toxické pro děti.

„Ony jsou velice hezké a barevné, ale nikdo nepřemýšlí nad zdravotními riziky,“ popsala lékařka, proč vnímá používání pryžových desek jako problematické. Podle ní je to tak málo diskutovaná věc, že ani nelze přesně vyjmenovat všechna možná rizika. „My ani nevíme, protože to nikdo nesleduje,“ řekla k chemickému obsahu.

Máma tří dětí skončila kvůli e-cigaretě v kómatu. Objevila se u ní záhadná plicní nemoc

V PAU ale vidí jednoznačnou hrozbu. „To patří k nejzávažnějším problémům těchto pryžových materiálů,“ uvedla Zimová. Polycyklické aromatické uhlovodíky mohou negativně ovlivnit krvetvorbu, poškodit dýchací i imunitní systém nebo reprodukci. V běžném světě se s nimi lidé setkají například u grilovaného jídla (známé „rakoviňáky“) nebo v kouři ze spalovacích motorů.

Evropa chce všechno recyklované

Jedna ze zemí, která toxicitu pryžových povrchů řešila, bylo Nizozemí. Zkoumalo ji ve vztahu ke zdraví sportovců ve sportovních halách – děti na dětských hřištích zahrnuty nebyly. I v tomto menším vzorku se mu ale potvrdilo, že jde o problém, který je třeba řešit, a společně s Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) připravilo návrh na omezení osmy různých PAU v rámci REACH.

Jakmile by vešel v platnost, stanovil by tvrdší limit, kolik potenciálně nebezpečných látek by pryžové povrchy používané pro kontakt s dětmi a sportovci mohly obsahovat. „Problematika výrobků z recyklovaných materiálů z pryží a plastů je vysoce aktuální i vzhledem k tomu, že EK vydala 16. 1. 2018 Evropskou strategii pro plasty v oběhovém hospodářství, kde se předpokládá, že do roku 2030 budou moc být všechny plastové obaly uvedené na trh EU opětovně používány nebo recyklovány,“ zdůraznila Zimová. Jinými slovy - Evropa se připravuje na větší využití recyklovaných materiálů, takže bude třeba zajistit, že budou zdravotně nezávadné.

Děti ve Stodůlkách můžou „zazvonit“ na policii. U prvního dětského hřiště stojí bezpečnostní hodiny

I z toho důvodu vznikla v Česku pracovní skupina, které se účastní zástupci ministerstva zdravotnictví, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí, Institutu pro testování a certifikace a Technického a zkušebního ústavu stavebního, jejímž cílem má být zhodnocení možných rizik pryžových recyklátů.

„Bude třeba změnit celý systém,“ upozorňuje lékařka s tím, že současná situace nemůže pokračovat. „Apeluju na všechny, jde o zdraví dětí. To je to nejcennější, co máme… Když se ze školství a zdraví stane byznys, tak jsme na konci,“ domnívá se.

Zároveň uznává, že se naskýtá otázka, co dělat s hřišti a sportovišti, která již pryžové povrchy mají. O tom by se také měla vést diskuze. Například Nizozemci je po zmíněné studii strhli.