„Chtěla nás rekrutovat k džihádu,“ vzpomínají spolužáci nevěsty ISIS. Byla „cool holkou s odznáčkem“

Jon (smyšlené jméno, chtěl zůstat anonymní) si všiml, že dívky z jeho třídy, Shamima Begumová (Šamíma Begúmová) a Amira Abaseová (Amíra Abbásová), nosí na klopách blejzrů stejné odznáčky. Nestyděl se zeptat. „Vysvětlily, že jde o islamistickou skupinu,“ popsal Jon reportérům MyLondon. „Že každý, kdo k ní patří, půjde do nebe. A snaží se vybudovat lepší místo, utopii.“

V řádu měsíců prý Jon pozoroval, jak se obě dívky mění. Do té doby je zajímalo hlavně čtení a dobré známky, najednou začaly být posedlé touto nezvyklou náboženskou skupinou, do níž se snažily rekrutovat další studenty.

„Fakt tlačily, jako že ‚když se nedáte na islám, skončíte v pekle‘. Snažily se lidi lanařit,“ vzpomíná Jon. Najednou prý mluvily tak učeně a vyspěle, že často zněly, jako by jim to připravil někdo dospělý. Třetí do party byla Kadiza Sultana (Kádízá Sultánaová).

Cool holky v hidžábu

„K těm třem holkám jsme všichni tak nějak vzhlíželi,“ říká Rabia (opět fiktivní jméno), o pár let mladší spolužačka džihádistických nevěst. „Viděly jsme, jak se baví s učiteli i samy se sebou, byly tak cool, tak sebevědomé. Chtěla jsem být jako ony.“

Při šíření svého poselství hlavně dívky hovořily z očí do očí, Amira také Jonovi psala přes šifrovaný chat BlackBerry Messenger. Dívky se vyhýbaly Facebooku nebo jiné platformě, kterou lze sledovat.

„Ve 14, 15 letech nemáte mentální kapacitu přemýšlet o dobru a zlu. Z mého hlediska to bylo děsivé,“ pokračuje Jon, který nepochází z muslimské rodiny. Přesto přese všechno mu argumenty dívek připadaly svým způsobem lákavé.

Zpověď nevěsty ISIS: Myšlenky na sebevraždu, chuť na bagetu a prosba o druhou šanci

„Hovořily o komunitě v Sýrii, které roste a rozšiřuje se. Vykreslovaly ji jako úžasné místo: Nemusíte se bát o peníze a tak, všechno tam pro vás je. Pokud jen budete studovat náboženství a dodržovat hodnoty islámu, váš život je vyřešený. Chápal jsem, proč tam ty holky chtěly.“

Jako typický teenager moc nesledoval zprávy a snad vůbec netušil, že Sýrií zmítá brutální občanská válka. Až později si uvědomil, že ho dívky lákaly do tzv. Islámského státu. Černý symbol na svetrech dívek, to byla vlajka samozvaného chalífátu. „O násilí vůbec nemluvily, lákaly vás na sluníčkové, krásné, idylické místo.“

Útěky do Sýrie

Situace začala být podivná, když ze školy kolem Vánoc 2014 zmizela jiná spolužačka, Sharmeena Begumová (Šarmína Begúmová, s Šamínou nepříbuzná). „Učitelé nevěděli, kam šla, nebo nám to nechtěli říct,“ vzpomíná Jon. „Možná prostě odešla ze školy, byla to špatná škola a odcházelo hodně dětí.“ Až když za pár týdnů zmizely další tři dívky, bylo jasné, že už před nimi šla do Sýrie – a možná je přímo ona přesvědčila k témuž.

Trojice děvčat se prostě sbalila, rodičům sebraly šperky a odletěly do Istanbulu, odkud pokračovaly do Sýrie přidat se k Islámskému státu stát se nevěstami džihádistů.  

Podezřelí muslimové

Na škole pak nastal tvrdý režim, na několik let se každodenní realitou staly policejní hlídky. „Každé děcko, které k nim mělo blízko, se ráno muselo policajtovi nahlásit. Jinak hned zavolali vašim rodičům, a pokud telefon nebrali, jela policie k vám domů. Bylo to děsivé,“ popisuje Jon, jehož se tento režim také týkal – až do maturity.

„Policie byla všude, v knihovně, před školou nám pořád kontrolovali aktovky,“ dodává Rabia. „Tvrdili, že tam jsou, kdyby někdo z nás chtěl přijít s nějakou informací, ale spíš nám připadalo, že na nás dohlížejí, a ne v ochranitelském smyslu. Spíš koukali, kdo další chce uprchnout. Bylo divné pozorovat, jak odvádějí malé děti k výslechům.“

Nevěsta ISIS šila sebevražedné vesty, teď chce zpátky do Británie. „Už nemám nikoho,“ říká

Bezpečněji se ale díky nim necítila. Naopak se muslimové kvůli uprchlým spolužačkám cítili víc pod tlakem. „Jednou jsem šla se dvěma kamarádkami, všechny jsme měly hidžáb (muslimský šátek), a lidi na nás pokřikovali, že jsme tři teroristky. Přitom jsme byly tři malé holky, nic jsme neudělaly.“

Kromě toho prý dostali zákaz o svých zmizelých spolužačkách vůbec mluvit: „Chtěli to zamést pod koberec. Pokud jste o tom špitli jediné slovo, byli jste po škole. Bylo to jak v nějaké diktatuře. Kdo předtím s těmi holkami mluvil, byl teď pod dohledem. A bylo známo, že vedení školy prochází studentům mobily, maže zprávy a obrázky. Takže jsme se o tom báli komunikovat i přes mobil.“

Amira a Kadiza v Sýrii zahynuly, Shamina v zemi nadále je, drží ji v uprchlickém táboře. V únoru 2019 ji tam objevil válečný korespondent The Times.

Popsala mu, jak si deset dní po příchodu do Sýrie vzala nizozemského konvertitu Yaga Riedijka. Dvě miminka jim zemřela, za pár dní se narodilo třetí – ale i to se v bídě tábora dožilo jen několika týdnů, podlehlo zápalu plic. „Nejsem už ta samá hloupoučká patnáctiletá školačka, která před čtyřmi lety uprchla,“ řekla reportérovi. „A nelituji, že jsem sem přišla.“

Těmito vyjádřeními si patrně zavařila, podobně jako tím, kterak hájila násilí džihádistů. Realitu Islámského státu odsuzovala, ale spíš jí vadilo zneužívání moci a korupce, ideologii pořád poněkud hájila. Když se pak přece jen chtěla vrátit do Británie, narazila. Londýn jí sebral občanství, připomíná MyLondon. A to přesto, že se v Anglii narodila, rodiče původem z Bangladéše měli permanentní pobyt, což jí automaticky dalo britské občanství; vlast rodičů jí ho naopak nedala a naopak vyhrožuje trestem smrti.

„Vraťte dceři občanství,“ žádá otec britské nevěsty ISIS. Z jejího odchodu do Sýrie viní vládu

„Nemyslím, že jsem byla teroristka. Myslím, že jsem byla blbá holka, co udělala jednu chybu,“ tvrdila do kamery dokumentaristy Andrewa Druryho roku 2019 (film Danger Zone vysílal až v červnu 2021).

Podle zdroje deníku The Daily Telegraph byla „drábem“ a „mravní policií“, s kalašnikovem vynucovala striktní pravidla odívání a podobně. Podle pamětníka Aghiada al-Chedíra, který dokumentoval zlo v samozvaném chalífátu, bylo několik svědectví, kterak Begumová zašívala útočníky do sebevražedných výbušných vest, aby si je nemohli sundat, uvedl Independent.

Později přestala nosit tradiční oděvy muslimek, přinejmenším novinářům se předvádí v džínách a bez šátku, s kloboukem. Snaží se dál apelovat na britskou vládu, že by přijela domů a pomáhala v úsilí předcházet radikalizaci mladých muslimů.

Spolužák Jon by jí druhou šanci dal. „Lidé dělají chyby. Osobně jí odpouštím, že se nás snažila lanařit. Kdybych ji teď viděl, ze všeho nejdřív bych ji objal. Jsem si jistý, že jí skutečná láska byla odepřena,“ svěřil se pro MyLondon.

„Když ji teď vidím v televizi, z toho fakt sebevědomého, šťastného, chytrého člověka se stal někdo úplně jiný. Budu hrubá, ale vypadá teď fakt hloupá. Jako by jí všechno vzali,“ míní někdejší spolužačka Rabia. Přesto teď Shamimě nechce odpustit: „Chápu, že jí vymývali mozek přes internet. Ale byla na střední, žádné malé děcko! Jako muslim máte znát své skutečné hodnoty. Když se přidáte k někomu, kdo vám chce ty hodnoty sebrat a snaží se z vašeho mírumilovného náboženství udělat něco tak nechutného a strašného, je to vaše odpovědnost. Jak můžete takhle zradit své lidi, svou rodinu, sebe sama?!“