Babiš vychválil sebe i vládu. Kalousek: Deb*lní návrhy, drancování země a šílené dluhy

Premiér Andrej Babiš (ANO) zuřil během jednání o nedůvěře vládě ve Sněmovně. Opozici vytýkal, že chce svrhnout vládu, která zvyšuje platy učitelů, průměrný důchod, bije se za české zájmy...

A zmínil u toho i programové prohlášení vlády. „My totiž programové prohlášení vlády vyhodnocujeme, skládáme průběžně účty a sliby plníme. A my jsme tenhle slib splnili. Letos budou kantoři brát přes 46 tisíc korun měsíčně. Za vás, v roce 2013, průměrný plat kantora byl 26 111 korun. My jsme jim přidali skoro jednou tolik,“ říkal Babiš během svého proslovu, kdy opozici tepal za předvolební kampaň, aby sám vyzdvihoval úspěchy vlády, přihřál si vlastní „polívčičku“ a předkládal voličům argumenty, proč v říjnu nezanevřít na ANO.

Přehledně: Babiše podrželi komunisté, vláda přežila. Havlíček se vysmál opozici za debakl

Babiš se ostatně ani netajil tím, že chce voličům připomenout, co se dělo i před pandemií koronaviru. A co vláda vykonala. „Programové prohlášení pro nás není cár papíru. Nejsme ODS, která se před volbami dušuje, že nebude zvedat daně, a pak udělá přesný opak a s TOP 09 prosadí megapodvod nazvaný superhrubá mzda. Tu jsme mimochodem také zrušili. ODS našla odvahu se přidat až po 12 letech, co o tom mluvila. Samozřejmě až teď, když je v opozici,“ bouřil dál Babiš.

„Vy chcete svrhnout vládu, která zvýšila životní úroveň. Zase jsme slyšeli: Babiš zadlužil zemi, budou trpět naše děti, nikdo to nezaplatí, zkrachujeme a podobné nesmysly. Ale vy tomu určitě nevěříte ani sami,“ vzkazoval Babiš během emotivního sněmovního projevu opozici.

Babišovo ohánění se programovým prohlášením vlády však přivádí k otázce - nakolik vláda programové prohlášení skutečně plní? A kde jsou největší mezery vládních slibů a plánů? Programové prohlášení je veřejně dostupné na stránkách vlada.cz ZDE

Premiér Babiš ani tentokrát neopomněl zmínit ve svém projevu exministra financí Miroslava Kalouska, který po dvou neúspěšných pokusech o vyjádření nedůvěry vládě při tom třetím tentokrát již chyběl poté, co se vzdal poslaneckého mandátu. Do podzimních sněmovních voleb nekandiduje a uvolnil místo ve Sněmovně Janu Jakobovi (TOP 09).

„ Vy jste mi nevěřili, že chci jít do politiky něco změnit, ne dělat kšefty s tradičními stranami, a když jste to zjistili, tak nejdřív byla vyfabrikována aféra dluhopisy, které navrhl pan Kalousek,“ říkal Babiš a u kauzy Čapí hnízdo a 50milionové dotace o chviličku poznamenal: „Kdo to kontroloval, tu dotaci? No dvakrát nejlepší ministr financí, pan Kalousek ji kontroloval.“

Povšiml si toho právě Jakob. „Vždycky když se tady diskutovalo o důvěře či nedůvěře vlády, vždycky když tady měl pan premiér nějaký významný delší proslov, tak byl protkán jménem Kalousek. Dneska toto jméno padlo pouze dvakrát, a to jsem bedlivě poslouchal. A já myslím, že je to velmi dobrá zpráva, protože pan premiér je evidentně silná osobnost a zdá se, že už se téměř dokázal vypořádat s jednou svou noční můrou,“ poznamenal ve Sněmovně.

„Byť už nejsem ve Sněmovně několik měsíců, tak pan premiér si moje jméno neodpustil, což svým způsobem beru jako kompliment,“ poznamenal pro Blesk Zprávy sám Kalousek.

„Dalo by se odpustit vládě, že nesplnila skoro nic ze svého programového prohlášení. Nedá se odpustit vládě, že uvrhla tuhle zemi do rozvratu institucí, rozvratu veřejných rozpočtů a že nese odpovědnost za desetitisíce zbytečně mrtvých. Nic z toho v programovém prohlášení nebylo, ale za tohle všechno vláda odpovídá. A za to si zaslouží nedůvěru a poslání do propadliště dějin,“ říká Blesk Zprávám Kalousek.

„Největší dluh této vlády je, že se drancuje tahle země a její obyvatelé ve prospěch soukromých zájmů vlastníka Agrofertu, kterým je Andrej Babiš. To je nějvětší dluh a zločin této vlády a doufám, že to nabyde i svojí trestně právní rovinou pro všechny, kteří se na tom podíleli,“ poznamenal.

Programové prohlášení vlády vytyčilo hned v úvodu hlavní strategické směry, kterými se Česko za vlády menšinové koalice ANO a ČSSD mělo ubírat. Chceme důchodovou reformu, Digitální Česko, Chceme být v Evropě vidět,  Sestavíme strategický investiční program, Chceme začít s reformou státu, Posílíme naši bezpečnost - to je šestice hlavních okruhů, pod které se podepsal za vládu sám Andrej Babiš.

Následně prohlášení rozebírá jednotlivé kapitoly a jednotlivé sliby a cíle. Některé se splnit podařilo, jinde v průběhu času došlo k odklonu od původního záměru.

Zrušení superhrubé mzdy ano. Ale jinak

V rámci zmiňovaného zrušení superhrubé mzdy se přitom vláda od programového prohlášení odchýlila. V prohlášení totiž slibovala: „Zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy.“

„Babiš je deb*l. A příště se na vás vys*rem.“ Sňatek ANO a ČSSD přežije hádky i přestřelky?

Sazby daně z příjmu však dopadly nakonec jinak - ve výši 15 a 23 procent. Marné byly protesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), který poukazoval na původní slib a varoval před rozvratem veřejných financí. Marné je bouření Jany Maláčové (ČSSD), že se tím vláda střelila do nohy a podsekla si důležitý zdroj příjmů.

Předvídatelné daňové prostředí?

V programovém prohlášení přitom nechybí formulka, týkající se právě daní. „Prosazujeme stabilní a předvídatelné daňové prostředí. Změny soustavy daňových zákonů budou prováděny pouze několika málo souhrnnými novelami, a to s dostatečným odkladem účinnosti,“ slibovala vláda.

Zrušení superhrubé mzdy bylo součástí daňového balíčku, který se setkal s kritikou daňových odborníků - ozývaly se hlasy, že byl přijat na poslední chvíli, vládní představitelé argumentovali naopak pomocí 4,3 milionům zaměstnanců a snížením jejich daňové zátěže.

„Už jen ten absurdní nesmysl daňového balíčku, který vláda prosadila, byl zcela nepředvídatelný. To, že byl zcela nepředvídatelné, dokládá i fakt, že to nepředložila vláda, ale že to předložil poslanec Babiš. Byl to naprosto deb*lní návrh, zcela nepředvídatelný, nicméně s dopadem více než 100 miliard ročně na státní rozpočet. Hledali bychom nějaký důkaz, jak neodpovídá programové prohlášení skutečné praxi, tak tohle je jeden z nich,“ míní Miroslav Kalousek.

Mezi zásadní priority vlády původně patřila důchodová reforma. „Chceme důchodovou reformu. Chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí,“ je uvedeno v programovém prohlášení.

To se však nepodařilo. A jde tak o jeden z největších politických dluhů, které vláda za sebou dle všeho zanechá. „Bezesporu pro širokou veřejnost je to velmi zásadní věc,“ uvádí politolog Jan Kubáček a varuje, že i s ohledem na zhoršené ekonomické podmínky bude jakákoliv změna i po daňové reformě nutně přísnější. I kdyby na ní začali pracovat noví poslanci hned, debata o reformě se opět prodlouží a její zavedení odloží, podotýká.

Politolog: Místo reformy vsadili na voliče

„Společnost dramaticky stárne. Už teď je jistota, že podmínky budou horší, chudší a striktnější. Pro generaci Husákových dětí a o 10-15 let mladší lidi je to nepříjemná zpráva, ale Andrej Babiš ty voliče má někde jinde,“ říká Kubáček.

Jako by se postupně vytratila snaha s reformou penzí cokoliv dělat. I přes varování opozice ohledně neudržitelnosti stávajícího důchodového systému. Vláda vsadila na pravidelné přidávání důchodcům nad rámec valorizace spíš, než na snahu uchlácholit celou společnost a ukázat jí, že o změnu u důchodů skutečně stojí, míní Kubáček.

Důchodci dostanou 300 korun nad rámec zákona, druhé „rouškovné“ vláda prý rozdávat nebude

Cílem se tak oproti programovému prohlášení stalo udržet stávající důchodce „relativně v pohodě“ a hlavně si je udržet na své straně. „Je to hlavně sázka na jistotu, sázka na stávající seniory, na jejich životní úroveň. Sázka na jistotu stávajících voličů,“ hodnotí počínání Babišovy vlády Kubáček. „Opravdu je to sázka na to aktuální, na jistotu, spíš jakákoliv úvaha, že důchody je třeba řešit. Než sázka na nějaké budoucí příští,“ poznamenává.

Dokládají to i Babišova slova ze Sněmovny. O reformě ani zmínka, zatímco jasný důraz na to, že se pravidelně navyšoval průměrný důchod. „V prosinci 2017, kdy jsem se stal premiérem, průměrná penze byla 11 745 korun. V letošním březnu 15 351 korun. To byl jeden ze slibů naší vlády,“ upozorňoval Babiš. Jenže problém průměrného důchodu zůstává i v tom, že řada lidí na něj nedosáhne. A často jsou to ti, kteří by to přitom obzvlášť potřebovali. Spravedlivé důchody se vládě nastolit nepodařilo.

Reforma jako poslanecký návrh ČSSD

Zatímco vláda ještě návrh Jany Maláčové probrat nestihla a neprobrala jej ještě ani legislativní rada vlády, reforma má nyní zamířit do Sněmovny jako poslanecký návrh ČSSD.

„Je to vysloveně předvolební téma. I kdyby nebylo tak blízko do voleb, tak iniciativa poslanců nemá šanci projít, protože je to tak zásadní opatření, protože je tam třeba shoda mnohem širší. Je to čistě předvolební téma a ukázka typu: my to chtěli, řešíme to. Protože to ale neprojde, tak to nikoho nic nestojí,“ upozorňuje Kubáček.

Kalousek: Penzijní reforma je obrovský dluh

„Co se týče penzijní reformy, tak to je samozřejmě obrovský dluh, protože není za pět minut dvanáct, je dvanáct a pět minut. Nás čeká demografický zlom po roce 2030, kdy silné ročníky, které platí pojištění jako mourovatí a udržují ty systémy penzijní a zdravotní péče v jakés takés rovnováze, tak po roce 2030 začnou odcházet do důchodu. Přestanou platit a začnou čerpat. Za nimi budou mladší ročníky, které nebudou mít šanci to ufinancovat. Systémy se začnou řítit do stamiliardových deficitů a jsou jen dvě možnosti - buď najdeme zdroje na financování těch systému, nebo ty péče budou výrazně horší,“ podotýká Kalousek.

„Obávám se, že zbabělost současné politické reprezentace je taková, že ty zdroje nenajdeme, takže ty systémy budou mnohem horší. S tím bych se dokázal ještě smířit v případě penzijní péče. Až mi budou platit o polovinu menší důchod, než na který mám důchod, a to skutečně hrozí, tak si budu pěstovat brambory na zahrádce a nějak přežiju. Ale na zahrádce si tu kvalitní zdravotní péči nevypěstuji. A tu budu potřebovat,“ uvedl exministr financí.

„To, co tahle vláda dělá, je, že odsuzuje moji generaci k tomu, že nebude mít kvalitní a dostupnou zdravotní péči, protože na ni nebudou peníze. A generaci mých dětí odsuzuje k tomu, že i když my nebudeme mít dostatečnou zdravotní péči, tak oni přesto nebudou mít dost peněz na to, aby zaplatili ty šílené dluhy, které teď ta vláda dělá,“ varuje Kalousek.

Vláda si v kapitole Digitální Česko vytyčila cíl vytvořit „moderní centrální portál státu, kde bude pro občany jednoduché najít informace a vyřídit tam, co potřebujeme“. „Elektronicky, moderně, přehledně,“ slibovala.

V Česku sice funguje Portál občana, do kterého se se svou elektronickou identitou může přihlásit 3,7 milionu osob, datovou schránku fyzické osoby má 307 tisíc uživatelů a portál má řadu funkcí, přesto se elektronizace státní správy setkala s obtížemi.

Obnažila ji totiž pandemie koronaviru a rapidní zvýšení nároků na to řešit spoustu záležitostí na dálku. Kubáček míní, že v oblasti digitalizace se proto vládě sliby uskutečnit nepodařilo. A když, tak spíše napůl. „Koronavirus přesně ukázal, jak nám elektronizace dramaticky chyběla. Jakmile byl nějaký větší systém, tak padal,“ připomíná.

Přehledně pro cestovatele: Evropa se zbarvila do tmavě červené

Co se postupem času a s vypětím sil podařilo stabilizovat, je Očkovací portál občana, kdy registrace Čechů na očkování konečně fungují bez větších potíží a rovněž u certifikátů již pominuly problémy - k nalezení je na webu ocko.uzis.cz .

„Z dílčích úspěchů, bezesporu pozitivních, které nám hodně pomohly a díky za ně, je úspěchem určitě e-recept a přece jen posílení spotřebitelských práv ve vztahu k velkým mobilním firmám. Možnost odejít a neplatit tak šílenou dardu. Ale stejně nemáme variantu otevřeného konkurování si. Úspěch je to pouze poloviční,“ podotýká Kubáček.

Levnější data? Jen o trochu

„Budeme prosazovat co největší konkurenci na telekomunikačním trhu, což povede ke snížení cen a zlepšení služeb,“ slibovala vláda v návaznosti na předvolební mantru o boji za levnější mobilní data.

Jenže éra neomezených tarifů dostupných pro širokou společnost a za solidní peníze stále nikde. „Tady nikdo nemá systematicky téma spotřebitelských práv a ty firmy neprohání. V sousedních zemích je ta situace jiná. A to nemluvím o Polsku, které je lidnatostí a rozlohou jinde. Ale když se podíváte na Rakousko, Nizozemí, Belgii, Švýcarsko, Slovinsko apod., tak všude je konkurence větší, protože je to obecně politické téma a tlačí se na ni. Tady se z toho udělá krátké téma a jde se dál,“ říká Kubáček.

Součástí kapitoly Digitální Česko, kterou si vláda dala do svého prohlášení, jsou i prvky sdílené ekonomiky. Premiér Babiš o ní snil v knize O čem sním, když náhodou spím, ve Sněmovně však otočil o 180 stupňů. „My nechceme sdílet naše auta! My nechceme sdílet naše byty! My nechceme sdílet naši zemi,“ bouřil Babiš.

Vláda si do programového prohlášení vytyčila za cíl, že vyřeší problematiku služeb, jako je Uber nebo Airbnb - to jak z pohledu zdanění, tak z hlediska jednoduchého, uživatelsky komfortního přístupu.

Babišův odklon od sdílení je však podle Kubáčka čistě pragmatická předvolební úvaha. Babiš se vymezuje proti Pirátům a „Pirátostánu“, navíc si uvědomuje, že společnost je po roce a půl boje s pandemií covidu jinde, než dříve a otázka sdílení je spíše otázkou luxusu, podotýká Kubáček.

„Ukazuje se, že Andrej Babiš čte sociologická data a že si uvědomuje, že koronavirus vedl k tomu, že společnost zchudla, je bojácnější, víc řeší vlastní peněženku, než statutová témata, co se týče sdílení služeb. Z varianty středoliberální strany, která se snažila oslovit všechny, ale hlavně středně staré a být konkurencí Pirátů a ODS, se posunulo ANO spíš do středolevé pozice a naopak chce konkurovat spíš těm konzervativním a protestním stranám,“ komentuje politolog posun koaličního lídra od doby, kdy vznikalo programové prohlášení, směrem k dnešku.

Sestavíme strategický investiční program. I tak zněl jeden z dalších vládních cílů a hlavních slibů programového prohlášení. Podařilo se.

„Vy chcete svrhnout vládu, která konečně investuje. Za poslední roky jsme do České republiky investovali stovky miliard. Dokonce jsme všechny možné investiční projekty zanesli do Národního investičního plánu - ano, to je taky můj výmysl a moje dílo. A jsem na to pyšný! A já jsem to i ukazoval Evropské komisi, tady je plán investovat 20 tisíc projektů za 8 tisíc miliard korun až do roku 2050,“ vychvaloval sám sebe premiér Babiš ve Sněmovně.

Politolog mírní nadšení. „Národní plán máme, ale uvidíme – sám jsem zvědav – jak dopadne strategická etapa investic, aby se pomohlo ekonomice,“ říká Kubáček. Realizace plánů nyní může narážet na pozměněnou ekonomickou situaci vlivem pandemie covidu. Kubáček upozorňuje na to, že pokud chce být stát aktivním investorem, šanci ještě má. Na rozdíl od krajů a měst, kde se peněz nedostává. „Teď je ta příležitost, za chvíli budou peníze chybět,“ varuje Kubáček.

Dálnice, dálnice, dálnice

K dobru vládě přidává, že se skutečně dostavil v progres v rozšiřování dálniční a silniční sítě v Česku. Babiš ve Sněmovně vyjmenovával projekty na dálnicích, modernizaci D1, která má být do voleb dokončena, první PPP projekt v podobě prodloužení strakonické dálnice D4, které nyní započalo či stavbu všech možných obchvatů. „Pravda je, že se staví. A oceňuji i to, že se posunulo vykupování pozemků,“ říká Kubáček.

Programové prohlášení slibovalo: „Zintenzivníme výstavbu dálnic na všech hlavních trasách, konkrétně zejména D1, D3, D4, D6, D7, D11, D35, D48, D49, D52, D55, a dokončíme kompletní modernizaci dálnice D1 mezi Prahou a Brnem. Do roku 2021 zprovozníme 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů dálnic nových a 100 kilometrů modernizované D1. Do roku 2021 rozestavíme dalších 180 km dálnic.“ Plány to byly smělé, stavět se však skutečně začalo.

Vezmou vám slevu, hřímal Babiš

Vláda vedle toho splnila slib, že zavede slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory nad 65 let, žáky a studenty do dovršení věku 26 let. Právě tyto slevy byly opozicí kritizované často. Babiš vytušil možnost zahrát na city voličů a ve Sněmovně proto varoval před tím, že odebrání slevy bude jeden z případných prvních kroků opozice, pokud se dostane k moci. I v tomto případě s jasným uvědoměním, kde je jádro současného elektorátu ANO.

Chceme být v Evropě vidět. I to si vytyčil menšinový kabinet ANO a ČSSD. Češi v Evropě vidět byli, ale ne vždy v dobrém.

„Zahraniční politika vlády bude sebevědomá, aktivní a srozumitelná. Jejím hlavním motivem bude prosazování českých národních zájmů. Rozhodování o přijímání uprchlíků (přesídlování) musí jednoznačně zůstat v kompetenci jednotlivých států EU (...) V souladu s humanitární tradicí i mezinárodními závazky budeme podporovat řešení uprchlictví zejména aktivitami v zemích původu a v zemích prvního útočiště, kam uprchlíci přicházejí,“ uvádělo prohlášení.

Neochota s migranty

Neochota Česka podílet se na pomoci během migrační krize postavila Česko do pozice unijní opozice. I když Andrej Babiš či Jan Hamáček (ČSSD) přesvědčovali, že neochotní nejsme, v Bruselu na to pohlíželi jinak.

„V tomhle se stáváme Itálií, jsme sice vidět, jsme sice vidět, ale spíš jako naštvaný, křičící, občas kverulant,“ míní Kubáček. „Také Vrbětice ukázaly, že nám chybí v zahraniční politice schopnost se sjednotit, přistupovat k tomu týmově. Jsme spíš Itálií než Nizozemím či Dánskem,“ pokračuje politolog.

Ostré urážky Babiše v Bruselu: Hokynář a zločinec! A „zrádci“ čelí výhrůžkám smrtí

Babišovy vleklé trable

Česko navíc opakovaně bylo vidět i díky kauze střetu zájmů premiéra, pravidelně se vracející i na plénum Evropského parlamentu. A kdo viděl poslední debatu europoslanců na toto téma, dostal jasný důkaz, jak na potíže českého premiéra nahlíží politici od Portugalska přes Nizozemí až po Rumunsko.

Babišova problematická role, kdy se na jedné straně snažil být proevropským státníkem a na druhé straně čelil kritice za dotace, programový cíl vlády ovlivnila. A stejně tak pozici Česka při vyjednávání, míní Kubáček.

„Nebudeme si nalhávat, jakákoliv instituce toho ráda využije a využívají to i partneři v jakémkoliv jednání jako slabinu protistrany a snaží se protlačit víc. Nikdo vám to tváří v tvář oficiálně neřekne, ale téma střetu zájmů, Čapí hnízdo a všechny tyto debaty jsou součástí tlaku na českou vládu, českou pozici, aby v některých tématech ustoupila,“ dodává Kubáček.

Když pak vyšlo najevo, že premiér Babiš zůstává nadále obmyšlenou osobou, která během vládního působení čerpá výhody z holdingu Agrofert, politici v europarlamentu jen kroutili hlavou, upozorňoval Babišův bruselský kritik, europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), kterého premiér v minulosti označil za vlastizrádce.

Kalousek: Babiš prosazuje zájmy Agrofertu

I v případě zahraniční politiky si Kalousek v reakci pro Blesk Zprávy do Babiše rýpl. „On hlavně premiér dodnes neví, co je to prosazování národních zájmů. On pod pojmem prosazování národních zájmů rozumí prosazování zájmů Agrofertu. Já bych chtěl všechny ujistit, že to nejsou národní zájmy,“ vzkázal Kalousek.