„Přestali jsme obědvat.“ Doktorka Cajthamlová o obezitě, dětech a nešvarech u jídla za covidu
Globální epidemie obezity je celosvětový problém a Česko bohužel není výjimkou. I když souhrnná data k tomu ještě nejsou, podle odborníků zapůsobila pandemie koronaviru v této smutné tendenci spíše jako katalyzátor. Strach o blízké, stres ze ztráty zaměstnání a vůbec všeobecná politická situace mají podle lékařky a psychoterapeutky Kateřiny Cajthamlové zásadní vliv na naše stravovací návyky a tudíž i na výskyt obezity. Proč bychom dětem měli pořídit domácího mazlíčka? Jaké jsou nejčastější chyby rodičů při omezování jídla svých ratolestí? Nejen o tom hovořila v pořadu Epicentrum Blesk Zpráv.
Česko už před pandemií koronaviru patřilo mezi pět nejobéznějších zemí Evropské unie. Strach o blízké a vliv restriktivních opatření spojených s bojem proti tomuto mikroskopickému zabijákovi zvýšil hladinu stresu napříč populací.
„Adaptací na stres je změna příjmu potravy a výsledkem může být obezita a metabolický syndrom, což je zvětšený objem břicha, zvýšené riziko vzniku cukrovky a zvýšený krevní tlak,“ vysvětlila lékařka a psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová. Na našem postavení v rámci Evropy má podle Cajthamlové, a to zejména u mužů, vliv i vysoká konzumace piva.
Popsala také nejčastější příčinu špatné životosprávy, kterou je deficit v bílkovinách a polysacharidech: „Lidé často jedí kaloricky odpovídající nebo lehce nadbytečné množství, ale z hlediska živin tu stravu mají méně kvalitní.“
Známá lékařka z úspěšného pořadu Jste to, co jíte, upozornila na problematiku horší kvality českých potravin a také na jedno další české specifikum:„Češi jsou hodně vysazení na kouzelné postupy a relativně ne moc často chodí k lékaři.“ Cestou ke zdravému já jsou podle Cejthalmové tři hlavní principy - než se člověk rozhodne hubnout, měl by se poradit se lékařem a zjistit jaká dieta je pro něj vhodná, pak přidat pohyb a zrevidovat množství stresu.
„Pandemie covidu udělala velké množství stresu, ve 30 procentech stouply úzkostné poruchy, zvýšil se počet sebevražd, zvýšilo se domácí násilí a lidé přestali obědvat, zejména ti, kteří měli doma malé děti,“ připomněla lékařka.
Domací mazlíčci a obezita
To, jak zvládáme stres, ovlivňují mimo jiné i miliony bakterií žijících na sliznicích našeho těla, neboli mikrobiom a ten se formuje již ve velmi raném věku. „Kontakt s půdou, půdními bakteriemi a kontakt se zvířetem, tzn. ditě hladí pejska a pusinkuje ho, vede k tomu, že jeho mikroflóra je lepší, než když to nedělá. Výchova ve sterilním prostředí může vést k tomu, že máme potom špatný mikrobiom a ten se tvoří zhruba do tří let věku. Obezita v dospělém věku může být způsobena, tím co se nám dělo prvních tisíc dní od početí,“ vysvětlila úskalí přehanného opečovávání a s tím, že v dospělosti už mikrobiom pouze opravujeme, ale změnit už ho moc nedokážeme.
„Řada žen, které se po porodu snaží zhubnout, může mít po porodu méně kvalitní mléko, čímž poškodí svoje miminko a to pak může v dospělosti mít problémy s obezitou,“ popsala jeden z dalších aspektů nezdravého hubnutí čerstvých maminek.
Omez se v jídle, ať nevypadáš jako maminka? Absolutní nesmysl
Cajthamlová také připomněla častou chybu v komunikaci některých rodičů a to zejména v případech, kdy je maminka například vyšší, robustnější postavy: „Musíš se omezovat v jídle, ať nevypadáš jako maminka – To je absolutní nesmysl, protože kdo jiný by měl vypadat jako maminka? Je potřeba mít respekt ke své genetické stavbě a snažit se dosáhnout svého nejlepšího já.“
Psychoterapeutka několikrát zdůraznila, jak důležité je vnímat rozdíl mezi robustní postavou s vysokou mírou svalové hmoty a opravdovou obezitou a to zejména u našich nejmenších. Některé děti podle odborníků během pandemie přibraly až desítky kilogramů a následky takové změny je bohužel mohou ovlivnit na celý život.
„Čím děti nejvíce trpěly, byla ztráta dětského kolektivu, obrovský stres z izolace a z toho, že najednou ztratily kontakt s učitelem. Podle výzkumů nejvíce trpí populace starších školních dětí a celkově úplně nejvíce úzkostmi a dalšími poruchami trpí mladí 16-24 let. Tam pokud to řešíme stravou, tak toho moc nedosáhneme. Musíme řešit zejména stres a pohyb,“ radí Cajthamlová.
Problematické omezování stravy
Odbornice upozornila také na nebezpečí šikany a vzrůstající výskyt poruch příjmu potravy, který se nejčastěji vyvíjí v citlivém věku mezi 11. až 15. rokem. Omezovat stravu bez porady s pediatrem podle uznávané české lékařky není správné řešení: „Děvčátka by měla mezi 11. až 15. rokem jíst o čtvrtinu živin více než matky, kluci mají exponenciální fázi růstu později, tedy mezi 15.-18. rokem, a tak potřebují jíst o čtvrtinu více, než jejich otec.“
Jak přesně nás ovlivňují bakterie žijící v našem těle? Jak důležitá je genetika a rodinné předpoklady? V čem jsou záludné komerční krokoměry a jaký pohyb je pro nás nejzdravější? Více se dozvíte při sledování celého záznamu čtvrtečního Epicentra Blesk Zpráv.
